14. prosince 2008
Kolik je pár voličů?
Bohumil Doležal prohlásil: "pana Cohn-Bendita nevolil ani tak lid, jako pár podivínů a excentriků, kteří při volbách do EP náhodou zabloudili do liduprázdných volebních místností." Je 43 % pár voličů?
13. prosince 2008
Sociální obrana proti anarchistům
Již málo známé je, že v roce 1898 se v Římě konala mezinárodní konference proti anarchistům, kteří v 90. letech zavraždili 60 lidí. Jedním z prostředků sociální obrany proti anarchismu, tj. nasilným prostředkům pro zničení organisace společnosti, byl povinný trest smrti za vraždu hlavy státu.
Smí president republiky odmítnout ratifikovat?
Smí president republiky odmítnout ratifikovat mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas? V souvislosti s reformní lisabonskou smlouvou je to obzvlášť aktuální.
Naše příliš kusá Ceplova ústava jasnou odpověď nedává. Jaroslav Kuba se domnívá, že toto oprávnění president republiky má, většina ostatních se domnívá, že nikoliv.
Odpověď však jasná není. Je to známá vada westminsterského modelu, všech parlamentních (a contrario presidentských) modelů. Zatímco ještě za Rakouska (a ve vilémovském Německu a dalších konstitučních monarchiích) bylo jasné, že zahraniční politika je domainou hlavy státu, v parlamentních monarchiích (jako je Spojené království) hlava státu zahraniční politiku neprovozuje. Proto by v logice westminsterského modelu bylo, aby president republiky ratifikovat takovou mezinárodní smlouvu musel. Nicméně, na rozdíl od parlamentních monarchií má český president republiky právo vetovat zákony. Per analogiam lze tedy dovodit, že je oprávněn též neratifikovat mezinárodní smlouvu.
Otázka zůstává tedy otevřená a bude muset být rozhodnuta ad hoc. Klaus však slíbil, že lisabonskou smlouvu ratifikuje, projde-li opakovaným irským referendem. Takže nejspíše řešena nebude.
Naše příliš kusá Ceplova ústava jasnou odpověď nedává. Jaroslav Kuba se domnívá, že toto oprávnění president republiky má, většina ostatních se domnívá, že nikoliv.
Odpověď však jasná není. Je to známá vada westminsterského modelu, všech parlamentních (a contrario presidentských) modelů. Zatímco ještě za Rakouska (a ve vilémovském Německu a dalších konstitučních monarchiích) bylo jasné, že zahraniční politika je domainou hlavy státu, v parlamentních monarchiích (jako je Spojené království) hlava státu zahraniční politiku neprovozuje. Proto by v logice westminsterského modelu bylo, aby president republiky ratifikovat takovou mezinárodní smlouvu musel. Nicméně, na rozdíl od parlamentních monarchií má český president republiky právo vetovat zákony. Per analogiam lze tedy dovodit, že je oprávněn též neratifikovat mezinárodní smlouvu.
Otázka zůstává tedy otevřená a bude muset být rozhodnuta ad hoc. Klaus však slíbil, že lisabonskou smlouvu ratifikuje, projde-li opakovaným irským referendem. Takže nejspíše řešena nebude.
Největší problém české justice
Velice výstižně ho rozebral Tomáš Pecina: přebujelost rekapitulace v odůvodnění rozhodnutí.
Předchůdce Arendtové
Už před Arendtovou trockista Bruno Rizzi napsal ve své knize La Bureaucratisation du Monde (1939), že mezi stalinismem a fašismem není žádný rozdíl. "Europe and the world must either become fascist or socialist. There is no longer any possibility of life for capitalism." Kniha je poměrně málo známá, protože ji francouzská vláda zabavila.
"When the Russian Social Democratic party split, when Plekhanov was thrown out of the window, Lenin many times begged Trotsky to stay with him. He did not succeed, but when in 1917 Leon Trotsky returned to St. Petersburg and recognised that he had been wrong, then Lenin welcomed him into the ranks of the Bolsheviks since he understood that a political mistake was not a betrayal." Opět to šílené pojetí zrady.
"When the Russian Social Democratic party split, when Plekhanov was thrown out of the window, Lenin many times begged Trotsky to stay with him. He did not succeed, but when in 1917 Leon Trotsky returned to St. Petersburg and recognised that he had been wrong, then Lenin welcomed him into the ranks of the Bolsheviks since he understood that a political mistake was not a betrayal." Opět to šílené pojetí zrady.
Samuel Francis o anarchotyranii
Jistě by šlo vést diskuse o samotném slově anarchotyranie, ale v popisu současných trendů měl Samuel Francis pravdu, když opakovaně prohlašoval: This is precisely the bizarre system of misrule I have elsewhere described as "anarcho-tyranny"—we refuse to control real criminals (that's the anarchy) so we control the innocent (that's the tyranny).
12. prosince 2008
Sympathique
Mijailo Mijailović
Bylo mi záhadou, proč Neználek naráží na Annu Lindh. A ejhle, její vrah, Mijailo Mijailović, je Srb z vesnice Pružatovac. Další důkaz toho, že s tím národem není cosi v pořádku. To, že se Mijailović zřekl švédského občanství a žádal o výkon trestu v Srbsku, není jen tak. Takový člověk si nezaslouží nic jiného než popravit a nikoliv tento vrchol nevkusu.
11. prosince 2008
Essentially contested concepts
via Tomáš Sobek. Autorem theorie podstatně zpochybněných pojmů je Walter Bryce Gallie, který s ní přišel ve svém článku z roku 1956, čímž zahájil rozsáhlou diskussi. Mezi essentially contested concepts patří:
Podstatně zpochybněné pojmy jsou takové, na které existuje dogmatická (jen jeden názor je správný), skeptická (všechny názory jsou stejně pravdivé) a eklektická (každý názor má zrnko pravdy, a proto čím více, tím lépe) odpověď.
- umění
- náboženství
- věda
- demokracie
- sociální spravedlnost
- zlo
- nemoc
- předsudek
- otroctví
- fašism
- terrorism
- genocida
Podstatně zpochybněné pojmy jsou takové, na které existuje dogmatická (jen jeden názor je správný), skeptická (všechny názory jsou stejně pravdivé) a eklektická (každý názor má zrnko pravdy, a proto čím více, tím lépe) odpověď.
Pro Kapitána
Člověka někdy udiví, jak skandální názory mohou někteří lidé mít. V diskussi o článku Pod svícnem tma Kapitán s vážnou tváří obhajoval dětskou práci, zejména když je zadarmo.
Kdysi jsem napsal článek o zaměstnávání mladistvých (S učni jednejte v rukavičkách. In Zaměstnávání dětí a mladistvých. Příloha týdeníku Ekonom 15/2003, pp. 6–8), tak ocituji z bohaté heuristiky k němu z 90 let staré zpravodajské zprávy k návrhu zákona o práci dětí (č. 420/1919 Sb. z. a n.) poslance a ředitele měšťanky Františka Housera: „Dětská práce jest zjev, který provází nynější způsob výrobní a zmizí s ním. Do té doby však, než kapitalismus bude vystřídán řádem novým, nemohou přátelé mládeže založiti ruce, naopak musí užíti každé příležitosti, by zmenšili zlo, které přináší práce dětem. V Praze jest každé sedmé dítě zaměstnáno na výdělek; ne prací příležitostnou, lehkou činností doma, nýbrž takovou prací, kterou koná každý den aspoň hodinu a proto, by vydělalo. … Dětská práce je choroba, kterou společnost těžce stůně. Mladá pokolení jsou zbavena her a radostí a připoutávána k činnosti, která je cizí jejich duchu, a při níž snášejí kruté násilí. Ve službách cizí moci vyčerpávají skrovné své síly, a když přijdou do školy, je jejich duch otupen a není schopen vzdělání. I mravním škodám propadávají. Ano stává se, že výdělečná práce přináší dětem těžké úrazy, i smrt. … Podniky po živnostensku provozované, o nichž jsem se zmínil, podniky horní, zemědělské a lesní, nesmějí zaměstnávati děti námezdně, mohou je však zaměstnávati zadarmo. Rozumí se, že to znamená v praksi, že děti nebudou pracovati zadarmo podnikateli cizímu, budou pracovati otcům, kteří budou vlastní děti zaměstnávati.“
Proti tomu promluvil poslanec Josef Schieszl, sekretář advokátní komory: „Kolik dítě snese, můžeme velmi dobře poznati na náhražce práce ve městech, totiž na sportu a to zejména na kopané. Kdo se dívá na naše děti, jak hrají kopanou, vidí, jak se tam často plýtvá silami až do vyčerpání. Přes to nesnažíme se o to, abychom tento nešvar zamezili.“
Pro Kapitána je zjevně tento jeden z prvních zákonů první republiky nesmyslným zákonem. Není se co divit. Za první republiky měli lidé rozum a cit (osnova byla schválena), který dnes mnohým chybí, stejně jako tehdy chyběl právníkovi Schieszlovi.
Kdysi jsem napsal článek o zaměstnávání mladistvých (S učni jednejte v rukavičkách. In Zaměstnávání dětí a mladistvých. Příloha týdeníku Ekonom 15/2003, pp. 6–8), tak ocituji z bohaté heuristiky k němu z 90 let staré zpravodajské zprávy k návrhu zákona o práci dětí (č. 420/1919 Sb. z. a n.) poslance a ředitele měšťanky Františka Housera: „Dětská práce jest zjev, který provází nynější způsob výrobní a zmizí s ním. Do té doby však, než kapitalismus bude vystřídán řádem novým, nemohou přátelé mládeže založiti ruce, naopak musí užíti každé příležitosti, by zmenšili zlo, které přináší práce dětem. V Praze jest každé sedmé dítě zaměstnáno na výdělek; ne prací příležitostnou, lehkou činností doma, nýbrž takovou prací, kterou koná každý den aspoň hodinu a proto, by vydělalo. … Dětská práce je choroba, kterou společnost těžce stůně. Mladá pokolení jsou zbavena her a radostí a připoutávána k činnosti, která je cizí jejich duchu, a při níž snášejí kruté násilí. Ve službách cizí moci vyčerpávají skrovné své síly, a když přijdou do školy, je jejich duch otupen a není schopen vzdělání. I mravním škodám propadávají. Ano stává se, že výdělečná práce přináší dětem těžké úrazy, i smrt. … Podniky po živnostensku provozované, o nichž jsem se zmínil, podniky horní, zemědělské a lesní, nesmějí zaměstnávati děti námezdně, mohou je však zaměstnávati zadarmo. Rozumí se, že to znamená v praksi, že děti nebudou pracovati zadarmo podnikateli cizímu, budou pracovati otcům, kteří budou vlastní děti zaměstnávati.“
Proti tomu promluvil poslanec Josef Schieszl, sekretář advokátní komory: „Kolik dítě snese, můžeme velmi dobře poznati na náhražce práce ve městech, totiž na sportu a to zejména na kopané. Kdo se dívá na naše děti, jak hrají kopanou, vidí, jak se tam často plýtvá silami až do vyčerpání. Přes to nesnažíme se o to, abychom tento nešvar zamezili.“
Pro Kapitána je zjevně tento jeden z prvních zákonů první republiky nesmyslným zákonem. Není se co divit. Za první republiky měli lidé rozum a cit (osnova byla schválena), který dnes mnohým chybí, stejně jako tehdy chyběl právníkovi Schieszlovi.
10. prosince 2008
Norský plyn
Prvořadou otázkou české zahraniční politiky je zbavit se surovinové závislosti na Rusku. Zatímco ruskou ropu je snadné nahradit, se zemním plynem je to horší.
V současné době dovážíme 25 % plynu z Norska. Je důležité, abychom tuto quotu zvýšili alespoň na 50 %.
V současné době dovážíme 25 % plynu z Norska. Je důležité, abychom tuto quotu zvýšili alespoň na 50 %.
Pod svícnem tma
Nejrůznější aktivisté se nejraději starají o všechno možné, než sami o sobe. Tak i campagne Stop dětské práci vyzývá naše politiky, aby se starali o zastavení dětské práce všude ve světě. Podle stránek campagne dětská práce "[z]ahrnuje všechny formy práce, které jsou vykonávány dětmi mladšími 18 let a které jsou škodlivé pro jejich psychické zdraví a vývoj a brání jim ve školní docházce bez ohledu na to, zda dítě za tuto práci dostává mzdu."
A jak to vypadá v ČR? V soutěži Dětský čin roku 2008 "[z]a pomoc rodině získal ocenění Viet Nguyen z Ostravy, který pomáhá svým rodičům v obchodě." Tento 14letý hoch doslova uvedl: "Naše rodina pracuje jako prodavači. Taťka prodává na burze a mamka v obchodě. Prodávání je tak těžké, že musíme stát více než osm hodin ve stanu. Já pomáhám taťkovi, když ho bolí ruka a je unavený. Skoro každou sobotu ráno jedu s taťkou pracovat na burzu a prodávám. Přijedeme na burzu v sedm, prodáváme až do 14 hodin odpoledne. Pomáhám taky mamce v uklízení, umytí nádobí, vysívání, vodím bráchu do školy. Každé ráno musím odvést bráchu do školy a taky mu dělám každé ráno svačinu, protože mamka s taťkou prodávají někdy až do devíti večer a musí si odpočinout. Každé úterý a čtvrtek přijdou rodiče pozdě, tak se musím starat o bráchu. Musím vařit večeři a pomoct bráchovi dělat domácí úkoly." (zdůrazněno mnou)
Co na to české právo? Úmluva Mezinárodní organizace práce o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání (Úmluva 138), vyhlášená pod č. 24/2008 Sb. m. s., byla provedena §§ 121–4 zákona o zaměstnanosti. "Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba mladší 15 let, nebo starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení. Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen "činnost dítěte") pro právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen "provozovatel činnosti"), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj."
Podle § 22 zákona o inspekci práce "Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší. Za přestupek … lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč." V praxi místo toho jeho dítě dostane vyznamenání.
A jak to vypadá v ČR? V soutěži Dětský čin roku 2008 "[z]a pomoc rodině získal ocenění Viet Nguyen z Ostravy, který pomáhá svým rodičům v obchodě." Tento 14letý hoch doslova uvedl: "Naše rodina pracuje jako prodavači. Taťka prodává na burze a mamka v obchodě. Prodávání je tak těžké, že musíme stát více než osm hodin ve stanu. Já pomáhám taťkovi, když ho bolí ruka a je unavený. Skoro každou sobotu ráno jedu s taťkou pracovat na burzu a prodávám. Přijedeme na burzu v sedm, prodáváme až do 14 hodin odpoledne. Pomáhám taky mamce v uklízení, umytí nádobí, vysívání, vodím bráchu do školy. Každé ráno musím odvést bráchu do školy a taky mu dělám každé ráno svačinu, protože mamka s taťkou prodávají někdy až do devíti večer a musí si odpočinout. Každé úterý a čtvrtek přijdou rodiče pozdě, tak se musím starat o bráchu. Musím vařit večeři a pomoct bráchovi dělat domácí úkoly." (zdůrazněno mnou)
Co na to české právo? Úmluva Mezinárodní organizace práce o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání (Úmluva 138), vyhlášená pod č. 24/2008 Sb. m. s., byla provedena §§ 121–4 zákona o zaměstnanosti. "Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba mladší 15 let, nebo starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení. Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen "činnost dítěte") pro právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen "provozovatel činnosti"), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj."
Podle § 22 zákona o inspekci práce "Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší. Za přestupek … lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč." V praxi místo toho jeho dítě dostane vyznamenání.
8. prosince 2008
Zákaz Wikipedie v Anglii
Tradičně liberální Anglie se překonává! Nejenže tu a tam ustupují od vyučování holokaustu, aby nepopudili muslimy. Nyní v rámci politicky korrektního šílení zakázali Wikipedii (tedy aspoň jednu stránku), kvůli údajné dětské pornografii na obalu desky "Virgin Killer" od skupiny Scorpions. Obávám se, že stejný osud čeká obal mé oblíbené desky Blind Faith od stejnojmenné skupiny z r.1969. Osobně jsem na dětské porno dost háklivý, ale co je moc, to je moc! :-((
7. prosince 2008
Diskusse mezi antifašistou a neonacistou
via Věra Tydlitátová. Nevím, jak Vy, ale já mám z rozhovoru mezi Václavem Burešem a Oliverem Malinou Morgensternem intensivně trapný pocit.
A k tomu stejně trapné zpovídání hradeckého náměstka primátora.
A k tomu stejně trapné zpovídání hradeckého náměstka primátora.
David Vodrážka, nový 1. místopředseda ODS
Ing. Davida Vodrážku znám osobně, psal jsem mu 2x dopis. Působí na mne jako velice pilný, ale nepříliš vzdělaný politik. Uvidíme, jak se osvědčí ve své nové funkci. Tam bude velice zaléžet na tom, jakým teamem se obklopí, protože chtě nechtě bude "pouhý" frontman.
Jeho zvolení je symbolem strategické porážky Mirka Topolánka, který si "zapomněl" vygenerovat vlastního "Pražana".
Jeho zvolení je symbolem strategické porážky Mirka Topolánka, který si "zapomněl" vygenerovat vlastního "Pražana".
6. prosince 2008
Eggův omyl
motto: "[P]rojektu škodí ti, kdo chtějí jednat podle zásady fiat iustitia, et pereat Wikipedia." Egg
Theoreticky má Egg pravdu. K čemu by byla spravedlnost, kdyby ji nebylo kde uplatnit? Jenže Grau, theurer Freund, ist alle Theorie, Und grün des Lebens goldner Baum. Jak vypadá projekt (socialismus), když se kašle na spravedlnost, nám názorně předvedla 50. léta v Československu. Stejně tak chrabří wikipedisté, kteří kašlali na spravedlnost, nevybudovali nic jiného než Gulag.
Theoreticky má Egg pravdu. K čemu by byla spravedlnost, kdyby ji nebylo kde uplatnit? Jenže Grau, theurer Freund, ist alle Theorie, Und grün des Lebens goldner Baum. Jak vypadá projekt (socialismus), když se kašle na spravedlnost, nám názorně předvedla 50. léta v Československu. Stejně tak chrabří wikipedisté, kteří kašlali na spravedlnost, nevybudovali nic jiného než Gulag.
Ignoranti z wiki
Wiki establishment je jako čeští novináři: Nerozumí ani základním a zcela triviálním věcem. A ze všeho nejhorší je, jak svou nevzdělatelnost dávají okatě na odiv. Typickým případem člověka, který si libuje ve své nepoučitelnosti, je Okino.
Naproti tomu Beren kupodivu uvažuje správným směrem: "Tuto praxi bych klidně do pravidla dal, že na žádost rozhodují o podjatosti zbylí členové výboru, s tím problém nemám. --Beren 3. 12. 2008, 09:33 (UTC)"
Naproti tomu Beren kupodivu uvažuje správným směrem: "Tuto praxi bych klidně do pravidla dal, že na žádost rozhodují o podjatosti zbylí členové výboru, s tím problém nemám. --Beren 3. 12. 2008, 09:33 (UTC)"
Nepřátelé Václava Klause
Václav Klaus exkommunikoval z okruhu svých blízkých ministra vnitra Ivana Langera, ministra práce Petra Nečase a ministra obchodu Martina Římana.
Význam radaru
Již mnoho měsíců je zřejmé, že základní význam radaru není vojenský, nýbrž geopolitický. Pokud zde radar bude stát, budeme součástí Západu, pokud zde stát nebude, budeme součástí Východu, se vším, co k tomu patří, tj. hospodářskou zaostalostí, bídnou úrovní lidských práv a autoritářskou politikou.
Jak ukazuje hlasování o radaru v senátu, všichni senátoři hlasovali jako jeden muž podle své politické strany. Na rozdíl od Nautila proto nekladu za vinu jednotlivým senátorům, jak hlasovali, nýbrž stranickým sekretariátům. Veřejně proto prohlašuji, že ČSSD a KSČM jsou pro mne v příštích evropských a celostátních volbách nevolitelné. Ruským kollaborantům svůj hlas dobrovolně dávat nebudu.
Jak ukazuje hlasování o radaru v senátu, všichni senátoři hlasovali jako jeden muž podle své politické strany. Na rozdíl od Nautila proto nekladu za vinu jednotlivým senátorům, jak hlasovali, nýbrž stranickým sekretariátům. Veřejně proto prohlašuji, že ČSSD a KSČM jsou pro mne v příštích evropských a celostátních volbách nevolitelné. Ruským kollaborantům svůj hlas dobrovolně dávat nebudu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)