20. ledna 2008
Guy Peters: Jan Werich o antisemitismu
Leho udělal záslužnou práci a přetiskl projev Jana Wericha z 29. dubna 1968. Co slovo, to perla. "Je pochopitelné, že po zvěrstvech, kterých se dopustil nacismus, by nebylo ani chytré ani výhodné se hlásit k antisemitismu. A proto vynalézáme slova. Nová slova, vymyšlená prodejnými nebo vystrašenými žurnalisty, hloupými ideology, kterými nahrazujeme slovo antisemitismus. A to nám dovoluje, abychom na jedné straně oficielně kladli věnec na hrob židům, umučneným fašismem, a současně nazývali Israel agresorem. To nám dovoluje, abychom koncentrační tábory, třeba Osvětim - abych nejmenoval zem -, upravili a ukazovali co věčný pomník nacistických vrahů a současně vyhazovali z univerzit vědce a profesory a spisovatele a nazývali je sionisty. Kdyby to nebylo tak odpuzující, tak by to bylo k smíchu - ta představa, že říkáme agresor národu, který měl být podle autentických slov prezidenta sousední země vymazán z mapy a smeten do moře. Útočníka, vyzbrojeného nejmodernějšími zbraněmi cizího původu a rozehnali ho jako hejno vrabců za tři dny. A to byli dělníci, rolníci, inteligence a jejich děti a ti to byli, co se ubránili přepadení. A my jim za to říkáme agresoři ... To jsou věci, nad kterými se prostě staví rozum. A tím spíš, že tuto náhražku za antisemitismus k nám přivál vítr od nejpokrokovějších a nejspravidlevějších států na této zeměkouli."
19. ledna 2008
Eretz.cz - kvalitní server
Už jsem si několikrát v minulosti povšiml, že Eretz.cz je kvalitní server. Ačkoli naprosto nesdílím jeho jednoznačně proisraelskou orientaci, články jsou napsány obvykle rozumně a diskusní forum připomíná diskuse na Zvědavci, samozřejmě s opačným znaménkem orientace "domovské" populace. A podobně jako na Zvědavci občas pronikne sítem nějaký ten extremistický text, najdou se i na Eretzu výzvy ke krokům, které odporují zásadám demokratické společnosti, např. známé útoky Šimona Kleina.
Do této kategorie ovšem v žádném případě nepatří včerejší článek Maxe Blausteina. Velmi oceňuju a podepisuju autorův přístup k zákonům a jejich dodržování, zejména v těchto případech, kdy odpor k demonstrující skupině je takřka všeobecný. Vzpomínám, jak někdo na Vrbě (Jaromír?) popisoval pochod Ku Klux Klanu ulicemi New Yorku: lidé stáli na chodnících, pískali a bučeli, a policie dohlížela na to, aby se demonstrujícím rasistům nic nestalo. Klobouk dolů!
V nedávné době se podobným způsobem zastal dodržování zákonů právního státu i správce Scooolie v diskusi o pochodu Mladých národních demokratů Prahou. A moje osobní zkušenost je rovněž positivní: vstoupil jsem tam do diskuse pouze jednou a se svými zcela opačnými stanovisky jsem byl přijat velmi korektně.
Nepatřím a asi nebudu patřit k aktivním účastníkům diskusí na Eretz.cz, ale zůstávám jeho čtenářem a přeji správcům, aby v tomto způsobu vedení vytrvali a nenechali se strhnout extremisty z jedné nebo druhé strany.
Do této kategorie ovšem v žádném případě nepatří včerejší článek Maxe Blausteina. Velmi oceňuju a podepisuju autorův přístup k zákonům a jejich dodržování, zejména v těchto případech, kdy odpor k demonstrující skupině je takřka všeobecný. Vzpomínám, jak někdo na Vrbě (Jaromír?) popisoval pochod Ku Klux Klanu ulicemi New Yorku: lidé stáli na chodnících, pískali a bučeli, a policie dohlížela na to, aby se demonstrujícím rasistům nic nestalo. Klobouk dolů!
V nedávné době se podobným způsobem zastal dodržování zákonů právního státu i správce Scooolie v diskusi o pochodu Mladých národních demokratů Prahou. A moje osobní zkušenost je rovněž positivní: vstoupil jsem tam do diskuse pouze jednou a se svými zcela opačnými stanovisky jsem byl přijat velmi korektně.
Nepatřím a asi nebudu patřit k aktivním účastníkům diskusí na Eretz.cz, ale zůstávám jeho čtenářem a přeji správcům, aby v tomto způsobu vedení vytrvali a nenechali se strhnout extremisty z jedné nebo druhé strany.
Guy Peters: Další změna redakční politiky
Protože se mi nepodařilo přimět Medvídka, aby se zaregistroval mezi kommentátory ZMP, rozhodl jsem se opět umožnit kommentovat zdejší články komukoliv i bez toho. Nicméně, protože mne silně nebaví moderovat přehršel Medvídkových příspěvků po jednom, zrušil jsem hlášení žádostí o moderování. Moderovat se tedy bude, až ten, kdo má na to práva, bude mít náladu.
18. ledna 2008
Nevěrohodnost popíračů holocaustu
Jedna z prvních knih, která popírá holocaust, Opravdu zemřelo 6 millionů?, uvádí, že podle sčítání lidu žilo v roce 1931 v Polsku 2 732 600 Židů. Ve skutečnosti jich bylo 3 130 581 nebo podle jiného zdroje 3 136 000 nebo 3 113 900. Číslo 2 771 949 odpovídá roku 1921. Jak mají být popírači věrohodní, když si takto vymýšlejí?
George Galloway
Jeden z mála lidí, který se dokáže postavit establishmentu, včetně médií, je skotský poslanec britského Parlamentu, George Galloway.
Jediní dva parašutisté, kteří přežili
ze skupin Antropoid, Silver A a Silver B. Tvořili výsadek Silver B: Jan Zemek a Vladimír Škacha / Škácha. Za jejich přechování bylo popraveno celkem 19 lidí. Z první operační vlny (1941–2) přežil ještě Otmar Riedl ze skupiny Benjamin.
Jan Zemek byl jedním z důstojníků, kteří byli degradováni podle zákona č. 59/1949 Sb., o odnětí vojenské hodnosti některým důstojníkům, rotmistrům a poddůstojníkům vojska mimo činnou službu.
Updated. Vzkaz pro p. Zemana, správce konkurenčního blogu a věrného čtenáře ZMP: Podle wiki Rudolf Krzák dosud žije, avšak podle jiné již zemřel. V jeho rodné vesnici bylo za heydrichiády popraveno 23 lidí.
Jan Zemek byl jedním z důstojníků, kteří byli degradováni podle zákona č. 59/1949 Sb., o odnětí vojenské hodnosti některým důstojníkům, rotmistrům a poddůstojníkům vojska mimo činnou službu.
Updated. Vzkaz pro p. Zemana, správce konkurenčního blogu a věrného čtenáře ZMP: Podle wiki Rudolf Krzák dosud žije, avšak podle jiné již zemřel. V jeho rodné vesnici bylo za heydrichiády popraveno 23 lidí.
Vrah náměstkem ministra
via Vrba. Na Západě by se nemohlo stát, aby se vrah stal náměstkem ministra. V Rusku ano. Těžko více ukázat rozdíl mezi Západem s vládou práva a Orientem, kde rozhoduje krevní msta. Rozhodnutí jiné civilisace je nezajímají: ""Článek 16 Zákona o státní občanské službě skutečně zakazuje odsouzeným lidem pracovat ve státní službě. Ale Kalojev není v Rusku vnímán jako odsouzený. Jiná věc by byla, kdyby si trest odbýval v Rusku," vysvětlil severoosetský právník Vladimir Tymkov."
K tomu též Bohumil Doležal.
Updated.
K tomu též Bohumil Doležal.
Updated.
Guy Peters: Tupost Štěpána Kotrby
To, že ŠOK právu nerozumí ani za mák, je známý fakt. To mu však nebrání o právu usilovně psát. Naposledy napadl Lidové noviny za to, že měly tu drzost, že knížete Karla Schwarzenberga označily jako knížete.
Poukázal přitom na § 6 bod 3 zákona č. 243/1920 Sb. z. a n., kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů. Co na tom, že toto ustanovení zrušil § 9 odst. 1 zákona č. 268/1936 Sb. z. a n., o řádech a titulech? No co, řeknete si. Nebuďte takový formalista. Toto ustanovení přeci nahradil § 7 odst. 1 bod 1 tohoto zákona. Jenže i toto ustanovení bylo čl. I bodem 3 vládního nařízení č. 220/1939 Sb. z. a n., kterým se mění zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly, ve znění zákona ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb. z. a n., o řádech a titulech, zrušeno, a to bez náhrady.
Poukázal přitom na § 6 bod 3 zákona č. 243/1920 Sb. z. a n., kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů. Co na tom, že toto ustanovení zrušil § 9 odst. 1 zákona č. 268/1936 Sb. z. a n., o řádech a titulech? No co, řeknete si. Nebuďte takový formalista. Toto ustanovení přeci nahradil § 7 odst. 1 bod 1 tohoto zákona. Jenže i toto ustanovení bylo čl. I bodem 3 vládního nařízení č. 220/1939 Sb. z. a n., kterým se mění zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly, ve znění zákona ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb. z. a n., o řádech a titulech, zrušeno, a to bez náhrady.
Guy Peters: Nejsprostější slovo na wikipedii
Wikipedisté jsou lidé zvláštního ražení. Tak i slovo, které považují za nejsprostější, by asi nikdo nehádal: Je to beran. Proto nikdy žádnému wikipedistovi neříkejte, že je beran. Tím ho smrtelně urazíte. Rovněž wikipedisté narození v dubnu nemají ve wiki na růžích ustláno.
Propusťte Tachecí
Barbora Tachecí je všechno, jen ne žena na svém místě. Starého psa novým kouskům nenaučíš. K názoru poslance Křečka není co dodat.
Updated.
Updated.
17. ledna 2008
Lesk a bída investigativní journalistiky ČT
Česká televise ve svém pořadu Reportéři ČT (po 44. minutě) rozpoutala nejnovější politickou affairu. Jejím předmětem jsou stravenky. Oč jde, shrnuly Lidové noviny.
Když se na celou záležitost podíváte bez té neuvěřitelné sebechvály, kterou produktuje ČT, tak zjistíte, že ve skutečnosti je výsledek novinářské práce ČT neuvěřitelně hubený. Co se jim podařilo? Od někoho, pravděpodobně ze msty, úplnou náhodou získali smlouvu mezi No comment!, s. r. o. a Sodexho Pass Česká Republika a. s. Jejím předmětem byl lobbying. Ten je však plně legální. Abych někdo ze zainteresovaných měl nějaký problém, museli by chrabří novináři zjistit, že těch 100 000 € někdo použil na podplacení toho, kdo o věci rozhoduje: Pohanky, Melčáka, Topolánka či někoho úplně jiného. Toho však nebyli schopni.
Nicméně i tak má ČT obrovský vliv. Ačkoliv nikdo žádné kriminální, ba ani neethické jednání neprokázal, ODS předloží novelu, která výsledek celého předchozího lobbyingu vynuluje. Což je asi odpověď na otázku Cui bono?
Když se na celou záležitost podíváte bez té neuvěřitelné sebechvály, kterou produktuje ČT, tak zjistíte, že ve skutečnosti je výsledek novinářské práce ČT neuvěřitelně hubený. Co se jim podařilo? Od někoho, pravděpodobně ze msty, úplnou náhodou získali smlouvu mezi No comment!, s. r. o. a Sodexho Pass Česká Republika a. s. Jejím předmětem byl lobbying. Ten je však plně legální. Abych někdo ze zainteresovaných měl nějaký problém, museli by chrabří novináři zjistit, že těch 100 000 € někdo použil na podplacení toho, kdo o věci rozhoduje: Pohanky, Melčáka, Topolánka či někoho úplně jiného. Toho však nebyli schopni.
Nicméně i tak má ČT obrovský vliv. Ačkoliv nikdo žádné kriminální, ba ani neethické jednání neprokázal, ODS předloží novelu, která výsledek celého předchozího lobbyingu vynuluje. Což je asi odpověď na otázku Cui bono?
15. ledna 2008
Guy Peters: Německo se stává diktaturou
Ani v nejhorších dobách okupace a kommunismu se, pokud vím, nikdy nestalo, aby byl advokát odsouzen za to, že hájil klienta a jak ho hájil. To se však 14. 1. 2008 v Německu stalo.
Je to neuvěřitelný a skandální rozsudek a pošlapání čl. 6 odst. 3 písm. c) Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950, který zní: "Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují". Můžeme si o Zündelově deliktu myslet cokoliv. Například to, že za verbální delikty by nikdo neměl chodit do vězení. Avšak i on má právo na spravedlivý process a na to, aby jeho advokáti za to, že ho hájí a jak, nebyli trestáni. Opak je neslučitelný s právním státem.
Když Sylvia Stolz jako Zündelova obhájkyně u soudu tvrdila, že žádné vyvražďování Židů nacisty za války neexistovalo a že jde o výmysl "mocichtivé židovské lobby", tak na to měla plné právo, protože byl její způsob vedení obhajoby. Trestat ji za to není nic jiného než obyčejný fašism.
Pokud někdy příště přijde v Německu popírač holocaustu za advokátem, aby ho hájil, musí ho každý příčetný právník odmítnout. Obhajoba popírače holocaustu podle vlastních záměrů je totiž v Německu trestný čin. Takový advokát má nyní jen dvě možnosti: buď podle Vyšinského theorie být pomocníkem prokurátora, nebo se na takové šaškárně odmítnout podílet. Uvidíme, co na to řekne Amnesty International.
Je to neuvěřitelný a skandální rozsudek a pošlapání čl. 6 odst. 3 písm. c) Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950, který zní: "Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují". Můžeme si o Zündelově deliktu myslet cokoliv. Například to, že za verbální delikty by nikdo neměl chodit do vězení. Avšak i on má právo na spravedlivý process a na to, aby jeho advokáti za to, že ho hájí a jak, nebyli trestáni. Opak je neslučitelný s právním státem.
Když Sylvia Stolz jako Zündelova obhájkyně u soudu tvrdila, že žádné vyvražďování Židů nacisty za války neexistovalo a že jde o výmysl "mocichtivé židovské lobby", tak na to měla plné právo, protože byl její způsob vedení obhajoby. Trestat ji za to není nic jiného než obyčejný fašism.
Pokud někdy příště přijde v Německu popírač holocaustu za advokátem, aby ho hájil, musí ho každý příčetný právník odmítnout. Obhajoba popírače holocaustu podle vlastních záměrů je totiž v Německu trestný čin. Takový advokát má nyní jen dvě možnosti: buď podle Vyšinského theorie být pomocníkem prokurátora, nebo se na takové šaškárně odmítnout podílet. Uvidíme, co na to řekne Amnesty International.
13. ledna 2008
Princip nepřímé demokracie
Skvěle ho objasnil Bohumil Doležal: "Mandát ovšem neznamená, že by poslanci a senátoři museli v každé záležitosti a v každém okamžiku jednat podle toho, co chce většina jejich voličů. Nedá se to ani zjistit. Voliči je nevolili proto, aby rozhodovali podle toho, co chtějí oni, ale podle toho, co považují za správné (orientovali se přitom podle stranického programu a předvolební kampaně). A vyjádřili jim důvěru, že to, co zvolení považují za správné, se bude shodovat s tím, co považují za správné jejich voliči. Pokud by se snad stalo, že se senátor nebo poslanec rozhodne proti vůli většiny (měl by to udělat viditelně, protože voličům odpovídá), má na to právo, rozhoduje se podle toho, co považuje za správné, ale musí o tom následně voliče přesvědčit. Když se mu to nepovede, nebudou ho příště volit." Imperativní mandát je cesta do pekel.
Vítězství svobody slova
Ve sporu Dalík v. Rath Vrchní soud v Praze rozhodl, že Rath měl právo Dalíkovo jednání označit za korrupci.
Bohužel pitomost novináře Jana Martineka, který o tom referoval, je nebetyčná. Předně, rozhodnutí o odvolání není definitivní. Ještě zde je dovolání a ústavní stížnost.
Ani soud neřekl, že ODS korrumpovala, jak lživě tvrdí titulek. Soud řekl jedině, že Rath má důvod si to myslit a že má právo to veřejně tvrdit, protože žalobce neprošel ani úvodním testem nepravdivosti napadeného výroku.
Kdy konečně nebudou čeští novináři tak totální právní ignoranti? Proč v novinách píší zásadně ti, kteří věci ani trochu nerozumí?
Bohužel pitomost novináře Jana Martineka, který o tom referoval, je nebetyčná. Předně, rozhodnutí o odvolání není definitivní. Ještě zde je dovolání a ústavní stížnost.
Ani soud neřekl, že ODS korrumpovala, jak lživě tvrdí titulek. Soud řekl jedině, že Rath má důvod si to myslit a že má právo to veřejně tvrdit, protože žalobce neprošel ani úvodním testem nepravdivosti napadeného výroku.
Kdy konečně nebudou čeští novináři tak totální právní ignoranti? Proč v novinách píší zásadně ti, kteří věci ani trochu nerozumí?
Květnové Blairovo blahopřání
Francouzsky a anglicky. Jeho nový projev pro UMP.
+ blábol roku a pokus obhájit neobhajitelné. Naznávám, že Vodník má pravdu, že někteří protestanté jsou vyvrhelové, kteří se skutečným křesťanstvím (Církví) nemají nic společného. Hamba jim, sektářům.
Názor z diskusse: "Váš článek jen potvrzuje to, s čím mám osobní zkušenost se všemi evangelíky, které jsem kdy znala: všichni jsou vedeni podobnou nenávistí, jako Vy. Ohodnoťte si sám, zda taková nesmiřitelnost a nenávist je v souladu s principy Vaší víry...."
+ blábol roku a pokus obhájit neobhajitelné. Naznávám, že Vodník má pravdu, že někteří protestanté jsou vyvrhelové, kteří se skutečným křesťanstvím (Církví) nemají nic společného. Hamba jim, sektářům.
Názor z diskusse: "Váš článek jen potvrzuje to, s čím mám osobní zkušenost se všemi evangelíky, které jsem kdy znala: všichni jsou vedeni podobnou nenávistí, jako Vy. Ohodnoťte si sám, zda taková nesmiřitelnost a nenávist je v souladu s principy Vaší víry...."
Guy Peters: Religionistika holocaustu
Vodník tady zveřejnil překlad části výtečného článku Gilada Atzmona From Esther to AIPAC. Je nový v tom, že od pouhé theologie holocaustu (jak činí i Vodníkův výtah) se pokouší přejít k religionistice holocaustu. Bohužel se Atzmon vydal mnoha směry a jeho hlavním cílem je psychologie židovství. Holocaust však není kmenové náboženství, je to náboženství universální. Kněží holocaustu jdou do celého světa a učí všechny národy. Proto bychom měli odpovědět na otázku, co holocaust znamená pro nás, pro góyimy.
Atzmonův článek je nový v tom, že definoval ústřední postavu holocastu. Je to Žid, Beránek Boží. Osoba čistá a nevinná, která byla obětována za lidstvo v plynových komorách. Povstala však z mrtvých a založila Stát Israel. Ten nyní pro celý svět stráží to, aby se holocaust už nikdy nemohl opakovat. A opakovat holocaust se nepovede ani terroristům = muslimům, jejichž základnou je Irán. V křížové válce proti terroristům bude Irán od popíračů holocaustu osvobozen.
Atzmon se mýlí v tom, že tady náboženství holocaustu bylo již před WW II. Ačkoliv židovská národní psychologie je podmínkou vzniku tohoto náboženství, stejně jako synkrese židovství a hellénství byla podmínkou vzniku křesťanství, bez plynových komor by holocaust nebyl. A na religionistice je výtečné, že můžeme odhodit do staré veteše otázku, zda plynové komory byly čili nic, stejně jako religionistiku (na rozdíl od historie) nezajímá, zda Kristus žil či nežil. Religionistika zkoumá současné dopady náboženství a jeho podobu.
Atzmon se mýlí i v tom, že holocaust ruší Boha. Jako každé sekulární náboženství (daoism, bolševism), nechává otázku nadpřirozenosti zcela stranou. Holocaustnici mohou zcela svobodně v Boha věřit, nebo v něj nevěřit. Holocaust tedy tradiční judaism nepopírá, ani nenahrazuje, pouze doplňuje. A na rozdíl od něj je to misijní náboženství, pohané jsou hlavním cílem holocaustnisace.
Pro budoucí bádání o náboženství holocaustu je třeba vycházet z hypothesy, že každé nové náboženství vyrostlé na půdorysu judaismu má hlavní rysy shodné s křesťanstvím.
Updated.
Atzmonův článek je nový v tom, že definoval ústřední postavu holocastu. Je to Žid, Beránek Boží. Osoba čistá a nevinná, která byla obětována za lidstvo v plynových komorách. Povstala však z mrtvých a založila Stát Israel. Ten nyní pro celý svět stráží to, aby se holocaust už nikdy nemohl opakovat. A opakovat holocaust se nepovede ani terroristům = muslimům, jejichž základnou je Irán. V křížové válce proti terroristům bude Irán od popíračů holocaustu osvobozen.
Atzmon se mýlí v tom, že tady náboženství holocaustu bylo již před WW II. Ačkoliv židovská národní psychologie je podmínkou vzniku tohoto náboženství, stejně jako synkrese židovství a hellénství byla podmínkou vzniku křesťanství, bez plynových komor by holocaust nebyl. A na religionistice je výtečné, že můžeme odhodit do staré veteše otázku, zda plynové komory byly čili nic, stejně jako religionistiku (na rozdíl od historie) nezajímá, zda Kristus žil či nežil. Religionistika zkoumá současné dopady náboženství a jeho podobu.
Atzmon se mýlí i v tom, že holocaust ruší Boha. Jako každé sekulární náboženství (daoism, bolševism), nechává otázku nadpřirozenosti zcela stranou. Holocaustnici mohou zcela svobodně v Boha věřit, nebo v něj nevěřit. Holocaust tedy tradiční judaism nepopírá, ani nenahrazuje, pouze doplňuje. A na rozdíl od něj je to misijní náboženství, pohané jsou hlavním cílem holocaustnisace.
Pro budoucí bádání o náboženství holocaustu je třeba vycházet z hypothesy, že každé nové náboženství vyrostlé na půdorysu judaismu má hlavní rysy shodné s křesťanstvím.
Updated.
12. ledna 2008
Náboženství holokaustu
Filosof Ješajahu Leibowitz, v Německu narozený profesor Hebrew University, dal zřejmě jako první podnět k myšlence, že holokaust se stal novým židovským náboženstvím.
„Holokaust“ je mnohem víc než historický příběh, obsahuje skutečně většinu základních náboženských prvků: má své kněze (Simon Wiesenthal, Elie Wiesel, Deborah Lipstadtová) a proroky (Šimon Peres, Benjamin Netanyahu a ti, kteří varují před nadcházející íránskou židocidou). Má svá přikázání a dogmata („nikdy více“, „šest milionů“, atd.). Má své rituály (připomínkové dny, Poutě do Auschwitzu atd.). Stanoví esotrický symbolický řád (kápo, plynová komora, komíny, prach, "koncentráčník" - Musselmann, atd.). Má své svatyně a chrámy (Yad Vašem, Museum Holokaustu a nyní OSN). Když to nestačí, je náboženství holokaustu udržováno rovněž ohromnou ekonomickou sítí a globálními finančními infrastrukturami. Nejzajímavější je, že náboženství holokaustu je dost koherentní k tomu, aby definovalo nové „antikristy“ (popírače) a dost mocné na to, aby je pronásledovalo (zákony proti popíračům).
Zdroj: Gilad Atzmon: From Esther to AIPAC
(Pro trolly a hysteriky připomínám: ani já, ani Gilad Atzmon, ani profesor Leibowitz jsme nikdy nepopírali holokaust. Tváří v tvář popisovanému procesu ovšem to, zda k němu vskutku došlo nebo ne, ztrácí poněkud na významu. To ovšem není naše vina, ale vina onoho procesu, který jsme my rozhodně nezpůsobili!)
„Holokaust“ je mnohem víc než historický příběh, obsahuje skutečně většinu základních náboženských prvků: má své kněze (Simon Wiesenthal, Elie Wiesel, Deborah Lipstadtová) a proroky (Šimon Peres, Benjamin Netanyahu a ti, kteří varují před nadcházející íránskou židocidou). Má svá přikázání a dogmata („nikdy více“, „šest milionů“, atd.). Má své rituály (připomínkové dny, Poutě do Auschwitzu atd.). Stanoví esotrický symbolický řád (kápo, plynová komora, komíny, prach, "koncentráčník" - Musselmann, atd.). Má své svatyně a chrámy (Yad Vašem, Museum Holokaustu a nyní OSN). Když to nestačí, je náboženství holokaustu udržováno rovněž ohromnou ekonomickou sítí a globálními finančními infrastrukturami. Nejzajímavější je, že náboženství holokaustu je dost koherentní k tomu, aby definovalo nové „antikristy“ (popírače) a dost mocné na to, aby je pronásledovalo (zákony proti popíračům).
Zdroj: Gilad Atzmon: From Esther to AIPAC
(Pro trolly a hysteriky připomínám: ani já, ani Gilad Atzmon, ani profesor Leibowitz jsme nikdy nepopírali holokaust. Tváří v tvář popisovanému procesu ovšem to, zda k němu vskutku došlo nebo ne, ztrácí poněkud na významu. To ovšem není naše vina, ale vina onoho procesu, který jsme my rozhodně nezpůsobili!)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)