- Wikipedie je jen jedna. Jakákoliv snaha ji rozparcelovat na jazykové mutace je pokus o její "privatisaci", tj. krádež Nadaci Wikimedia postkommunistickými klany postpubescentů.
- Protože je původní wikipedie jen jedna, musí na ni platit stejná encyklopedická pravidla. Co je významné v en:, je významné i v cs: a vice versa.
- Nešlo o to, že by Simon Mol v anglosaském světě nebyl známý, zatímco v ČR a SR by známý byl. Ve skutečnosti o něm nikdo kromě Polska a pár znalců polského prostředí nikdy neslyšel. Šlo pouze o to, že na en: respektují zákony, zatímco na cs: i na sk: klika kolem Cynika na ně zvysoka kašle. Nadaci Wikimedia zatím vůbec nezajímá, co se děje v neanglické části wiki. Začne jí to zajímat teprve tehdy, až jí někdo Cyniky poškozený úspěšně zažaluje u US soudu, např. pozůstalí po Anně Halman. Pak to půjde stejně rychle, jako s obrázky porušující autorské právo, se kterými byl na celé wiki udělán krátký process. Potom ty feudální baronáty na cs: zmizí stejně rychle, jako vznikly.
9. února 2008
Polemika s AHL71
AHL71 napsal článek, na který se sluší reagovat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
ad 1) Wikimedia na své Metě sama uvádí, že dohled anglicky mluvících editorů (zvláště Jimba Walese) nad malými cizojazyčnými verzemi je z praktických důvodů velmi omezený. Formálně je uváděna Wikipedie jako jedna, nicméně zároveň je rozparcelována na jazykové verze. To je skutečnost, která s jakýmkoli postokomunismem nemá nic společného, protože se týká i zemí (a jazyků), které s komunismem nemají žádné zkušenosti.
OdpovědětVymazatad 2) Stačí porovnat pravidla anglické Wikipedie a například Wikipedií německé a francouzské o významnosti a je zjevné, že se liší. Podobně se liší i forma hlasování o mazání. A podobně by jistě bylo možné najít článek, který byl smazán třeba Němci a zůstal u Angličanů.
Jinak - pokud si začnu myslet, že na Marsu "musí" být život, neznamená to, že tam najednou bude. To, že něco musí být tak a tak, není argument.
Domněnka, že jakákoli národní verze Wikipedie je pouhým lokalizovaným překladem anglické nebo jakési idealizované univerzální (což je do extrému dovedená úvaha o nutnosti stejné významnosti na cs a na en), je sice relativně častá, ale pořád neoficiální, Nadace Wikimedia ji pokud vím nikde neuvádí. Podobně jsem si zatím nikdy nevšiml ani reakce na případný opak - tedy na zdůrazňování toho, že některá národní verze z určitého důvodu vyžaduje zcela zvláštní přístup. Jde tedy o pouhý střet dvou názorů, který není skutečnými vlastníky Wikipedie - tj. Nadací Foundation - nijak vyřešen. Rád si vyslechnu opak, abych měl o postoji Wikimedie sám jasno.
ad 1. Bohužel. Jinak by se na cs: nemohly dít ty hrůzy, co se dějí. Ono by stačilo, kdyby Nadace Wikimedia zcela neignorovala stížnosti, které jsou jí adresovány.
OdpovědětVymazatad parcelace. Fakticky to tak je, ale mimoprávně. Právně je to jeden subjekt, jedna rádoby encyklopedie.
U například německé verse to nevadí, protože tam nevládnou čeští postpubescenti. Vadí to u cs:, protože tam tolerance k parcelaci vede k nepředstavitelným hrůzám.
ad 2 Jak?
ad mazání. To je pravda, protože na žádné jazykové versi dosud nenašli optimální postup. Až se najde, tak věřím, že bude zaveden všude.
Tak takový článek najděte a ušetřete nás Vašich nekonečných spekulací o faktech.
ad "musí". Pokud se Vám nelíbí obraznější vyjádření, tak si slova "musí platit" nahraďte slovem "platí". Já však nepíšu pro trolly Vašeho typu.
Domněnka, že jakákoli národní verze Wikipedie je pouhým lokalizovaným překladem anglické nebo jakési idealizované univerzální
Takovou domněnku nemám. Nicméně, takový je ideál. Jinak by totiž žádná "Wikipedie" neexistovala.
Problém Nadace je, že mnoho problémů úmyslně neřeší, protože se bojí kousnout do kyselého jablka. Obvykle se jí tento pštrosí postoj krátkodobě vyplácí, ale někdy taky ne.
Anglická Wikipedie obecně trpí daleko větší systematickou zaujatostí, stačí se kouknout jen jak jsou systematicky používána jako fakta (nikoliv zmínka o POV názoru) údaje organizací jako Southern poverty Law center či Anti-Defamation League vůči jejich ideovým oponentům.
OdpovědětVymazatPředstava, že existuje něco jako "ideální postup mazání", je tak naivní, jako že někde na světě existuje nějaký dokonalý zákon.
OdpovědětVymazatNajít takový článek není tak snadné. Na anglické Wikipedii existují dva miliony článků, na německé 700 tisíc. Denně prochází na obou hlasováním o smazání několik desítek článků, ročně jde o tisíce článků. Už vzhledem k těmto číslům jsem si ale jistý, že je zcela vyloučeno, aby byly výsledky naprosto totožné. Tvrdit opak nemá logiku.
Jde i o to, že například významnost je sice založena hlavně na požadavku ověřitelnosti - ale o tom už není úplná shoda. Třeba článek o islandském městečku má na islandské wikipedii několik islandských zdrojů, a tak je ho možné ověřit; v Česku jim ale rozumí málokdo, a tak je s tím problém. Přesto (když to otočíme) by podle vašeho názoru měl být každý článek, který je možné považovat za významný u nás, významný na jakékoli jiné Wikipedii. Představme si ale, jak na thajské Wikipedii udržují článek o českém ministru zdravotnictví nebo na afrikánské Wikipedii článek o Neviditelném psu. Neříkám, že si to někteří lidé nemyslí, ale je to dost problematické a jistě ne jednoznačné, jak to tu prezentujete.
Zkrátka a dobře - dokud o těch věcech rozhodují lidé, je jasné, že budou vždy rozhodovat pokaždé trochu jinak. I proto, že názory lidí se mění.
K nadaci - taky to může být tím, že z globálního hlediska jde pro Nadaci problémy marginální. "Hrůzy", o kterých píšete na české Wikipedii - a které považuje ahl71 za lepší stav než anglickou Wikipedii - se týkají projektu, který má necelé 1 % článků z celé Wikipedie.
To je pravda, protože na žádné jazykové versi dosud nenašli optimální postup. Až se najde, tak věřím, že bude zaveden všude. - Takový přístup se nikdy nenajde.
OdpovědětVymazatTak takový článek najděte a ušetřete nás Vašich nekonečných spekulací o faktech. - Zrovna odkaz na článek smazaný na de.wiki a ponechaný na en.wiki je uveden v textu mého článku, nakterý tento článek reaguje.
Ano systematic bias je problém. Ale to je průvodní jev každé wikipedie. Fancruft bude vždy převažovat nad odbornými články.
OdpovědětVymazatSPLC a ADL tvoří US mainstream. To je jako podivovat se nad tím, že na cs: převažují mladofrontovní názory, vizte např. heslo Zákoník práce.
Takový přístup se nikdy nenajde.
OdpovědětVymazatProč by ne? Systémově tomu nic nebrání.
Zrovna odkaz na článek smazaný na de.wiki a ponechaný na en.wiki je uveden v textu mého článku, nakterý tento článek reaguje.
Díky. Ale který máte na mysli?
vysoká islandština
OdpovědětVymazatSamozřejmě to nikdy není obsahově úplně ten samý článek, ale předpokládám, že se zde nyní bavíme o encyklopedické významnosti témat, nikoliv způsobu zpracování.
OdpovědětVymazatSPLC a ADL tvoří US mainstream. - Už zase ta posedlost mainstreamem? Že jsou US v háji a bude to ještě horší je všeobecně známo, ale přesto si nemyslím, že je jayjgismus a výhradní a systematické zdrojování informací o ideových oponentech takovýchto organizací informacemi od těchto organizací na anglické Wikipedii žádoucím jevem.
OdpovědětVymazatJistě, nic na světě není ideální. Ale může se ideálu blížit. Např. demokracie je téměř ideální společenský systém.
OdpovědětVymazatTvrdit opak nemá logiku.
To nikdo netvrdí. Tvrdím pouze, že nikdo nesmaže v en: či de: článek, který má kvalitní protějšek v druhé versi, jen proto, že není pro en: či de: důležitý, jak tvrdí AHL71.
Třeba článek o islandském městečku má na islandské wikipedii několik islandských zdrojů, a tak je ho možné ověřit; v Česku jim ale rozumí málokdo, a tak je s tím problém. Přesto (když to otočíme) by podle vašeho názoru měl být každý článek, který je možné považovat za významný u nás, významný na jakékoli jiné Wikipedii. Představme si ale, jak na thajské Wikipedii udržují článek o českém ministru zdravotnictví nebo na afrikánské Wikipedii článek o Neviditelném psu. Neříkám, že si to někteří lidé nemyslí, ale je to dost problematické a jistě ne jednoznačné, jak to tu prezentujete.
Primární methoda práce na wiki by měly být překlady. Nikdo přeci nebrání takové články přeložit. Není jediný rozumný důvod, proč by na cs: neměl být článek o thajském ministru zdravotnictví.
Zkrátka a dobře - dokud o těch věcech rozhodují lidé, je jasné, že budou vždy rozhodovat pokaždé trochu jinak. I proto, že názory lidí se mění.
Ale měli by mít na paměti jednotu wikipedie.
Mohu se s Vámi podělit o zkušenost na en:. Píšu tam hlavně o odborných thematech. S těmi obvykle není žádný problém. Ale občas něco napíšu o herci či herečce. Autoři těchto článků se chovají, jako by Cynikovi z oka vypadli – okamžitě můj text smažou. Domnívám se, že to není náhoda.
K nadaci - taky to může být tím, že z globálního hlediska jde pro Nadaci problémy marginální.
To máte naprostou pravdu. WMF se chytne za nos teprve tehdy, až někdo udělá mezinárodní nebo US skandál kvůli obsahu non en: verse.
a které považuje ahl71 za lepší stav než anglickou Wikipedii
Myslím, že ho překrucujete. Bylo by to docela smutné, kdyby si to myslel. Ač se například JKB hodně snažil, vyštvat mne z en: se mu nepodařilo. Na cs: se to jeho kumpánům podařilo překvapivě snadno.
A, omlouvám se. Myslel jsem, že de: verse existuje rovněž. Je ostuda, že není, když existují tyto verse:
OdpovědětVymazat[[af:Hoogyslands]]
[[ar:الآيسلندية الرفيعة]]
[[ca:Alt islandès]]
[[cs:Vysoká islandština]]
[[cy:Uchel Islandeg]]
[[da:Háfrónska]]
[[el:Υψηλά ισλανδικά]]
[[en:High Icelandic]]
[[eo:Alta-islanda lingvo]]
[[es:Alto islandés]]
[[et:Kõrgislandi keel]]
[[fi:Yläislannin kieli]]
[[hu:Magas izlandi nyelv]]
[[id:Bahasa Islandia Tinggi]]
[[is:Háfrónska]]
[[it:Alto islandese]]
[[ja:高アイスランド語]]
[[ko:하이 아이슬란드어]]
[[li:Hoegieslands]]
[[lt:Aukštutinė islandų kalba]]
[[nn:Høgislandsk]]
[[no:Høgislandsk]]
[[pl:Język wysokoislandzki]]
[[pt:Alto islandês]]
[[ro:Islandeza înaltă]]
[[ru:Высокий исландский]]
[[se:Alla Islánddagiella]]
[[sl:Visoka islandščina]]
[[zh:高地冰岛语]]
Německé hlasování bylo dosti podivné.
S Jayjg jsem měl osobní problémy. Celá záležitost spočívá v tom, že některá themata jsou osobním vlastnictvím lokálních baronů. Bez centrální autority s tím asi nejde nic dělat. Na druhou stranu jsou možné i úspěchy. Osobně jsem založil stránku Masada2000.
Bylo to v září 2005 v článku New antisemitism, který má nyní několik tisíc editací.
OdpovědětVymazat