Smí president republiky odmítnout ratifikovat mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas? V souvislosti s reformní lisabonskou smlouvou je to obzvlášť aktuální.
Naše příliš kusá Ceplova ústava jasnou odpověď nedává. Jaroslav Kuba se domnívá, že toto oprávnění president republiky má, většina ostatních se domnívá, že nikoliv.
Odpověď však jasná není. Je to známá vada westminsterského modelu, všech parlamentních (a contrario presidentských) modelů. Zatímco ještě za Rakouska (a ve vilémovském Německu a dalších konstitučních monarchiích) bylo jasné, že zahraniční politika je domainou hlavy státu, v parlamentních monarchiích (jako je Spojené království) hlava státu zahraniční politiku neprovozuje. Proto by v logice westminsterského modelu bylo, aby president republiky ratifikovat takovou mezinárodní smlouvu musel. Nicméně, na rozdíl od parlamentních monarchií má český president republiky právo vetovat zákony. Per analogiam lze tedy dovodit, že je oprávněn též neratifikovat mezinárodní smlouvu.
Otázka zůstává tedy otevřená a bude muset být rozhodnuta ad hoc. Klaus však slíbil, že lisabonskou smlouvu ratifikuje, projde-li opakovaným irským referendem. Takže nejspíše řešena nebude.
Vy právnící jste opravdu srandovní:) Místo složitých rozborů si položte otázku, jestli existuje síla, která by ho mohla donutit. Mimochodem podpis čehokoli by měl být vždy projev souhlasu, potvrzení faktu a ne výraz jakési podivné povinnosti, bez vztahu podepisovaného k předmětu.
OdpovědětVymazatBýt Klausem, vysměju se dotyčným a právní stav bych jim prostě předvedu:)
To je tím, že právu nerozumíte a nechcete rozumět. Svým laickým názorem se domníváte, že podpis je vyjádřením obsahového souhlasu a nezajímá Vás, že je to v millionech případů jinak.
OdpovědětVymazatProč by to měl někdo ratifikovat, když s tím nesouhlasí?
OdpovědětVymazatratifikace >> potvrzení, schválení, podepsání; konečný souhlas s mezinárodní dohodou
Pokud by to podepsat musel, nechápu proč by to někdo do zákonů napsal. Je to pak zcela zbytečné a nedává to smysl.
Podpis je potvrzení, to máte pravdu. Ale nikoliv vždy souhlasu s obsahem, nýbrž též stvrzení faktu, např. toho, že ČR chce být vázána mezinárodní smlouvou, jak svůj souhlas vyjádřil lid v Parlamentu.
OdpovědětVymazatJaký by tedy byl logický důvod pro podpis prezidenta, když už "lid rozhodl"? Jako ozdoba?
OdpovědětVymazatJako stvrzení rozhodnutí lidu. Stejně jako na zákonech.
OdpovědětVymazatAle pokud vím, když prezident nepodepíše zákon, tento se vrací do sněmovny. Prezidentské veto musí sněmovna přehlasovat. Mimochodem, je pak na takovém "přehlasovaném" zákoně prezidentův podpis?
OdpovědětVymazatVšak jsem psal, že je to v parlamentních modelech naprostá zvláštnost, např. anglická královna tuto možnost nemá.
OdpovědětVymazatNe, není.
Příklad: ""Section 11.a.1. of the Basic Laws of Israel states: "The President of the State shall sign every Law, other than a Law relating to its powers.""
OdpovědětVymazatPokud Klaus odmítne podepsat LS, tak si vemte jed na to, že ho zavraždí nějaký pomatenec extremista, např. pomatený ekolog. Viz vražda Fortuyna. Haiderova smrt taky smrdí, Kennedyho smrdí na sto honů...
OdpovědětVymazatPokud by právnické argumenty pro a proti byly fifty fifty (či kdyby "pro" o něco převyšovaly), tak ať to Klaus nepodepisuje. Ústavní soud si LS taky vykládá úplně svévolně, tak co?
Veto neznamená "nepodepsat", ale "vrátit", tzn. komisivní právní úkon (cf. čl. 50 odst. 1 Ústavy). Analogie proto kulhá na obě nohy (a trčí z ní Pavlíček).
OdpovědětVymazatPodle mne je president povinen schválenou smlouvu podepsat, pokud tak neučiní, je to důvodem k impeachmentu.
Nevidím žádný důvod pro rozlišování mezi zákonem a mezinárodní smlouvou a ještě méně důvodů pro to, vykládat kusou ústavu textualisticky.
OdpovědětVymazatKapitáne, zřetelným příkladem druhého významu je podpis předsedy sněmovny na zákonech, ačkoliv hlasoval proti. Svým podpisem totiž nevyjadřuje souhlas, nýbrž stvrzuje to, že sněmovna zákon vskutku schválila.
OdpovědětVymazatTo mne také napadlo. Rozdíl je je v tom, že prezident není kolektivní orgán. Abstrahujete-li, je podpis předsedy sněmovny podpisem sněmovny samé, který nelze technicky provést. Je tedy souhlas mezi vůlí sněmovnou a podpisem. To pro prezidenta neplatí, on je orgán, obdařený mocí a současně je pro něho podpis technicky proveditelný. Tolik logika:)
OdpovědětVymazatV právu je rozdíl mezi individuálním a kollegiátním orgánem nullový.
OdpovědětVymazatVždyť o tom mluvím. Podpis předsedy je podpisem souhlasící sněmovny, podpis prezidenta je podpisem souhlasícího prezidenta. Není co řešit.
OdpovědětVymazatTo jste to nepochopil. Předseda sněmovny je rovněž orgánem sui generis.
OdpovědětVymazatÚstava mezi zákonem a mezinároní smlouvou vždy rozlišuje, analogie proto nepřichází v úvahu.
OdpovědětVymazatKdyby nerozlišovala, tak by nešlo o analogii. :-)
OdpovědětVymazatKapitáne, co byste říkal notáři, který by Vám odmítl podepsat notářský zápis, s odůvodněním, že s jeho obsahem nesouhlasí, přestože podle zákona podepsat musí?
OdpovědětVymazatNotář podpisuje autenticitu dokumentu, ne její obsah. Srovnávat pozici notáře a prezidenta lze jen těžko. Co tedy podle vás podepisuje prezident?
OdpovědětVymazatSrovnávat pozici notáře a prezidenta lze jen těžko.
OdpovědětVymazatProč?
A co kdyby se vam po ceremonii dle zakona odmitl starosta podepsat pod ten papir s tim, ze proste nesouhlasi aby vy dva jste se vzali....
OdpovědětVymazat:-)
OdpovědětVymazatSrovnání opět pokulhává. To by musel prezident tu smlouvu projednat a pak odmítnou podepsat:) Pak by přirovnání alespoň trochu sedělo.
OdpovědětVymazatSrovnani naopak sedi velmi presne: starosta i president jsou neprimo voleni cinitele, kteri krome agendy kde pri konecnem rozhodnuti uplatnuji svuj nazor, maji i agendu kde pouze navenek reprezentuji jisty celek (obec, stat), a kde pri podpisu pod rozhodnuti ucinene prislusnymi organy tohoto celku vlastni nazor jiz neprojevuji. Resp. mohou projevit pouze tak ze ze sve funkce odstoupi.
OdpovědětVymazatJistěže, i příklad se starostou je dobrý. Ale tam to není takové neštěstí, v nejhorším se vezmete znovu :-)
OdpovědětVymazatU notáře, který by odmítl podepsat notářský zápis o průběhu valné hromady, je to horší.