13. února 2008

Rekonstrukce Hlavního nádraží

Podívejte se na kresby.

Politická situace houstne

V souvislosti s volbou presidenta republiky politická situace v ČR houstne. Topolánek vyhlásil válku Bémovi. Jsem jednoznačně na straně Topolánka, i když věcně má pravdu Bém, že v tajné volbě by Klaus bez problémů vyhrál. (Dostal by hlasy mnoha lidovců, kteří se jinak tohoto "Antikrista" s ohledem na voliče bojí volit.) Jenže politika není jen o tom, kdo má pravdu; je také (někdy i především) o politickém stylu.

12. února 2008

Chce se Monika opravdu seznámit?

Je naše Monika sladká 16-year-old girl? Nikoliv, to jen jistý mladý muž potřeboval svého času hodně návštěvníků do systému iReklama.

Pozoruhodná je však zajisté celá škála operačních systémů a prohlížečů v statistice návštěvnosti její kvalitní webové stránky.

A víte jakpak se jmenují její kamarádky? No přeci Zdenča, Margyn, Lenka, Elena, Jitka, Míša atd. Jistě Vás může napadnout otázka, zda má Monika i kamárady? Zajisté. Sice jich moc není, ale homosexuál Péťa mezi ně určitě patří.

10. února 2008

Topolánkova naivita

Vždycky jsem si myslel, že vrcholným politikem může být pouze ten, kdo má jakési elementární ponětí o politice, např. to, že politik nemá v politice přátele, pouze spojence.

Zdá se, že to o Topolánkovi neplatí. Kvůli tomu, že Bursík prosazoval své zájmy, se na něj naštval: ""Budeme se je snažit dotlačit k tomu, aby podpořili tajnou volbu. To je to minimální, čím si mohou své další setrvání ve vládě zajistit. Faktem ale je, že vážně utrpěl i vztah mezi premiérem a šéfem Zelených, který byl do té doby nadstandardně dobrý," uvedl blízký spolupracovník Mirka Topolánka." Jak chce takový premiér dělat úspěšnou zahraniční politiku? Tam bude taky takto naivní?

Wikipedisté na Encyclopedia Dramatica

Encyclopedia Dramatica není známa pouze svými nechutnostmi typu tubgirl, ale objevují se na ní též satirická hesla o významných editorech, kteří udávají ideologii anglické Wikipedie. Např. již existují články jako SlimVirgin, Essjay, Jayjg, Chip Berlet či Will Beback, ale třeba El C zatím ještě chybí. Někteří lidé z anglické Wikipedie se cítí zjevně dotčeni a jelikož musí vědět, že hesla jsou sice psána v typicky satirickém duchu ED, ale často nesou informace o jejich reálných skutcích, byla webová adresa této online "encyklopedie" jako spam zablokována a to rovnou na všech Wikipediích a článek o ní byl na základě hlasování, ve které je již na první pohled naprosto zjevné, že nebylo dosaženo žádného konsensu, smazán.

Ono je v tomto případě opravdu účinnější strategií zamlčování než-li přímý útok.

QR kódy

qrcode
Z Japonska dorazila do USA a do Evropy nová móda: QR kódy existují sice již od roku 1994, ale až v poslední době bylo možné jejich masové rozšíření díky mobilním telefonům s fotoaparáty. Pomocí QR kódů se dají snadno zakódovat webové adresy (URL), telefonní čísla, celé visitky nebo libovolné jiné texty.

Vyzkoušel jsem softwarovou čtečku firmy Kaywa a mohu potvrdit, že na rozdíl od originální čtečky vestavěné do mé Nokie N95 funguje skutečně rychle a spolehlivě.

Dalším podobným formátem je BeeTagg od stejnojmenné společnosti, ale ten se vinou restriktivní licenční politiky majitele patentu patrně neprosadí.

Vítězství občanské společnosti

Jak nás informoval Vodník, ve středu 6. 2. 2008 byla Barbora Tachecí odvolána z funkce ředitelky stanice ČRo 1 – Radiožurnál. Oficiálním důvodem jejího odvolání byl "rostoucí nesoulad ve vnitřní komunikaci", ale je evidentní, že to ve skutečnosti byl výsledek tlaku občanské společnosti.

Opakovala se tedy v malém televisní revoluce z přelomu let 2000 a 2001, tentokrát ale bez demonstrací a ingerence politiků. I George Hodač se psychicky zhroutil. Barbora Tachecí se ale více podobá Janě Bobošíkové, hlavní tváři Bobovize. Obě byly výtečné moderátorky v 90. letech. Obě pak kariérně postupovaly tam, na co neměly. Jana Bobošíková pak vstoupila do politiky své stoupence si našla. Vydá se stejnou cestou i Barbora Tachecí? Nemylme se, její změny Radiojournalu měly i své podporovatele.

9. února 2008

Alternativní kultura

Anglicky counterculture, je poměrně častý fenomén:
  1. romantism
  2. bohémství
  3. dandyism
  4. zbitá generace
  5. underground
  6. . . .
Updated.

Odkladači

Procrastination a prokrastinace je umělecky ztvárněna ve filmu Clerks 2 (Prodavači 2).

Ethničtí Ukrajinci a Rusové na Ukrajině

Hranice zhruba odpovídá výsledkům voleb v roce 2004.

Nogajští Turci

Nogay Türkleri a země Turků (Turan)

Nogajská horda byla po annexi nazvána Novým Ruskem.

Ivan Štampach o sobě píše na Wikipedii

Zejména půvabné je jeho prohlášení, že není osobou veřejně činnou. Zajímavou otázkou je, zda to byl také on, kdo tvrdil, že Pat Buchanan je neoliberál.

Ruská annexe Kavkazu

Přes rusofilské zaměření většiny českého národa, ruská imperialistická válka na Kavkaze (1817–1864) je málo známá. Různé fase této války rozpoutali Alexandr I., Mikuláš I. a Alexandr II. Hrdinou protiruského odporu byl Avar imám Šamil.

Nebyla to ale žádná novinka: "In 1552, Ivan the Terrible had captured and destroyed Kazan, the great Muslim city on the upper Volga. Four years later the Russian hordes reached the Caspian. At their van rode the wild Cossacks, brutal horsemen who reproduced themselves by capturing and marrying by force the Muslim women who fell into their hands. As pious as they were turbulent, they never established a new settlement without first building a spectacular church, whose tolling bells rang out over the Tsars everexpanding empire in the steppes. By the late eighteenth century the Christian threat to the Caucasus had not gone unnoticed by the mountain tribes."

Jak uvádí wiki: "In 1552, the city [Qazan] was conquered by Russia under Ivan the Terrible and the majority of the population was massacred. During the governorship of Alexander Gorbatyi-Shuisky, most of the khanates's Tatar residents were killed, repressed, or forcibly Christianized. Mosques and palaces were ruined. The surviving Tatar population was moved to a place 50 km away from the city and this place was forcibly settled by Russian farmers and soldiers."

Úskalí průzkumů veřejného mínění

Jak správně napsaly Lidové noviny, průzkumy veřejného mínění nejsou v ČR průzkumy veřejného mínění, nýbrž manipulací veřejnosti: "Jak se to dělá? STEM například před klíčovou otázku předřadil dotazy zaměřené na vlastnosti, které jako svá pozitiva zdůrazňuje Švejnar. To funguje, v psychologii se tomu říká priming."

Pro demokracii jsou rozhodující jedině lidová hlasování: volby nebo referendum. Proto je zcela irrelevantní, že proti radaru je 70 % Čechů. Dokud nebude referendum, nemá to žádný význam.

Zajímavý starší článek Martina Římana

Ačkoliv je Martin Říman hlavním ideologem ODS, není o něm moc slyšet. V roce 2005 napsal článek 1998-2005: Kontrarevoluce levice. V něm tvrdí, že ti, kdo se narodili před rokem 1954, patří do staré generace. Sám se narodil dne 11. 5. 1961.

Zajímavý je postřeh: "Vznik krajů vytvořil novou úřednickou vrstvu, která v sobě nenese jistou pokoru - byť vynucenou -, jíž se vyznačovala přeživší předrevoluční stará garda. Ta byla jednak vycepovaná od komunistů k poslušnosti, jednak si v novém režimu přece jen nebyla úplně jista, co si může dovolit. Pamatuji si, když jsem v roce 1994 nastoupil do funkce šéfa okresního úřadu, jak za mnou přišel vedoucí živnostenského odboru s otázkou, zda má postupovat liberálně či rigidně. Pochybuji, že dneska se někdo z nové generace úředníků takovými dotazy obtěžuje. Jejich heslem je "zákon jsem já". V tomto duchu jsou vydávána zcela absurdní, většinou alibistická rozhodnutí, podle kterých se nedá žít ani pracovat." Za tento stav však mohou politici, kteří se místo správy státu raději věnují mocenským hrátkám jako je volba presidenta republiky.

Polemika s AHL71

AHL71 napsal článek, na který se sluší reagovat.
  1. Wikipedie je jen jedna. Jakákoliv snaha ji rozparcelovat na jazykové mutace je pokus o její "privatisaci", tj. krádež Nadaci Wikimedia postkommunistickými klany postpubescentů.
  2. Protože je původní wikipedie jen jedna, musí na ni platit stejná encyklopedická pravidla. Co je významné v en:, je významné i v cs: a vice versa.
  3. Nešlo o to, že by Simon Mol v anglosaském světě nebyl známý, zatímco v ČR a SR by známý byl. Ve skutečnosti o něm nikdo kromě Polska a pár znalců polského prostředí nikdy neslyšel. Šlo pouze o to, že na en: respektují zákony, zatímco na cs: i na sk: klika kolem Cynika na ně zvysoka kašle. Nadaci Wikimedia zatím vůbec nezajímá, co se děje v neanglické části wiki. Začne jí to zajímat teprve tehdy, až jí někdo Cyniky poškozený úspěšně zažaluje u US soudu, např. pozůstalí po Anně Halman. Pak to půjde stejně rychle, jako s obrázky porušující autorské právo, se kterými byl na celé wiki udělán krátký process. Potom ty feudální baronáty na cs: zmizí stejně rychle, jako vznikly.

8. února 2008

Benda s Exnerem mají pravdu

Na okraj dnešní volby presidenta republiky si dovolím poznamenat: Čl. 54 odst. 2 ústavy hovoří jasně: "Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor." Z toho je zřejmé, že při volbě presidenta republiky je Parlament jednotné těleso. Slova: "na společné schůzi obou komor," znamenají toliko, jak toto jednotné těleso vznikne. Správně to vysvětlil poslanec Exner: "Jednání společné schůze komor není schůzí samostatně jedné komory a samostatně druhé komory, ale právě společnou. Všichni vytvářejí sbor, který rozhoduje . . . [o] všech otázkách, které nejsou jinak upraveny, se rozhoduje jako ve Sněmovně. Tedy rozhoduje 281 zákonodárců." To potvrdil i výklad prof. Pavlíčka: "Podle Václava Pavlíčka z pražské právnické fakulty lze ovšem z ústavy dovodit, že se na společné schůzi obou parlamentních komor stává z poslanců a senátorů jednolitý sbor. O proceduře proto podle něj může rozhodnout výhradně společné hlasování. Různý způsob volby v obou parlamentních komorách je podle Pavlíčka vyloučený."

Proto je analysa ČSSD nesprávná:
  1. "V oblasti práva veřejného,kde platí zásada, že to, co není zákonem upraveno a povoleno, to se zapovídá," je nesmysl. Čl. 2 odst. 2 Listiny stanoví: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." Pokud nejde o státní moc (tj. uložení povinností), může veřejný sektor i to, co zákon výslovně neupravuje, např. přijmout resoluci.
  2. "Sněmovna nemůže vystupovat mimo právní rámec pouhým usnesením." Nejen, že může, ale i tak činí.
  3. "Jediný, kdo může podat návrh na způsob volby, je předseda sněmovny." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor, je to pouhý první mezi rovnými. Jakékoliv jeho rozhodnutí může plénum zvrátit. Ustanovení § 73 jednacího řádu Sněmovny: "Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající," nelze přeceňovat. Stanoví toliko povinnost předsedy Sněmovny, ale neznamená, že by navrhnout nemohl i kdokoliv jiný a že by se tím snad Sněmovna neměla zabývat.
  4. "S předloženým návrhem musí souhlasit obě komory s tím, že každá přijímá shodné usnesení samostatně." Vyvráceno výše.
  5. "V případě nesouhlasu jedné z komor není usnesení přijato." dtto.
  6. "Podle jednacího řádu sněmovny, který se užívá společnou schůzi, platí, že není-li zákonem nebo usnesením sněmovny stanoveno, že má být hlasováno tajně, pak se hlasuje veřejně." Ano, § 75 odst. 1 i. f.
  7. "Zákon zde nic nestanoví, může to tedy určit pouze usnesení obou komor." Nikoliv, Parlamentu jako celku.
  8. "Proto bude navrženo jako první hlasování tajné." Žádné proto. Je to prerogativa předsedy Sněmovny.
  9. "Protinávrh není přípustný, ledaže by si ho předseda sněmovny osvojil." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor.
  10. "Nebude-li návrh na tajné hlasování přijat, hlasuje se bez dalšího veřejně." Ano.
Zaorálek toto překrucování práva v bodu 3 ještě dále prohloubil: "Způsob hlasování, není-li dán ústavou, zvolí předseda. Není možné proti tomu vznášet námitku". Předseda Sněmovny je tak v pojetí ČSSD šafář poslanců.

Většina hádek o proceduru je způsobena nejasností pravidel. Ústava i jednací řád Sněmovny jsou zbytečně kusé. Zde tedy skutečně "chybí legislativa". Pohled do zákulisí nabízejí Lidové noviny.

Popeleční středa

Jeden z mála užitečných článků, které Dodo vytvořil, jen ten o popeleční středě. Zapomněl se však zmínit o masopustním úterý.

6. února 2008

Wikipedie a encyklopedická významnost

Na různých Wikipediích (chcete-li jazykovových mutacích Wikipedie) platí pro předměty článků různá encyklopedická významnost. Známý "polský antifašista" Simon Mol tak byl pro většinu hlasujících na anglické Wikipedii nevýznamný (na anglické Wikipedii se však o klasické hlasování nejedná, což se projevuje mimo jiné i tím, že v mnohých případech není respektována vůle hlasujících), pro drtivou většinu lidí na české a slovenské Wikipedii významný naopak evidentně byl.

Jsou však i typičtější případy, které prokazují, že se často dá dojít různým i stejným postupem k různému výsledku. Ostatně bylo by dosti překvapující, kdyby vždy všichni docházeli ve stejných věcech ke stejnému výsledku.

Zvláštní část českého trestního práva hmotného potřebuje reformu

Prof. Šámal při přípravě nového trestního zákoníku reformu zvláštní části poněkud zanedbal. Přitom potřebuje změnu více než nutně. Jakou? Takovou, abychom byli kompatibilní s vyspělými státy.

JAR odmítla vydat Radovana Krejčíře, protože "některé sktuky, ze kterých je Krejčíř v Česku obviněn, nejsou v Jihoafrické republice vůbec trestné." To samé platí pro Petra Lukeše.

Česká veřejnost by si měla uvědomit, že to, co lze řešit soukromým právem, není vždy možné či vhodné řešit trestní repressí.