Vzhledem ke zcela off topic diskussi jsem původní článek přemístil jinam.
Zde by měl být časem článek o první české wheel war na wiki. Zatím jen stručně: Přijde mi naprosto neuvěřitelné, jaké mé vůdce homofobní kliky na wiki – Cynik – privilegia. Dokonce i marxista Ioannes Pragensis považuje 24 hodin bloku za příliš přísných (sic!). Já jsem na wiki zablokován na doživotí, pane Pražský. Patrně zaslouženě, měl jsem s Cynikem příliš mnoho sporů. Ostatně Ross Hedvíček to napsal jasně: "Je mi uplnou zahadou, jak muzou arbitri na Wikipedii tak zaryte predstirat, ze nechapou, ze Cinik zacina veskere sarvatky na Wikipedii, ze smyslem jeho Wiki-cinnosti je sekyrovat lidi? A jak muzou cekat, ze kdyz je nekdo napaden, ze se nebude branit? Co to je? Nejaka Wiki-mnichovska dohoda?"
Řešení je rovněž známé roky: "Jste mladez tvoriva, tak vymyslete verejne znamy a nekde tady postovany SAZEBNIK, aby kazdy vedel dopredu, co muze za co ocekavat. Napriklad: Za hadani se s Cinikem je sazba SABLONA a 24 hodin blok. Za druhe hadani se s Cinikem SABLONA a 48 hodin blok. Za treti hadani se s Cinikem - SABLONA a blokovat Cinika, protoze to uz zacina byt podezrele!!!:-))) Rosta 16:05, 16. 1. 2006 (UTC)"
To be updated.
zcela off topic bych rád udělal reklamu svému poetickému kusu... myslím, že zveřejnit to jako komentář lze, leč je to chyba... zaslouží si být publikován zvlášť, k čemuž svoluji. http://filipsklenar.blogspot.com/2008/09/jak-hovnem-smrd-ignci-pospile.html
OdpovědětVymazatSvým jednáním nenastavuje Sklenář zrcadlo Wikipedii, ale Petersovi.
OdpovědětVymazatTuto poznámku prosím, pane Pecino, neberte jako flamebait, ale jako dobře promyšlený názor.
Dětinské básničky opět na scéně, Sklenář Peterse na Wikipedii především svým jednáním rehabilituje. Stačí si vzít, za jaké věci byl kdysi blokován a co tam nyní vyvádí "básník s chlapeckým šafránem za nehty", kterému to díky některým "gejfrendly" lidem prochází.
OdpovědětVymazatDocela chápu, že se Sklenář musí smát těm všem naivním reakcím na něj ze strany lidí, kteří mu podle jeho představ nesahají ani po kotníky.
Ostatně přišlo by mi dost divné, kdyby se zrovna Sklenář nechal na české Wikipedii ochočit a editoval tam slušně a podle pravidel.
OdpovědětVymazatPřijmout pravidla někoho, koho tak hluboce neuznává a opovrhuje jím? To je v jeho pojetí lepší si s těma lidma hrát své vlastní hry pro své vlastní pobavení.
Vidím, AHL71, že se ti začíná rozsvěcovat. Sice ještě tápeš, trochu plácáš rukama kolem sebe, ale již je tam světélko. Velmi správně, já mám různé ahl169, Grenwariory_80 a super_wankery právě tam, kde myslíš. Právě tam, kde je zdroj toho, co Příběhy tisíce a jedné noci (ne ty od Disneyho, ale ty origo, burane) nazývají "chlapeckým šafránem". Od člověka, který nezná ANI Příběhy tisíce a jedné noci neočekávám, že bude schopen rozlišit "dětinskou básničku" od profesionálního pamfletu zkušeného rutinéra.
OdpovědětVymazatTak jsem se podíval, pane Sklenáři. Nejen na ten konkrétní odkaz.
OdpovědětVymazatPodle Vašeho blogu bych Vás tipoval spíš na Pasoliniho než na "origoš".
Já oceňuji, že F. S. nadává Cinikovi ve verších. Mně se tohle stalo zatím pouze jednou, v případě Luboše Motla (ten svůj výtvor dokonce sám – ač zcela bez pěveckého nadání – nazpíval a publikoval na webu jako MP3, což je výkon, který těžko kdo překoná).
OdpovědětVymazatMůj komentář byl také bez jakéhokoli znaménka - čistě jen konstatování dojmu ze směru stylizace. Koneckonců, Pasolini jistě není jméno, které by umělce mělo urazit, ať už se nám jeho filmy líbí nebo ne.
OdpovědětVymazatMyslím, že Vy jistě chápete, že já (už) jdu jiným směrem (pomineme-li diskusní excesy), ale chápu, že chce-li se tím někdo aspoň trochu živit, trochu té patetičnosti a provokativnosti potřebuje.
Mimochodem, Motlovu píseň o Vás jsem neslyšel. Sice jsem se asi před osmi lety na jeho stránku díval a moc jsem se nasmál (nějaké MP3 tam měl už tehdy), ale to tam o Vás asi ještě nebylo nebo jsem Vás ještě neznal. Má tam ještě ty mé básničky o něm "psané Davidem Hanušem"?
Ad Starý pán: Pokud Vám něco někde připomíná Pasoliniho, tak to není žádná hanba pro mne, ale prostě kongenialita a náhodné střetnutí. Já od něj viděl tři filmy v rozpětí skoro dvaceti let (Příběhy, Dekameron a Saló), ale jedinou řádku nečetl. Ani se o něj jako o člověka nezajímám. Nechci si zkazit portrét Boha, režiséra Příběhů. :)
OdpovědětVymazatJá Lumídka už tolik nesleduji, specialistou na něj je G. P., který vám určitě sdělí další podrobnosti. Momentálně snad opustil vědeckou dráhu a žije v Plzni (LuMo, ne Peters).
OdpovědětVymazatJeho píseň jsem na webu nenašel a uloženu ji bohužel také nemám, takže inspiraci pro další dílo o Cinikovi nemohu dodat. Mimochodem, není to první případ, kdy si někdo vyřizuje účty s dozorci na cs:wiki ve verších: svěží básnické dílo bylo publikováno na zdejším blogu.
K umění a originalitě. Dnes se umění hodnotí výhradně podle originality. Pokud je někdo pouhý klon Pasoliniho (ať už vědomý nebo nevědomý), bohužel nemá místo na slunci.
OdpovědětVymazatLuMo se stal obětí udavače, byť jiného než ze Sprchy. Zdá se, že v USA je pro udavačství živná půda. Měl bych se nad tím ve svém amerikanofilství zamyslit.
"Michael Collins" je všestranně nadaný. Alternativní Cynikův blog bylo také jeho dílo: "Vítejte na novém blogu o české Wikipedii. Jmenuji se Ignác Pospíšil, zasvětím vás zde do technologie wiki a dám Vám návod, jak se stát úspěšným wikipedistou. Těšte se na zajímavá vyprávění a zprávy ze zákulisí vzrušujícího projektu! Laudetur Jesus Christus! Volte Kalouska! Smrt komunistům!!!" (Všimněte si grammaticky správné latiny.)
Ad G. P. a F. S. dohromady:
OdpovědětVymazatMěl jsem na mysli Pasoliniho Kytici z tisíce a jedné noci. A neoznačoval jsem F. S. za klon, šlo opravdu jen o diskurs v tematickém okruhu různých verzí Ti síce a jedné noci.
O Pasolinim jako člověku nevím skoro nic. Pokud jde o jeho dílo, připadá mi, že je vázané jednak na určité období vývoje lidstva, jednak na určitý věk aktuálního konzumenta (tak je tomu vždy, já vím, ale tady víc). Pokud jde o stadium vývoje, tak boom Pasoliniho je nějaku tu dekádu pryč. Pokud jde o vlastní ontogenezi, okolo dvacítky člověk může být nadšený, pak už to bere spíš jako dokument o tehdejším umění.
Hm, Vy jste tuhle psal, že P.M. je první udavač na internetu.A Zuzana Wegerová (nebudu znovu psát, že je kráva, i když jsem si vzpomněl na pravou příčinu svého odporu k ní - významná účast v prvním pádu Sprchy) zase psala, že taková špína jako na fórech domočechů nikde jinde není (nebo teda aspoň ne na fórech emigrantů)...
Souhlasím s vámi, Mr. Peters, ačkoliv váš nájezd do umělecké kritiky má rysy nedostatečného vhledu do problematiky v její obrovské složitosti. (Budiž vám útěchou, že nevím o nikom, kdo by toto sousto, a sice otázku hodnoty uměleckého díla/života dokázal sežvýknout a nezadusit se. Proto je zřejmě skutečně dobrá kritika - např. Marcela Reicha Ranického, nebo u nás Šaldy - vedena z pozic samozvaného arbitra.) Nicméně, pokud by někdo byl něčím klonem a překročil krajní hranici snesitelného epigonství, kterou tvoří Karel Čapek, s čímž souhlasím, byl by to prostě něčí klon, epigon nebo plagiátor. To ale hádám nebude můj případ. Literatura je souvislý dialog všech se všemi vedený přes hlavy zástupu napříč tisícovkami let. Vstupenkou do tohoto prestižního klubu žvanilců je schopnost slyšet rytmus prózy. Nelze být z vesmíru spadlý. Vždycky někam patříte, někomu se podobáte, s někým vás lze srovnat, a samozřejmě odněkud čerpáte. Špatný umělec opisuje, dobrý krade. To řekl Picasso. Od Rabelaise nebylo v literatuře vymyšleno nic nového. To nevadí... Literatuře to vůbec nevadí.
OdpovědětVymazatad Starý Pán: já vím, starý pane, a nezlobím se. prostě Vás brnkl přes oči Abú Nuwás. Jistě uznáte, že to, co jsem s ním provedl (aniž bych ho kdy četl) na patnácti řádcích, je postmoderní běs. Pasolini? Prostě systematicky hledal díla tak nezpochybnitelná, že mu v jejich filmové verzi projdou snímky chlapeckých přirození.
OdpovědětVymazatAch jo, starý pane. Když citujete, musíte citovat přesně, jinak se dostanete do nepříjemného sousedství "jednoho wikipedisty". Napsal jsem: "Jak známo, Petr Maule je zatím jediný aktivní diskutér na Internetu, který udal svého opponenta jeho zaměstnavateli." Řekl jsem snad, že LuMa udal aktivní diskutér na Internetu?
OdpovědětVymazatNo dobře, nenapsal. Ale automaticky jsem to očekával. Už pro Vaši další větu o Americe a květení (připadalo mi, že mezi případy kladete jasnou paralelu). Max je nebo není aktivní diskutér?
OdpovědětVymazatSamozřejmě, že je tam paralela: Udání jako udání.
OdpovědětVymazatMax, pokud vím, v poslední době nediskutuje.
Všimněte si grammaticky správné latiny.
OdpovědětVymazatOvšem, to prozrazuje, že jde o evidentní falsum: že by se v Kroměříži na arcibiskupském gymnasiu dostali až ke konjunktivu, lze spolehlivě vyloučit. Katholická církev je nenáročná, to je také tajemství jejího masového úspěchu.
Ano, když mimikry, tak dokonalé. Text: "Jmenuji se Ignác Pospíšil. Mám maturitu. Pracuji v ostraze jednoho hotelu. Omluvte prosím všechny pravopisné chiby.
OdpovědětVymazatbod Více o mě," nemohl nikoho přesvědčit.
Ale myslím, že cílem nebylo dokonale napodobit Cynika, nýbrž pobavit.
Pokud jde o jeho dílo, připadá mi, že je vázané jednak na určité období vývoje lidstva, jednak na určitý věk aktuálního konzumenta (tak je tomu vždy, já vím, ale tady víc). Pokud jde o stadium vývoje, tak boom Pasoliniho je nějaku tu dekádu pryč. Pokud jde o vlastní ontogenezi, okolo dvacítky člověk může být nadšený, pak už to bere spíš jako dokument o tehdejším umění.
OdpovědětVymazatUmění, které po 30–40 letech můžete vnímat jen jako dokument o tehdejším umění, za moc nestojí; to samé se stalo většině českých filmů ze 30. let, které dnes můžeme sledovat už jenom jako svědectví o tehdejší realitě.
U Pasoliniho zřejmě budete mít pravdu, na druhou stranu jsou filmoví režiséři, i Pasoliniho současníci, které to nepostihlo: Malle, Visconti, Fellini…
Dovolím si Vám oponovat, pane Pecino.
OdpovědětVymazatJ. Kastner (velmi podobný T. Baldýnskému), který je jeden z organizátoru Filmového klubu v Plzni, si onehdy stěžoval, že jeho žáci neznaj nic od Felliniho. Myslíte, že by to před třiceti lety bylo možné? Jistě, ten proces není tak výrazný jako u Pasoliniho, protože Fellini méně spoléhá na "přitažlivost obscénností", které dnes už jsou vyčpělé, ale stejně už se na něj dnešní divák dívá jinak než tehdejší.
Složitá otázka. Možná hraje roli, že starší filmy se obtížně shánějí, klubových kin je málo (skoro bych řekl, že tato instituce za pár let zcela zanikne a filmoví diváci se budou muset spokojit s občasnou projekcí "z milosti" v nejmenším sále multiplexu, přičemž jediným důvodem bude, že se tím provozovatel multiplexu může pochlubit ve svých PR materiálech), DVD půjčovny takové filmy obvykle nepořizují a i opatřit si starý film pirátsky na Webu je složitější než hollywoodské, s prominutím, sračky.
OdpovědětVymazatBohužel máte asi pravdu. Proto jsem si nakoupil v Levných knihách všechna ta DVD "starých pánů", ale trochu se děsím, že za pár let zase nějakej chytrák přijde se zcela převratnou technologií, která odsune DVD do pravěku a tvůrci operačních systémů pro nové nástupce compů už vůbec nebudou počítat s možností přehrávání DVD, takže pak budu mít doma hodně tácků pod skleničky...nějak mám z té rychlosti vývoje kinetózu.
OdpovědětVymazatTo je ten "technický pokrok". Zatímco egyptské hieroglyfy umíme přečíst po pěti tisících let, rozluštit záznam na děrných štítcích ze 60. let nebo disketu ze 70. let bude brzy problém na hranici řešitelného.
OdpovědětVymazatJinak, pokud jde o technickou stránku vaší poznámky, osobně mám pocit, že Blue-Ray bude poslední formát rozměrově kompatibilní s CD/DVD. Pak kotoučová optická media zahynou, tak jako nedávno v tichosti zahynuly diskety a ZIPky.
OdpovědětVymazatDoporučil bych zazálohovat všechna DVD na harddisk, to není v České republice protiprávní, i kdyby to licence výslovně zakázala. Náklady na jednu takovou zálohu budou při dnešních cenách cca 20–30 korun, což je celkem snesitelné, byť ne důvod k jásotu.