Michal Bobek upozornil na to, že k spolkovému ústavnímu soudu nemají chodit nejen easy cases, ale dokonce ani ty, kde postačí ústavně konformní výklad obecného soudu. Podle BVerfG se tak zásada koncentrovanosti ústavního soudnictví v BVerfG má vykládat krajně restriktivně, neboť BVerfG má sloužit více méně jako odvolací instance ústavních sporů sui generis.
Kéž by si tento přístup osvojil též český ústavní soud!
To to off topic, ale mám urgentní právní dotaz. Na základě jaké právní normy zákazal Beran v říjmu 1938 KSČ?
OdpovědětVymazatNa základě § 8 odst. 1 vládního nařízení č. 355/1938 Sb. z. a n., o politických stranách: „Vláda může politickou stranu rozpustiti, uzná-li, že činnost strany ohrožuje veřejný zájem.“
OdpovědětVymazatNSS se letos zachoval stejně. :-)
Vyjádřil jsem se asi nepřesně. Nařízení č. 355/1938 Sb. z. a n. bylo použito na prosincové rozpuštění. Spíše mě zajímalo ono říjnové zastavení činnosti.
OdpovědětVymazatPodle § 1 odst. 1 zákona č. 201/1933 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran, přičemž § 23 odst. 2 zřejmě nebyl respektován.
OdpovědětVymazatTak jsem se spletl. Zde je opis správního aktu.
OdpovědětVymazatJe pro to nějaký zdroj? Zrovna nic po ruce nemám a přišlo mi podivné, že 201/1933 Sb. z. a n. byl již neúčinný a 355/1938 Sb. z. a n. ještě neexitovalo. Napadlo mě, jestli to nebylo opět podle spolkového zákona jako kdysi v případě DNP a DNSAP, ale ve většině mě dostupných textů naleznu pouze něco obecného o zákazu či v lepším případě zastavení činnosti.
OdpovědětVymazatBěhem psaní mého předchozího příspěvku již přišla. Díky.
OdpovědětVymazat