25. února 2009

La Musique française des années soixante

La musique française des années soixante est très populaire par le style yé-yé. Il a reçu son nom dans l’article d’Edgar Morin paru dans Le Monde le 6 julliet 1963. Mais le même mouvement a commencé dans le programme de la radio Europe 1 Salut les copains. Cette programme présentait des chouchous de la semaine. La majorité d’entre d’eux ont commencé leur carrière comme mineurs. Dans ce temps les chanteurs chantaient dans des langues différentes. Les hits étrangers étaient traduits en français.

La première chanteuse, dont je veux parler, est Sheila (* 1945). Son hit Vous les copains (1964) est populaire jusqu’aujourd’hui. C’était une reprise d’une chanson de Manfred Mann Do Wah Diddy Diddy.

La deuxième chanteuse, plus populaire, est France Gall (* 1947). Son homme fatal a été Serge Gainsbourg (1928–1991). Gall a gagné le concours Eurovision de la chanson pour le Luxembourg en 1965 avec la chanson Poupée de cire, poupée de son. Sa carrière a été finie par une chanson scandaleuse, Les Sucettes (1966).

La dernière chanteuse est Vicky Léandros (* 1949) qui est étrangère comme Sylvie Vartan (épouse de Johnny Halliday) ; la première est Grecque, la deuxième est Bulgare. Elle a concouru pour Eurovision de la chanson pour le Luxembourg, aussi en 1967, avec la chanson L’Amour est bleu, mais elle a fini la seconde. La concours a été gagné par Sandie Shaw avec Puppet on a string.

25 komentářů:

  1. Šedesátá léta, to byl brutální nástup anglické hudby. Francouzská byla v úpadku (osobně mám z té doby nejraději Serge Gainsbourga).

    Les Soucettes mě pobavily, neznal jsem je. Stejnou symboliku, mimochodem, použil o několik let později, už bez skandálu, Kubrick v Clockwork Orange.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, Francouzi dodnes nemají rock, který by stál za řeč.

    Serge Gainsbourg byl génius, ale France Gallovou vyloženě zneužil.

    Clockwork Orange byl skandál sám o sobě.

    OdpovědětVymazat
  3. Chápu, že dostáváte ze žabožroutů orgasmus, ale já frankofil opravdu nejsem a žabožroutsky neumím, takže nevím, o co v tom článku jde. O žabožroutsky přezpívané hity?

    Rock tam pořádný nikdy nebyl, to je fakt, ale právě v 60. letech dělal fantastickou musiku Francis Lai. A protože mezi inspirace Toma Jobima patřila francouzská musika, není divu, že žabožroutům tehdy byla blízká i bossa nova (z téhož filmu). Jiný pěkný kousek je Vivre Pour Vivre.

    OdpovědětVymazat
  4. BTW nerozumím tomu skandálu - proč? To jako ty lízátka lidi chápali jako péra?

    OdpovědětVymazat
  5. Je to jen stručný referát o stylu jé-jé a o třech zpěvačkách. Většina z odkazovaných hitů je původních.

    Nejen chápali, ale tak to i bylo myšleno. Jinak se ptáte jako moje 18letá spolužačka. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak jsem to speciálně pro Vás předhodil automatickému překladači. Výsledek není tak špatný, i když do angličtiny by byl asi lepší.

    OdpovědětVymazat
  7. Nejen chápali, ale tak to i bylo myšleno.
    No, ač jsem některými elitními intelektuály prohlašován za sexuálníhio maniaka, nemám tendenci vidět v každém protáhlejším předmětu (zavřený deštník, deodorant) fallický symbol. Nebo tam o tom zpívají? Já nerozumím ani slovu...

    Co děláte ve třídě osmnáctiletých??

    OdpovědětVymazat
  8. Francouzsky se učí vesměs adolescentky.

    Ne, France Gallová zpívá o anýzovém lízátku a jak si ho vychutnává.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak jsem Lízátka prohnal automatem:

    "Annie miluje lízátka,
    Pacifiers s anýzu.
    Pacifiers s anýzu
    Annie
    Dejte jí polibky
    Chuť ani --
    SE. Když ječmene cukru
    S příchutí anýzu
    Toků do krku z Annie,
    Je v nebi.

    Za pár haléře, Annie
    V jeho lízátka s anýzu.
    Mají barvu své velké oči,
    Barva šťastné dny.

    Annie miluje lízátka,
    Pacifiers s anýzu.
    Pacifiers s anýzu
    Annie
    Dejte jí polibky
    Chuť ani --
    SE. Kdy jazyk
    Že malé hůl,
    Bere si nohy do jejího těla
    A vrací se do drogerie.

    Za pár haléře, Annie
    V jeho lízátka s anýzu.
    Mají barvu své velké oči,
    Barva šťastné dny.

    Když ječmene cukru
    S příchutí anýzu
    Toků do krku z Annie,
    Je v nebi."

    OdpovědětVymazat
  10. A to má jako každému hned dojít, že myslí péro? Nota bene v r.1966, kdy ještě sexuální revoluce úplně nezačala?

    Nebo byl My Boy Lollipop míněn rovněž tak?

    Z těch automatických překladů nemám nic...:-(((

    OdpovědětVymazat
  11. Překlad do angličtiny má rozhodně kouzlo nechtěného: "The majority of them began their careers as juveniles."

    OdpovědětVymazat
  12. To víš, Vodníku, se žaboužroutofily jako jsme my je těžký život. Ale ta písnička je o anglické dívce Annie, která si může za pár pencí dopřát lítázka s anýsovou příchutí, takže její polibky po nich chutnají po anýsu.

    OdpovědětVymazat
  13. Mám rád zmínky o mně neznámých zpěvácích. Často si tak rozšířím obzor, naposledy jsem s překvapením zjistil, že Sintarova "My way" je původní francouzská písnička "Comme d'habitude" a musím říct, že text má originál mnohem lepší, mně bližší.
    http://www.youtube.com/watch?v=bMoY5rNBjwk

    OdpovědětVymazat
  14. Sinatrova ... bych z něj tím překlepem udělal málem Inda :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Vodníku, už opravdu netuším, co na tom nechápete. Ten text nebyl explicitní (to v 60. letech až do Je t’aime… moi non plus nebylo zvykem a pak to vyvolalo skandál), nýbrž dvojsmyslný. Zpívá se tam o lízátkách, pencích (pennies) a hrdle. Jestli Vám to nestačí, tak je mi líto. Tehdy to pochopil úplně každý, kromě France Gallové.

    OdpovědětVymazat
  16. No jak říkám - i deštníky. A že se nevystřihovaly jako skandální všechny scény z filmů, kde holky lížou lízatka nebo zmrzlinu.

    Jedna moje známá si libovala, že pěkně falický tvar má i šaltpáka a proto jezdila ráda autem.

    Holt, čeho má kdo plnou hlavu, to vidí všude.

    OdpovědětVymazat
  17. A že se nevystřihovaly jako skandální všechny scény z filmů, kde holky lížou lízatka nebo zmrzlinu.

    Myslíš třeba tuhle? :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Milý Vodníku, je jistý rozdíl mezi pubescentem, který vidí dvojsmysl i tam, kde není, a normálním člověkem, který zcela bez problémů rozpozná dvojsmysl tam, kde byl schválně zamýšlen.

    OdpovědětVymazat
  19. …a také senilním dementem, který ho nevidí ani tam.

    OdpovědětVymazat
  20. je jistý rozdíl mezi pubescentem, ... a normálním člověkem

    GOGÓÓÓ!!! POMÓÓÓC!!!!

    OdpovědětVymazat
  21. Ad TP: já viděl Clockwork Orange jako ještě adolescent, tedy téměř-pubescent. Vzhledem ke scéně, která po téhle následuje, není o záměru pochyb. Nicméně zcela první záběr z Tvého odkazu by mi podobné associace nevyvolal. Ale možná jsem už senilní dement, že nevidím felaci v každé holce (třebas i šestileté), cucající nanuk nebo lízátko.

    Byla snad na přelomu 60. a 70. let "in" pedofilie? Protože tehdy se v hojném počtu vyskytovaly puberťačky a prepuberťačky (plusminus Opočenského cílová skupina), které na veřejnosti dumlaly dudlíky. Na mimopražských poutích bylo lze spatřit na střelnicích čtrnáctileté buranky s dudlíkem v puse ještě koncem 70. let.

    OdpovědětVymazat
  22. Přeci záleží na úmyslu. Pokud sexuálně provokovaly, tak to byla výzva. Pokud ne, tak to výzva nebyla.

    OdpovědětVymazat
  23. ajejej... u mě pomoc nehledej

    chceš snad Vodníku po nedávném extempore otevírat další petersovskou pandořinu skříňku?

    Já ten text nechytám, a klip mi přijde hloupoučký. Takže mě sice dvojsmysl napadne, ale s tím shovívavým podtextem. Myslím, že by to tak bylo i v mládí.

    OdpovědětVymazat
  24. Vodníku, kde se Vás bere ta touha po doslovnosti? Když žena řekne "ne", zpravidla to znamená opravdu "ne", ale může to znamenat také "možná", nebo dokonce "ano". Záleží vždy na kontextu. Připomínáte mi jednoho matfyzáka, který chtěl, aby všechny nezadané holky byly nějak viditelně označené. Přitom jak praví známá hláška ze Samotářů: "Každá holka někoho má, dokud není s tebou."

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>