Benda s Exnerem mají pravdu

Na okraj dnešní volby presidenta republiky si dovolím poznamenat: Čl. 54 odst. 2 ústavy hovoří jasně: "Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor." Z toho je zřejmé, že při volbě presidenta republiky je Parlament jednotné těleso. Slova: "na společné schůzi obou komor," znamenají toliko, jak toto jednotné těleso vznikne. Správně to vysvětlil poslanec Exner: "Jednání společné schůze komor není schůzí samostatně jedné komory a samostatně druhé komory, ale právě společnou. Všichni vytvářejí sbor, který rozhoduje . . . [o] všech otázkách, které nejsou jinak upraveny, se rozhoduje jako ve Sněmovně. Tedy rozhoduje 281 zákonodárců." To potvrdil i výklad prof. Pavlíčka: "Podle Václava Pavlíčka z pražské právnické fakulty lze ovšem z ústavy dovodit, že se na společné schůzi obou parlamentních komor stává z poslanců a senátorů jednolitý sbor. O proceduře proto podle něj může rozhodnout výhradně společné hlasování. Různý způsob volby v obou parlamentních komorách je podle Pavlíčka vyloučený."

Proto je analysa ČSSD nesprávná:

1. "V oblasti práva veřejného,kde platí zásada, že to, co není zákonem upraveno a povoleno, to se zapovídá," je nesmysl. Čl. 2 odst. 2 Listiny stanoví: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." Pokud nejde o státní moc (tj. uložení povinností), může veřejný sektor i to, co zákon výslovně neupravuje, např. přijmout resoluci.
   
2. "Sněmovna nemůže vystupovat mimo právní rámec pouhým usnesením." Nejen, že může, ale i tak činí.
3. "Jediný, kdo může podat návrh na způsob volby, je předseda sněmovny." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor, je to pouhý první mezi rovnými. Jakékoliv jeho rozhodnutí může plénum zvrátit. Ustanovení § 73 jednacího řádu Sněmovny: "Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající," nelze přeceňovat. Stanoví toliko povinnost předsedy Sněmovny, ale neznamená, že by navrhnout nemohl i kdokoliv jiný a že by se tím snad Sněmovna neměla zabývat.
   
4. "S předloženým návrhem musí souhlasit obě komory s tím, že každá přijímá shodné usnesení samostatně." Vyvráceno výše.
5. "V případě nesouhlasu jedné z komor není usnesení přijato." dtto.
6. "Podle jednacího řádu sněmovny, který se užívá společnou schůzi, platí, že není-li zákonem nebo usnesením sněmovny stanoveno, že má být hlasováno tajně, pak se hlasuje veřejně." Ano, § 75 odst. 1 i. f.
7. "Zákon zde nic nestanoví, může to tedy určit pouze usnesení obou komor." Nikoliv, Parlamentu jako celku.
8. "Proto bude navrženo jako první hlasování tajné." Žádné proto. Je to prerogativa předsedy Sněmovny.
9. "Protinávrh není přípustný, ledaže by si ho předseda sněmovny osvojil." Nesmysl. Předseda Sněmovny není žádný diktátor.
10. "Nebude-li návrh na tajné hlasování přijat, hlasuje se bez dalšího veřejně." Ano.
    

Zaorálek toto překrucování práva v bodu 3 ještě dále prohloubil: "Způsob hlasování, není-li dán ústavou, zvolí předseda. Není možné proti tomu vznášet námitku". Předseda Sněmovny je tak v pojetí ČSSD šafář poslanců.

Většina hádek o proceduru je způsobena nejasností pravidel. Ústava i jednací řád Sněmovny jsou zbytečně kusé. Zde tedy skutečně "chybí legislativa". Pohled do zákulisí nabízejí Lidové noviny.