Jak známo, Cynik se ve svých článcích neštítí jakéhokoliv podvodu. Ve své kritice vědeckého pohledu na lidské embryo tvrdí: "Není snadné se k tomuto triku dopracovat, protože z hlediska přírodních věd je již zygota nepochybně lidským jedincem, tímtéž jedincem, který se později bude jmenovat Eva nebo Jindřich."
Náš malý Cynik nám zapomněl na jednovaječná dvojčata. (Siamská dvojčata jsou až 15 dní jen jedno embryo.) Z pohledu Ignáce jsou jednovaječná dvojčata tímtéž jedincem. Rovněž úmyslně zamlčuje rozdíl mezi zárodkem a plodem. Proč asi? Jaký je rozdíl mezi embryem a fétem, žáku Pospíšile?
27. února 2009
Legalism a literalism
Chcete-li vědět, proč je české postkommunistické právo tak mizerné, jsou odpovědí 2 dětské nemoci: legalism a literalism.
Legalism je představa, že právo jsou toliko právní předpisy, že kromě nich není nic závazného. Právní obyčeje, literatura ani judikatura nemá příliš význam.
Literalism geniálně popsal Tomáš Pecina, a proto nebudu nosit sovy do Athén: "Celá tato diskuse, minimálně na jedné své straně (s čestnou výjimkou P.H.), je zatížena do krajnosti dovedeným textualismem a vírou, že Ústava, ZÚS, popř. i podzákonné předpisy týkající se procedurálních záležitostí ohledně mezinárodních smluv, jsou produktem Vyšší Inteligence, přičemž úkolem právníků je tento transcendentní záměr na základě jejich nedokonalého výronu do textu právních předpisů zjistit a vyložit.
Nesmysl: Ústavu psala horkou jehlou parta víceméně průměrných až podprůměrných právníků a jejím výkladovým látáním by se uživilo několik lidí na plný úvazek.
Rozdíl mezi našimi přístupy je, že Vy se pokoušíte najít Pravdu, věře, že to učinit lze, a opravdu upřímně věříte v text právního předpisu jako výron transendentna, jako v něco, co – dovolíte-li mi vyjádření cum grano salis, nebo spíš tongue-in-cheek, "právníka přesahuje".
Vy budete nad textem zákona/Ústavy a nad tím, proč se hovoří o souhlasu, nikoli např. o pověření k ratifikaci, dlouhé hodiny hloubat a theoretisovat (a možná o tom napíšete i podnětnou diplomku), já odpovím, že se ti truhlíci zřejmě nezamysleli, zneváživ tak hned několik současných i již nežijících profesorů právnických fakult zároveň."
Legalism je představa, že právo jsou toliko právní předpisy, že kromě nich není nic závazného. Právní obyčeje, literatura ani judikatura nemá příliš význam.
Literalism geniálně popsal Tomáš Pecina, a proto nebudu nosit sovy do Athén: "Celá tato diskuse, minimálně na jedné své straně (s čestnou výjimkou P.H.), je zatížena do krajnosti dovedeným textualismem a vírou, že Ústava, ZÚS, popř. i podzákonné předpisy týkající se procedurálních záležitostí ohledně mezinárodních smluv, jsou produktem Vyšší Inteligence, přičemž úkolem právníků je tento transcendentní záměr na základě jejich nedokonalého výronu do textu právních předpisů zjistit a vyložit.
Nesmysl: Ústavu psala horkou jehlou parta víceméně průměrných až podprůměrných právníků a jejím výkladovým látáním by se uživilo několik lidí na plný úvazek.
* * *
Rozdíl mezi našimi přístupy je, že Vy se pokoušíte najít Pravdu, věře, že to učinit lze, a opravdu upřímně věříte v text právního předpisu jako výron transendentna, jako v něco, co – dovolíte-li mi vyjádření cum grano salis, nebo spíš tongue-in-cheek, "právníka přesahuje".
Vy budete nad textem zákona/Ústavy a nad tím, proč se hovoří o souhlasu, nikoli např. o pověření k ratifikaci, dlouhé hodiny hloubat a theoretisovat (a možná o tom napíšete i podnětnou diplomku), já odpovím, že se ti truhlíci zřejmě nezamysleli, zneváživ tak hned několik současných i již nežijících profesorů právnických fakult zároveň."
Štítky:
Právo
26. února 2009
Benjamin Barber: kuponový bailout
Americký politolog Benjamin Barber (autor knih Jihad vs. McWorld a Strong Democracy) navrhuje způsob jak zajistit, aby se plánovaný $1,5 bilionový "bailout" Obamovy administrativy dostal do rukou podnikatelů. Dle Barberova návrhu by banky a finanční společnosti dostaly namísto přímé finanční injekce časově omezené kupony, které by mohly použít pouze na úvěry klientům, ne na odměny bankovním manažerům. Otázka je, jestli by nebylo lepší upustit od podobných stimulačních balíčků úplně.
Štítky:
Ekonomika
25. února 2009
La Musique française des années soixante
La musique française des années soixante est très populaire par le style yé-yé. Il a reçu son nom dans l’article d’Edgar Morin paru dans Le Monde le 6 julliet 1963. Mais le même mouvement a commencé dans le programme de la radio Europe 1 Salut les copains. Cette programme présentait des chouchous de la semaine. La majorité d’entre d’eux ont commencé leur carrière comme mineurs. Dans ce temps les chanteurs chantaient dans des langues différentes. Les hits étrangers étaient traduits en français.
La première chanteuse, dont je veux parler, est Sheila (* 1945). Son hit Vous les copains (1964) est populaire jusqu’aujourd’hui. C’était une reprise d’une chanson de Manfred Mann Do Wah Diddy Diddy.
La deuxième chanteuse, plus populaire, est France Gall (* 1947). Son homme fatal a été Serge Gainsbourg (1928–1991). Gall a gagné le concours Eurovision de la chanson pour le Luxembourg en 1965 avec la chanson Poupée de cire, poupée de son. Sa carrière a été finie par une chanson scandaleuse, Les Sucettes (1966).
La dernière chanteuse est Vicky Léandros (* 1949) qui est étrangère comme Sylvie Vartan (épouse de Johnny Halliday) ; la première est Grecque, la deuxième est Bulgare. Elle a concouru pour Eurovision de la chanson pour le Luxembourg, aussi en 1967, avec la chanson L’Amour est bleu, mais elle a fini la seconde. La concours a été gagné par Sandie Shaw avec Puppet on a string.
La première chanteuse, dont je veux parler, est Sheila (* 1945). Son hit Vous les copains (1964) est populaire jusqu’aujourd’hui. C’était une reprise d’une chanson de Manfred Mann Do Wah Diddy Diddy.
La deuxième chanteuse, plus populaire, est France Gall (* 1947). Son homme fatal a été Serge Gainsbourg (1928–1991). Gall a gagné le concours Eurovision de la chanson pour le Luxembourg en 1965 avec la chanson Poupée de cire, poupée de son. Sa carrière a été finie par une chanson scandaleuse, Les Sucettes (1966).
La dernière chanteuse est Vicky Léandros (* 1949) qui est étrangère comme Sylvie Vartan (épouse de Johnny Halliday) ; la première est Grecque, la deuxième est Bulgare. Elle a concouru pour Eurovision de la chanson pour le Luxembourg, aussi en 1967, avec la chanson L’Amour est bleu, mais elle a fini la seconde. La concours a été gagné par Sandie Shaw avec Puppet on a string.
Štítky:
1960s,
Francouzština,
Hudba
24. února 2009
Role Francie
Bohumil Doležal: "Nyní se ministr Schwarzenberg dohodl s francouzským ministrem Kouchnerem na tom, že nejméně dvakrát týdně budou spolu koordinovat politické postoje obou zemí. Proč? Proč ne s Polskem, Slovenskem, Maďarskem? Proč ne s Velkou Británií? V čem je pro nás Francie výjimečná kromě toho, že ze sobeckých důvodů podporovala po roce 1918 to nejhorší v české politice, a pak tytéž české politiky, které hecovala k nejhoršímu, v roce 1938 ze zbabělosti a prohnilosti cynicky podrazila a ČSR prodala Hitlerovi? V Evropě není země, která by byla, zvlášť když projevuje směšné a nenáležité velmocenské ambice, méně vhodná k tomu, aby jí dnešní čeští politici věnovali důvěru."
Plně podepisuji. Český prvorepublikový establishment byl na stejně nízké úrovni jako je nynější. Francouzská politika měla v sobě vždycky něco zcela nepřijatelného. Paradoxně se mi zdá, že nejlepší byla za IV. republiky. Gaullism je něco klausism, ale mnohem silnější.
Plně podepisuji. Český prvorepublikový establishment byl na stejně nízké úrovni jako je nynější. Francouzská politika měla v sobě vždycky něco zcela nepřijatelného. Paradoxně se mi zdá, že nejlepší byla za IV. republiky. Gaullism je něco klausism, ale mnohem silnější.
Štítky:
Bohumil Doležal,
Carl Schmitt,
Frankofonie,
Historie
23. února 2009
AI volá po zbrojním embargu vůči Israeli
Amnesty International: "The Obama Administration should immediately suspend US military aid to Israel." Kritisuje českou politiku: "„Současné předsednictví razí nezodpovědný postoj, že takové porušování je v průběhu konfliktu v podstatě 'normální',“ prohlásil Nicolas Beger, ředitel Kanceláře AI pro Evropskou unii."
Štítky:
Israel
Jsme východní Evropa
Jan Čulík se dotkl zajímavého problému. "Schwarzenberg a česká média vymyslela problém, který neexistuje. Čeští novináři, stejně jako Schwarzenberg, vědí, že se nikde mezinárodně nehovoří o "střední Evropě" a všude o "východní Evropě". V angličtině patří ČR do východní Evropy. Neustále překládám výraz užívaný v americkém a britském tisku "Eastern Europe" do češtiny jako "střední Evropa". V angličtině se výraz "Central Europe" používá jen ve střední Evropě samotné... "
Obavy ohledně toho, že Lavrov zmínil Českou republiku jako součást východní Evropy, jsou liché. Bez ohledu na názor Ruska, českých neokonů, nebo komunistů, jedná se o mezinárodní úzus.
Obavy ohledně toho, že Lavrov zmínil Českou republiku jako součást východní Evropy, jsou liché. Bez ohledu na názor Ruska, českých neokonů, nebo komunistů, jedná se o mezinárodní úzus.
Štítky:
Media
22. února 2009
Rok bez léta
Jedním z nejhorších omylů lidského poznání je technokratický redukcionism příčin komplexních jevů na jednu jedinou. Podle těchto falešných vysvětlení je jedinou příčinou revolucí bída, jedinou příčinou globálního oteplování lidmi generované CO2 a jedinou příčinou malé doby ledové pokles sluneční aktivity.
Malá doba ledová ve skutečnosti trvala v letech 1250–1850 a pokles sluneční aktivity byl pouze z jednou z příčin. Další příčinou byla sopečná aktivita. Nejtvrdší dopady měly výbuchy sopek v letech 1812–5, které způsobily, že rok 1816 byl rokem bez léta. V červnu 1816 byly v Severní Americe 2 rozsáhlé sněhové bouře. Ještě v srpnu 1816 byly zamrzlé řeky a jezera.
V té době sice vrcholilo Daltonovo minimum, avšak bezprostřední a hlavní příčinou ochlazení 1816 byly sopky, nikoliv Slunce.
Malá doba ledová ve skutečnosti trvala v letech 1250–1850 a pokles sluneční aktivity byl pouze z jednou z příčin. Další příčinou byla sopečná aktivita. Nejtvrdší dopady měly výbuchy sopek v letech 1812–5, které způsobily, že rok 1816 byl rokem bez léta. V červnu 1816 byly v Severní Americe 2 rozsáhlé sněhové bouře. Ještě v srpnu 1816 byly zamrzlé řeky a jezera.
V té době sice vrcholilo Daltonovo minimum, avšak bezprostřední a hlavní příčinou ochlazení 1816 byly sopky, nikoliv Slunce.
Štítky:
Historie
21. února 2009
20. února 2009
Hon na čarodějnice
Na idnesu. Jakoby stranická minulost v Národní straně byla něco více, méně, horšího, nebo lepšího, než třeba členství v ODS, KDU-ČSL, nebo KSČM. Zajímalo by mě, kdy pro česká média přestává být přitažlivá minulost osoby v "extrémistické" straně. Po roce od ukončení členství, po deseti letech, po patnácti, nebo má taková osoba doživotní cejch?
Rozšířená verse textu.
Updated.
Rozšířená verse textu.
Updated.
Štítky:
Carl Schmitt,
Media
17. února 2009
15. února 2009
Cynik ve válce s husity
Známý katholický fanatik Ignác Pospíšil vyhlásil válku husitům: "Zdá se, že se rozhodli neodpovídat. Jejich chyba, jestli si to nerozmyslí, tak já jim tu hru na mrtvýho brouka pěkně osladím...."
Jak Cynik kryje porušování pilířů původní wikipedie.
Jak Cynik kryje porušování pilířů původní wikipedie.
Štítky:
Katholictví
Smlouva z Björkö
Málo známou událostí z dějin světové politiky je spojenecká defensivní smlouva z Björkö mezi Německem a Ruskem z 24. července 1905. Ačkoliv ji uzavřeli přímo Vilém II. a Mikuláš II., Rusko ji věrolomně odmítlo považovat za závaznou, pokud se k ní nepřipojí Francie.
Polemika s Ondřejem Šlechtou
Ondřej Šlechta reagoval na Délském potápěči na dva výtahy LW. K tomu několik poznámek.
Někteří paleokonservativci vyčítají neokonservativcům trockistickou minulost. To ale není podstatné, stejně jako není podstatné, že někteří neokonservativci jsou dokonce bývalí stalinisté. Podstatná je struktura myšlení, kterou dal trockism neokonservativismu do vínku. Jak správně připomíná Ondřej Šlechta, je to dogma objektivity poznání. Neokonservativci se domnívají, že mají monopol na pravdu a všechny lidi dělí do dvou skupin: stoupence a nepřátele demokracie. Ty druhé se snaží všemožně potlačit. Je zvláštní, že v postkommunistických státech, kde s manichejským myšlením máme takovou zkušenost ("Kdo nejde s námi, jde proti nám."), má bránící se demokracie tolik stoupenců.
Naproti tomu tuto výlučnost bych neokonservativcům nevyčítal. Každá ideologie se domnívá, že má patent na rozum; jedinou výjimkou je postmoderna. Pojem "pravice" a "levice" není hodnotící; je deskriptivní. Jsou to právě neokonservativci, kteří nacism označují za levici, jako kdyby vše levicové bylo a priorně špatné a vše pravicové inherentně dobré.
Za důvod vzniku neokonservativismu nepovažuji židovství jeho zakladatelů. Podle mého názoru jsou kořeny v tom, že jeho autoři plně souhlasili s velkým manipulátorem FDR, ale LBJ už to podle nich přehnal. Na rozdíl od paleos považují neocons znásilňovatele ústavy Lincolna za velkého presidenta. Stejně positivně hodnotí Jeffersona, Roosevelta, Wilsona a JFK. Hrdinou paleos je naproti tomu Coolidge, Truman a Nixon.
Pojem "křesťansko-židovské dědictví" je prázdné ideologické cliché. Evropa nemá s judaismem bezprostředně nic společného; jediný judaismus, který má pro ni význam, je ten, který byl přefiltrován křesťanstvím. Všichni Židé, kteří mají evropskou roli (Freud, Einstein apod.), judaism opustili.
Někteří paleokonservativci vyčítají neokonservativcům trockistickou minulost. To ale není podstatné, stejně jako není podstatné, že někteří neokonservativci jsou dokonce bývalí stalinisté. Podstatná je struktura myšlení, kterou dal trockism neokonservativismu do vínku. Jak správně připomíná Ondřej Šlechta, je to dogma objektivity poznání. Neokonservativci se domnívají, že mají monopol na pravdu a všechny lidi dělí do dvou skupin: stoupence a nepřátele demokracie. Ty druhé se snaží všemožně potlačit. Je zvláštní, že v postkommunistických státech, kde s manichejským myšlením máme takovou zkušenost ("Kdo nejde s námi, jde proti nám."), má bránící se demokracie tolik stoupenců.
Naproti tomu tuto výlučnost bych neokonservativcům nevyčítal. Každá ideologie se domnívá, že má patent na rozum; jedinou výjimkou je postmoderna. Pojem "pravice" a "levice" není hodnotící; je deskriptivní. Jsou to právě neokonservativci, kteří nacism označují za levici, jako kdyby vše levicové bylo a priorně špatné a vše pravicové inherentně dobré.
Za důvod vzniku neokonservativismu nepovažuji židovství jeho zakladatelů. Podle mého názoru jsou kořeny v tom, že jeho autoři plně souhlasili s velkým manipulátorem FDR, ale LBJ už to podle nich přehnal. Na rozdíl od paleos považují neocons znásilňovatele ústavy Lincolna za velkého presidenta. Stejně positivně hodnotí Jeffersona, Roosevelta, Wilsona a JFK. Hrdinou paleos je naproti tomu Coolidge, Truman a Nixon.
Pojem "křesťansko-židovské dědictví" je prázdné ideologické cliché. Evropa nemá s judaismem bezprostředně nic společného; jediný judaismus, který má pro ni význam, je ten, který byl přefiltrován křesťanstvím. Všichni Židé, kteří mají evropskou roli (Freud, Einstein apod.), judaism opustili.
Štítky:
Carl Schmitt,
Politika
14. února 2009
Funkční gramotnost
Cílem vzdělávání není summa vědomostí (= "chodící encyklopedie"), nýbrž funkční gramotnost, tedy i interpretace statistických dat. Lze říci, že kommunistické školství v tomto úkolu u Kapitána i Kostase Dimelise zcela selhalo.
Oč jde? Každé 4 roky probíhá mezinárodní výzkum znalostí mathematiky a jiných přírodních věd žáků základních a středních škol Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS). V roce 2007 to byli pouze žáci 4. a 8. ročníku, nikoliv, jak lživě tvrdí Dimelis středních škol, a už vůbec, jak fantasíruje Kapitán, vysokých škol. Jeho poslední dostupné výsledky za rok 2007 shrnuje publikace ÚIV (PDF). Pro ty, co nechtějí přelouskávat 36 stránek, je tady tisková zpráva.
Co z výzkumu vyplývá? Podle ÚIV byly mathematické znalosti českých čtvrťáků v roce 2007 podprůměrné, oproti roku 1995 se prudce zhoršily a nejhorší jsou čtvrťáci v aplikaci znalostí. Na jakém místě ale jsou, to zpráva raději neuvádí. Čeští osmáci jsou v mathematice průměrní, i když i tam se oproti roku 1995 prudce zhoršili. Osmákům nejvíce nejde algebra.
Naproti tomu v ostatních přírodních vědách jsou čeští čtvrťáci nadprůměrní, i když i tam došlo za 12 let k silnému poklesu. České školství je egalitářské, protože rozdíl mezi vynikajícími žáky a slabými žáky není vysoký. Rovněž čeští osmáci jsou v ostatních přírodních vědách nadprůměrní, i když i tam došlo k poklesu, ale menšímu než v Norsku a Švédsku, a oproti roku 1999 se pokles (na rozdíl od mathematiky) zastavil.
Co k tomu dodat? České výsledky nejsou špatné, i když trend (zejména v mathematice) je varovný. Měli bychom s tím něco udělat, avšak se znalostí věci, nikoliv na základě přecenění osobní zkušenosti (Kapitán) či ideologie (Dimelis).
Oč jde? Každé 4 roky probíhá mezinárodní výzkum znalostí mathematiky a jiných přírodních věd žáků základních a středních škol Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS). V roce 2007 to byli pouze žáci 4. a 8. ročníku, nikoliv, jak lživě tvrdí Dimelis středních škol, a už vůbec, jak fantasíruje Kapitán, vysokých škol. Jeho poslední dostupné výsledky za rok 2007 shrnuje publikace ÚIV (PDF). Pro ty, co nechtějí přelouskávat 36 stránek, je tady tisková zpráva.
Co z výzkumu vyplývá? Podle ÚIV byly mathematické znalosti českých čtvrťáků v roce 2007 podprůměrné, oproti roku 1995 se prudce zhoršily a nejhorší jsou čtvrťáci v aplikaci znalostí. Na jakém místě ale jsou, to zpráva raději neuvádí. Čeští osmáci jsou v mathematice průměrní, i když i tam se oproti roku 1995 prudce zhoršili. Osmákům nejvíce nejde algebra.
Naproti tomu v ostatních přírodních vědách jsou čeští čtvrťáci nadprůměrní, i když i tam došlo za 12 let k silnému poklesu. České školství je egalitářské, protože rozdíl mezi vynikajícími žáky a slabými žáky není vysoký. Rovněž čeští osmáci jsou v ostatních přírodních vědách nadprůměrní, i když i tam došlo k poklesu, ale menšímu než v Norsku a Švédsku, a oproti roku 1999 se pokles (na rozdíl od mathematiky) zastavil.
Co k tomu dodat? České výsledky nejsou špatné, i když trend (zejména v mathematice) je varovný. Měli bychom s tím něco udělat, avšak se znalostí věci, nikoliv na základě přecenění osobní zkušenosti (Kapitán) či ideologie (Dimelis).
Štítky:
ČR
Neokonservativní obhajoba Trockého
Stephen Schwartz: "It is certainly true that Trotsky's role at Kronstadt was abominable. It is also true that very few people today know or care about Kronstadt, which may or may not be bad. But a great deal more people know about the Moscow purge trials of the 1930s. In that instance, Trotsky fearlessly denounced and exposed the totalitarian lies being purveyed by the Soviets and echoed by the leftist intellectuals around the world. Which, in the end, is more important today?"
Odpovídám: Zavraždění Kronstadtu. Je to proto, že ukazuje přetvářku establishmentu. Bolševici se tvářili jako levice, ale ve skutečnosti zavraždili autentickou levici. Neokonservativci se tváří jako demokraté, ale ve skutečnosti potlačují pluralitu.
Odpovídám: Zavraždění Kronstadtu. Je to proto, že ukazuje přetvářku establishmentu. Bolševici se tvářili jako levice, ale ve skutečnosti zavraždili autentickou levici. Neokonservativci se tváří jako demokraté, ale ve skutečnosti potlačují pluralitu.
Analysa zahraniční politiky neokonservativců
Foreign Affairs: "Many of the founders of neoconservatism, including The Public Interest founder Irving Kristol and coeditor Nathan Glazer, Sidney Hook, and Albert Wohlstetter, were either members of or close to the Trotskyist left in the late 1930s and early 1940s. Younger neoconservatives, including Penn Kemble, Joshua Muravchik, and Carl Gershman, came through the Socialist Party at a time when former Trotskyist Max Schachtman was still a commanding figure.
* * *
The neoconservatives who went through the Trotskyist and socialist movements came to see foreign policy as a crusade, the goal of which was first global socialism, then social democracy, and finally democratic capitalism. They never saw foreign policy in terms of national interest or balance of power. Neoconservatism was a kind of inverted Trotskyism, which sought to "export democracy," in Muravchik's words, in the same way that Trotsky originally envisaged exporting socialism. It saw its adversaries on the left as members or representatives of a public sector--based new class.* * *
Neoconservatives scored their first important triumph challenging Nixon and Kissinger's realism.* * *
After Gorbachev's accession and the initiation of serious negotiations between the United States and the Soviet Union, the neoconservatives entered, Ehrman notes, "a period of increased confusion.""
Štítky:
USA
Pavel Šafr Reflex pohřbí
Poté, co Pavel Šafr úspěšně zbulvarisoval Mladou frontu, se po jistém mezidobí tento symbol úpadku české novinařiny stal šéfredaktorem Reflexu. Do funkce se uvedl karikaturou Davida Ratha a lhaním. Kromě toho se vyznačuje kádrováním: "Poslanec Marek Benda, jenž stojí u zrodu útoku na svobodu slova, rozhodně nepatří k těm politikům, kteří by se měli stydět za svoji minulost. Jeho otec Václav Benda přispěl jako významný disident nemalou měrou k návratu svobodných poměrů do naší země, a navíc na něm bylo velmi sympatické, že se lišil od mnoha chartistů tím, že nebyl reformní komunista." Nikdo neodpovídá za své rodiče, ať již v kladném (Benda) nebo záporném smyslu (Grebeníček). Individuální odpovědnost je znakem západní civilisace. Šafr nás vede do Ruska.
Jako levicový liberál říkám Pavlu Šafrovi ne.
Jako levicový liberál říkám Pavlu Šafrovi ne.
Štítky:
Media
Dekonstrukce Václava Klause
Oblíbenec Malého čtenáře, Jaromír Slomek, rozebral tři dopisy Václava Klause (1, 2 a 3). Jasně se ukázalo, jak je nevhodné, když se použije nástroj (literární kritika) na text, který plní úplně jiný účel (reskript).
Je zjevné, že si president mohl dát s texty větší práci, když věděl, že media je budou do nekonečna rozebírat. Nicméně i přesto se domnívám, že úředník není spisovatel a že nelze po něm spravedlivě chtít literární talent.
Jaromír Slomek se vyžívá ve slovech a stylistice, ale věcně píše bláboly: "Ve skutečnosti zákaz takovéto policejně-novinářské indiskrece znamená, že už se tu veřejně nesmí upozorňovat na hanebnosti." Ve skutečnosti se to jen znamená, že se Jaroslav Kmenta bude muset živit poctivě, jak ve skvělém článku napsal Štěpán Kotrba. Naproti tomu ŠOKův dodatek k vlastnímu článku je blábol, že mu není rovno, který má pouze ospravedlnit to, že Jan Čulík porušil svůj slib obnovit diskusse o článcích na Blistech.
Je zjevné, že si president mohl dát s texty větší práci, když věděl, že media je budou do nekonečna rozebírat. Nicméně i přesto se domnívám, že úředník není spisovatel a že nelze po něm spravedlivě chtít literární talent.
Jaromír Slomek se vyžívá ve slovech a stylistice, ale věcně píše bláboly: "Ve skutečnosti zákaz takovéto policejně-novinářské indiskrece znamená, že už se tu veřejně nesmí upozorňovat na hanebnosti." Ve skutečnosti se to jen znamená, že se Jaroslav Kmenta bude muset živit poctivě, jak ve skvělém článku napsal Štěpán Kotrba. Naproti tomu ŠOKův dodatek k vlastnímu článku je blábol, že mu není rovno, který má pouze ospravedlnit to, že Jan Čulík porušil svůj slib obnovit diskusse o článcích na Blistech.
Štítky:
Kvalitní články,
Media,
Věda
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)