Trockistická taktika

Starou taktikou trockistů, kterou vyhlásil již Lev Trockij v roce 1934, je entryism, tj. infiltrace demokratických organisací. Příkladem je ŠOKova činnost v Britských listech. Tak i britská Socialist Workers Party (SWP) založila mnoho krycích (front), formálně neutrálních, organisací, aby zakryla své kommunistické cíle a praktiky. Příkladem je Anti-Nazi League (ANL). Jinou skupinou trockistů je Socialist Action (SA), která založila National Assembly Against Racism (NAAR). Výsledkem spojení všech trockistů je Unite Against Fascism (UAF).

V ČR jsou trockisté slabí a rozpadlí na 3 soupeřící skupiny, jimiž jsou Socialistická Solidarita (SocSol), Nezávislá organizace mládeže REVO (REVO) a Socialistická organizace pracujících (SOP). Jejich protest proti MFF v rámci INPEG zkrachoval, zatímco jejich nová reinkarnace v podobě Ne základnám je mnohem úspěšnější a probojovala se do mainstreamu.

Uštvaná baletka

Nautilus upozornil na to, že ani ve Spojeném království není vše optimální. Ultrapravicová baletka Simone Clarke se stala obětí "antifašistického" investigativního novináře Iana Cobaina z Guardianu, který se po vzoru carské Ochranky neštítí ani provokace ("If Cobain is right about the Party’s nature, there is little doubt that he succeeded in this remarkable feat by posing as a hardline racist and fascist.").

Za baletkou se postavili i liberální demokraté: "Podle jejich tiskového mluvčího pro kulturu Richarda Younger-Rosse není žádný důvod, proč by měla opustit práci, jelikož BNP není zakázaná organizace. "Byl by to velmi zneklidňující precedens, kdyby zaměstnání ve veřejné instituci mělo záviset na tom, jestli dotyčný má nebo nemá politické názory shodné s většinovým názorem v politice a médiích."," ale nebylo jí to nic platné.

Výsledkem Cobainových aktivit byl konec professionální kariéry baletky, která se nyní místo toho věnuje práci v odborech: "The Independent has also learnt that Clarke is in fact the ENB representative for Equity, the actors' union."

Její ex-přítel, Richard Barnbrook, byl spolupracovníkem Dereka Jarmana. Svět je malý.

Beren filologem

Po velkých úspěších na poli právní vědy se Beren po vzoru Stalina pustil i do jazykovědy.

Vláda robotů na en

Tři pošuci (pokud je mi známo, ale možná je jich víc), Lightmouse, Dabomb87 a Magioladitis se na en: rozhodli, že budou obdobně jako nechvalně známý Cynik ničit druhým lidem práci, ale effektivněji, protože roboticky. Jejich cílem je zbavit wiki úplně hypertextu, protože jim překáží ve čtení místo toho, aby si vypnuli jeho zobrazování. Jak zastavit jejich řádění, to bohužel netuším. Nemám tolik času jako oni, abych celé dny provozoval robota určeného k maření práce jiných.

První latinský film

Podivným řízením osudu je homoerotický (méně homosexuálně laděná scéna). Mluvená latina je úžasná a člověk by si rychle zvykl na cicerónskou výslovnost.

Zprávy v latině.

Rod Corvus

Rod Corvus, který má celkem 44 druhů, nemá jednotný český název. Následující velcí pěvci patří do stejného rodu a správně by měli tedy mít stejné rodové jméno:

1. krkavec velký (Corvus corax) – anglicky Common Raven
2. vrána obecná (Corvus corone) – anglicky Carrion Crow
3. havran polní (Corvus frugilegus) – anglicky Rook
4. kavka obecná (Corvus monedula) – anglicky Jackdaw

Pinkavův návrh překládat Poeovu báseň Raven jako Krkavec je tedy plně oprávněn. Navíc je to v logice básně. Pták je totiž veliký, nikoliv maličký jako havran.

Pro Nolana

Zdeněk Svěrák: „V textu určeném pro čtení nemám rád, když se přímá řeč otrocky opíše tak, jak se mluví. Když se třeba místo „jsem“ napíše „sem“. V psané podobě je to ošklivé a navíc zbytečné, protože to „j“ se tam stejně nikdy neříká. To třeba naši politici nevědí.“ Ani Nolanus.

Pseudorecense

Jakýsi "šéfeditor" Lidových novin, Adam Nenadál, popravil Daniela Landu. K čemu má taková revolverová journalistika sloužit? To nechápu.

V Bulharsku a u nás

Ačkoliv je Bulharsko v EU, situace tam je docela tristní: "Bulharsko se sice stalo členem Evropské unie k 1. 1. 2007, co však následovalo, byla žeň suspenzí různých evropských režimů vůči Bulharsku, především v oblasti vzájemného uznávání: od technického stavu letadel až po uznávání bulharských rozsudků. V mezidobí navíc došlo také k pozastavení financování ze strukturálních fondů pro bulharské projekty, a to s odůvodněním, že míra tamní korupce je taková, že je to jako kdyby Unie házela finanční prostředky přímo místním mafiím."

My se sice můžeme Bulharsku pošklebovat, ale v porovnání se Západem jsme také takovým Bulharskem: "Téměř dvacet let po revoluci jsou zarážející tříleté nepodmíněné rozsudky za psaní časopisu, dvouleté za organizaci demonstrace a několikaměsíční za závadná tetování, které spojuje jediné – a to je v nějakém smyslu závadné myšlení - v konfrontaci například s nejedním násilným činem, podvodem a machinací, jejichž pachatelé si nezřídka odnášejí naprosto směšné tresty."

Přesná analysa zahraniční politiky

Bohumil Doležal.

Havel o normalisaci

Rozhovor pro LN: "A já si vzpomínám na schůzi ve Slovanském domě, kde zasedaly ústřední výbory těchto svazů. Vystoupil tam herec, bývalý komunista hrající v mnoha socialisticko-realistických inscenacích, který pateticky zvolal, že „Indra, Biľak a ostatní zrádci národa by měli být postaveni před národní soud“.

LN Nevím, který herec to byl...
To neřeknu. Byla to patetická myšlenka, která se vykřikne a sklidí potlesk, ale nic se nestane. Nikdo žádný národní soud nezaloží… Je to plácnutí, za kterým se skrývá nechuť k té drobnější, ale důsledné práci. Oni udělali tehdy bezpočet takovýchto prohlášení, ale stačilo, aby uplynul jeden rok, a neplatilo z toho vůbec nic. Stačilo by méně patosu, ale stát si za svým až do konce. Se všemi riziky. O tom jsem měl spory s některými svými spisovatelskými kolegy či žurnalisty."

Přesně. Drobná, ale často podceňovaná práce.

Antifeministův massakr

Antifeminista Marc Lépine dne 6. prosince 1989 v Montréalu zavraždil 14 žen, které považoval za feministky. Důvod uvedl v dopise na rozloučenou: "Elles veulent conserver les avantages des femmes (ex. assurances moins cher, congé de maternité prolongé précédé d’un retrait préventif, etc.) tout en s’accaparant de ceux des hommes."

Co je pravoslaví?

Jen tak - dívejte se a poslouchejte:

Francouzská ministryně životního prostředí

Ve Fillonově vládě.

Vrána k vráně sedá

Starý komouš, Jan Neoral, shledal zalíbení v jiném starém komoušovi, Giulietto Chiesovi, kterého obratně vydává za "nezávislého" poslance. Zdá se, že se vracíme do 80. let se vším všudy, kdy ruské tajné služby pořádaly uspěšné pacifistické campagne, aby dosud svobodné státy mohlo Rusko snáze spolknout. V čele jedné takové stál Jan Kavan, nyní jsou jiní užiteční idioti.

Updated.

Dědictví opposiční smlouvy

Nápad Václava Klause obrousit nesmyslnou polarisaci mezi ODS a ČSSD opposiční smlouvou byl výtečný. Bohužel selhala jeho praktická realisace. Jak měla vypadat, pokud by vše probíhalo ideálně? ČSSD by sestavila menšinou vládou tolerovanou ODS do doby schválení volební reformy ústavním zákonem, maximálně na dva roky. ODS by za to nedostala žádné posty, ani by jinak na vládnutí neparticipovala.

V skutečnosti volební reforma selhala: Byla zrušena ústavním soudem. Opposiční smlouva se pak deformovala do podoby skryté velké koalice, se všemi nectnostmi. Mnoho hladových politiků ODS bylo nakrmeno posty ve státních obchodních společnostech. Všeobecná korrupce byla hlasitě kritisována medii Pravdy a lásky a malé strany se v sebeobraně sdružily v Čtyřkoalici.

Pravda a láska kritisuje opposiční smlouvu dodnes. Na jedné straně hlásá povinnost absolutní polarisace mezi ODS a ČSSD, na druhé straně mnoho věcí uměle prohlašuje za apolitické (typicky vodovod či dálnice). Ve skutečnosti je to přesně opačně: Vláda a opposice má spolu intensivně mluvit, avšak nemá se paktovat. Volič musí mít vždy na výběr mezi vládou a loyální opposicí, jinak zvolí antisystémovou politickou stranu. Na druhou otázku jsou všechny společenské otázky politické: Vždy existuje názor pro a názor proti. Kompromis je nemožný, apolitisace je nemravná a vede toliko k expertokracii.

Zatímní stav vyjednávání o krajských radách

Stejně jako na celostátní úrovni, tak ani na krajské úrovni není dělba moci, nýbrž westminsterský model. Znamená to, že složení krajské rady odvisí od složení zastupitelstva a případné koaliční dohody.

1. Jihočeský kraj – velká koalice ČSSD a ODS.
   
2. Jihomoravský kraj – vypadá to na velkou koalici ČSSD a ODS.
   
3. Karlovarský kraj – levicová koalice ČSSD, KSČM a Doktoři.
   
4. Královéhradecký kraj – levostředová koalice ČSSD, SNK-ED a KDU-ČSL.
5. Liberecký kraj – vypadá to na levostředovou koalici ČSSD, Starostové pro Liberecký kraj a Volby pro Liberec.
6. Moravskoslezský kraj – levicová koalice ČSSD a KSČM.
   
7. Olomoucký kraj – velká koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
8. Pardubický kraj – bude zde levostředová koalice ČSSD a KDU-ČSL.
   
9. Plzeňský kraj – menšinová rada ČSSD, tolerovaná KSČM.
10. Praha – volby zde nebyly; již 2 roky vládne pravostředová koalice ODS, SNK-ED a SZ.
    
11. Středočeský kraj – vypadá to na menšinovou radu ČSSD, tolerovanou KSČM.
    
12. Ústecký kraj – vypadá to na velkou koalici ČSSD a ODS.
13. Vysočina – menšinová rada ČSSD, tolerovaná KSČM.
14. Zlínský kraj – velká koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL.

Naprosto standardní levostředová (pravostředová) koalice tedy bude ve 4 krajích: Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Pardubický kraj a Praha. Levicová koaliace, které je trnem v oku antikommunistům, ale z politologického hlediska je rovněž standardní, bude ve 2 krajích: Karlovarský kraj a Moravskoslezský kraj. Menšinová rada ČSSD podporovaná kommunisty (lepší by byla podpora ODS) bude ve 3 krajích: Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Vysočina. Nesmyslná, nepolitická velká koalice, zrada na voličích, bude v 5 krajích: Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Ústecký kraj a Zlínský kraj.

Hlas lidu

Jednou z největších výhod Internetu a blogů zvláště je, že může na veřejnosti zaznít autentický hlas lidu. Výsledek však není vždy vábný, často je to směs ignorance a zmanipulování. O to silnější však názor člověka z lidu je, jako třeba Chyrena.

Professionální media dokáží velice účinně manipulovat veřejnost ve prospěch svých zájmů. Omezení zveřejňování odposlechů nemá sebemenší vliv na jejich nasazení. Pouze se tím zvýší soukromí odposlouchávaných. S demokracií to nemá nic společného již vůbec. Pokud něco ohrožuje demokracii, tak je to potlačování nepohodlných názorů (např. popírání holocaustu) a persekuce jejich nositelů (neonacistů či Romů).

Ten, kdo tvrdí, že media mají informovat, nikoliv supplovat policii, není nepřítelem demokracie, nýbrž právě naopak. Nepřítelem demokracie je ten, kdo si plete demokracii s mediokracií, oligarchií nikým nevolených mediálních mogulů.

Nur geträumt

1. původní verse – Nena
2. cover verse – Blümchen
3. nová verse – Nena

Která se Vám líbí nejvíc?

Updated.

Obrázky z Říma roku 320

Rekonstrukce na Institute for Advanced Technology in the Humanities.