5. září 2008

Další novinářská provokace

Vždy před zásadními politickými rozhodnutími (o weekendu bude důležitý sjezd Strany zelených) se objeví načasovaná novinářská provokace. Tentokrát je její obětí Jan Morava, poslanec ODS, který se stal obětí svého hujerství.

Jak to vidím já? Novináři by za své účastenství (zřejmě návod) na trestné činnosti měli být trestně stíháni – snad by je příště přešla chuť na provokace. Vlastimil Tlustý by měl opustit politiku. Jan Morava by měl zpytovat svědomí a pro nás ostatní platí: "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem."

Z celé affairy vyplývá jedno hlavní poučení: Názorně vidíme, jak by to dopadlo, kdyby oprávnění provokovat měla policie. Zdá se, že si novináři opět pletou své povolání. Dřív si hráli na politiky, nyní si hrají Českou obchodní inspekci. Kdo bude jejich obětí příště?

Roger Scruton: "Také média v tom hrají roli – neměla by se honit za skandály, nýbrž opravdu hlídat, aby politici plnili, co plnit mají."

Update: Topolánek to vidí stejně jako já: "Mají média právo, pokud nejde o spáchaný zločin nebo nějaký přečin proti demokracii, používat zpravodajské prostředky, mají právo používat aktivit agentů provokatérů? Já říkám, že ne, a v tom případě s tím musíme něco udělat." Premiérovi tleskám.

19 komentářů:

  1. Měl byste se smířit, že mez toho, kam smí žurnalista zajít při plnění svého poslání, je velmi daleko a provokace je přípustnou technikou, minimálně pokud existuje předběžné podezření (tak jako existovalo v případě soudce Nagye).

    OdpovědětVymazat
  2. S tím se nesmířím. Novinář je člověk jako každý jiný. Ke stíhání deliktů tady máme pověřené instituce; novináře nikdo nepověřil.

    OdpovědětVymazat
  3. Chabý argument: novináři mají pověření veřejnosti. Jde o to, nakolik jsou jejich provokace ještě akceptovatelné, ale tam bych se přikláněl ke kategorisaci stejné jako u jiných žurnalistických žánrů. Bulvár bude zřejmě smět provokovat víc, seriosní media méně.

    OdpovědětVymazat
  4. To je velice chabé pověření. To už i ty NGOs mají větší.

    Já bych veškeré provokace zakázal. Třeba by noviny konečně začaly dělat noviny, nikoliv supplovat politiku či policii.

    OdpovědětVymazat
  5. Takové novináře mají politici nejraději: přijdou na tiskovku, položí několik předvídatelných dotazů a napíší o tom. Realita moderního žurnalismu je naštěstí jinde.

    OdpovědětVymazat
  6. Pokud si novináři hrají na opposiční stranu, je to špatně.

    OdpovědětVymazat
  7. To ano, ale zde takový problém nenastal (na oposiční stranu si hráli naposledy za Zemana).

    OdpovědětVymazat
  8. Nikoliv. Tato poslední provokace vůči ODS (přesněji Topolánkovi) je přesně tím případem.

    OdpovědětVymazat
  9. "[Kuchtová] Odmítla ale premiérův názor, že vina je na straně médií. "Opak je pravdou, média využila funkci, kterou mají mít," poznamenala s tím, že médiím naopak tleská." Jestli tleská provokacím, tak je to hodně smutné. To jsme zpátky u carské Ochranky.

    OdpovědětVymazat
  10. Ke stíhání deliktů tady máme pověřené instituce;

    To přece nemůžete myslet vážně

    OdpovědětVymazat
  11. Ale ano. Pro nějaké vigilantisty tady nemůže být prostor. Založíme jakési nové lidové milice?

    OdpovědětVymazat
  12. Díváte se na to černobíle. Na jedné straně, tato konkrétní provokace v pořádku asi nebyla, rozhodně by se k ní neměli uchylovat novináři "seriosního" media, ale obecně tento princip nelze jako pracovní methodu a priori zcela zavrhovat.

    OdpovědětVymazat
  13. Podle mne je tuto methodu třeba zavrhnout vždy a všude, neboť se jí nic nezjistí, leda že lidé jsou hříšní a že příležitost dělá zloděje.

    "Důvod je prostý: k mafiánským praktikám, jimiž se případ hemží, se vám totiž na tiskových konferencích a při otevřených rozhovorech nikdo nepřizná. Zas takoví blázni ti poslanci přece jen nejsou." Neuvěřitelné zdůvodnění. Zločin není, ačkoliv si myslíme, že je, a proto ho vyprovokujeme. Hle, máme zločin.

    OdpovědětVymazat
  14. Je správné říkat "novináři" - a myslet tím na několik členů dvou redakcí?

    Použití takového prostředku se mi dvakrát nezamlouvá, ale rozhodně ho nezavrhuji, pokud mám pocit, že jinak by se důležitá informace nezjistila a že provokací získaná informace nezkresluje situaci. Tady se zdá, že nezkresluje, poslanec Morava na návnadu skočil a s velkou chutí si na ní šmakoval, tak je správně, že noviny zasekly.

    Měly ale udělat ještě jednu věc - zveřejnit, kdo všechno na tu nabídku nezareagoval. Pokud vím, stalo se to pouze u Dalíka.

    Zajímalo by mne zcela upřímně a bez útoků, co si představuje Peters pod větou: "Novináři by měli začít dělat noviny."

    OdpovědětVymazat
  15. Až se dozvím, že novinářská obec se podobných akcí distancovala, přestanu používat pojem "novináři".

    Kdy byste vzal úplatek? Kdyby Vám někdo nabídl million? Milliardu?

    Noviny mají informovat, tj. popisovat a vyhodnocovat (analysovat) realitu, nikoliv ji vytvářet.

    OdpovědětVymazat
  16. Máte samozřejmě pravdu, ale jde o to, co míníme realitou. Je-li realitou korupce, je právem novináře ji odhalovat, a to může za jistých okolností učinit i fingovanou nabídkou úplatku.

    Vím, že je to složité a citlivé thema, proto se snažím volit opatrné formulace, ale vás patrně stejně nepřesvědčím, protože podle vaší představy je investigativní novinařina pojmově vyloučena, neboť od investigace jsou tu jiné osoby a orgány.

    OdpovědětVymazat
  17. Novináři jsou součástí reality, a tak ji více či méně vždy budou také vytvářet - i kdyby se tomu bránili. Když sebeobjektivnější profesionální komentátor (což je ostatně protimluv, kvalitní profesionální komentátor musí být zaujatý...) napíše do významných novin svůj komentář, ten se stává součástí reality a je pravděpodobné, že aspoň jednoho politika ovlivní.

    Není možné, aby noviny nevytvářely realitu. Je ale žádoucí, aby to nedělaly primárně a aby přesně popisovaly svou činnost, jakou k vytvoření popisované reality mohly přispět.

    Všude, kde píšu noviny, si můžete samozřejmě doplnit i další média.

    OdpovědětVymazat
  18. Realita není něco, co virtuálně vytvořím. Jak mohu vědět, že korrupce je realita? Tím, že někomu nabídku úplatek, to nezjistím.

    Ano, jsem silně skeptický k investigativní journalistice. Ale všimněte si, že prototyp investigativní journalistiky, Watergate, nebyla žádná provokace, nýbrž pomalé a trpělivé vyšetřování toho, co se stalo.

    Novináři jsou součástí reality, a tak ji více či méně vždy budou také vytvářet - i kdyby se tomu bránili.
    Postmoderní cliché.

    ten se stává součástí reality a je pravděpodobné, že aspoň jednoho politika ovlivní.
    Jistě. Ale k provokaci je ještě dlouhá cesta.

    OdpovědětVymazat
  19. Koukám, že to udání od Boutrose vás docela zlomilo. Dal jste se raději na pochlebování ODS? Nakonec tam je nejspíš vaše pravé místo.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>