To, že ŠOK právu nerozumí ani za mák, je známý fakt. To mu však nebrání o právu usilovně psát. Naposledy napadl Lidové noviny za to, že měly tu drzost, že knížete Karla Schwarzenberga označily jako knížete.
Poukázal přitom na § 6 bod 3 zákona č. 243/1920 Sb. z. a n., kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů. Co na tom, že toto ustanovení zrušil § 9 odst. 1 zákona č. 268/1936 Sb. z. a n., o řádech a titulech? No co, řeknete si. Nebuďte takový formalista. Toto ustanovení přeci nahradil § 7 odst. 1 bod 1 tohoto zákona. Jenže i toto ustanovení bylo čl. I bodem 3 vládního nařízení č. 220/1939 Sb. z. a n., kterým se mění zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly, ve znění zákona ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb. z. a n., o řádech a titulech, zrušeno, a to bez náhrady.
A nebylo posledně jmenované nařízení prohlášeno za neplatné ústavním dekretem 4. 11/1944 Úř. věst. čsl.?
OdpovědětVymazatAno, nicméně zůstalo použivatelné.
OdpovědětVymazatNemyslím, že ještě dnes:
OdpovědětVymazatZ vůle československé zákonodárné moci jest na zcela přechodnou dobu i nadále používati z předpisů, uvedených v odstavci 2 článku 1, těch, které se nepříčí svým obsahem znění nebo demokratickým zásadám československé ústavy (ústavní listiny, jejích součástek a zákonů ji měnících a doplňujících, vydaných do 29. září 1938). Naprosto jsou však z používání vyloučeny předpisy z doby nesvobody z oborů soudního práva trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného.
Ta "zcela přechodná doba" dosud neskončila, což je, mimochodem, typické.
OdpovědětVymazatPokud odhlédneme od toho, že šlo o předpis osobního práva, který byl z používání vyloučen ex nunc, doba zcela přechodná nemůže trvat 62 let.
OdpovědětVymazatPodle mne to nebyl předpis osobního práva, neboť nebyl soukromoprávní.
OdpovědětVymazatKdyž dočasnost může trvat více než 20 let, tak zcela přechodná doba může trvat 62 let.
Navíc zákon č. 268/1936 Sb. z. a n., o řádech a titulech, je evidentně obsoletní.
Vy právníci máte obrovský štěstí - zákony jsou tak zmatené, že se v nich nevyznáte ani Vy, takže je přece jasný, že se v nich nemůže vyznat jakýkoli neprávník - a jak si může vůbec troufat o právu psát! :-)
OdpovědětVymazatTohle berte taky jako nepovedený pokus o vtip :-)
Nejsou zmatené, jen se v českých zemích pořád mění régime.
OdpovědětVymazatJinak p. Pecina není právník.
Podle mne to nebyl předpis osobního práva, neboť nebyl soukromoprávní.
OdpovědětVymazatTermín "osobní právo" mezitím vyšel z užívání, takže bychom museli zkoumat, co přesně se jím mínilo.
Rozhodně nemám pocit, že by šlo o synonymum k soukromému právu, naopak si myslím (soudě i podle analogického Personalrecht), že to byla oblast veřejného práva upravující postavení fysických osob (občanství, omezení práv osob židovského původu, postavení státních úředníků apod.).
Proto lze danou otázku tomuto právnímu odvětví podřadit.
Když dočasnost může trvat více než 20 let, tak zcela přechodná doba může trvat 62 let.
Pobyt sovětských vojsk byl dočasný.
V soukromém právu se za mez dočasnosti pokládá 99 let - smlouvy uzavřené na delší dobu se posuzují jako uzavřené na dobu neurčitou. Zde je ovšem rozhodné, že má jít o dobu zcela přechodnou, takže neobstojí jiný výklad, než že ono vládní nařízení již není použitelné.
Navíc zákon č. 268/1936 Sb. z. a n., o řádech a titulech, je evidentně obsoletní.
Novela nemůže být nikdy obsoletní, nehledě na to, že obsolence platné právní normy nezakládá v právním státě její neúčinnost – to by byla z právního řádu brzy kůlnička na dříví, pokud by kdokoli mohl prohlásit právní předpis za neúčinný z důvodu jeho zastaralosti.
Mimochodem používání šlechtických přídomků je projev vrozeného slouhovství.
OdpovědětVymazatDíky.
OdpovědětVymazatTermín "osobní právo" mezitím vyšel z užívání, takže bychom museli zkoumat, co přesně se jím mínilo.
Ano, to je velká otázka. Podle mého názoru se tím myslely statusové věci v občanském zákoníku, tedy zejména protižidovské manželské zákony. Není totiž vůbec žádný důvod, proč by se mělo obnovení šlechtických titulů považovat za legalisované bezpráví.
V soukromém právu se za mez dočasnosti pokládá 99 let
To je Knappův výklad, který nemá oporu v positivním právu.
Zde je ovšem rozhodné, že má jít o dobu zcela přechodnou, takže neobstojí jiný výklad, než že ono vládní nařízení již není použitelné.
Podle mne nelze žádným způsobem určit, co se tou dobou přesně rozumí.
Novela nemůže být nikdy obsoletní
Nebyla to jen novela, nýbrž i nová úprava.
nehledě na to, že obsolence platné právní normy nezakládá v právním státě její neúčinnost
To je definiční znak obsoletnosti.
pokud by kdokoli mohl prohlásit právní předpis za neúčinný z důvodu jeho zastaralosti
Tak se děje. Např. obecní zřízení z roku 1864 nikdo nikdy nezrušil. Naproti tomu zákon č. 268/1936 Sb. z. a n., o řádech a titulech, byl zrušen § 11 odst. 2 zákona č. 247/1949 Sb., o vyznamenáních a čestných uznáních, a to včetně novely zákona, jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly.
Tato argumentace vás není hodna.
OdpovědětVymazat1. Shodneme-li se, že novela nemůže zastarat v tom smyslu, že by se její obsolencí obnovila platnost novelisovaného předpisu, pak totéž platí i o novele, která je vtělena do jiného předpisu jako jeho součást: zastarat mohou nejvýš nové právní normy, nikoli novelisační ustanoveni.
2. Obecních zřízení bylo od r. 1864 přijato tolik, že původní předpis vedle nich nemůže obstát podle zásady lex posterior derogat priori. To není s posuzovanou věcí naprosto srovnatelné, protože od r. 1939 neexistuje jediný předpis, který by tuto otázku nově upravoval.
3. Zrušení novely nezrušuje novelisační ustanovení (včetně derogačních), to je přece triviální factum: máte snad za to, že když trestní zákon z r. 1961 zrušil předchozí TrZ z r. 1950, automaticky tím obživl trestní zákoník z r. 1852, protože tím byla zrušena i derogační ustanovení předchozího zákona?
Myslím, že je.
OdpovědětVymazatad 1. Ano, ale já hovořil o původním předpisu.
ad 2. Tolik? 2, slovy "dvě".
"To není s posuzovanou věcí naprosto srovnatelné, protože od r. 1939 neexistuje jediný předpis, který by tuto otázku nově upravoval."
Ale ano.
1. zákon č. 247/1949 Sb.
2. zákon č. 62/1962 Sb.
3. zákon č. 404/1990 Sb.
4. zákon č. 157/1994 Sb.
ad 3. To máte pravdu.