Přesná analysa zahraniční politiky

Bohumil Doležal.

Havel o normalisaci

Rozhovor pro LN: "A já si vzpomínám na schůzi ve Slovanském domě, kde zasedaly ústřední výbory těchto svazů. Vystoupil tam herec, bývalý komunista hrající v mnoha socialisticko-realistických inscenacích, který pateticky zvolal, že „Indra, Biľak a ostatní zrádci národa by měli být postaveni před národní soud“.

LN Nevím, který herec to byl...
To neřeknu. Byla to patetická myšlenka, která se vykřikne a sklidí potlesk, ale nic se nestane. Nikdo žádný národní soud nezaloží… Je to plácnutí, za kterým se skrývá nechuť k té drobnější, ale důsledné práci. Oni udělali tehdy bezpočet takovýchto prohlášení, ale stačilo, aby uplynul jeden rok, a neplatilo z toho vůbec nic. Stačilo by méně patosu, ale stát si za svým až do konce. Se všemi riziky. O tom jsem měl spory s některými svými spisovatelskými kolegy či žurnalisty."

Přesně. Drobná, ale často podceňovaná práce.

Antifeministův massakr

Antifeminista Marc Lépine dne 6. prosince 1989 v Montréalu zavraždil 14 žen, které považoval za feministky. Důvod uvedl v dopise na rozloučenou: "Elles veulent conserver les avantages des femmes (ex. assurances moins cher, congé de maternité prolongé précédé d’un retrait préventif, etc.) tout en s’accaparant de ceux des hommes."

Co je pravoslaví?

Jen tak - dívejte se a poslouchejte:

Francouzská ministryně životního prostředí

Ve Fillonově vládě.

Vrána k vráně sedá

Starý komouš, Jan Neoral, shledal zalíbení v jiném starém komoušovi, Giulietto Chiesovi, kterého obratně vydává za "nezávislého" poslance. Zdá se, že se vracíme do 80. let se vším všudy, kdy ruské tajné služby pořádaly uspěšné pacifistické campagne, aby dosud svobodné státy mohlo Rusko snáze spolknout. V čele jedné takové stál Jan Kavan, nyní jsou jiní užiteční idioti.

Updated.

Dědictví opposiční smlouvy

Nápad Václava Klause obrousit nesmyslnou polarisaci mezi ODS a ČSSD opposiční smlouvou byl výtečný. Bohužel selhala jeho praktická realisace. Jak měla vypadat, pokud by vše probíhalo ideálně? ČSSD by sestavila menšinou vládou tolerovanou ODS do doby schválení volební reformy ústavním zákonem, maximálně na dva roky. ODS by za to nedostala žádné posty, ani by jinak na vládnutí neparticipovala.

V skutečnosti volební reforma selhala: Byla zrušena ústavním soudem. Opposiční smlouva se pak deformovala do podoby skryté velké koalice, se všemi nectnostmi. Mnoho hladových politiků ODS bylo nakrmeno posty ve státních obchodních společnostech. Všeobecná korrupce byla hlasitě kritisována medii Pravdy a lásky a malé strany se v sebeobraně sdružily v Čtyřkoalici.

Pravda a láska kritisuje opposiční smlouvu dodnes. Na jedné straně hlásá povinnost absolutní polarisace mezi ODS a ČSSD, na druhé straně mnoho věcí uměle prohlašuje za apolitické (typicky vodovod či dálnice). Ve skutečnosti je to přesně opačně: Vláda a opposice má spolu intensivně mluvit, avšak nemá se paktovat. Volič musí mít vždy na výběr mezi vládou a loyální opposicí, jinak zvolí antisystémovou politickou stranu. Na druhou otázku jsou všechny společenské otázky politické: Vždy existuje názor pro a názor proti. Kompromis je nemožný, apolitisace je nemravná a vede toliko k expertokracii.

Zatímní stav vyjednávání o krajských radách

Stejně jako na celostátní úrovni, tak ani na krajské úrovni není dělba moci, nýbrž westminsterský model. Znamená to, že složení krajské rady odvisí od složení zastupitelstva a případné koaliční dohody.

1. Jihočeský kraj – velká koalice ČSSD a ODS.
   
2. Jihomoravský kraj – vypadá to na velkou koalici ČSSD a ODS.
   
3. Karlovarský kraj – levicová koalice ČSSD, KSČM a Doktoři.
   
4. Královéhradecký kraj – levostředová koalice ČSSD, SNK-ED a KDU-ČSL.
5. Liberecký kraj – vypadá to na levostředovou koalici ČSSD, Starostové pro Liberecký kraj a Volby pro Liberec.
6. Moravskoslezský kraj – levicová koalice ČSSD a KSČM.
   
7. Olomoucký kraj – velká koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
8. Pardubický kraj – bude zde levostředová koalice ČSSD a KDU-ČSL.
   
9. Plzeňský kraj – menšinová rada ČSSD, tolerovaná KSČM.
10. Praha – volby zde nebyly; již 2 roky vládne pravostředová koalice ODS, SNK-ED a SZ.
    
11. Středočeský kraj – vypadá to na menšinovou radu ČSSD, tolerovanou KSČM.
    
12. Ústecký kraj – vypadá to na velkou koalici ČSSD a ODS.
13. Vysočina – menšinová rada ČSSD, tolerovaná KSČM.
14. Zlínský kraj – velká koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL.

Naprosto standardní levostředová (pravostředová) koalice tedy bude ve 4 krajích: Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Pardubický kraj a Praha. Levicová koaliace, které je trnem v oku antikommunistům, ale z politologického hlediska je rovněž standardní, bude ve 2 krajích: Karlovarský kraj a Moravskoslezský kraj. Menšinová rada ČSSD podporovaná kommunisty (lepší by byla podpora ODS) bude ve 3 krajích: Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Vysočina. Nesmyslná, nepolitická velká koalice, zrada na voličích, bude v 5 krajích: Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Ústecký kraj a Zlínský kraj.

Hlas lidu

Jednou z největších výhod Internetu a blogů zvláště je, že může na veřejnosti zaznít autentický hlas lidu. Výsledek však není vždy vábný, často je to směs ignorance a zmanipulování. O to silnější však názor člověka z lidu je, jako třeba Chyrena.

Professionální media dokáží velice účinně manipulovat veřejnost ve prospěch svých zájmů. Omezení zveřejňování odposlechů nemá sebemenší vliv na jejich nasazení. Pouze se tím zvýší soukromí odposlouchávaných. S demokracií to nemá nic společného již vůbec. Pokud něco ohrožuje demokracii, tak je to potlačování nepohodlných názorů (např. popírání holocaustu) a persekuce jejich nositelů (neonacistů či Romů).

Ten, kdo tvrdí, že media mají informovat, nikoliv supplovat policii, není nepřítelem demokracie, nýbrž právě naopak. Nepřítelem demokracie je ten, kdo si plete demokracii s mediokracií, oligarchií nikým nevolených mediálních mogulů.

Nur geträumt

1. původní verse – Nena
2. cover verse – Blümchen
3. nová verse – Nena

Která se Vám líbí nejvíc?

Updated.

Obrázky z Říma roku 320

Rekonstrukce na Institute for Advanced Technology in the Humanities.

Polemika s Okinem

Okino na konkurenčním blogu vystavil dementi a přiznal se, že autorem termínu "passivní právo" je on, nikoliv Beren.

Jeho bezelstnost je odzbrojující: O právu nic neví, přesto je členem arbitrážního výboru. O právu nic neví, přesto polemisuje o zakládání spolku na Metě. Připomíná to situaci, kdy by se Cynik přiznal, že sice nemá žádné znalosti na vysokoškolské úrovni, ale přesto se domáhá oprávnění psát encyklopedii.

Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena Už byla. Nedovolili jste mi se zúčastnit arbitrage, a to ani za podmínek berenistické vazby, ačkoliv toto oprávnění má každý wikipedista.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Ano, zabránila a žádná lež Vám nepomůže dokázat opak. Formálně mám sice možnost využít nějakou meat puppet a vystavit ji nebezpečí berenistického terroru, ale proč bych to dělal? Na výsledku arbitrage nemám přímý zájem. Chtěl jsem sice pomoci Vrbovi a spol., ale když mi v tom ArbCom zabránil, nemíním se tomu jakkoliv protivit nebo rozhodnutí jinak obcházet.

Jak Tomáš Pecina správně předpokládal, ignoranti z ArbComu vůbec netuší, co to vedlejší účastenství je. Není to zastupování žalovaného Vrby, nýbrž nezávislé postavení pouhého účastníka, nikoliv strany. Není proto jediného důvodu, proč bych měl se správcem Vrbou cokoliv konsultovat, stejně jako katarský princ nic nekonsultoval s nejvyšší státní zástupkyní Veseckou.

navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen Nic vyloučeno není. To se jen smečka gaunerů rozhodla, že si wiki ukradne pro sebe a mně navždy znemožní jakoukoliv positivní práci pro českou jazykovou versi.

Skupina 20

G-20 je formálně seskupením 19 hospodářsky nejvýznamnějších států světa (+ EU) – v absolutních číslech. Ve skutečnosti je výběr ovlivněn politickými machinacemi.

Jak to vypadá podle nominálního GDP přepočteného podle kursu měny (přepočet podle kupní síly je sporný): Do G-20 nepatří: Argentina (30. až 32. nejsilnější ekonomika, podle různých žebříčků; to už by tam klidně mohlo být Polsko), těsně i Indonesia (20.; její ekonomika je ale silnější, má jen slabou měnu), Království Saúdské Arábie (24. nebo 25.; je tam zřejmě kvůli ropě. Ale proč tam tedy nejsou i jiné ropné státy?), Jižní Afrika (28. nebo 30.; kdyby měl silnější měnu, tak ji porazí Írán).

Naopak do G-20 patří Španělsko (8.), Nizozemí (16.), Švédsko (18. nebo 19.; to má však extrémně silnou měnu, více než Švýcarsko) a Belgie (18. nebo 19.).

Nena – 99 Luftballons

99 Jahre Krieg
Liessen keinen Platz fuer Sieger
Kriegsminister gibt es nicht mehr
Und auch keine Duesenflieger
Heute zieh ich meine Runden
Seh die Welt in Truemmern liegen
Hab' nen Luftballon gefunden
Denk' an Dich und lass' ihn fliegen

Updated.

Oslava Tatarů

Recense knihy Jacka Weatherforda.

Jednotkou blbosti je jeden nácek

Nácek Pospíšil, pokud zrovna nepíše o mrtvolách, tak ho nejvíce baví psát o tom, čemu vůbec nerozumí, tj. o historii nebo o právu. Poslední jeho obětí je nový občanský zákoník. Ve svém oblíbeném levicovém deníku Právo si přečetl článek ("manželství na doživotí", jako by dnes snad bylo na dobu určitou), který nebyl odborně zcela na výši, a už dělá rozumy.

Co slovo, to náckovská perla. Absurdní náckovskou češtinu ("rozloučitelné") ani nepočítám:

1. "debata o změnách občanského zákoníku". Ve skutečnosti jde o to, čemu se odborně říká "meziresortní připomínkové řízení". Znamená to, že ostatní ministerstva kommentují návrh ministerstva spravedlnosti, aby se mohl stát návrhem vládním.
2. "původní návrh". Co je to "původní návrh"? Proč by zrovna verse pro meziresort měla být původní? To je jen u boha, pardon, u Cynika.
3. "pokrokové ideje". Ve skutečnosti standardní inspirace Francií a Německem. Ve Francii obligatorní civilní sňatek zavedl Napoleon, v Německu Bismarck. Oba pokrokáři jak blázen. Ale co taky od "historika" Cynika čekat.
   
4. "institut jakéhosi "smluvního sňatku"". Cynik vůbec netuší, co to mele. Jako kdyby manželství bylo něco jiného než smlouva i dnes.
5. "Tisk to teď vyštrachal". Podle mne mu to Jehlička sám předložil.
6. "že vlastně nevíme, jak moc je ten návrh aktuální". To naopak víme naprosto přesně. Připomínky byly řádně odeslány a připomínkové řízení dosud neskončilo. Návrh MK je tedy naprosto aktuální.
7. "protože byl původně zamýšlen pro případ zrušení státního uznávání církevních sňatků" Lež. MK s tento návrh s církevními sňatky vůbec nespojovalo. Cituji MK: "K § 638nn. Navrhujeme, aby zákon umožňoval manželům shodným projevem vůle vyloučit ustanovení oddílu 3 týkajícího se rozvodu manželství, resp. ustanovení této části modifikovat. Zákon na mnoha jiných místech stanoví manželům možnost upravit si vzájemný vztah odlišně od zákona. Na základě mechanismu podobného § 599nn by si mohli manželé zvolit a smluvně upravit odlišný režim ukončení manželství. Nelze přehlédnout, že navrhovaná úprava rozvodu, nevyhovuje těm snoubencům, kteří např. v souladu se svou vírou považují manželství (jako životní společenství odpovídající jejich přesvědčení a svědomí) za nerozlučitelný svazek. Zákon by tak umožnil úpravu nerozveditelného manželství, případně manželství, které je rozveditelné pouze ze zákonem stanovených důvodů po prokázání viny. /Obdobná úprava není v komparaci s jinými právními úpravami neznámou. Byla navrhována již v letech 1945 – 1948 v rámci rekodifikačních prací na francouzském občanském zákoníku. V současné době existuje obdobná právní úprava v Louisianě, Arizoně a Arkansasu (vše USA)./ V souladu s podporou takové právní úpravy, která vede k chápání manželství jako trvalé instituce, a která vede k omezení rozvodovosti, považujeme za potřebné kromě rozvodu manželství upravit i dočasný nebo trvalý rozvod od stolu a lože pro případy, kdy je určitá šance na budoucí obnovení plnění účelu manželství. Jedná se o tradiční právní institut rodinného práva, který byl v českých zemích opuštěn až po únoru 1948. V mnoha zahraničních právních úpravách tento institut nadále přetrvává."
8. "V druhé řadě zjišťujeme, že kritika této ideje, která se okamžitě odevšad vyvalila, se s argumentací nebo alespoň serióznějším prozkoumáním návrhu neobtěžuje. Argumentaci nejbližší jsou prohlášení expertů, že to je "krok zpět", že "současné evropské trendy jsou opačné"" Ve skutečnosti kollega Frinta kritisoval obnovení rozluky na základě viny, nikoliv dispositivnost ukončení manželství.

Náckovy představy o manželství už raději nekommentuji vůbec.

Cynik Ignác Pospíšil má nullovou důvěryhodnost

Na své wiki stránce tvrdí: "Od léta do podzimu 2008 jsem spolupracoval s redakcí ChristNetu (viz seznam mých článků). Spolupráci jsem ukončil 8. listopadu." To samé i na ChristNetu: "Právě jsem odeslal panu Kirschnerovi oznámení, že ukončuji spolupráci s ChristNetem a že článek, který jsem včera [tj. na VŘSR] umístil do databáze článků (další díl Světel v temnotách), je poslední."

Jaká je realita? ChristNet 11. 11. 2008: Růže zardoušená hložím. Něco podobného ale u notorického lháře Cynika naprosto nepřekvapuje.

Update: Nácek Pospíšil vydal dementi: "Ač zcela pohlcen prací" (ve skutečnosti je na wiki po právu zablokován, takže má času více než dost) "Ten mne [tj. já] označuje za lháře" (jak každý vidí, nikde v článku ho lháře neoznačuji. Článek, kde ho za lháře označuji, jsem napsal již před několika dny. V tomto článku píšu toliko o jeho nullové důvěryhodnosti.) Naběhl si sám. Jinde píše: "Můj článek ze soboty vyšel pouze proto, že jsem jej již prostě bez jakékoliv konzultace a kontroly napsal a vydal". Náš Nácek si tedy mohl vydávat, co chtěl a když spolupráci "ukončil", mohl článek smazat, nebo vydat sám. Takže machinace s články, jíž se dopouští, není žádné nepochopení reality, spíš jeho příslovečná neschopnost držet slovo. Tak dlouho z wiki odcházel, až ho museli vyhodit správci sami.

Ukončím úslovím: "Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí." Náš věčný maturant už holt lepší nebude.

Illuse z wiki

Vzhledem k tomu, že s gaunery z wiki prakticky vůbec nekommunikuji (vyjma případů, že něco sporadicky napíší na LW), tak mne vždy po čase přepadne illuse, že cynikové jsou na wiki jen 2 a že s ostatními se dá vyjít, byť mají totálně odlišné názory. Koneckonců jsem tolerantní člověk, na LW může psát každý, vyjma idiota Šťourala. (Neměl bych ho přestat urážet, když nyní vím, o koho jde? Ale asi to nebude nutné, protože se vyjadřuji pouze k této jeho nepovedené virtuální identitě.)

Po vysilující e-mailové korrespondenci s Okinem soudím, že nedostatek pravidelné kommunikace nevede k odstupu, nýbrž ke zkreslení poznání. Wiki elita nejsou normální lidé, nýbrž naprosto odlišný živočišný druh, s nímž nemám nic společného. Kdo chce psát encyklopedii, neměl by na wiki vůbec vstupovat, protože tento projekt byl v roce 2005 slušným lidem ukraden a na tom se v dohledné době nic nezmění.

Ioannes M. mi položil několik otázek, tak mu na ně odpovím přímo a bez vytáček:

1. A jste aspoň trochu kritický vůči F. S.? Ano, jsem, jako ke každému člověku.
   
2. Nebo všechny jeho činy omlouváte? Vše, co udělal na wiki, plně schvaluji.
   
3. Já teda považuju formulaci (a jí podobné) "I. P. smrdí hovnem" za nejsprostší a nejubožejší útok, jakého je člověk schopen. Podle mne p. Sklenář básnickou zkratkou vystihl podstatu.
   
4. Roční trest za toto a za další sprosté urážení je naprosto adekvátní. Ano, soutěžte v tom, kdo udělá z wiki větší gulag. To tak odpovídá schopnostem a mentálnímu obzoru wikipedistů.
   
5. Jestli toto G. P. obhajuje jen proto, že to bylo mířeno na jeho rivaly, tak je to proti zdravému rozumu (prostě iracionální jednání, jak jsem napsal). Podle mne je celý wiki establishment jedna stejná banda gaunerů. Cynik je jen vrchol ledovce, tam je to patrné pouhým okem; s Okinem a dalšími musí člověk mluvit, aby poznal, co jsou zač.
   

Ruská třetí cesta

Vynikající článek Radima Lhotáka na Délském potápěči! Cituji:

"Spojení katolické církve s mocí světskou, idea dvou pilířů Evropy vyjadřující vládu víry a meče, odklon od jediné spásné role božího království k nastolení nového společenského řádu na zemi, ruku v ruce se silnou třídou vyvolených vládců, nuže tento autoritativní, utrhačný a ryze světský rys katolicismu přivedl křesťanskou Evropu k totalitním režimům mnohem dokonalejším, mnohem životaschopnějším, než byl despotismus ruské revoluce. Jeho vrcholem je současná plutokracie celého euroatlantického společenství. A není nic na tom, že katolická církev během sekularizace a rozmachu trhové dekadence ve svém vlastním prostoru již duchovní království ztratila. Zuby nehty se drží alespoň triviálních dogmat „bratrství v Kristu“ a především svojí těžce hájené světské zahrádky, která jí byla vymezena jako existenční příděl v rámci parcelace hmotného bohatství z titulu zákonných opatření moderního státu a jeho přerozdělování potřebným. Její neschopnost účinně promluvit do globálního nihilismu a sjednat nápravu upadající morálky i kultury je očividná.

Pravoslavný patriarchát se naopak od světských věcí distancoval tak, jak to odpovídá původním ideálům křesťanství, a tím nebyl dost silný, aby dokázal čelit nelidskému materialismu přicházejícímu ze západu. Pravoslavná církev se nespojila s ruskou aristokracií na podporu nové buržoazie, nepřizpůsobila se jako slizký a zchytralý had liberálnímu proudu v myšlení lidí, aby dala vzniknout kapitalismu a parlamentní demokracii. Trvala na svém pohrdání světskými statky a tím umožnila, že ruská aristokracie ve svém boji proti lůze trestuhodně selhala. Jen tak mohl vzniknout leninský Svaz sovětských socialistických republik a následná etapa komunistického běsu, jímž právě Rusko nejvíce utrpělo.

Jak zlovolné, nechápavé a proradné jsou všechny apely, které míří varovným prstem na Ruskou hrozbu válečné expanze a vyvolávají rusofobní nálady. Jediná opravdu vážná hrozba doutná za vlnami Atlantiku, čpí z amerického opojení silou a neuměřené industrie, z amerického nedostatku národní identity, s níž hlásá globální světový řád pod taktovkou oligarchů a dravčí mentality. Pokud Amerika něco opravdu postrádá, tak je to její vlastní kultura, její těžce nabyté a staletími hájené hodnoty, a strach ze ztráty národního svébytnosti, kterou vlastně vůbec nikdy neměla."

Opět Kundera

Celá affaira je už poněkud nudná a ještě to zhoršují prázdní novináři. Jana Machalická tvrdí: "historik nemůže předkládat hypotézy jako nezpochybnitelná fakta. O tomto nutném požadavku na svou práci se dozví každý student na historickém prosemináři v prvním ročníku." Za sebe mohu říci, že jsem se nic takového nedozvěděl.