Zobrazují se příspěvky se štítkemČR. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemČR. Zobrazit všechny příspěvky

1. listopadu 2009

Teď jsem se ale vážně nasral!

>:-(( Mně nikdo nebude předepisovat, co nosím! Toho jsem si za totáče s dlouhými vlasy a džínami užil až dost. A na tuhle campaigne platíte daně, vážení!!

A nebo je to vědomá sabotage zakuklených nacistů? Přece nikdo, kdo pamatuje campaigne "Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás!", se nemůže neotřást odporem při tomhle bizzarním deja vu !...

30. října 2009

Z tohoto národa bleju... :-(((

Po Doležalovi a jemu podobných si tentokrát konečně s rozběhem do tohoto národa kopnu i já.

Karel Gott a Eva Pilarová dostali medaili. Jestliže Bohuš Doležalů, tento neochvějný obránce práv vyhnaných sudetských Němců a přistěhovalých Židů z bývalého SSSR na "jejich" zem, říká, že měl Gott padnout na barikádách, aby si vyznamenání zasloužil, pak se ten dobrý muž mýlí! Stanovy říkají jasně:
"Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů."

Nebyl to jen Doležal. Proti vyznamenání Karla Gotta protestovala celá řada lidí (Liška, Rejžek). Gott jim tentokrát odpověděl IMHO zcela adekvátně. A jeho následné kommentování tohoto gesta mé sympathie k němu ještě prohloubilo.

Nemyslím, že zejména Gott se o stát v oblasti kultury a umění zasloužil méně než jiní nositelé metálu (Kodet, Tříska, Svěrák, Smoljak, Suchý, Šlitr). Gott možná podepsal Antichartu, ale taky podporoval finančně Dubčeka nebo Kubišovou, což ani nenapadlo většinu těch, co Antichartu nepodepsali. Pokud jde o ohlas v zahraničí, nemůže se Gottovi v jeho zásluhách vyrovnat zřejmě nikdo, ať už si o jeho hudbě myslíme cokoli. Ve sportu pak mu může konkurovat snad jen Zátopek. Čím se zasloužili o stát v kterékoli oblasti Paumer a Mašínové? Byť připustíme for the sake of discussion, že to jsou STATEČNÍ vrazi.

Podobná štvanice na představitele majora Zemana Vladimíra Brabce je další odpornou ukázkou závistivosti české luzy, která sice za totáče sledovala Zemana s jazykem na vestě, nicméně po listopadu si na hlavním představiteli titulní role seriálu (v němž ostatně účinkovala téměř kompletní sestava tehdejšího českého filmového hvězdného nebe) vylila svou žlučovitou závist a frustraci. Musím připomínat ještě Reginu Rázlovou nebo Adinu Mandlovou?

Gottovi bych vzkázal: Karle, nikdy jsi mě moc nezajímal ty ani tvoje hudba, i když jsi světový zpěvák. Ale teď ti držím palce a jsem rád, že nejsem sám!

27. října 2009

Národní pamatník

Plně souhlasím s tím, co napsal Bohumil Doležal: "Navrhuji malou expozici antirelikvií z „odsunu“ sudetských Němců. Například: bačkory pana Steinera z Aše, zkonfiskované předtím, než ho hnali sviňským krokem do Bavorska. Podprsenku znásilněného dvanáctiletého děvčátka. Ostatky těch tří kluků, co je naši hrdinové umlátili v Postoloprtech, když si chtěli za plotem českého koncentráku natrhat pár jablek. Zkrátka malý pavilon hrůzy, vstup jen pro otrlé."

18. října 2009

Klaus a Havel

Poněkud depressivní, leč obávám se dosti výstižný článek s vše vyjadřujícím názvem "Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet".

15. října 2009

Omyl starosty Neorala

V Britských listech vyzývá trokavecký starosta Jan Neoral občany v závěru svého textu takto:
»Blíží se volby. A zase nás chtějí různými sliby a hesly oblbovat ti samí, kteří nám říkali, že nemáme právo rozhodovat a dělat referenda o cizí základně, že ničemu nerozumíme. Ti, kteří si myslí, že máme jedinou šanci - jednou za čtyři roky je bez remcání zvolit.

Někteří na to jdou i velmi rafinovaně: to se dělá tak, že se najde někdo ještě jakžtakž důvěryhodný (nejlépe třeba nějaký kníže), posadí se do auta nově založené strany na místo řidiče, a ze zadního sedadla mu ten vzadu prostrčí své ruce pod pažemi a uchopí volant. A celá kára jede zase tam, kam chce ten vzadu. A zase jsou u volantu ti samí, jen s jiným autem. ...

Naše jediná šance je v možnosti rozhodovat sami o sobě, nenechat se zase utáhnout na vařené nudli - a nazývat věci i „provařené“ politiky správnými jmény a podle toho se rozhodnout. A z té první řady je prostě ve volbách vypráskat.«

To je pochopitelně trpký omyl. Vypráskat ty politiky z první řady znamená prostě vypráskat řidiče. Ten vzadu tam bude držet ten volant, i kdyby za ním seděl člen KSČM, nakonec i sám Jan Neoral. O tom přece ty volby (nejen v Česku) jsou: volíme řidiče. Jan Neoral by si měl připomenout přesně popisný známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili."

1. října 2009

Volgograd na Vltavě

Jak správně píše Jiří T. Král, cílem kommunistů bylo přebudovat Prahu na Volgograd. Naštěstí na to neměli peníze, a proto se jim to nepodařilo.

28. září 2009

Pronikavý odsudek české společnosti

Jan Stern: "Rozklad, který vidíme na ulicích našich měst, onen všeobecný úpadek, ona směska agrese, sprostoty a zoufalství, onen dvoubarevný bezdomovecko-mafiánský hnis, který neobejde prahy nikoho z nás, podle všeho teče "odshora", od stolní alhoholicko-neurotické společnosti, jež si říká "česká kultura"."

26. září 2009

Methody carské Ochranky v Mladé frontě

Institut agenta provocateura je v celém civilisovaném světě postaven mimo zákon (v USA se výsledku činnosti agenta provocateura říká entrapment). Výjimkou je Rusko, bez přerušení již od carských dob. Provokaci odsuzuje i Písmo. Lukáš 17, 1: "Tehdy řekl učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení, ale běda tomu, skrze koho přicházejí.""

Novináři Mladé fronty si nedají pokoj a uspořádali další provokaci. Místo toho, aby politické strany řekly těmto provokacím jasné ne, tak trestají oběti tohoto trestného činu novinářů Mladé fronty. Jejich kollegové se vymlouvají na BBC Editorial Guidelines. Ty však stanoví naprosto jasně: "Approval to be present at or record serious illegal activity will be given only if it is clearly in the public interest, even then we must avoid:
  • condoning, aiding or abetting criminal behaviour.
  • encouraging or provoking behaviour which would not otherwise have occurred.
  • directing the activity in any way." (zdůrazněno mnou)
Jakákoliv provokace je tedy zakázána. Ačkoliv jsem odpůrcem udavačství, zde bych udání novinářů Mladé fronty za organisátorství úplatkářství považoval za záslužný čin. Jinak si tihle samozvaní pokušitelé nedají pokoj.

21. září 2009

Václav Havel - dementní svědomí národa?

Na řadě webů vyšel článek, kommentující Havlovy výroky ohledně radaru. Myslím, že obavy o Havlovo intaktní duševní fungování jsou zcela na místě.

Zajímavá je i tahle poznámka. Aniž bych se chtěl jakkoli zastávat Paroubka, portrét českého pravicového diskutéra je zde narýsován vcelku přesně.

19. září 2009

Konec radaru

To, co bylo naprosto jasné již v polovině roku 2008, tedy, že novým presidentem USA bude Obama a že radar odpíská, se naplnilo až s ročním zpožděním. Jediné, čemu na tom nerozumím, je, že Obamovi trvalo více než půl roku, než to veřejně přiznal.

Co dál? Nejlépe to vystihl Václav Havel: "Zda má Amerika budovat protiradarový systém, kde má tento systém být, zda nebude moc drahý, zda má být součástí sil NATO, to jsou otázky, jimiž se američtí odborníci trápí leta letoucí. Mně tolik netrápí jejich trápení. Jistě vědí, co dělají. Co mě na tom od začátku zajímalo, bylo něco jiného. Podle mne to byl problém česko-český. Byla to otázka, co zvítězí, zda zahraniční politika založená na solidaritě, na spojenectví, na vůli vzájemně si pomáhat, anebo česká vyčůranost. Pokud jde o Rusko, domnívám se, že mu je vpodstatě jedno, jestli ta koule v Brdech bude, či nebude. Rusko nás zkouší. Zkouší, jak moc se ho bojíme. Je škoda, že tuto zkoušku nemůžeme absolvovat až do konce."

Co se týká Topolánkova fantasírování o kompensacích: Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států v České republice (anglicky, PDF) byla podepsána s výhradou ratifikace: "This Agreement is concluded for an indefinite period and shall enter into force thirty days following the date of the later of the written notifications by which the Parties inform each other that all their internal procedures necessary for the entry into force of this Agreement have been fulfilled." (český překlad od nějakého tatara: "Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicet dnů od data pozdějšího z písemných oznámení, kterými se strany vzájemně informují o splnění všech svých vnitrostátních postupů potřebných pro vstup této Dohody v platnost.")

To znamená, že ačkoliv je tato smlouva platná, není účinná a nelze podle ní postupovat. Jakékoliv kompensace proto nepřipadají v úvahu, protože ČR smlouvu ratifikovat nehodlala. Rusům jsme se nabídli sami, bez vážného pokusu o opak.

Jak napsal Bohumil Doležal: "Proboha, kdo tady koho zradil? Když někdo opravdu a upřímně chce, aby mu bylo pomoženo ze strany toho, kdo na účinnou pomoc má, musí si o to umět dostatečně silně a přesvědčivě říci. Je to důležité už jen proto, že žádost o pomoc toho, od něhož ji chceme, vždycky trochu obtěžuje, a je krajně nešikovné mu dávat alibi k nemravnému chování. Spojené státy na rozdíl od jiných zemí dosud nikdy neodmítly pomoc tomu, kdo si o ni dokázal silně a přesvědčivě říci. Je třeba s lítostí konstatovat, že v tomto případě se o ni silně říci ani náhodou nepovedlo.

A taky žádný ruský veletriumf se nekoná. Co se vlastně stalo? Veřejnost jedné malé, nepříliš významné země dala dostatečnou většinou najevo, že na sebe raději nebude příliš upozorňovat, aby nepřitáhla hněv mocných (ať už ze středního a dálného Východu nebo z blízkého zahraničí). Blízké zahraničí svůj vliv v této malé a nepříliš významné zemi (a ne v Evropě, na Západě, na zeměkouli nebo v universu, o Poláky například netřeba se bát) nepochybně posílí. Většině to přinejmenším nevadí. Menšina (ke které se hlásím) to musí vzít na vědomí. To neznamená, že by neměla dělat všechno pro to, aby podobná rozhodnutí do budoucna zvrátila. Smutnou skutečností je, že to nejspíš bude dělat za dosti ztížených okolností. Buďme realisty a nepropadejme brečtivé hysterii, ta nám nepomůže."

28. srpna 2009

20. výročí sametu: 20 let pohrdání lidmi

Opět vynikající shrnutí Luďka Tomana, které lze z větší části applikovat i na poměry ve většině vyspělých demokracií (tam to ovšem není tak vidět jako v Kocourkově). Další potvrzení toho, že Délský potápěč patří mezi to nejlepší na českojazyčném internetu.

24. srpna 2009

Volební prognosa

Má volební prognosa počtu poslanců: ODS 81, ČSSD 80, KSČM 27, TOP 09 7 a KDU-ČSL 5.

Pokud se lidovci dostanou do Sněmovny, bude otcem Sněmovny Jan Kasal, poslanec nepřetržitě od 6. 2. 1990.

Updated.

1. srpna 2009

Váhové kohorty českých žen

Protože u článku Falešná dichotomie vznikla polemika o terminologii, pokusím se Vám nabídnout své vlastní pojetí. Úvodem je nutno vytknout 2 věci před závorku:

Někteří lidé trpí fobií z jakékoliv generalisace. V zájmu zachování svého vlastního zdraví by tento článek neměli číst. Sice nechápu, jak mohou v reálné společnosti fungovat, neboť ta je generalisací plná, např. Čech, dítě, kov apod., ale nešť. Např. adjektivum veselý. Všichni víme, že veselost může být nejrůznějšího druhu, od upřímné po krutou, od nezadržitelné po jemnou apod. Přesto nám všem stačí jeden obecný přívlastek.

Druhá kategorie lidí, kteří s tímto článkem budou mít problém, jsou realisté (antinominalisté), kteří se domnívají, že každá kategorisace má být jen od Boha, a budou proto kritisovat mou smělost. Nuže, já jako nominalista se domnívám, že pojmy jsou lidský konstrukt, který můžeme vytvářet libovolně, pokud tím sdělíme nějakou užitečnou informaci. Není přitom vyloučeno, že jiný pokus o vymezení by byl zdařilejší. Ale žijeme tady a teď.

Nyní již k věci. Nebudu používat BMI, i když je přesnější, není tak intuitivní, nýbrž klasický převod: výška v cm – 100 = optimální váha v kg.
  1. vychrtlé ženy (výška – 100 – 20) ~ anorektičky
  2. hubené ženy (výška – 100 – 10) ~ bulimičky
  3. štíhlé ženy (výška – 100)
  4. baculaté ženy (výška – 100 + 10)
  5. plnoštíhlé ženy (výška – 100 + 20)

Konec chudých právnických osob?

ČR je, jak známo, státem, kde i právnické osoby (tedy fikce) mohou být chudé a kde se mrhá veřejnými prostředky na takové chudé právnické osoby.

Tomuto neuvěřitelnému plýtvání veřejnými prostředky se rozhodl postavit nejvyšší správní soud. V rozsudku ve věci OSMPB v. ministerstvo financí spolek od soudního poplatku neosvobodil, ačkoliv OSMPB mělo na účtě pouhých 496 Kč: "Pokud však stěžovatel hodlá být aktivní, pak lze také důvodně očekávat, že si materiální prostředky pro prosazování svých cílů dostatečně zajistí. Dle názoru Nejvyššího správního soudu nemůže být žádost o osvobození od soudních poplatků důvodná výlučně proto, že stěžovatel jako sdružení vyvíjející činnost k dosažení svého cíle nemá pro takovou činnost žádné materiální prostředky a nevyvíjí žádnou činnost k jejich zajištění."

19. července 2009

13. července 2009

Amatérism BIS

via Nautilus. BIS se s professionalitou sobě vlastní pokusila získat konfidenta ve vedení Dělnické strany.

S infiltrací tajných služeb do extrémistických stran plně souhlasím, na rozdíl od omezování lidských práv jejich členů. Neonacisté jsou nebezpeční, a proto je třeba mít pod kontrolou. Není však možné to dělat takto dilettantsky. A věřím, že se ministr vnitra nepokusí zneužít získané údaje pro rozpuštění DS. To by mu stejně nebylo nic platné, jak ukazuje zkušenost z Německa. Provokace je protiústavní.

4. července 2009

Mt 7, 3-5

Petra Procházková napsala článek o svobodě slova v Rusku. Tak že by se podívala, jak to vypadá v ČR?

Update: Pro Andy bych dodal, že vražda Politkovské je stejným zločinem jako vražda Kasztnera.

28. června 2009

Absurdita po česku

Český ministr hovořící anglicky a konsekutivně (sic!) tlumočený do češtiny.

20. června 2009

Rozhovor s Kunderou

Francouzsky + o Žertu z roku 1968, když ještě francouzsky tolik neuměl.

13. června 2009

Amatérism v české vrcholové politice

Martin Bursík řekl: "když proti mně Dana Kuchtová kandidovala na sjezdu, rozdávala analýzu o tom, jak jsou zelení neúspěšní ve vládě. Podíval jsem se do vlastností souboru – a jeho autorem byl jeden z vedoucích odborných analytických skupin v Lidovém domě [Martin Kloz]."