12. července 2008

Rusové a Arabové

Opět

Těžké starosti trollů

Cituji: "Bylo by dobré nezobrazovat ani čas příspěvku. Člověk klikne na odkaz na článek, přečte si, jakou hovadinu on či některá z jeho skopových hlav stvořila, a v několika minutách sem napíše odpověď. Pak není těžké si podle časů dát dohromady, kdo odkud píše." (pravopisné chyby opraveny)

Tvář Ne základnám



Make love, not initiatives.

Význam Locarna

Je málo známý fakt, že k Mnichovu jsme se zavázali v Locarnu, konkrétně rozhodčí smlouvou mezi Československem a Německem, vyhlášenou pod č. 215/1926 Sb. z. a n.

Zkušenost odjinud

Zajímavý poznatek: "A nejsou to jen filmy, co se v "nedabujících" zemích titulkuje - je to například i zpravodajství. V České republice (a dalších zemích) je zvykem pustit přes originál projevu kohokoliv tázaného televizní zpravodajskou redakcí simultánní překlad. V "titulkujících" zemích se zpravidla nechává originál a doplňují se titulky."

Modely společnosti

Převzato z Nekorektně, autor Finrod Felagund: "Soudě podle mých osobních zkušeností to v Evropě vypadá přibližně takhle - setkávají se +-4 přístupy k tomuto problému, které jsou do různé míry namixované v té které zemi. Označil bych je takhle: anglosaský, francouzský, jihoevropský a ruský. To, co Vy i já chválíme, že funguje a že tam jsou ti "Mirkové Dušínové" většinově zastoupeni a demokratický proces opravdu sklízí své ovoce, jsem nazval anglosaským modelem, protože je postaven na anglosaské tradici úcty k zákonům a vůbec celém principu common law, kdy zákony tvoří reálné situace a každý soudce cítí povinnost (právě kvůli precedentu) neudělat ze zákona šmejd, protože se mu může příště stát, že i on sám bude svůj precedens potřebovat v jiné kauze. Zároveň je tam silná tradice parlamentarismu (všechny ty "tinger", tedy severské parlamenty, jsou na té tradici postaveny, tzn. Althing (IS), Stortinget (NO), Riksdag (SE) a Folketinget (DK)), která se promítla i do britského politického systému a třebaže je v USA tradice silného prezidenta, úcta k zákonům se přenesla i tam.

Oproti tomu francouzský model je to, co považují za ideální kavárenští levičáčtí intelektuálové, tedy jakýsi nesmyslnými pravidly svázaný stát, který se pak snadno svrhává revolucí, protože svou neschopností vládnout vytváří pro revoluce ideální záminku. Pro tento systém je typická schopnost si cokoliv vyřvat a chovat se docela bezohledně ve jménu jakéhosi vyššího principu. Kořeny toho sahají do roku 1789.

Jihoevropský model je nejsytěji koncentrován v Itálii. Jde o systém, v němž je stát povětšinou tak neschopný a plný úplatných politiků, že na právo kašle každý a společnosti se účastní mafie, která je kolikrát vnímaná jako vymahatel práva, kde stát selhává i běžnými lidmi (proto sicilská a kalábrijská mafie tak dlouho vydržela, protože měla podporu "zdola"). Tento systém je charakteristický naprostým nedostatkem konsensu, střídáním politických extrémů a rozštěpením společnosti zpravidla mezi jakýkoliv druh fašistů a jakýkoliv druh bolševiků.

A konečně ruský model je nám důvěrně známé samoděržaví, v němž co je dobré pro vůdce je dobré pro společnost, vše se podřizuje "národní hrdosti" (jak to nazývají Rusové), tedy "tomu, aby se nás svět bál a tím jsme měli respekt" (tak to nazývám já) a člověk jako individuum neznamená zpravidla vůbec nic. Změna systému je takřka nemožná, proto lidé kašlou na zákony a dělají si svoje s tím, že "Moskva je daleko", tedy s přesvědčením, že je nikdo nepotrestá. Stát je vnímán jako nástroj represe.

Odhadem bych napsal procentuální podíl jednotlivých principů v jednotlivých evropských zemích tak, jak to vnímám já:

ČR: jihoevropský 5%, anglosaský 15%, ruský a francouzský oba po 40%.
Slovensko: jihoevropský tak 35%, anglosaský 5%, francouzský 10% a ruský 50%.
Polsko: anglosaský 70%, jihoevropský 0%, francouzský a ruský po 15%.
Norsko, Švédsko, Dánsko: anglosaský 80%, francouzský 20%, zbytek 0%."

Updated.

Tvář českého neokonzervatismu


Přišel s tím blog Délský potápěč, ale o tu fotku se nelze nepodělit. Původně pochází z Nekorektně, kde to ovšem autor (ale není zcela jisté, zda je na fotce on) myslí smrtelně vážně.

Počítačová analysa šachových mistrů světa

Nejvíce zajímavá je asi tabulka od taktických (Steinitz) po posiční (Capablanca) šachové velmistry.

Přehled wiki terroru vůči nováčkům

Blokování nevhodných uživatelských jmen. Odhadem až 50 % účtů je tam naprosto neoprávněně.

Těhotenská dohoda

via wiki. Zajímavý případ se stal v Gloucester, MA. Příčiny jsou neznámé. "But Amanda Ireland, who graduated from Gloucester High on June 8, thinks she knows why these girls wanted to get pregnant. Ireland, 18, gave birth her freshman year and says some of her now pregnant schoolmates regularly approached her in the hall, remarking how lucky she was to have a baby. "They're so excited to finally have someone to love them unconditionally," Ireland says."

Polemika mezi Tomášem Pecinou a Michaelou

motto: Lidi! Pamatujte si: Pokud k vám přijde exhibovat nějaký takový jedinec, tak jeho komentář bez výčitky smažte. Smazat komentář od hovada není cenzura, není to potlačení cizího názoru, je to věc soukromé psychohygieny!

Byla velice usilovná a jako pars pro toto si můžete přečíst jeden illustrativní úryvek.

Nesouhlasím s Tomášem Pecinu, že nemá cenu se zabývat texty hulvátů. Oni si hulvátstvím posilují své nízké sebevědomí, ale to nezmená, že po škrtnutí hulvátství nezůstane vůbec nic jako u textů trollů. To je právě od nich nejvíce odlišuje.

Dvojí metr. K dvojímu metru se klidně přiznám. Na splašky Neslušného wikipedisty jsem allergický, k hulvátství MMM jsem více tolerantní než normální lidé. Wikipedie nikdy nebyla myšlena jako objektivní medium, to by byla naprosto bezbarvá a nikdo by ji nečetl. Takto ji čte 200–250 lidí denně a Neslušný wikipedista je na ní fysicky závislý.

Anonym v. pseudonym. Někteří lidé diskutují pod svým pravým jménem, např. Tomáš Pecina. Já jsem od toho po strašlivých zkušenostech s gaunery z české části původní wikipedie upustil. Někteří lidé používají pseudonymů či křestních jmen, ale svou identitu netají, např. Vodník nebo Petra. To má nevýhodu v tom, že takový člověk se může stát snadnou obětí trollů, což Michaela není s to pochopit. A pak jsou zde anonymové jako Beren či Neslušný wikipedista, o jejichž identitě je možno jen spekulovat (jedná se o Egga?), kteří svou anonymitu míní jako ochranu před následky svého sprosťáctví. Slovy Cyrila Höschla: "Do anonymity se utíkají zpravidla mimořádní zbabělci." Podotýkám, že Míša, Petra, Medvídek i má maličkost patří do prostřední kategorie, takže nechápu nesmyslné Míšino rozlišování.

Oko za oko, zub za zub. Trollové jsou zlo. Je však velká otázka, jak s nimi bojovat. Já zkouším aplikovat tuto starou židovskou zásadu. Je otázkou, jak se osvědčí. Prosté zablokování IP adresy by možná bylo lepší, ale to zde nefunguje.

Trolling není kritika a vice versa. AndyO si oba koncepty plete. Tak se jí pokusím rozdíl názorně vysvětlit. Její příspěvek, na nějž odkazuji, je kritikou. Texty, v nichž bez důkazů Vodníka obviňuje z antisemitismu, jsou trollingem.

Postoj Michaely. Michaela na Sprchu píše velice sporadicky a možná proto v ní postoj Klanu zůstal nejvíce zakořeněn. V kostce: My jsme ti jediní spravedliví, máme právo trestat všechny kolem sebe. Michaela není s to pochopit, že existují přirozené sympathie. Proto bych hulvátství Magna nikdy nemazal, zatímco ostatní by ho nejradši mazali za pochodu. Naproti mne šíleně irrituje Neslušný wikipedista, ale ostatní s ním zřejmě problém nemají.

Na Klanu bylo nejhorší, jak na základě velice pochybných kritérií vyzdvihnul na piedestal některé osoby. Obvykle čím větší macho, tím větší hrdina. Nyní je to Medvídek. Nic proti němu, ať sem klidně píše, ale můj favorit to není. A Klanu doporučuji, ať sleduje blog Rudy Havlíka, tam onen machism dosáhl zjevně vrcholu. Wikipedie touto cestou nikdy nepůjde, neboť jsem feminista a věřím na prospěšnost odstranění genderu.

Konec Sprchy. Jedna z věcí, která mne rovněž silně irrituje, je selektivní paměť. Každý, kdo u toho byl, přeci dobře ví, že Sprcha skončila tak, že Jezovec překročil veškeré pravomoci, které měl, a svévolně ze Sprchy vykopnul Husitu, Neckáře a Ivana. My ostatní jsme na protest proti tomu ze Sprchy dobrovolně odešli a založili Vrbu. Tak jaképak: "Co Sprše hodně ublížilo je, že se ve snaze o skutečně otevřenou a demokratickou diskusi dlouho bránila tomu, zamést s každým nepohodlným názorem tak rázným způsobem, jako se to děje zde a na Vrbě"? Každý přeci vidí, jak později odpadávali všichni, kteří se Klanu nehodili do krámu, od Elvise, přes Nonamea, Davida Pavlíčka po Cnema. Dnes je Sprcha zombie, protože tam Klan nastolil terror a trolling Boutrose nejen, že netrestá, ale dokonce chválí.

Navíc ten odchod nastolil novou realitu. Když po krachu Jezovce jako technického správce nový správce Pajout vyhlásil amnestii, bylo už pozdě. Propast byla příliš široká a všem pokusům ji přemostit (např. ze strany Alexe Juchelky) Klan rázně zamezil.

Demokracie a censura. Oba pojmy spolu nijak nesouvisí, jak dokazuje například první republika. V Israeli je zakázáno popírat holocaust, a přesto zůstavá demokracií. Neznalost tohoto faktu svědčí o blátivém myšlení. Navíc bojující demokracie je koncept, který vychází z Magnova oblíbence Carla Schmitta.

Další verbální přečiny

Kdy už to skončí?

11. července 2008

Příběh p. Hedvíčka

Na okraj Dezidorova příspěvku.

Ještě k nedávné přestřelce

Omlouvám se Tomáši Pecinovi, ale ještě se vrátím k nedávné přestřelce. Ostatní texty, které Magnovi vymazal, skutečně hraničily s trollingem, a proto nemá cenu je jakkoliv obnovovat. Zaujal ale mne věcný obsah, který jsem z něho vydestilloval.

Magnovi vadí text Moulové na Internetu, protože se dotýká jeho kamaráda. Tak co kdyby místo kritiky kritiky se snažil svému příteli domluvit? Ačkoliv jsem stejně jako p. Juchelka nad ním zlomil hůl, třeba by to od něj vzal.

Jinak si myslím, že by Magnus neměl ostatní soudit podle sebe a pokud mu vadí, že mu na Wikipedii něco smazali, měl by se zamyslit, do jaké míry je otevřená Sprcha.

Co a jak číst

Jak je vidět na blogu Malého čtenáře, je četba bellettrie ušlechtilá zábava. Magnus Maximus si ale myslí opak a ve svém rozhorlení nepřesně čte texty. Nepsal jsem, že 75 knih přečetl v originále, nýbrž jen to, že jejich autoři nebyli Češi.

Jinak je čast číst a čas přemýšlet. Teď je, myslím, čas číst. Duchovní roztříštěnost je sporná. Domnívám se, že je to opak fanatismu a představy, že mám jednou pro vždy o všem jasno, ale mohu se mýlit. Alogičnost je pouhý Magnův předsudek pramenící z toho, že mám na mnoho věcí radikálně odlišné názory než on.

Člověk bellettrii nečte pro myšlenky. Člověk ji čte pro příběhy, pro podobenství. Proto je také Bible příběhů plná. Filosofické texty jsou sice plné myšlenek, ale také často jalových spekulací o počtu andělů na špičce jehly. K čemu nám jsou ustavičné ontologické dohady?

Zhodnocení debaty

V poslední době jsem naštěstí na Internet neměl moc času. Proto jsem se ani nemohl zapojit do debaty, která se na Wikipedii rozhořela. Teprve nyní, s odstupem, přičiním několik neučesaných poznámek.

Děkuji Tomáši Pecinovi i Vodníkovi, když mažou trolly. Je to velice záslužná a nevděčná práce, ale díky ní není z blogu Wikipedie stoka.

Poněkud jiná situace je s hulváty. Zde bych se přimlouval za co největší toleranci, byť nikomu nemohu vyčítat allergii na Magna Maxima. Pokud Vám osobně jeho příspěvek nevadí, tak ho prosím nemažte. Domnívám se, že by měla být mírnější kritéria na lidi, které známe osobně, s pochopitelnou výjimkou trolla Petra Mauleho, který se na Internetu chová jako skutečné Pako. Svou přezdívku si nezvolil náhodně.

K Magnovi i Michaele chovám osobní sympathie, tak je prosím, pokud možno, berte jako mé hosty. Jak víte, sympathie jsou zhusta irracionální, ale já si opravdu rád přečtu, co Magnus o mně píše. Ač s tím asi budou mnozí nesouhlasit, máme podobné zkušenosti i názory, tak mi jeho texty (na rozdíl od podobných Tomáše ze Sprchy) přijdou inspirativní.

S některými trolly si nevím rady. Osobně neznám jediný příspěvek "slušného wikipedisty", který by za něco stál. Mazat ho paušálně? Mne více než jeho trolling (který obvykle zase tak hrozný není, jen urputný) vadí neskutečná blábolivost jeho textů. Myslím, že Wikipedie není místo, kam je každý oprávněn psát cokoliv, co ho napadne.

Nicméně, vše má své meze. Jeden příspěvek Michaely jsem smazal, protože se snížila k trollingu, věřím, že neúmyslně. Ačkoliv se jinak řídím starou židovskou zásadou oko za oko, zub za zub, tentokrát to nechám bez povšimnutí. Zde je onen příspěvek zbavený trollingu:

Podívejte Tomáši, je pravda, že na ZMPfree jsem četla příspěvky, které byly daleko za pro mne únosnou mezí způsobu vyjadřování se o druhém. Prostě co je moc je příliš a GP mne bylo líto,.. jenže pak jsem si vzpomněla, že podobné hrůzy a příliš silná vyjádření jsem četla z klábosnice GP mnohokrát předtím a že si to v podstatě zaslouží. Takže bych vás chápala kdyby tenhle blog byl prostý hrubostí na adresy nejrůznějších internetových oponentů anonyma Petra Urbana. Pokud tenhle blog unese to co tu tenhle anonym napáchal (a další jeho kámoši), unese jistě i příspěvky mého manžela, i když na něj máte alergii. Na alergii si vemte prášek a zkuste zůstat nestranný. To tomuhle blogu prospěje nejvíc.

Updated.

9. července 2008

Ustavičné obviňování z censury

Tenhle článek jsem chtěl napsat už dávno. Pak jsem si to rozmyslel, což zjevně byla chyba.

Na blogu Wikipedie mají oprávnění mazat tři lidé: Tomáš Pecina, Vodník a já. Pokud se tedy stane, že Váš příspěvek bude vymazán, není třeba z toho hned obviňovat mne. Ač si mnozí myslí pravý opak, jsem poměrně tolerantní. Nechávám zde příspěvky, kteří by jiní smazali.

Na Wikipedii se v zásadě mažou příspěvky dvou typů lidí. Za prvé jsou to trollové. Na ně jsem asi allergický více než ostatní, takže to vypadá, že troll, jehož dosud poslední reinkarnací je "slušný wikipedista" (což je z rodu poctivých pracujících či znepokojeného diváka), to bude brzy mít spočítané. Jednoduše totiž nechci, aby Wikipedii zasviňoval nesmysly, nebo z ní dělal chat.

Jiným problémem jsou lidé, pro něž je nejpříhodnější termín – hulváti – jako je AndyO nebo Magnus Maximus. Osobně bych je nemazal, ale Vodník i Tomáš Pecina jsou na ně allergičtí. Proto mám pro ně jednu radu: Chovejte se slušně, není to snad takový problém, a nikdo Vás mazat nebude.

A pro zvědavé čtenáře Wikipedie přináším podstatnou část smazaného příspěvku Magna Maxima:

Páni,... tady je to jako v pionýrském kroužku boj o odznak "Pilný čtenář"..... nabízí se pozorování, že píítrsovi nezbývá pro beletristicky polyglotická orgies žádný čas na vlastní myšlení a tvorbu kloudných názorů. Duchovní roztříštěnost a alogičnost, nikam se nevyvíjející po dlouhá léta co na ně na netu narážím, je asi nutným důsledkem.

Čím jsem starší , tím je mi jasnější, že nedokážu vlastně číst v žádném jazyku, že v beletrii je 1 myšlenka na 500stránek, zatímco v filosofických traktátech naopak, že nutno spíš šetřit čas a nepouštět inflačně do myšlení proud cizí řeči, cizí ve smyslu řeči kohokoliv druhého.

Když už tu byla zmínka o beletrii židovských autorů, tak kromě Kafky a Potoka doporučuju cokoliv od I.B.Singera..což ovšem jen trapně nesu dříví do lesa, neboť místní čtenáři Trpajzlíků a Kapesních průvodců jej mají dávno ve svém deníčku...

8. července 2008

Cynický Ignác Pospíšil se modlí

a já mu přeju, aby mu Bůh seslal holku a on konečně přestal být protivný, věčně nadržený, panic.

Rozumný názor

Miloše Čermáka.

Rovnější mezi rovnými

JKB nikdy nezklame: "Zhrzení samolibí editoři, kteří jsou přirozeně schopni zapšknout i v důsledku diskusí jen mezi sebou, tu najednou nacházejí ventil. A jako houfec sršňů se ruku v ruce (či žihadlo v žihadle) vrhnou na redaktorku, se kterou by se - snad, možná, proč ne - bylo bývalo dalo jednat i jinak a s jiným výsledkem (tu možnost s ní nějak komunikovat jste zničili již svými prvními reakcemi, ona jistě vaše šplechty četla). Působí to jako nereflektovaná reakce stáda z řetězu utržených ... těchto ... snad sudokopýtníků. -jkb- (cs.source) 13:34, 1. 7. 2008 (UTC)"

JKB může nadávat, komu chce, a nikdy se mu nic nestane. Já napsal: "Laskavě si odpusťte nekompetentní zásahy do cizích článků." a byl jsem zablokován na doživotí.