13. září 2008

Politické názory Václava Klause

Jsou do značné míry záhadou. Bývá označován tu za liberála, tu za konservativce, ale nic z toho nesedí. Sofistikovanější nálepka zní, že je "konservativně–liberální", ale to je podobný nesmysl, jako kdyby někdo řekl, že je "horko–studený". Konservativism a liberalism jsou jako oheň a voda. Byť mají v porovnání se socialismem mnohé společné, v některých aspektech (homosexualita, svoboda projevu, euthanasie, potraty) se člověk musí vždy rozhodnout, zda bude liberálem či konservativcem.

Proto je nutno přivítat flame war, která se na Jiném právu rozvinula o článku, který se původně jmenoval Václav Klaus se přihlásil k ideovým základům totality. Takto explicitně formulovaný odpor většiny právníků k ekonomovi Klausovi nakonec nenechal tu menšinu, která jeho názory sdílí, klidnou. Své názory proto v diskussi představil i blízký spolupracovník presidenta republiky, Pavel Hasenkopf.

První komplexní hodnocení Václava Klause přinesl Tomáš Pecina. Ačkoliv jeho text je výstižnou zkratkou, ve výsledku se jedná spíše o karikaturu. Byť i karikatura může mnohé osvětlit, osobně dávám přednost neutrální deskripci.

Vynechám názory protistrany na theorii práva, protože se domnívám, že president republiky v tomto oboru ucelené názory nemá, takže přejímá názory Hasenkopfovy. Podstatnější jsou názory politické, které jsou zjevně autentické. Je problém, jak je představit, aby z toho nevznikla aforistická zkratka. Proto zvolím rozsáhlé, co nejvýstižnější, citace:

ideály do právní teorie nepatří. Různá společenská uspořádání jsou různě chtěná různými skupinami lidí, právo je jen zboží svého druhu, a prohlásit některé vztahy za přirozené považuji za poměrně pokrytecký způsob, jak svým představám de lege ferenda poskytnout výhodu ještě před jednáním.

Iusnaturalismus patří do politiky a ne do práva, a kdo se k němu hlásí, minul se povoláním: Měl se dát na politiku a ne na právo. Svým způsobem je takový člověk demokracii mnohem nebezpečnější, než sebešílenější poslanec, protože onen poslanec podléhá aspoň nějaké veřejné kontrole – i kdyby byl sebepitomnější, pořád má větší právo rozhodovat o tom, jak mají druzí žít, než z řetězu platného práva utržený soudce, který někdy není odpovědný ani sám před sebou.

Oněmi měkčími variantami [zrušení dělby moci] jsou zcela nepochybně myšleny jakékoli pokusy o vychýlení checks and balances z rovnováhy, např. o odpoutání jedné moci od zbylých dvou. Takovou měkčí variantou byl třeba včerejší názor Petra Pitharta, který ve svém projevu zjevně pozapomněl, že zákonodárcem je Parlament a nikoli vláda, stejně jako různé pokusy o nekontrolovatelnost justice.

Neexistuje žádná absolutní spravedlnost, absolutní přirozenost, žádné absolutní dobro, žádné absolutní zlo.

Smyslem tvorby práva není najít správné uspořádání, smyslem je najít fungující uspořádání - takové, abychom se tu pokud možno nepokousali. Tudíž je třeba vycházet z toho, co lidi chtějí, a ne z toho, co si myslíme, že je pro ně dobré.

Vám se normativní teorie nelíbí? Mně ano. Vše tam do sebe zapadá s matematickou přesností a netřeba si tudíž nic domýšlet, vymýšlet a vůbec cucat z prstu.

Důvod, proč Václav Klaus není liberálem, přesvědčivě ukázal Matěj Šuster. Je však konservativcem? Není, protože má neúctu k odkazu předků a Církev mu nic neříká. Je neokonservativcem? Není, protože Nové americké století není koncept, který by podporoval. Čím tedy je?

Připadá mi, že je jakýmsi postmoderním positivitistou. Postmoderním je proto, že sdílí skepsi k velkým vyprávěním jako je (paleo-, ale i neo-)konservativism. "[P]rávo je - a má být - výsledkem (a nástrojem) politiky. Nikoli naopak. Cítí-li právník vnitřní potřebu právo tvořit, nechť kandiduje do parlamentu a získá k tomu mandát." Já jako koherenční iusnaturalista se naopak společně s konservativci domnívám, že politika je nástrojem práva.

Positivistou je proto, že se hlásí k preskriptivním positivistům (J. Allen, J. Waldron, T. Campbell, J. Goldsworthy): "Demokratičtí právní positivisté požadují, aby jmenovaní soudci byli co nejvíce omezeni rozhodnutími volených zákonodárců." Ve své absolutisaci demokracie je tak Klaus velice blízko neokonservativcům, kteří svým konceptem bránící se (opevněné) demokracie (jejím autorem je potomní přední nacista Carl Schmitt) ji často redukují na tyrannii většiny. Jak říká Jan Petrov: "Materiální i imateriální blahobyt společnosti závisí na jemném vybalancování mezi vládou lidu a vládou řádu. A soudci ÚS (jmenováni poměrně nepřímo) a prezident (volen jen o málo příměji) reprezentují spíš ten řád."

Updated.

Zajímavý rozhovor s Vojtěchem Ceplem Sr.

Podnikl ho Tomáš Němeček. Musím říci, že absolutně nesouhlasím s ideou státních agentů provocateurů. Ačkoliv novináři jako agenti provocateuři jsou rovněž zlo, nelze je nahrazovat zlem větším. Ceplova představa regulace agentů provocateurů je více než naivní.

12. září 2008

Jsou katholíci homofobní?

Jan Záruba narazil na zajímavý problém: Jsou katholíci homofobní? Je to problém stejného druhu jako: Jsou pravoslavní antisemitští?

Nemá smysl debatovat o míře korrelace. Je rovněž zjevné, že mezi katholíky mnoho LGBT aktivistů nebude. Skeptický postoj k homosexuální ideologii však z nich ještě nedělá homofoby per se. K tomu se ještě musí přidružit intolerance, odpor k jinakosti a hluboký fanatism, tedy de facto nenávist k lidem.

Problém všech homofobů je indoktrinace. "Občanská práva na úkor řádné rodiny ale nesmí dostat," píše IoannesM. Od kdy jsou něčí práva na úkor jiného? To je právě ta ústřední, ničím, nepodložená these intolerantů. Mají pocit, že když homosexuálové budou mocí žít svobodně, když bude zakázána jejich diskriminace, že se zhroutí tradiční hodnoty a zbortí se svět.

Osobně nepovažuji homosexulitu za natolik přitažlivou, že i kdyby byla sebevíce propagována, že by nějaký heterosexuál kvůli tomu odhodil svou orientaci, rodina skončila, porodnost se snížila. Je proto zjevné, že podobné obavy homofobů jsou největším důkazem jejich latentní, potlačené, homosexuality.

Homosexuálové jsou stejní lidé jako my. I oni mají stejnou touhu po posvátnu, i oni chtějí zakoušet obřady. S výjimkou severských zemí naprostá většina lidí žije v manželství. Pokud homosexuálům stejnopohlavní manželství odepřeme, činíme z nich lidi druhé kategorie, kteří nemají nárok na státem posvěcený láskyplný monogamní vztah. To je ten hlavní důvod, i když ani nesmírnou byrokracii jako způsob, jak obejít potřebu úředně posvěceného vztahu, rozhodně nepovažuji za elegantní řešení.

Je na čase registrované partnerství zrušit a nahradit ho regulérním manželstvím osob stejného pohlaví, se stejnými právy, včetně ničím neomezené adopce.

Jinak sdílím názor, že starý Řím zanikl vinou křesťanství. Bylo legalisováno v roce 313 a netrvalo ani 200 let (476) a tisíciletá říše zanikla.

11. září 2008

Aktron se probudil

Hlavní autor české verse Uncyclopedie, Aktron, se konečně probudil a souhlasil s potrestáním Cynika. Správně. Co kdyby tedy v rámci záchvatu náhlé schopnosti správně uvažovat konečně napravil své dávné selhání a odstranil své porušení zákona o ochraně osobních údajů?

9. září 2008

Konec katholické kliky na wiki?

Pod tímto názvem jsou označováni na wiki, ale je to dosti nespravedlivé vůči všem slušným katholíkům. Ve skutečnosti se jedná o homofobní kliku, a ačkoliv jsou katholíci Cynik, IoannesM a Ludek její integrální součástí, patří k ní i trockista JKB a marxista-leninista Ioannes Pragensis.

Daniel Baránek udělal s homofobním adolescentem IoannesemM krátký process, nicméně další homofob Ludek navrhuje neuvěřitelné zkrácení Cynikova bloku na pouhé 4 (sic!) dny. Jsem zvědav, zda tento nesmysl projde, a pro případ, že ano, jsem Ludeka upozornil, že nebudu litovat svého času na zahájení arbitrage s Cynikem. Tento škůdce a patentovaný nevzdělanec totiž nemá na ní co pohledávat; měli jsme s tímto homofobem udělat krátký process již v roce 2004, je chyba, že jsme k tomu nepřistoupili.

7. září 2008

Ioannes Pragensis a jeho sprosťáctví

Marxistický učenec a patentovaný zbabělec Ioannes Pragensis zneužívá toho, že wiki edituje anonymně a blog, který tam v rozporu s určením domovských stránek vytvořil, jako kdyby jinde nebylo pro jeho blog místa dost, zneužívá k pomlouvání lidí, kteří se tam proti němu nemohou dostatečně účinně bránit. V e-mailech se sice podepisuje věrohodně znějícím jménem, ale jak znám jeho zbabělost, určitě je falešné. Internet alespoň o něm neprozradil vůbec nic relevantního.

Co nablábolil ve svém posledním narušení wikipedie? "Silný pocit deja [sic!] vu nad Felipem, potom osvícení: Došlo mi, že Felipe je další instancí obecného lidského typu, který už kolem Wikipedie v minulosti prošel několikrát. Nazval jsem ho pracovně Génius českého internetu a řadím do něj kromě básníka F. S. například také politologa dr. dr. J. B.-B., publicistu Mgr. či Bc. R. H., právníka a filozofa JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr. H. L. nebo zakladatele české Wikipedie a právníka V. Z. [odstraněno porušování zákona o ochraně osobních údajů] Přes jejich velkou odlišnost je spojuje to, že jejich obrovské vzdělání a rozhled jim umožňuje posuzovat kohokoli a cokoli, zvlášť na českém internetu. Protože však z nějakých důvodů jejich dílo není dosud příliš známo a citováno v akademické obci, mají problém prosadit své názory uvnitř Wikipedie a články o nich – pokud vůbec existují – nedosahují takové kvality, jakou si jejich předmět zasluhuje. Tím pádem dochází k zákonitému konfliktu a na blozích, které si tito velikáni vedou, se pak objevují nevybíravé kritiky Wikipedie a wikipedistů. Bohužel my průměrní nevzdělanci, kteří tvoříme většinu editorů Wikipedie, nejsme schopni jejich genialitu docenit."

Předně jsem rád, že jsem před tím blábolistou utajil své tituly, takže jeho příspěvek zní správně absurdně, po připomenutí faktu, že externě učím na vysoké škole. Ale to není jediný blábol tohoto samozvaného marxisty. Náš patentovaný znalec wikipedie, Ioannes Pragensis, mne označuje za "zakladatele české Wikipedie". Pomineme-li fakt, že neexistuje nic takového jako "česká Wikipedie", protože původní wikipedie je jen jedna, měl by si tento "znalec" nastudovat, kdo českou versi původní wikipedie skutečně založil. ("Já vím, nemyslel jsem vlastně celý ten odstavec úplně doslova. Ale rozhodně nelze popřít, že pan Z. [odstraněno porušování zákona o ochraně osobních údajů] českou WP v jejích počátcích silně ovlivnil.") Pak by snad přestal mluvit z cesty a přestal mi upírat vzdělání historika, což si vygooglovat mohl, kdyby nebyl příslovečně líný. To bylo také příčinou, proč nezmínil Rostu, Tompecinu, Jan-a-novaka, Tangera a další kritiky nízké úrovně a neodbornosti Ioanna Pragensis a jemu podobných.

Je-li kvalita příspěvků Ioanna Pragensis stejná jako tento jeho výplod, je zjevné, proč česká část původní wikipedie nemá s encyklopedií nic společného, ba ani s kvalitním úložištěm znalostí. Chybí mu totiž to hlavní: spolehlivost, protože není "myšlena tak úplně doslova". Bohužel, pokud budou na wiki i nadále psát Ioannes Pragensis a jemu podobní, spolehlivost se bude i nadále snižovat.

Svou hlavní professí jsem státní úředník. Nechápu proto, proč by "mé dílo mělo být známo a citováno v akademické obci". Přesto ignoranta Ioanna ubezpečuji, že mne citoval prof. Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku. Možná je to pro Ioanna málo, nevím. Nejspíše to tato karikatura vzdělance vůbec netuší, protože to neumí vygooglovat.

Tleskám Vrbovi

Konečně se někdo odhodlal ke kroku, k němuž nikdy nikdo neměl před tím odvahu. Jen je otázka, zda není pozdě; mělo k tomu dojít už před 3 lety a mnohému zlu by bylo zabráněno.

Nerad bych byl lacině pomstychtivý, ale věřím, že zmíněné zablokování bylo efektivní a myslím, že na ně jednou budeme s nostalgií vzpomínat.

Updated.

Marxista Ioannes Pragensis a jeho pojetí svobody slova

Marxista Ioannes Pragensis, kterého nikdy nezajímaly prameny, protože u nich hrozí, že by na jejich základě bylo možno skutečnost vyložit jiným, než jeho oblíbeným brožurkovým způsobem, na wiki napsal: "V parlamentu dokonce bývá dobrým zvykem svobodu slova rozšířit nad rámec jinak běžných zákonů a poslancům dát imunitu vzhledem k jejich projevům na parlamentní půdě." Panebože, zač mne trestáš? Proč opět taková ignorance? Ve skutečnosti ve státech s vyšší úrovní svobody slova, kde neexistují verbální trestné činy (např. ve Spojeném království), není v otázce svobody slova mezi poslancem a normálním člověkem žádný rozdíl.

Na druhou stranu, i když je to marxista, není to žádný blbec: "Internet má navíc tu nepříjemnou vlastnost, že snadno zesiluje negativní reakce: od do Vás oblázkem, vy do něj kamenem, on do Vás cihlou, vy do něj balvanem."

Pohled zevnitř

Příspěvek Jiřího Havla.

6. září 2008

Siné Hebdo

Kdysi jsem tady informoval o skandálním porušování svobody slova ve Francii. Situace se vyvíjí tak, že výtvarník Siné si založil svůj vlastní časopis Siné Hebdo.

5. září 2008

Patafysický kurs na Wikiversitě

via Malý čtenář. Kurs Práce na Wikipedii mne naprosto nadchl. Bohužel nemá dosud potřebný počet účastníků, aby se rozběhl.

Rozhodně uvažuji o tom, že se přihlásím. Ale nebude mi na škodu, že jsem na cs: zablokovaný na doživotí? Třeba mi na základě absolvování takového rekvalifikačního kursu a vymývání mozků psaním essaiů doživotí zkrátí. Třeba na 20 let, to by určitě bodlo.

Přesná analysa novinářské práce

via Malý čtenář. Na rozdíl od něj si myslím, že nejen recense knihy, ale též TV pořadu je úžasná. Vyjímám některé momenty:

"Novinář, na rozdíl od běžného občana a voliče, bohužel často nabývá dojmu, že „byl u toho“. Často opravdu někde je. Ale nikdy není v zásadě tam, kde by toužil být: tedy někde tam, kde se konají rozhodnutí, na místě při tvorbě základních koncepcí, natož u diskrétních telefonických rozhovorů. Slabost své absence většina novinářů dohání zdůrazňováním své izolované výjimečnosti a často zoufalou snahou o fabulační vatu."

"Žádný novinář se do zákulisí nemá šanci dostat. Může občas zajít na tiskovou konferenci (pokud pracuje v týdeníku, to „občas“ si může dovolit, v deníku je z něj vyloženě „otrok diktafonu“), ale co dál? Ano, může klást ostré a drzé dotazy a dělat celostránkové rozhovory (ať už tvrdě jako Renata Kalenská v Lidových novinách nebo ideologicky jako Alexandr Kramer v Právu), a v neposlední řadě se může třeba i o víkendu pouštět do svižných reportáží v terénu."

"O tom, jaké vztahy budoval za své éry ministr Zieleniec, tu není žádná kritická zmínka. Škoda. Autorovi by slušelo, kdyby uvedl, že se například právě Kavanovi podařilo navázat diplomatické styky se zeměmi, o něž ta Zieleniecova diplomacie nejevila zájem vůbec (například země Latinské Ameriky), zrekonstruovat rozbitou středoevropskou spolupráci (zničenou právě arogantní Zieleniecovou diplomacií) a v neposlední řadě vyvážit jednostrannou orientaci na Spojené státy americké. To je vůbec Taberymu hodně proti mysli, že může být i nějaká politika, která snad nepodporuje politiku USA."

Manifest neokonservativismu

Mladá fronta to napsala jasně: "Ale zároveň Západ musí mít jasno v tom, proč má a musí podporovat Gruzii. Protože tato malá země se rozhodla podstoupit nebývalý experiment – připojit se k Západu, utéci od Ruska. A to je zkrátka výzva, která se neodmítá. Nic více, nic méně … Tedy: o Gruzii s Ruskem soupeříme a je v našem zájmu ten střet vyhrát. Rusko to dobře ví, a má proto výhodu. Pokud v Unii či USA někdo tvrdí něco jiného, buď lže, nebo nerozumí prostým počtům globální politiky."

Další novinářská provokace

Vždy před zásadními politickými rozhodnutími (o weekendu bude důležitý sjezd Strany zelených) se objeví načasovaná novinářská provokace. Tentokrát je její obětí Jan Morava, poslanec ODS, který se stal obětí svého hujerství.

Jak to vidím já? Novináři by za své účastenství (zřejmě návod) na trestné činnosti měli být trestně stíháni – snad by je příště přešla chuť na provokace. Vlastimil Tlustý by měl opustit politiku. Jan Morava by měl zpytovat svědomí a pro nás ostatní platí: "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem."

Z celé affairy vyplývá jedno hlavní poučení: Názorně vidíme, jak by to dopadlo, kdyby oprávnění provokovat měla policie. Zdá se, že si novináři opět pletou své povolání. Dřív si hráli na politiky, nyní si hrají Českou obchodní inspekci. Kdo bude jejich obětí příště?

Roger Scruton: "Také média v tom hrají roli – neměla by se honit za skandály, nýbrž opravdu hlídat, aby politici plnili, co plnit mají."

Update: Topolánek to vidí stejně jako já: "Mají média právo, pokud nejde o spáchaný zločin nebo nějaký přečin proti demokracii, používat zpravodajské prostředky, mají právo používat aktivit agentů provokatérů? Já říkám, že ne, a v tom případě s tím musíme něco udělat." Premiérovi tleskám.

Pro různé ignoranty

Yerida je známý, studovaný a široce diskutovaný fenomén: "In Israel, the number of emigrants exceeded the number of immigrants for the first time in 20 years … Almost half of the country's young people were thinking of leaving the country, the report said. Their reasons included dissatisfaction with the government, the education system, a lack of confidence in the political ruling class and concern over the security situation."

Vévodkyně z Langeais

S božskou Gretou Garbo.

3. září 2008

Wheel wars na wiki

Vzhledem ke zcela off topic diskussi jsem původní článek přemístil jinam.

Zde by měl být časem článek o první české wheel war na wiki. Zatím jen stručně: Přijde mi naprosto neuvěřitelné, jaké mé vůdce homofobní kliky na wiki – Cynik – privilegia. Dokonce i marxista Ioannes Pragensis považuje 24 hodin bloku za příliš přísných (sic!). Já jsem na wiki zablokován na doživotí, pane Pražský. Patrně zaslouženě, měl jsem s Cynikem příliš mnoho sporů. Ostatně Ross Hedvíček to napsal jasně: "Je mi uplnou zahadou, jak muzou arbitri na Wikipedii tak zaryte predstirat, ze nechapou, ze Cinik zacina veskere sarvatky na Wikipedii, ze smyslem jeho Wiki-cinnosti je sekyrovat lidi? A jak muzou cekat, ze kdyz je nekdo napaden, ze se nebude branit? Co to je? Nejaka Wiki-mnichovska dohoda?"

Řešení je rovněž známé roky: "Jste mladez tvoriva, tak vymyslete verejne znamy a nekde tady postovany SAZEBNIK, aby kazdy vedel dopredu, co muze za co ocekavat. Napriklad: Za hadani se s Cinikem je sazba SABLONA a 24 hodin blok. Za druhe hadani se s Cinikem SABLONA a 48 hodin blok. Za treti hadani se s Cinikem - SABLONA a blokovat Cinika, protoze to uz zacina byt podezrele!!!:-))) Rosta 16:05, 16. 1. 2006 (UTC)"

To be updated.

Smrt byrokrata

Knihomyš všem správcům wiki doporučuje k zhlédnutí velice sujetově výstižný film La muerte de un burocrata.

Updated.

Další úžasná vymoženost Pavla Béma

Dnes jsem přetrpěl hodinovou frontu na další úžasnou vymoženost Pavla Béma: OpenCard. Ne, že by elektronisace jízdenek byla sama o sobě něco špatného, ale logistika této akce je smutným vysvědčením ODS. Už jen ty formuláře. Člověk si je sice může stáhnout z Internetu, ale pak s nimi musí pěkně osobně do fronty. Potřebné formuláře jsou dva, ale druhý není interaktivní, takže člověk musí ty samé osobní údaje hezky zopakovat.

Nejsem ostříleným frontovým bojovníkem z dob kommunismu, takže neznám užitečné fígle. Zkusil jsem tam jít dopoledne, ale hodinové čekání není něco, co bych považoval za promptní vyřízení žádosti. Odhaduji, že bude potřeba 1 000 000 karet. Jestli si ODS myslí, že pro takový počet jsou dostačující 2 úřednice na jedno kontaktní místo, tak je hluboce na omylu. Kdybych byl pražský občan, tak bych v krajských volbách nikdy ODS nevolil.

Update: V tomhle článku jsem zachycen na fotce, jak poctivě stojím ve frontě. Ani jsem si nevšimnul, že mne někdo fotí.

Israel především

Nejasnosti ("John McCain's decision to select a vice presidential running mate that endorsed Pat Buchanan for President in 2000 is a direct affront to all Jewish Americans.") kolem Sarah Palin byly úspěšně rozptýleny: "Palin expressed her deep, personal and lifelong commitment to the safety and well-being of Israel". Volí se president a vicepresident USA, nebo Státu Israel?