Positivism

K jednomu málo reflektovanému důsledku kommunismu patří petrifikace positivismu jako vůdčí ideologie. Jsou tím zasaženi zejména přírodovědci a technici (u Kapitána v extrémní podobě jako sociální darwinism), kteří k marxismu jako antinominalistické ideologii měli přirozenou skepsi (byl příliš absurdní a příliš v rozporu s realitou), vinou absence humanitního vzdělání si proto ponechali jako svůj světový názor hlavní ideologii 19. století.

Jak se to projevuje? Adorací překonaných veličin, např. v historiografii Josefa Pekaře. Pošetilými spory – čeští přírodovědci jsou massově činní v Sisyfovi, což je Západě obskurní spolek. Tam převažují pokročilá studia (v ČR v rámci CTS). Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc. Převaha normativity nad deskripcí a discoursem. Na Západě postmoderna svou metakritikou správně odhalila positivism jakou pouhé další velké vyprávění.

Avšak nejvíce byla zasažena jazykověda, která celý kommunism nedokázala vstřebat základy semiotiky, takže setrvala na pošetilém názoru: "Fonetický pravopis (tj. zvuková podoba jazyka odpovídá psané) z praktického pohledu je naopak výhoda – člověk se nemusí kvůli psaní skoro učit další jazyk (tj. psanou podobu toho samého), obě varianty jazyka se vyvíjejí společně. Je to jednodušší, systematické." Ve skutečnosti již Saussure v roce 1916 ukázal, že mluvený jazyk a psaný text jsou dva odlišné znakové systémy. Proto je nevhodné je míchat a jeden nadřazovat druhému.

Nicméně Adamu Živnéři vulgo Eddiemu bych rád vzkázal, že svém fanatickém nadšení z wiki jsem se v roce 2004 dopouštěl hříchu proselytismu a skutečně jsem měnil lidem pravopis jejich článků na tradiční. Musel přijít až Pastorius, který mi otevřel oči, že takový fanatism nikam nevede. Pak na wiki panovala tolerance, pravopis nikdo nikomu neměnil (leda omylem), což se změnilo až tím, když se Cynik a jeho tehdejší kamarád Egg přihlásili o slovo a postmodernu na wiki nahradili positivistickým normativismem.

Umění milovat

1. Svou knihu Erich Fromm vydal v r.1956, před společenskou revolucí 60. let, řada formulací a tvrzení působí po více než půlstoletí zastarale nebo přinejmenším neobjevně.

2. Ačkoli author (IMHO oprávněně) několikrát kritisuje Freuda a jeho pohled na určitý problém, je celé pojednání psáno z freudovských posic, ke kterým mám osobně řadu výhrad

3. Za svou osobu si myslím, že Fromm pojmem "láska" myslí něco jiného než já. Možná je to i tím, že jsem allergický na zaklínadla moderního člověka v kapitalistickém světě, slova jako "aktivní", "tvůrčí", "naléhavý". Jsem přesvědčen, že milovat umí i lidé passivní, netvořiví a laxní. Jsem přesvědčen, že láska, ba ani umění milovat, se nedá trainovat; kázeň, soustředěnost, trpělivost jsou samy o sobě potřeba k správnému životu. Z knihy na mne kape takový ten managerský coaching osobnosti, ze kterého se mi obrací kufr.

4. Last but not least - úpornost, s jakou se author vyhýbá - v knize o umění milovat! - jakékoli zmínce o Kristu a křesťanství (náboženství lásky par excellence), a to i v pasážích o lásce k Bohu, je opravdu nápadná. Uvádí několikrát Starý zákon od Adama přes Noa, Abraháma, Mojžíše až k Jonášovi. Cituje muslimského mystika Rúmího. Mluví o bráhmanismu, buddhismu a taoismu. Ale jediné zmínky o křesťanství jsou pár religionistických poznámek o (římském) katholictví a Lutherovi a theologický odkaz na Mistra Eckhardta. I zde považuji za kuriosní, že v poznámkách o negativní theologii odkazuje na Maimonida (12.stol.), zatímco rozvinutá apophatická theologie existovala v křesťanství už v 5. stol.(Pseudo-Dionysios), v řecké filosofii u Plotina ještě dřív, o taoismu nemluvě. Nepochybuji ale o tom, že to leckomu bude (chtít) připadat zcela přirozené.

Cynik a Signály

motto: "Nepovažuji za účelné, aby zde byly přidávány odkazy na články z takto pokleslých blogů, navíc články, které obsahují kromě sporé a pochybné argumentace příval urážek a výpadů autora, zjevně trpícího nedostatkem sebeovládání i slušného vychování."
—Cynik

Filip Sklenář již před delším časem informoval, že Cynikova činnost na Signálech byla ukončena. Jak je pro něj typické, celou věc jen nakousl, ale věcných informací tam bylo pomálu. Filip pak svůj blog opět smazal, ale Cynik mezitím sám osvětlil, jak to vlastně bylo. Cynik byl ze Signálů vyhozen, neboť: "[V] prostoru signály.cz jste ostatní uživatele označil za lháře a burany, přihlásil jste se např. k tvrzení, že RT tvoří blbý ublížený děti, označil jste signály.cz za totalitu, za server, kde jsou likvidováni konzervativci pro svou obhajobu a propagaci katolické víry, založil jste “protisignálovskou” skupinu mimo prostor signály.cz, kde jste nás přímo urážel vy, nebo na těchto stránkách jste nás nechal urážet jinými atp."

Četné Cynikovy urážky a výpady tak opět dokázaly, že zjevně trpí nedostatkem sebeovládání i slušného vychování.

Stodola je sám heretik

Můj článek se jakýsi čtenář LW pokusil zmínit na blogu dvojky Cynik & Stodola. Neúspěšně, protože Cynik fanaticky maže jakékoliv zmínky o mé osobě.

Nyní mne nepodepsaný (a z tohoto formálního důvodu smazaný – vizte partii Pokyny pro přispěvatele) kommentátor vyzval, abych si více prostudoval dogmatickou apoštolskou konstituci Dei Filius z 24. dubna 1870. Je to zajímavé čtení. Ukazuje totiž, že Stodola porušil hned 2 dogmata: "If anyone says that divine faith is not to be distinguished from natural knowledge about God and moral matters, and consequently that for divine faith it is not required that revealed truth should be believed because of the authority of God who reveals it: let him be anathema." + "If anyone says that in divine revelation there are contained no true mysteries properly so-called, but that all the dogmas of the faith can be understood and demonstrated by properly trained reason from natural principles: let him be anathema." (částečný český překlad), a to těmito svými větami: "Jestliže Boha nepoznáváme přímo, ale skrze to, co učinil, a přesto ho poznáváme s jistotou, znamená to, že o Boží existenci musí existovat důkazy." + "Pokud je jeho víra obyčejná katolická, pak by měl vědět, že součástí této víry je i možnost poznání Boha na základě přirozeného rozumu – že tedy je Bůh dokazatelný." + "Nicméně i ona nadpřirozená víra vyžaduje prvotní rozumný impulz, nelze začít jen tak věřit něčemu, co nedává smysl." Přitom už Tertulianus věděl: "Credo quia est absurdum."

Koneckonců není třeba chodit tak daleko, stačí si přečíst §§ 37–8 katechismu: ""Vždyť řečeno prostě, ačkoliv lidský rozum může jen svými silami a svým přirozeným světlem opravdu dojít k pravému a bezpečnému poznání osobního Boha, který se ve své Prozřetelnosti ujímá péče o svět a řídí jej, ale i k poznání přirozeného zákona, který Stvořitel vepsal do našich duší, nicméně týž rozum naráží na nemalé obtíže při účinném a plodném užívání této své přirozené schopnosti. Vždyť pravdy, týkající se Boha a vztahů mezi lidmi a Bohem, absolutně převyšují řád hmatatelných věcí a když se musí proměnit v činy a utvářet život, vyžadují ochotný souhlas a zřeknutí se sebe. Lidský duch se totiž při bádání o takových pravdách dostává do potíží pod vlivem smyslů a představivosti a také kvůli neblahým sklonům pocházejících z dědičného hříchu. Z toho pak vyplývá, že si lidé snadno namluví, že je falešné nebo alespoň pochybné, co by neradi, aby bylo pravda". Proto člověk potřebuje být osvícen Božím Zjevením, nejen o tom, co převyšuje jeho chápání, nýbrž i "o náboženských a mravních pravdách, které samy o sobě nejsou rozumu nedostupné, aby je v nynějším stavu lidského pokolení všichni snadno s pevnou jistotou a zcela bez omylu mohli poznat"."

Stodola povýšil rozum nad víru, což činí všichni fanatici, skálopevně přesvědčení o své pravdě, jak jsem již dnes psal: "Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté." Z hlediska katholictví je to však herese, neboť víra je nad rozumem.

Co se týká Cynika, chybí mu znalost základních pojmů. Pokud převezmu bez ověření informaci A, ačkoliv si ji ověřit mohu, nejedná se o víru, ale o pouhé spolehání se na takovou informaci. Cynik totiž trpí obsedantním nutkáním označovat kde co za víru. Pověra také není víra, ačkoliv katholická víra se v Cynikově podání pověře podobá.

Stodola zase jakékoliv poznávání označuje za dokazování, ačkoliv dokázané tvrzení musí být nevyvratitelné, např. velká Fermatova věta. Jenže jeho "dokazování" je ve většině případů pouhé usuzování, o čemž už mnohem lépe psal Tomáš Sobek. Z hlediska atheisty "důkazy" Boží existence v přírodě pouze nasvědčují jeho existenci, avšak dosti nepřesvědčivě.

Bláznivý eurorealista

via Kapitán. To, že čeští novináři nejsou schopni rozlišit mezi Evropskou unií (27 států) a Radou Evropy (47 států, včetně Ruska), že je jim utajen rozdíl mezi brusselským (ESD) a štrasburským (ESLP) soudem, na to už jsem si dávno zvykl. To, že toho není schopen britský kommentátor (slovenský překlad), je pro mne překvapivá novinka.

Nechápu, že nezná německé Solange I, Solange II („Dokud Evropská společenství, a zejména judikatura Soudního dvora ES, bude obecně zajišťovat ochranu základních práv ve vztahu k suverénní moci Společenství … a pokud bude obecně chránit základní obsah lidských práv, Spolkový ústavní soud nebude vykonávat svou jurisdikci rozhodovat o aplikovatelnosti sekundárních aktů Společenství před německými soudy … a nebude přezkoumávat soulad takovéto legislativy s požadavky základních práv obsažených v Základním zákoně …“) a další rozhodnutí německého ústavního soudu. Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté.

Na lisabonské smlouvě je zajímavější to, že EU dává lidskoprávní rozměr, který jí dosud chyběl (a o který ČR připraví Klaus svou aktivitou při ratifikaci). Bude zajímavé pozorovat, jak se vyvine vztah ESD a ESLP, jejichž jurisdikce se dosud nepřekrývala. Domnívám se, že z ESD bude muset být pouhý nejvyšší soud EU, zatímco ESLP bude sloužit jako její ústavní soud v přenesené působnosti.

Francouzský rock v druhé polovině 70. let

Dokumentární pořad.

Racionální Halík

Když si člověk čte rozhovor Plavcové s Rychetským a Halíkem, tak člověk musí tiše obdivovat Halíkovu racionalitu a trpělivost v záplavě irracionálních nesmyslů, produkovaných Plavcovou a Rychetským. Snad ani jeden fakt, který uvedl Rychetský, není pravdivý. Na rozdíl od něj se Halík v historii vyzná: "Nechci bagatelizovat druhou světovou válku a holokaust, ale otřesné zážitky prožily mnohé generace. Třicetiletá válka byla otřesnou zkušeností pro Evropu. A ve dvacátém století byla podle mě tím kritickým prahem první světová válka. Český venkov do té doby žil v téměř barokní idyle, jak o tom ještě píše Božena Němcová. První světová válka se našich zemí co do počtu obětí dotkla daleko víc než ta druhá, v každé vesnici jsou přece pomníky padlých."

O Rychetském ten rozhovor vyvolává velké pochybnosti, zda je vůbec mentálně schopen být předsedou ústavního soudu. Ukazuje, že nezná ani základní věci, např. co je to rovnost. A soudce, to není jen znalec práva, ale především morální autorita. To Rychetský už svým členstvím v KSČ postrádá.

Jan Fingerland

"Byly to jiné věci, které mě na židovství a Židech přitahovaly. To, že jsem Žid, mě osvobodilo od mnoha předsudků, které ostatní omezovaly v používání jejich intelektu. Mé židovství mě připravilo na to, že budu muset čelit opozici a že se budu muset obejít bez harmonického souladu s kompaktní většinou."
—Sigismund Schlomo Freud

Různí fanatičtí sionisté se nám pokoušejí namluvit, že kdo nevyznává jejich zvrácený chauvinistický neokonservatism, je antisemita, ať již starý nebo nový. Tato ideologie však nemá se skutečností nic společného. Proto bych chtěl ukázat positivní opačný příklad Jana Fingerlanda, který informuje o některých málo známých faktech nebo je komplexně vysvětluje. Vybral jsem si 4 jeho texty.

1. Freudism a abrahámovská náboženství
Velkým přínosem freudismu je, že mnohem lépe než marxisté odkryl psychologické příčiny náboženství: "Podle Freuda jsou náboženství projevem neuróz, obav a nejistot dětství transformovaných do složitých náboženských systémů. Obraz Boha jako kárajícího a trestajícího otce je pak logicky reliktem našeho vztahu k vlastním otcům z dob naší závislosti, která vlastně nikdy nepřestává, pokud se od takové psychické závislosti neodpojíme a nedozrajeme v dospělého člověka. To byl názor, který z Freuda udělal personam non gratam v mnoha kruzích, zdaleka nejen židovských.

Freudovy názory na židovství i náboženství obecně byly s židovskou tradicí zcela neslučitelné a pro věřící židy nepřijatelné. Ale ještě mnohem nestravitelnější byly některé jeho komentáře na adresu křesťanství. Ideu narození z panny označil za dědictví řecko-římské mytologie (viz např. Herkules). V souladu se svým názorem na úlohu sexuality v psychickém vývoji jedince pak považoval víru v Pannu Marii za projev infantilního odporu k představě, že matka patřila dříve někomu jinému než vlastnímu dítěti. Tím byl podle Freuda do evropské kultury vnesen odpor k ženskosti jako takové, a také podvědomý pocit viny za jakoukoli ženskou sensualitu. Pavlův mýtus o Ježíšovi pak interpretoval jako výraz mužské sexuální frustrace."

"Freud své čtenáře šokoval, když podrobně dokazoval, že Mojžíš byl vlastně egyptský šlechtic, který byl vyznavačem potíraného Achnatonova kultu Slunce. Egypťan Mojžíš se nakonec rozhodl ze země uprchnout v čele skupiny otroků, kterým předal své monoteistické poselství. Při tom jim také vtisknul mentalitu vyvoleného národa. Otroci, budoucí Židé, ale v poušti Mojžíše zabili, a od té doby trpí potlačenými pocity viny. Judaismus tedy není nic jiného než jakési vytříbené špatné svědomí kombinované s pocity výlučnosti."

O obřízce: "Podle Sigmunda Freuda může obřízka u svého nositele vyvolávat podvědomý strach z kastrace, a vnáší do jeho života pocit stálého ohrožení. Americký psycholog Ron Goldman hovoří o "pocitech zloby, hanby, lítosti, nedostatečnosti a zranění". Podle Imre Hermana si muži spojují s obřízkou pocit zženštění, znehodnocení. Také u nežida vyvolává podle Hermana neobřezanost pocity nedostatečnosti, je mu totiž připomínkou, že s obřezaným Židem nepatří do stejné skupiny, a cítí, že i obřezaný si je toho vědom."

"David Gollagher, tvrdí, že obřezávání dětí vyvolává nenávist synů vůči matkám. Dospělí muži údajně svým matkám nemohou odpustit, že nezabránily jejich zmrzačení. Podle Gollaghera je právě tento pocit příčinou stále častějších sňatků židovských mužů s ženami mimo komunitu."

K tomu též jeden můj dávný článek.

2. Muhammad Asad (1900–1992)
Narodil se v rodině lvovských rabínů. Judaistický ritualism odmítal, a proto konvertoval k islámu. Pozoruhodné je, že jeho kniha Islám na křižovatce je biblí islamistů a Leopold Weiss je tak stejným praotcem Al Kajdy stejně jako Karl Marx je praotcem KSSS.

3. Geopolitika Středního východu
K situaci v Palestině je nutné přistupovat chladně analyticky: "V současné době celá řada arabských státníků si je moc dobře vědoma, že Hamas v současné době nereprezentuje pouze palestinské zájmy, ale reprezentuje zájmy Íránu. A ty jsou zcela v rozporu se zájmy některých jiných, velice důležitých arabských zemí, v první řadě Egypta, ale také některých dalších států, které tradičně byly zvyklé hrát velkou roli, třeba například Saúdské Arábie. A právě Saúdská Arábie, která je jako vlastně nejdůležitějším arabským, arabskou silou v Perském zálivu, právě ta arabská Saúdská Arábie má eminentní zájem na minimalizaci vlivu Íránu."

"Já se domnívám, že právě tento konkrétní konflikt znovu ukáže, že Evropská unie ten vliv mít nebude. Jedním z důvodů je mimo jiné to, že vlastně Evropská unie nemá jednoznačný, nebo jednotný náhled na celý ten konflikt. Uvnitř té sedmadvacítky bychom viděli poměrně velkou škálu různých názorů. Evropská unie se v zásadě shoduje na tom, že dlouhodobým řešením palestinského problému je vznik palestinského státu, shodne se na tom, že terorismus je špatný a shodne se na tom, že by se měla co nejdříve zastavit palba a mělo by být poskytnuto civilistům odejít do bezpečí. Měla by jim být poskytnuta humanitární pomoc a tak dále. Ale to je asi tak všechno, na čem se dohodnou."

Vzhledem k tomu, že tento text je přepisem mluveného slova, nejlépe ukazuje vývoj češtiny: Postupné prosazovaní členů: "ta atmosféra byla relativně klidná, zejména například ve srovnání s dobou před pěti lety, kdy ještě probíhala ta známá intifáda," zpravidelňování kondicionálu: "pokud bysme se vrátili dva a půl roku zpátky do souboje Izraele a Hizballáhu, tak bysme vlastně viděli velice podobný scénář" a analytický budoucí čas: "nebude vzniknut".

Stodolův blábol

Jako protiváhu k mým sporům s Vodníkem, kde zastávám stanovisko jednoznačně katholické, tedy západní, sleduji dvojku Stodola & Pospíšil, abych si byl vědom, jak hluboko může klesnout i katholické myšlení, které je jinak v dnešním intellektuálním úhoru velice inspirativní.

Stodola nyní v filosofské pýše zdivočelého thomisty prohlásil, že Tomáš Halík upadl do samočinné exkommunikace svým výrokem: "Bůh, který by byl dokazatelný, by nebyl hoden mé víry." Podle Stodoly je v rozporu s dogmatem: "Jestliže někdo říká, že jeden a pravý Bůh, náš Stvořitel a Pán, nemůže být s jistotou poznán přirozeným světlem lidského rozumu skrze to, co bylo učiněno: anathema sit."

Nuže, to je svrchovanný nesmysl. Kdyby Bůh byl dokazatelný, nebyl by předmětem víry z povahy věci, protože věřit je možné jen tomu, co nelze ověřit. Navíc poznatelnost <> dokazatelnost, což ví každý absolvent filosofické propedeutiky. Příkladem poznatelného, leč nedokazatelného, je láska. Dále každý jedinečný (jednorázový) jev je poznatelný, ale nedokazatelný. Na to, že sv. Václav byl zavražděn, můžeme usuzovat, ale nikdy to nemůžeme dokázat. Například Dušan Třeštík tvrdí, že kníže Václav zavražděn nebyl.

Od Stodolova výroku se distancuje i Cynik. Ten však nikoliv proto, že je nesmyslný, ale protože se Stodola dopustil hříchu neposlušnosti, ačkoliv poslušnost je podle Cynika hlavní katholická ctnost.

Bartoš o svobodě slova

Adam B. Bartoš, bývalý novinář Mladé fronty, napsal: "Přiznejme svobodu slova holohlavým bláznům, kteří si na uzavřených soukromých koncertech hrají své – jakkoli hloupé – písničky a nezavírejme je do vězení. Nezavírejme do vězení někoho jen za to, že prohlásí (a teď to řeknu při plném vědomí toho, že jsou mezi námi ti, jichž se to osobně, z hlediska jejich rodinné historiie, tragicky dotýká), že při holokaustu nezemřelo šest milionů lidí, ale méně. Dnes se ale stává i takový paradox, že do vězení jde spolu s takovým člověkem i jeho právní obhájce, jen proto, že před soudem obhajoval – jak je jeho povinností – chování svého klienta. Když je někdo tak hloupý, že ignoruje historická fakta, nechť se sám ztrapní, ale do vězení zavírejme až ty, kteří páchají skutečné zločiny. Protože jinak bychom se klidně v podobném vězení mohli po čase ocitnout i my – třeba proto, že si myslíme, že rodina je lepší než homosexuální svazek a nebo proto, že popíráme globální oteplování."

Rusko za kommunismu

Ačkoliv na LW mnozí neustále pochybují o ruském nacionalismu za kommunismu, nejlépe mluví fakta. Připomeňme si osudy Jakovleva, ideologa perestrojky: "Most accounts of Yakovlev's exile to Canada say it was triggered by an article he wrote in 1972 for the weekly Literaturnaya Gazeta, warning of the danger of Russian nationalism. The article offended some prominent Russian writers, and to this day nationalists regard Yakovlev as their most powerful enemy."

A jeho vlastní vzpomínky: "I actually proposed Gorbachev to fill that post. He was, at that time, the First Secretary of the Stavropol Region Party Committee. Even Mikhail Andrievich Suslov, who was in charge of propaganda and was really de facto the Number 1 man on the Politburo (de jure, he was Number 2), he actually did issue an invitation to Gorbachev to come to Moscow and help the department. What struck me at that time is that he turned it down. He had enough brain to say no.

Later on I arranged for him to come and visit Canada several times. I wanted very much for the man who was responsible for agriculture in Russia to visit Canada. Actually he had conveyed through a mutual friend of ours that he was ready to come to Canada as long as I would be the one to organize his trip. He didn't want to have anything to do with the organization of the trip. So I began terrorizing the Central Committee with my diplomatic cables demanding Gorbachev's visit. And Andropov ultimately said OK. It was a very useful visit for Gorbachev. What struck me is the kind of detailed interest and care Gorbachev took in the farmer economy, and that really struck me very positively and very much.

At first we kind of sniffed around each other and our conversations didn't touch on serious issues. And then, verily, history plays tricks on one, we had a lot of time together as guests of the Minister of Agriculture in Canada who, himself, was too late for the reception because he was stuck with some striking farmers somewhere. So we took a long walk on that Minister's farm and, as it often happens, both of us suddenly were just kind of flooded and let go. I somehow, for some reason, threw caution to the wind and started telling him about what I considered to be utter stupidities in the area of foreign affairs, especially about those SS-20 missiles that were being stationed in Europe and a lot of other things. And he did the same thing. We were completely frank. He frankly talked about the problems in the internal situation in Russia. He was saying that under these conditions, the conditions of dictatorship and absence of freedom, the country would simply perish. So it was at that time, during our three-hour conversation, almost as if our heads were knocked together, that we poured it all out and during that three-hour conversation we actually came to agreement on all our main points. He left, and literally two weeks later I received an invitation from the Academy of Sciences to take the post of the head of the Academy of Sciences Institute of International Relations and the World Economy. I had a good-bye dinner and I went back to Russia." (zdůrazněno mnou)

Nikdy nedrážděte spícího draka

Latinsky: "Draco dormiens nunquam titillandus", v pochybné latině Tydlitátové je "nikdy" *nuncquam (sic!). Je to motto, které J. K. Rowling vymyslila pro kouzelnickou školu v prvním díle Harryho Pottera.

Updated. Tydlitátová to už opravila. Zřejmě je horlivou čtenářkou LW. Gratulujeme.

Politická reklama

Bohumil Doležal: "Když představitelé jedné strany označují své protivníky za blby, chtějí tím říci, že oni jsou ti chytří. Jenomže lidé daleko raději věří tomu, co je psáno, než aby se sdělením nějak hlouběji zabývali. A protože na naší politické scéně se vzájemně osočují všichni, klesá tím reputace politiky, pověst demokracie a úroveň politického života všeobecně."

Regionální diskriminace

Velká 4 (Sony, Universal, Warner a EMI) vždy usilovala o regionalisaci světa, aby jejich zisky byly větší. Nejvíce se to nyní ukazuje na YouTube. Mnoho videí si člověk v ČR nepřehraje, např. většinu z neofficiálního kanálu.

Kromě Warnera si nyní založili konsorcium Vevo, které od 8. prosince 2009 poskytuje i na YouTube videa ve vysokém rozlišení (kanál: Gabriella Cilmi, Rihanna, Lady Gaga, Timbaland, Beyoncé, Keri Hilson, Eminem, Nelly Furtado). Nicméně na officiální stránku se z ČR nelze dostat. Doufejme, že tato regionální diskriminace brzy skončí. První vlašťovkou je kanál skupiny Lucie, nicméně s komickou záměnou jednotlivých písniček.

Informace o Vevo je též na Lupě, je dobré sledovat wordpressovský fanouškovský blog.

Hugues Aufray: Stewball

Paroles (slova)

Stimulancia

Článek o amfetaminu. Důsledkem dlouhodobého usu je stihomam.

Příspěvěk z diskusse: "V podstatě, psychicky zdravý jedinec brát "drogy" nikdy nebude, ani nepropadne alkoholu.. typická odpověď je "já se cítím dobře a nepotřebuji ani to kafe" Těm ostatním by se mělo pomoci, ale ne brutální represí.. Celé se to dělí na dvě skupiny.. v té první jsou lidé trpící nepříznivými emočními stavy významně narušujícími kvalitu života tj. s úzkostmi, depresemi, fobiemi, iracionálním strachem, neschopností navázat kontakt s lidmi atd. A to vše může například amfetamin, či benzodiazepiny významně zlepšit, protože antidepresiva jsou u závažnějších stavů nedostatečně účinná. Ano, pomáhá i alkohol, ale protože se spolu s marihuanou nejedná o léčiva, je to jízdenka do pekel.. skupinu dvě necháme na jindy".

Věční nespokojenci

Ross Hedvíček, Věra Tydlitátová a Filip Sklenář se sešli na blozích Týdne a jsou tam nespokojeni. Faktem je, číst diskusse bez moderace je v českých poměrech obvykle dosti utrpení, ale kdo je nutil psát na blozích Týdne? Ono je to něco za něco: Automatická vysoká čtenost je vyvážena nutností vyhovět většinovému vkusu. Já si zvolil Blogger a nestěžuji si. Faktem je, že Wordpress by mi dal větší volnost, ale už se stalo.

Zločin svatokrádeže

Od mého článku Největší náboženství 20. století, který jsem uveřejnil 11. října 2005 zřejmě jako první na světě, se religionistika holocaustu utěšeně rozvíjí. Vodník informoval o příspěvku Gilada Atzmona, nicméně pokus přejít od pouhé theologie k religionistice byl kritisován Tomášem Pecinou. Nedávné události však ukázaly, že tato kritika nebyla opodstatněná.

Nyní, když se nápis šťastně našel a ukázalo se, že někteří dokáží správně odhadnout, co bylo za tím, můžeme se v klidu vrátit k společenské reflexi tohoto strašlivého trestného činu.

Mluvčí varšavské židovské obce Anna Grzegorzewská ČTK řekla, že krádež vyvolává otázku, jak někdo může být tak cynický a bez jakýchkoliv morálních zábran, že něco takového vůbec dokáže vymyslet. "Byl ukraden symbol utrpení, jenž má zásadní význam nejen pro Židy, ale i pro ostatní národy, protože je vnímán jako symbol nacistické genocidy a událostí, které se už nikdy nesmějí opakovat," uvedla Grzegorzewská.

„Je to akt vyhlášení války ze strany elementů, které neznáme. Ale máme podezření, že jde o neonacisty, již tak projevují svoji nenávist,“ uvedl izraelský institut Jad Vašem.

atd. atp.

Proč tak silná slova kvůli krádeži historické památky? Je to jasné: Nebyla to pouhá krádež, nýbrž sacrilegium. Po francouzském vzoru by viníci měli být potrestáni doživotím, nejlépe na galejích: "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích, a tedy na dobře placených zakázkách, aby byl jejich dluh [nejméně 724 040 Kč vypsané odměny, poznámka G. P.] splácen rychle a znatelně, ne jen po stokorunách."

Sv. Irenaeus o primátu

Sv. Irenaeus se v roce 189 ve své knize ἔλεγχος και άνατροπή της ψευδωνύμου γνώσεως vyjádřil jasně: "Since, however, it would be very tedious, in such a volume as this, to reckon up the successions of all the Churches, we do put to confusion all those who, in whatever manner, whether by an evil self-pleasing, by vainglory, or by blindness and perverse opinion, assemble in unauthorized meetings; [we do this, I say,] by indicating that tradition derived from the apostles, of the very great, the very ancient, and universally known Church founded and organized at Rome by the two most glorious apostles, Peter and Paul; as also [by pointing out] the faith preached to men, which comes down to our time by means of the successions of the bishops. For it is a matter of necessity that every Church should agree with this Church, on account of its preeminent authority, that is, the faithful everywhere, inasmuch as the tradition has been preserved continuously by those [faithful men] who exist everywhere." (zdůrazněno mnou)

Rusko v roce 1949

Tomáš Sobek zveřejnil přeložené úryvky z recense jednoho z největších právníků 20. století, Lona Fullera (1902–1978). Ten v roce 1949 vydal srovnávací recensi 2 marxistických právních theoretiků. Na rozdíl od marxistů (i dnešních!) v ní několikrát svobodně hovoří o Rusku: "Kniha neobsahuje skutečné srovnání ruských a buržoazních právních a politických institucí…", "Podle Vyšinského jenom v Rusku existuje "skutečná" svoboda tisku, "skutečná" svoboda před protiprávním stíháním a zadržováním, atd., atd." a "Před vzestupem Vyšinského byl vedoucí právník Ruska Jevgenij Pašukanis, který si užíval dekádu slávy než záhadně zmizel v prvních měsících roku 1937."

Tak se jasně ukazuje rozdíl mezi západním a marxistickým/ruským myšlením.