22. listopadu 2010

Falešné signály

JzP se mnou polemisoval. Uvedl pěkný příklad: Majitel maloobchodu jako svůj podnikatelský záměr zvolí, že bude mít nejnižší ceny široko daleko. Proto cutuje costy, kde se dá, včetně toho, že odírá zaměstance. To se JzP nelíbí a do toho obchodu přestane chodit.

Co se stalo? Vyslal falešný signál. Uvědomí si majitel obchodu, že JzP tam přestal chodit kvůli odírání zaměstnanců? Ne. Bude mít dojem, že ve svém podnikatelskému záměru nebyl zcela důsledný (vždycky jsou „reservy“) a bude zaměstnance odírat ještě více, aby mohl být ještě lacinější.

Proč? Protože si JzP popletl segment. V podnikání hraje primární roli cena a kvalita produktu. To, jak se toho dosáhlo, je druhotné. Chce-li tedy JzP obrátit pozornost na tyto druhotné aspekty podnikání, musí překonat svou lenost a být aktivní: pomoci tamním zaměstnancům zorganisovat odbory, zorganisovat boycott takového obchodu apod. Jinak toto pasivní hraní si na slušnost nikdo nepochopí.

7 komentářů:

  1. Falešné signály jistě není radno podceňovat a i aktivní přístup by byl zřejmě lepší, nicméně odmítnout se podílet na darebáctví také není málo, zejména v dnešní době. Nehledě k tomu, že to odmítnutí nemá k bojkotu daleko.

    OdpovědětVymazat
  2. Sice s vámi sdílím váš názor na "esenci politična" (které jsou názory Schmitta a Juliena Freunda), o které jste mluvil v souvislosti s ODS-ČSSD, nicméně při rozpravě o jádru podnikání, potažmo ekonomie, pravdu nemáte.

    V díle Karla Polanyiho je to ukázáno nejzřejměji: volnotržní ekonomika, kde je vše regulováno honbou všech za ziskem, je jen dočasnou etapou společenského vývoje. Stejně jako jednou přišla, stejně tak jednou skončí (bohužel to zatím nevypadá, že to bude příliš rychle). Ekonomie nikdy před nástupem kapitalismu nebyla samostatnou sférou lidské existence. Materialismus je charakteristický pro moderního buržoazu. Pro buržoazu hodnoty, které se nedají spočítat, neexistují; byl tak ve starověkých a středových společnostech Evropy vždy tím nejopovrhovanějším tvorem. Člověk v těchto obdobích netrpěl komoditním fetišismem (jak to velmi správným termínem nazval Marx), ale měl svůj majetek kvůli zachování svého společenského postavení - sloužil společenským cílům jako je například zachování cti. Zkrátka, ekonomie byla "uměním" o pokrytí lidských materiálních potřeb, podřízeným požadavkům společnosti jako takové, a nikoliv samostatnou sférou (které se naopak podřizuje společnost), jak je tomu v "moderní" době.

    OdpovědětVymazat
  3. To byl hlavně zcela nesprávný příklad: většina zákazníků se bude chovat opačně, takže ekonomický dopad bude diametrálně odlišný, než píše JzP. Mám o tom něco rozepsáno na Holi, jen to nějak nemohu dokončit.

    OdpovědětVymazat
  4. Alkibiades: vynikající připomínka! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. "Proto cutuje costy, kde se dá, včetně toho, že odírá zaměstance."

    "Uvědomí si majitel obchodu, že JzP tam přestal chodit kvůli odírání zaměstnanců?"

    Ale JzP tam snad nepřestal chodit kvůli zaměstnancům, ti jsou jen jednou složkou toho problému. Navíc tou nejméně viditelnou. JzP tam spíš přestane chodit, protože sražení nákladů na hygienu vedlo k tomu, že v chlebu jsou často zapeklí potkani. Třeba. O zaměstnance jde jen sekundárně, protože lze předpokládat, že když se šetří na dikumarolu, šetří se asi i na platech. A že se JzP nelíbili potkani ve chlebu, to snad tomu majiteli pekárny dojde, ne?
    Zakládat někomu cizímu odbory, to je spíš debilita, než to co jste popsal.

    OdpovědětVymazat
  6. A nestačilo by majiteli sdělit, že v jeho obchodu už nenakoupím, protože se chová ošklivě?

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, i to by bylo lepší než tam jen přestat chodit. V takovém případě majitel nepozná, zda se zákazník náhodou neodstěhoval.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>