"Tragédie už rozpoutala debatu o opatřeních, jak podobným událostem v budoucnu předejít. Například šéf policejních odborů Konrad Freiberg se vyslovil pro zavedení elektronických kontrol u vchodů do školních budov."Evropské státy budou své občany nejspíš v budoucnosti "chránit" ještě více. Ve své horlivosti monitorovat hovory přes Skype má EU dokonce náskok před Čínou. Británie, která má rozmístěnu jednu kameru na každých svých čtrnáct obyvatel (celkem okolo 4,285,000 kamer), připravuje i neuvěřitelný projekt na monitorování všech telefonních hovorů a veškerého internetového provozu v zemi [!]. U nás má podobné plány Ivan Langer. Bude následovat i Německo?
11. března 2009
Evropské státy a potírání kriminality
Vypadá to tak, že se nedávná střelba na německé škole stane další záminkou k utužování "bezpečnostních opatření," která společnost staví sama proti sobě. Jak informuje ČTK, někteří němečtí politici se již zřejmě třesou na to, jak tuto tragédii využijí ke svému zviditelnění:
10. března 2009
9. března 2009
Spor pravice a levice
Václava Hořejšího o nechutných tahanicích na českých diskusních forech mezi pravicí a levicí. Avšak zcela symptomaticky jako jeden nejmenovaný český wikipedista má klapky na očích a všechnu špínu hází jen na pravici.
Jako muž středu to vidím jinak a naopak jsou mi v poslední době čím dál odpornější diskussní (nejen) praktiky levice. Kdo označuje stoupence radaru za vlastizrádce? Kdo hází veškerou vinu za finanční krisi jen na pravici?
Ale to je vedlejší. Tento článek píšu proto, že tím jak Hořejší hází celou českou pravici do jednoho pytle, sám na sebe prozrazuje, že o ní nic neví. A když o ní nic neví, tak ji nemůže ani kritisovat.
Jak naznačili již diskutéři k
Jako muž středu to vidím jinak a naopak jsou mi v poslední době čím dál odpornější diskussní (nejen) praktiky levice. Kdo označuje stoupence radaru za vlastizrádce? Kdo hází veškerou vinu za finanční krisi jen na pravici?
Ale to je vedlejší. Tento článek píšu proto, že tím jak Hořejší hází celou českou pravici do jednoho pytle, sám na sebe prozrazuje, že o ní nic neví. A když o ní nic neví, tak ji nemůže ani kritisovat.
Jak naznačili již diskutéři k
- neonacisté – Národní odpor a Dělnická strana. Jsou xenofobní, ostře antiromští a germanofilní.
- nacionalističtí autoritáři. Jsou obvykle mírnými katholíky. Ale hlavní je pro ně ethnicky definovaný český národ.
- autoritářští ultrakatholíci. Obdivují Franca a Salazara.
- demokratičtí ultrakatholíci. Semín. Jsou paleokonservativci.
- klassičtí konservativci. Benda. Nezpochybňují II. vatikánský koncil.
- věřící neokonservativci. Občanský institut (Joch a Freiová). Jsou silně proisraelští.
- sekulární neokonservativci. Mainstream Mladé fronty. Propagátoři bránící se demokracie.
- eurorealisté. Klaus. Strana svobodných občanů. Germanofobní, rusofilští.
- antikommunisté. Boj s kommunismem je pro ně alfou a omegou všeho. Hedvíček a Hučín.
- obecní lidovci. Pro II. vatikánský koncil, ale ne nějak vášnivě, spíše proto, že tak církevní establishment rozhodl.
Křižáci dobra v českých diskusních fórech
Václav Hořejší se v článku 'Humanista, pacifista, idealista, intelektuál jako nadávky?' vyjadřuje k primitivnímu vulgarismu na české diskusní scéně. Následující slova by se však dala velmi dobře stáhnout i na média a příspěvky mnohých politických komentátorů:
Lidé, kteří používají tato označení s původně pozitivními konotacemi nyní v negativním významu, se dnes výrazně hlásí k „pravicovým“ názorům. Jsou to nejen někteří zdejší intenzivní diskutéři, ale i někteří zdejší bloggeři a profesionální komentátoři ve vlivných sdělovacích prostředcích.
Zajímavé je, že tito lidé se slovně hlásí k nejdůležitějším hodnotám společnosti „západního typu“ – t.j. hlavně všestranné svobodě jednotlivce. Domnívají se ale, že při obraně těchto hodnot je třeba postupovat tvrdě a nesmiřitelně proti jejich potenciálním nepřátelům, a to i za cenu dočasného omezení některých svobod, ba dokonce použití metod jako mučení či nerespektování práv zajatců. Charakteristické pro ně je i to, že by nejraději lidem s jiným názorem („pseudohumanistům“, „pacifistům“, „idealistům“, „levicovým intelektuálům“) rádi zakázali veřejné projevování jejich „škodlivých“ názorů (...) Kladnými hrdiny jsou pro tyto lidi historické postavy jako F. Franco, A. Pinochet, J. McCarthy nebo G. W. Bush Jr.
Jinak řečeno, pro české "křižáky dobra" platí opět ono staré pravidlo: svoboda patří jen pro věrné.
Update: Diskuse pod článkem je v tomto směru více než vypovídající.
Lidé, kteří používají tato označení s původně pozitivními konotacemi nyní v negativním významu, se dnes výrazně hlásí k „pravicovým“ názorům. Jsou to nejen někteří zdejší intenzivní diskutéři, ale i někteří zdejší bloggeři a profesionální komentátoři ve vlivných sdělovacích prostředcích.
Zajímavé je, že tito lidé se slovně hlásí k nejdůležitějším hodnotám společnosti „západního typu“ – t.j. hlavně všestranné svobodě jednotlivce. Domnívají se ale, že při obraně těchto hodnot je třeba postupovat tvrdě a nesmiřitelně proti jejich potenciálním nepřátelům, a to i za cenu dočasného omezení některých svobod, ba dokonce použití metod jako mučení či nerespektování práv zajatců. Charakteristické pro ně je i to, že by nejraději lidem s jiným názorem („pseudohumanistům“, „pacifistům“, „idealistům“, „levicovým intelektuálům“) rádi zakázali veřejné projevování jejich „škodlivých“ názorů (...) Kladnými hrdiny jsou pro tyto lidi historické postavy jako F. Franco, A. Pinochet, J. McCarthy nebo G. W. Bush Jr.
Jinak řečeno, pro české "křižáky dobra" platí opět ono staré pravidlo: svoboda patří jen pro věrné.
Update: Diskuse pod článkem je v tomto směru více než vypovídající.
8. března 2009
Amerika je instantní země
Názor z diskusse. Trochu jsem ho upravil, aby byl přehlednější: Místo unabridged originálu, který je zbytečně dlouhý, paperback. Místo kuželek, kterých je málo a koule je maličká, bowling, kde je koule větší a o kuželku víc. Místo tennisu, kde míčky utíkají do autu, squash, kde je kurt obezděný, nebo dokonce ricochet, kde se může hrát i do stropu. V kulečníku místo karambolu pool (snooker naopak americký není ani trochu). Všechno jednoduše a hned.
Příčiny finanční krise
Finance jsou krví ekonomiky. Kdo způsobil leukémii? Clinton s Bushem dohromady.
7. března 2009
Starší článek o Ondřeji Caklovi
Doporučuji k přečtení, čte se to samo: "Pravidelně například navštěvoval demonstrace Sládkových republikánů. "Mně se zprvu Sládkovy řeči líbily, ale později jsem cítil, že lže. Každou chvíli říkal něco jiného a manipuloval s námi. Také jsem si kupoval sládkovský týdeník Republiku. Bylo to také proto, že jsem měl v mládí konflikty s Romy, byl jsem tehdy hodně protiromský," přiznává Cakl. S Romy se prý dostal do křížku několikrát a byl na ně vysazený. Jak se tedy dostal na druhou stranu? Naštěstí zasáhla shůry matka inteligence." Tím bych si nebyl tak jist.
"Tohle hnutí není nebezpečné v tom, že by se chopilo moci. Je nebezpečné v násilí, které produkuje. Spíš je zajímavé, že při jejich koncertech v hospodách majitelé dost často řeknou, že to jsou hodní kluci. To je způsobeno tím, že dostávají velké peníze za pronájem. V tom je rozdíl mezi koncertem pankáčů a nácků. Když je koncert pankáčů, tak je bordel, vždycky tam něco rozbijou, počmáraj, kdežto u nácků je disciplína. To, že se tam hajluje, hospodští kolikrát ani nevidí, protože to ani vidět raději nechtějí." Krutá upřímnost.
""Já mám sociální cítění, ale jsem proti revoluci. Nevěřím v socialistické utopie a vize. Kapitalismus vnímám jako systém, který je logický, ale musí se kontrolovat. Já jsem pro parlamentní demokracii, i když je mi v mnoha věcech odporná. A hlavně lidé, kteří tam jsou, tak mě často hodně vytáčí. Takže co největší decentralizace a politicky - nevím. Asi spíš něco napravo. Ale nevím tedy koho."" To mluví samo za sebe.
"Tohle hnutí není nebezpečné v tom, že by se chopilo moci. Je nebezpečné v násilí, které produkuje. Spíš je zajímavé, že při jejich koncertech v hospodách majitelé dost často řeknou, že to jsou hodní kluci. To je způsobeno tím, že dostávají velké peníze za pronájem. V tom je rozdíl mezi koncertem pankáčů a nácků. Když je koncert pankáčů, tak je bordel, vždycky tam něco rozbijou, počmáraj, kdežto u nácků je disciplína. To, že se tam hajluje, hospodští kolikrát ani nevidí, protože to ani vidět raději nechtějí." Krutá upřímnost.
""Já mám sociální cítění, ale jsem proti revoluci. Nevěřím v socialistické utopie a vize. Kapitalismus vnímám jako systém, který je logický, ale musí se kontrolovat. Já jsem pro parlamentní demokracii, i když je mi v mnoha věcech odporná. A hlavně lidé, kteří tam jsou, tak mě často hodně vytáčí. Takže co největší decentralizace a politicky - nevím. Asi spíš něco napravo. Ale nevím tedy koho."" To mluví samo za sebe.
Vynikající Čermákův článek
via Malý čtenář. Miloš Čermák rovněž přesvědčivě rozebral, jaké má mediální řídká kaše dopady na veřejnost: "Celkem živě si představuju obrázek typické primácké rodiny. Manželka z kuchyně: "Táto, co říkali?" Manžel sedí zabořený na gauči a chroupe čipsy. "Ále nic, jen že protestovali proti Klausovi." "A kdo?", chce vědět manželka. "Nějaký dementi. Z toho internetu." "No to jsem si myslela," ozve se uklidněným hlasem z kuchyně."
Další Kellerův blábol
via Malý čtenář: "Většinou ho nemusím, ale tohle je ge-ni-ál-ní… " Nechápu, co na tom blábolu Malý čtenář vidí. Jakási modelová rodina v jedné situaci zaplatí na daních míň, v jiné víc. Nothing to write home about. Kellerovi to však vystačilo na další propagandistický článek. Nechápu, co na tom kryptokommunistovi kdo obdivuje.
6. března 2009
2. března 2009
Disfunkčnost české policie
Daniel Kaiser to vystihl přesně: "Policie tu není od toho, aby vychovávala, ale aby trestala … Jenže se zdá, že policii ke spokojenosti stačí akční záběry psů, koní a vodních děl ve zprávách a že se považuje spíš za jednu ze dvou stran v bojové hře. Způsoby zaváděné kdysi ministrem vnitra Grossem (manévry při zasedání Světové banky a MMF v Praze před devíti lety) se drží i pod ministrem Langrem."
A k tomu výtečný názor z diskusse: "U republikové nechápu, proč honí rychlostí 160km/hod městem partu mladíků v Škodě 120, kteří možná unikají policii, že si někde dali pivo a většinou to skončí tak, že po divoké jízdě městem skončí chlapci omotaní kolem sloupu a v nemocnici. Dávají to pravidelně v pořadu 112 a v zápětí ukazují stejné záběry z Ameriky, kde policie z povzdálí sleduje vůz a čeká na nejméně bolestný zásah. Jenže policie miluje a čeká na přiležitost, kdy si bude moct zajezdit rychle a zastřílet nebo zamávat pendrekem. Protože tam začíná ta pravá zábava a tam se ukáže, kdo je policajt."
A k tomu výtečný názor z diskusse: "U republikové nechápu, proč honí rychlostí 160km/hod městem partu mladíků v Škodě 120, kteří možná unikají policii, že si někde dali pivo a většinou to skončí tak, že po divoké jízdě městem skončí chlapci omotaní kolem sloupu a v nemocnici. Dávají to pravidelně v pořadu 112 a v zápětí ukazují stejné záběry z Ameriky, kde policie z povzdálí sleduje vůz a čeká na nejméně bolestný zásah. Jenže policie miluje a čeká na přiležitost, kdy si bude moct zajezdit rychle a zastřílet nebo zamávat pendrekem. Protože tam začíná ta pravá zábava a tam se ukáže, kdo je policajt."
Ivana Řápková
Zatímco v předchozím příspěvku jsem se ekonomů zastával, nyní tomu bude naopak. Co mají Ivana Řápková, Jana Bobošíková a Barbora Tachecí společného? Všechny vystudovaly VŠE za kommunismu. Zatímco Tachecí jen mažersky selhala, Řápkovou a Bobošíkovou spojuje populism. A zatímco Bobošíkové eurorealistická germanofobie je převážně neškodná, Řápková je nebezpečně blízko fašismu.
Poslouchal jsem paní primátorku (Chomutov je vedle Přerova, Děčína a Frýdku-Místku statutárním městem od 1. července 2006. Za chvíli bude mít primátora každé větší město.) v nedělní Partii na Primě pozorně. Zdůraznila, že její akce nejsou proti Romům, ale proti "nepřizpůsobivým". Za ně označila ty, kteří porušují zákony.
Ivana Řápková je tedy sama "nepřizpůsobivá". Přikázání jiných (tj. než z účtu u peněžního ústavu) peněžitých pohledávek upravuje § 312 sq. OSŘ. Ten v § 317 odst. 2 OSŘ jasně říká, že "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově." Opačný výklad tvrdí, že okamžikem vyplacení přestává být dávka pomoci v hmotné nouzi dávkou pomoci v hmotné nouzi a stává se hotovostí. Větší literalism si lze jen těžko představit.
Vadí-li pí primátorce § 317 odst. 2 OSŘ, měla již dávno navrhnout jeho změnu a ne brnkat na temné struny populismu. A českým novinářům by prospělo, kdyby si uvědomili, že lord Runciman měl v roce 1938 pravdu. A hodlá-li veřejná moc porušovat právo, pak je každý fígl v obraně proti tomu přípustný.
Poslouchal jsem paní primátorku (Chomutov je vedle Přerova, Děčína a Frýdku-Místku statutárním městem od 1. července 2006. Za chvíli bude mít primátora každé větší město.) v nedělní Partii na Primě pozorně. Zdůraznila, že její akce nejsou proti Romům, ale proti "nepřizpůsobivým". Za ně označila ty, kteří porušují zákony.
Ivana Řápková je tedy sama "nepřizpůsobivá". Přikázání jiných (tj. než z účtu u peněžního ústavu) peněžitých pohledávek upravuje § 312 sq. OSŘ. Ten v § 317 odst. 2 OSŘ jasně říká, že "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově." Opačný výklad tvrdí, že okamžikem vyplacení přestává být dávka pomoci v hmotné nouzi dávkou pomoci v hmotné nouzi a stává se hotovostí. Větší literalism si lze jen těžko představit.
Vadí-li pí primátorce § 317 odst. 2 OSŘ, měla již dávno navrhnout jeho změnu a ne brnkat na temné struny populismu. A českým novinářům by prospělo, kdyby si uvědomili, že lord Runciman měl v roce 1938 pravdu. A hodlá-li veřejná moc porušovat právo, pak je každý fígl v obraně proti tomu přípustný.
Jan Keller a AndyO
Jak pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, s AndyO se shoduji skutečně jen málokdy. Její vyjádření na adresu blábolu Jana Kellera bych ale podepsal. Co je lepší než být neoliberálním ekonomem? Být kryptokommunistickým sociologem, jemuž za PŠM, se kterým by ho vyhnali z každé hospody, dokonce platí.
Je o mně známo, že jsem tolerantním prakticky k jakýmkoliv positivním názorům. I když s nimi třebas nesouhlasím, positivní návrhy alespoň přimějí člověka přemýšlet. Ale co s negativismem? A je jedno zda s antikommunismem či naopak kommunistickým révanchismem. Keller ve svém článku neuvedl jediný fakt, jen žvanění. Nestoudně zapřel, že hlavním důvodem nynější krise je socialism: Clintonovo rozhodnutí dát vlastní nemovitosti těm, kteří na ně neměli. Banky pak tyto špatné úvěry řešily tak, že je zamaskovaly a prodaly dál. Stát se pokusil poručit trhu a takto to dopadlo.
Řešení je jasné. Nejsou jím billiony korun, které vlády vyspělých států pumpují do ekonomiky. Je jím obnovení důvěry, přesně jak o tom mluvil zástupce ČNB v nedělních Otázkách Václava Moravce. A důvěra se neobnoví jinak než naprostou transparentností. Banky musí přesně sdělit, jaké špatné úvěry mají a v jaké výši. Teprve pak jim investoři opět začnou důvěřovat.
A u Kapitána mi připadá, že se dosud nesmířil s tím, že hlavním člověkem podniku není jako před rokem 1989 výrobní náměstek, nýbrž obchodní a marketingový ředitel. Nyní není umění vyrobit, ale prodat. Před rokem 1989 bylo obtížné vyrobit: Sehnat a motivovat lidi, zajistit subdodávky. To duši technika lahodilo, protože to víceméně byla exaktní činnost. Nyní o úspěchu na trhu víceméně rozhoduje invence a štěstí. A technici berou jako obrovskou křivdu, že hlavní slovo mají ti, kteří ani neumějí postavit most. Je to proto, že zorganisovat stavbu mostu dokáže každý stavař. Hlávka byl ale jen jeden.
Je o mně známo, že jsem tolerantním prakticky k jakýmkoliv positivním názorům. I když s nimi třebas nesouhlasím, positivní návrhy alespoň přimějí člověka přemýšlet. Ale co s negativismem? A je jedno zda s antikommunismem či naopak kommunistickým révanchismem. Keller ve svém článku neuvedl jediný fakt, jen žvanění. Nestoudně zapřel, že hlavním důvodem nynější krise je socialism: Clintonovo rozhodnutí dát vlastní nemovitosti těm, kteří na ně neměli. Banky pak tyto špatné úvěry řešily tak, že je zamaskovaly a prodaly dál. Stát se pokusil poručit trhu a takto to dopadlo.
Řešení je jasné. Nejsou jím billiony korun, které vlády vyspělých států pumpují do ekonomiky. Je jím obnovení důvěry, přesně jak o tom mluvil zástupce ČNB v nedělních Otázkách Václava Moravce. A důvěra se neobnoví jinak než naprostou transparentností. Banky musí přesně sdělit, jaké špatné úvěry mají a v jaké výši. Teprve pak jim investoři opět začnou důvěřovat.
A u Kapitána mi připadá, že se dosud nesmířil s tím, že hlavním člověkem podniku není jako před rokem 1989 výrobní náměstek, nýbrž obchodní a marketingový ředitel. Nyní není umění vyrobit, ale prodat. Před rokem 1989 bylo obtížné vyrobit: Sehnat a motivovat lidi, zajistit subdodávky. To duši technika lahodilo, protože to víceméně byla exaktní činnost. Nyní o úspěchu na trhu víceméně rozhoduje invence a štěstí. A technici berou jako obrovskou křivdu, že hlavní slovo mají ti, kteří ani neumějí postavit most. Je to proto, že zorganisovat stavbu mostu dokáže každý stavař. Hlávka byl ale jen jeden.
1. března 2009
Strana Moravané: česká Lega Nord?
Strana Moravané zvolila podnikatele Jiřího Novotného do čela své kandidátky do Evropského parlamentu. Program strany silně připomíná svým důrazem na federalismus, subsidiaritu, lokální autonomii a historickou autenticitu regionů italské hnutí Lega Nord. Je to závan věcí budoucích, kdy se budou čím dál více objevovat lokální hnutí, která se budou více obracet na Evropu, nežli na národní stát?
27. února 2009
Podvod fanatika Cynika
Jak známo, Cynik se ve svých článcích neštítí jakéhokoliv podvodu. Ve své kritice vědeckého pohledu na lidské embryo tvrdí: "Není snadné se k tomuto triku dopracovat, protože z hlediska přírodních věd je již zygota nepochybně lidským jedincem, tímtéž jedincem, který se později bude jmenovat Eva nebo Jindřich."
Náš malý Cynik nám zapomněl na jednovaječná dvojčata. (Siamská dvojčata jsou až 15 dní jen jedno embryo.) Z pohledu Ignáce jsou jednovaječná dvojčata tímtéž jedincem. Rovněž úmyslně zamlčuje rozdíl mezi zárodkem a plodem. Proč asi? Jaký je rozdíl mezi embryem a fétem, žáku Pospíšile?
Náš malý Cynik nám zapomněl na jednovaječná dvojčata. (Siamská dvojčata jsou až 15 dní jen jedno embryo.) Z pohledu Ignáce jsou jednovaječná dvojčata tímtéž jedincem. Rovněž úmyslně zamlčuje rozdíl mezi zárodkem a plodem. Proč asi? Jaký je rozdíl mezi embryem a fétem, žáku Pospíšile?
Legalism a literalism
Chcete-li vědět, proč je české postkommunistické právo tak mizerné, jsou odpovědí 2 dětské nemoci: legalism a literalism.
Legalism je představa, že právo jsou toliko právní předpisy, že kromě nich není nic závazného. Právní obyčeje, literatura ani judikatura nemá příliš význam.
Literalism geniálně popsal Tomáš Pecina, a proto nebudu nosit sovy do Athén: "Celá tato diskuse, minimálně na jedné své straně (s čestnou výjimkou P.H.), je zatížena do krajnosti dovedeným textualismem a vírou, že Ústava, ZÚS, popř. i podzákonné předpisy týkající se procedurálních záležitostí ohledně mezinárodních smluv, jsou produktem Vyšší Inteligence, přičemž úkolem právníků je tento transcendentní záměr na základě jejich nedokonalého výronu do textu právních předpisů zjistit a vyložit.
Nesmysl: Ústavu psala horkou jehlou parta víceméně průměrných až podprůměrných právníků a jejím výkladovým látáním by se uživilo několik lidí na plný úvazek.
Rozdíl mezi našimi přístupy je, že Vy se pokoušíte najít Pravdu, věře, že to učinit lze, a opravdu upřímně věříte v text právního předpisu jako výron transendentna, jako v něco, co – dovolíte-li mi vyjádření cum grano salis, nebo spíš tongue-in-cheek, "právníka přesahuje".
Vy budete nad textem zákona/Ústavy a nad tím, proč se hovoří o souhlasu, nikoli např. o pověření k ratifikaci, dlouhé hodiny hloubat a theoretisovat (a možná o tom napíšete i podnětnou diplomku), já odpovím, že se ti truhlíci zřejmě nezamysleli, zneváživ tak hned několik současných i již nežijících profesorů právnických fakult zároveň."
Legalism je představa, že právo jsou toliko právní předpisy, že kromě nich není nic závazného. Právní obyčeje, literatura ani judikatura nemá příliš význam.
Literalism geniálně popsal Tomáš Pecina, a proto nebudu nosit sovy do Athén: "Celá tato diskuse, minimálně na jedné své straně (s čestnou výjimkou P.H.), je zatížena do krajnosti dovedeným textualismem a vírou, že Ústava, ZÚS, popř. i podzákonné předpisy týkající se procedurálních záležitostí ohledně mezinárodních smluv, jsou produktem Vyšší Inteligence, přičemž úkolem právníků je tento transcendentní záměr na základě jejich nedokonalého výronu do textu právních předpisů zjistit a vyložit.
Nesmysl: Ústavu psala horkou jehlou parta víceméně průměrných až podprůměrných právníků a jejím výkladovým látáním by se uživilo několik lidí na plný úvazek.
* * *
Rozdíl mezi našimi přístupy je, že Vy se pokoušíte najít Pravdu, věře, že to učinit lze, a opravdu upřímně věříte v text právního předpisu jako výron transendentna, jako v něco, co – dovolíte-li mi vyjádření cum grano salis, nebo spíš tongue-in-cheek, "právníka přesahuje".
Vy budete nad textem zákona/Ústavy a nad tím, proč se hovoří o souhlasu, nikoli např. o pověření k ratifikaci, dlouhé hodiny hloubat a theoretisovat (a možná o tom napíšete i podnětnou diplomku), já odpovím, že se ti truhlíci zřejmě nezamysleli, zneváživ tak hned několik současných i již nežijících profesorů právnických fakult zároveň."
26. února 2009
Benjamin Barber: kuponový bailout
Americký politolog Benjamin Barber (autor knih Jihad vs. McWorld a Strong Democracy) navrhuje způsob jak zajistit, aby se plánovaný $1,5 bilionový "bailout" Obamovy administrativy dostal do rukou podnikatelů. Dle Barberova návrhu by banky a finanční společnosti dostaly namísto přímé finanční injekce časově omezené kupony, které by mohly použít pouze na úvěry klientům, ne na odměny bankovním manažerům. Otázka je, jestli by nebylo lepší upustit od podobných stimulačních balíčků úplně.
25. února 2009
La Musique française des années soixante
La musique française des années soixante est très populaire par le style yé-yé. Il a reçu son nom dans l’article d’Edgar Morin paru dans Le Monde le 6 julliet 1963. Mais le même mouvement a commencé dans le programme de la radio Europe 1 Salut les copains. Cette programme présentait des chouchous de la semaine. La majorité d’entre d’eux ont commencé leur carrière comme mineurs. Dans ce temps les chanteurs chantaient dans des langues différentes. Les hits étrangers étaient traduits en français.
La première chanteuse, dont je veux parler, est Sheila (* 1945). Son hit Vous les copains (1964) est populaire jusqu’aujourd’hui. C’était une reprise d’une chanson de Manfred Mann Do Wah Diddy Diddy.
La deuxième chanteuse, plus populaire, est France Gall (* 1947). Son homme fatal a été Serge Gainsbourg (1928–1991). Gall a gagné le concours Eurovision de la chanson pour le Luxembourg en 1965 avec la chanson Poupée de cire, poupée de son. Sa carrière a été finie par une chanson scandaleuse, Les Sucettes (1966).
La dernière chanteuse est Vicky Léandros (* 1949) qui est étrangère comme Sylvie Vartan (épouse de Johnny Halliday) ; la première est Grecque, la deuxième est Bulgare. Elle a concouru pour Eurovision de la chanson pour le Luxembourg, aussi en 1967, avec la chanson L’Amour est bleu, mais elle a fini la seconde. La concours a été gagné par Sandie Shaw avec Puppet on a string.
La première chanteuse, dont je veux parler, est Sheila (* 1945). Son hit Vous les copains (1964) est populaire jusqu’aujourd’hui. C’était une reprise d’une chanson de Manfred Mann Do Wah Diddy Diddy.
La deuxième chanteuse, plus populaire, est France Gall (* 1947). Son homme fatal a été Serge Gainsbourg (1928–1991). Gall a gagné le concours Eurovision de la chanson pour le Luxembourg en 1965 avec la chanson Poupée de cire, poupée de son. Sa carrière a été finie par une chanson scandaleuse, Les Sucettes (1966).
La dernière chanteuse est Vicky Léandros (* 1949) qui est étrangère comme Sylvie Vartan (épouse de Johnny Halliday) ; la première est Grecque, la deuxième est Bulgare. Elle a concouru pour Eurovision de la chanson pour le Luxembourg, aussi en 1967, avec la chanson L’Amour est bleu, mais elle a fini la seconde. La concours a été gagné par Sandie Shaw avec Puppet on a string.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)