Verbální delikty před únorovým pučem

V Bohuslavově sbírce administrativních nálezů je pod číslem 1793/47 uveden zajímavý rozsudek z 10. prosince 1947. Oč šlo? Jakýsi hostinský, který byl od roku 1920 členem Sokola, byl natolik zklamán Benešovým chováním po 30. září 1938, že ve své hospodě i za okupace přede všemi prohlašoval: "Beneš, tzv. zahraniční vláda a legionáři jsou lumpové a zloději, kteří s ukradeným majetkem utekli za hranice a měli by býti zavřeni." K dokonání všeho vstoupil do Ligy proti bolševismu, když do přihlášky uvedl: "Jako válečný zajatec z minulé války poznal jsem v Rusku bolševické slasti, a proto se přihlašuji za člena Ligy proti bolševismu."

Po válce mu to jeho soused M., který chtěl jeho hospodu pro svého syna, spočítal a udal ho úřadům. Hostinský byl odsouzen za provinění proti národní cti propagací fašismu podle malého retribučního dekretu. Podal však stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten rozhodl takto: Pouhá přihláška do Ligy proti bolševismu není propagací fašismu. Směrnice ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945 k provedení dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, sice Českou ligu proti bolševismu prohlásily za fašistickou organisaci, ale stíhaly toliko její vedoucí funkcionáře.

Nicméně onen výrok mu byl osudným: "urážky a snižování politických osobností a československého vojska, působících v cizině, v době přítomnosti nacistického nepřítele v zemi byly činnosti poškozující úsilí československé emigrace o osvobození českého a slovenského lidu z nacistické moci, oslabující odolnost tohoto lidu vůči útlaku okupantů a podrývající jeho touhu po osvobození. Taková činnost usnadňovala úsilí okupantů odvrátiti český národ od emigrace a tlumiti jeho odpor proti nadvládě nacismu a děla se tudíž v zájmu okupantů."

Protože se správní úřad ve svém rozhodnutí nevypořádal se všemi námitkami hostinského, byl správní akt zrušen. Avšak urážky Beneše byly trestný čin, takže mu to moc platné nebylo.