Starou taktikou trockistů, kterou vyhlásil již Lev Trockij v roce 1934, je entryism, tj. infiltrace demokratických organisací. Příkladem je ŠOKova činnost v Britských listech. Tak i britská Socialist Workers Party (SWP) založila mnoho krycích (front), formálně neutrálních, organisací, aby zakryla své kommunistické cíle a praktiky. Příkladem je Anti-Nazi League (ANL). Jinou skupinou trockistů je Socialist Action (SA), která založila National Assembly Against Racism (NAAR). Výsledkem spojení všech trockistů je Unite Against Fascism (UAF).
V ČR jsou trockisté slabí a rozpadlí na 3 soupeřící skupiny, jimiž jsou Socialistická Solidarita (SocSol), Nezávislá organizace mládeže REVO (REVO) a Socialistická organizace pracujících (SOP). Jejich protest proti MFF v rámci INPEG zkrachoval, zatímco jejich nová reinkarnace v podobě Ne základnám je mnohem úspěšnější a probojovala se do mainstreamu.
Zajímavé: "Ne základnám" není organisace, vyjadřující postoj většiny Čechů, nýbrž trockistická reinkarnace...
OdpovědětVymazatAnebo zpovykaná mládež, míní známý dramatik...
Ne základnám vyjadřuje postoj většiny Čechů asi tak stejně jako KSČM nebo Národní odpor.
OdpovědětVymazatTo srovnání jistě nemíníte vážně. "Ne základnám" je jednoúčelová organisace, která v tom svém jediném účelu skutečně vyjadřuje zájem většiny obyvatel. Jde jim jen o ten jeden cíl: zamezit přítomnosti amerického radaru v ČR.
OdpovědětVymazatOproti tomu KSČM nebo Národní odpor jsou politické strany s komplexním programem a s ambicí (spolu)řídit tuto zemi ve všech oblastech. Pochopitelně některé dílčí body jejich programu rovněž najdou podporu převážné většiny obyvatel.
Národní odpor není politická strana, ale neformální skupina.
OdpovědětVymazatJinak si myslím, že sice většina lidí opravněně nesouhlasí s americkým radarem, ale ne v duchu ideologie "NE základnám".
Aha, to jsem si spletl s Národní stranou, sorry...:-(( Nicméně ani národní odpor není tak jednostranně zaměřený aktivismus, spojující lidi nejrůznějších politický preferencí.
OdpovědětVymazat