14. července 2009

Affront České republiky

Kanada zavedla visa vůči ČR, ačkoliv její představitelé doslova měsíce lživě ujišťovali veřejnost, že nic takového nehrozí. Česká strana reagovala zcela správně, retorsí: Zavedla visa pro kanadské diplomaty a povolala (v dikci stupidního novináře "odvolala") velvyslance ČR do metropole na konsultace.

To jsou všechno správné kroky a pokud to nepomůže, tak bude nutné retorsi ještě zostřit: vypovědět kanadského velvyslance Michaela Calcotta jako personu non grata. Za své lhaní a za kanadské diplomatické pohrdání Českou republikou (nóta předaná po půlnoci 6 hodin před účinností – sic!), na němž má svůj podíl, si koneckonců osobně ani nic jiného nezaslouží. Veřejně tím blamoval českého ministra zahraničí: "Jan Kohout v televizních Otázkách Václava Moravce věřil. A tvrdil, že je vyjednávání s Kanadou na dobré cestě. O zhruba 34 hodin později se Kohoutovy řeči a naděje zhroutily jako domeček z karet - Kanada oznámila, že od úterního rána opět zavádí pro občany České republiky víza." Update: Dobře Kohoutovi tak.

Nechápu, jak v této situaci se mohou ODS a ČSSD obviňovat navzájem. To je jako kdyby se Zenkl hádal s Laušmanem, kdo za to může, že nás Stalin spolknul. V první řadě jde o ostudné chování Kanady. Nyní musí EU ukázat, zda je nám v zahraniční politice k něčemu platná. Pokud by se snad ukázalo, že nikoliv, měli bychom z toho vyvodit závěry. A nesmyslné návrhy Cyrila Svobody je třeba dát k ledu.

Dementi: Dodatek ke kanadským visům.

13. července 2009

Dodatek k sv. Crhovi a Strachotovi

Ondřej Šlechta mě upozornil na článek Martina C. Putny, s nímž jsem se ve svém textu nevypořádal. Bylo to úmyslně. Už tak příliš nakynul. Nicméně to mi nebrání vrátit se k němu dodatečně.

Úvodem bych chtěl předeslat, že ač matrikový katholík, situaci v českém katholicismu příliš nerozumím. Kdyby někdo dokázal rozkódovat tento kryptogram, byl bych mu vděčný: "Kdyby papež poslal kardinála do penze a nahradil ho z pravděpodobných kandidátů kultivovaným tradicionalistou (jméno nechť si každý doplní), možná by se vztah církve k sobě samé i ke společnosti mírně zlepšil. Kdyby papež poslal kardinála do penze a nahradil ho populistickým grázlíkem (jméno nechť si každý doplní) nebo úlisným estébákem (jméno je zcela nasnadě), patrně by se stav církve uvnitř i navenek ještě o něco zhoršil."

Katholíci tvoří 10 % české populace a pod povrchem probíhají neuvěřitelně ostré boje (cf. diskusse na Signálech) mezi tradicionalisty (Marcel Tesarčík či signatář Charty 77, Ladislav Malý) a modernisty. Musím přiznat, že mé sympathie jsou s výjimkou Tomáše Halíka spíše na straně tradicionalistů, protože nelze přehlédnout napojení modernistů na NWO.

Ačkoliv se domnívám, že budoucnost Církve je v ekumeně, jednotné Církve nelze dosáhnout falšováním dějin: "Křesťanstvo jejich doby bylo ještě nerozdělené. Takže, dokonce i pojmy „pravoslavný“ a „katolický“ jsou vzhledem k jejich době anachronické." Tohle píše Putna o době, kdy v plné síle zuřilo fótiovské schisma, vlastní počátek Velkého rozkolu!

Nechápu Putnovo nadšení z umělého jazyka – staroslověnštiny – a umělého písma – hlaholice. Ale modernisté jsou konstruktivisté už z podstaty. Nic přirozeného jim není dobré. "Hlaholice je písmo hravé, na kterém vidíme stopy radosti, se kterou si dva intelektuálové sedli a začali si vymýšlet, jak by ta nová abeceda pro ten slovanský jazyk mohla vypadat." Co na tom, že se jí nedá psát, stejně jako esperantem mluvit. To tyhle inženýry lidských duší nijak neznepokojuje.

Updated.

Odpověď Bělohradskému

Dan Drápal má v mnohém pravdu: "Pro mě byl rozdíl mezi Západem a Východem skutečně rozdíl mezi svobodou (jakkoli nedokonalou) a otroctvím (jakkoli nedokonalým), zatímco mezi komunismem a nacismem vidím víc podobností než rozdílů. Aniž bych chtěl ty rozdíly bagatelizovat, zásadní podobnosti vidím v následujících bodech: Obě tyto ideologie počítaly s kolektivní vinou celých rozsáhlých skupin obyvatelstva, které byly nemilosrdně likvidovány. V prvním případě byly tyto skupiny definovány etnicky či kulturně (Romové, Židé), v druhém případě sociálně (kulaci, potažmo soukromě hospodařící rolníci vůbec, a „kapitalisté“.) Obě ideologie tyto skupiny systematicky likvidovaly. Obě dokázaly využívat demokratických mechanismů, aby posléze demokracii zrušily. Obě se chovaly velmi nepřátelsky vůči církvím. Obě byly násilnické a jejich „bezpečnostní“ složky mučily své odpůrce. Ano, srp a kladivo ve mně vzbuzují podobné pocity jako hákový kříž.
* * *
Václav Bělohradský mluví o „protiruské vášni“. Nu, nevím, zda bych svůj vztah k Rusku nazval „protiruskou vášní“, ale přiznám se bez mučení, že mám z Ruska strach. Rusko se nijak netají touhou po obnově svého impéria a také v tom podniká účinné kroky … Vztah k Rusku vidím jako naprosto legitimní a velké téma české politiky počátku 21. století a nijak se netajím, co by mělo být naším cílem: Udělat vše proto, abychom se znovu neocitli ve sféře ruského vlivu. Cesta, kterou toho dosáhnout, ovšem není jasně vidět. Zabrání naše aktivní členství v EU tomu, aby se Německo, případně i Itálie a Francie dohodly s Ruskem o tom, jaký bude osud menších národů střední Evropy, nebo nikoli? Nebudu tajit, že v této otázce váhám. Jist jsem si jediným: Měli bychom hledat co nejužší spojenectví s Poláky, Maďary, Slováky a třemi pobaltskými státy, neboť nás spojuje podobná historická zkušenost."

Amatérism BIS

via Nautilus. BIS se s professionalitou sobě vlastní pokusila získat konfidenta ve vedení Dělnické strany.

S infiltrací tajných služeb do extrémistických stran plně souhlasím, na rozdíl od omezování lidských práv jejich členů. Neonacisté jsou nebezpeční, a proto je třeba mít pod kontrolou. Není však možné to dělat takto dilettantsky. A věřím, že se ministr vnitra nepokusí zneužít získané údaje pro rozpuštění DS. To by mu stejně nebylo nic platné, jak ukazuje zkušenost z Německa. Provokace je protiústavní.

11. července 2009

Věra Tydlitátová má pravdu

motto:
"…svaté biskupy Crhu a Strachotu. Přišli z Říma ("z Říma pravím, ne z Pikardie, ne z Wittenberku, ne z Kunvaldu, ne z Lhoty Rychnovské, Berlína, Žitavy…") a po 510 let potom slynul národ český ctnostmi křesťanství i zásluhami a zázraky světců – až v době krále Václava IV. dva Němci z anglické země bludy Viklefovy do Prahy přinesli."
—František Jan Vavák podle Josefa Pekaře in O smyslu českých dějin. Rozmluvy, Praha 1990, p. 336.

"Jde tedy o tuto stopu, je to ona, která dává dějinám Velké Moravy smysl. Obyčejně je spatřována v cyrilometodějském dědictví. To má něco do sebe pouze pro Balkán a východní Slovany, pro střední Evropu ale nehraje (oproti mínění většiny slavistů) žádnou důležitější roli."


Tento text se na blog nehodí, protože má příliš široký záběr. Nicméně neznám časopis, kde by ho bylo možné otisknout, a proto se alespoň pokusím usnadnit čtení pomocí mezititulků.

Východiska
Problém sv. Cyrila a Methoděje (Άγιοι Κύριλλος και Μεθόδιος, původně Κωνσταντίνος a Μιχαήλ) nelze redukovat na otázku présentismu, jako to s článkem Věry Tydlitátové činí Ondřej Šlechta, a to i ve své rozšířené versi. Problém je mnohem hlubší. Pokusím se poukázat na některé jeho fasety.

Co je historie?
Začít je nutno touto základní otázkou, o níž jsem již přímo na LW psal několikrát. Historie není primitivní faktopis. Z chaotické minulosti musíme fakta vybrat. A jak? Prismatem dneška. Když čteme dnes Palackého, cítíme, jak je zastaralý. Protože má nesprávná fakta? Tomu je tak pouze ve zlomku případů. Ve skutečnosti je zastaralý, protože neodpovídá na dnešní otázky, nýbrž na 150 let staré. Domnělá herese présentismu tak není ničím jiným než bojovým pokřikem faktopisců. Podívejme se na dvě encykliky: positivistickou Grande munus a postmoderní Slavorum apostoli (český překlad). Dnes víme, že § 3 Grande munus ("Cyril went into the towns and homes of the Khazars. In a short time, after abolishing many superstitions, he won for Jesus Christ these people, who were taught by his word and moved by the spirit of God.") je rozporu s realitou, protože Chazaři byli judaisováni a když Cyril v roce 861 navštívil Chazary, kaganem byl Zachariáš. Ale jinak fakta v zásadě sedí.

Kdy slavit sv. Cyrila a Methoděje?
Je pozoruhodné, že se téměř nikdo nepozastaví nad 5. červencem, což není nic jiného než dobová moravská katholická intrika Friedricha Fürstenberga. V českých zemích se sv. Crha a Strachota od nepaměti slavili 9. března. Jenže "people could not travel to the planned massive festivities as easily, and therefore not in large numbers, on 9 March during the cold and muddy season, and that Lent was not an appropriate time for a joyful festival." Proto si našel datum, které by "vtipně" konkurovalo 6. červenci, tj. upálení Jana Husa.

Nicméně se ukázalo, že 5. červenec je svatými přecpaný: sv. Zoe Římská a později též sv. Antonio Maria Zaccaria. Proto byl svátek v roce 1887 administrativně přesunut na 7. července, což se v českých zemích nerespektovalo. II. vatikánský koncil revidoval mnohé, mimo jiné svaté a jejich svátky. Sv. Cyril a Methoděj byli v roce 1969 přesunuti na 14. února, den nebeského narození sv. Cyrila, tedy jeho smrti, což je obecně uznáváno jako správné datum.

Na Východě se sv. Cyril a Methoděj slaví 11. května juliánského kalendáře, tedy až do roku 2100 24. května, protože pravoslavní jsou většinou starokalendářní. Tento den má vyjadřovat den vytvoření hlaholice.

Velmocenská politika

Oč šlo velkomoravskému knížeti? Morava byla christianisována již dávno. Nicméně Rostislav hledal mocenskou oporu proti východofranské říši, jejímž králem byl Ludvík Němec (843–876). K tomu mu mohla posloužit jedině Církev, přičemž Rostislavovi bylo jedno, zda to bude z Říma nebo Cařihradu. Začala složitá velmocenská politika.

V roce 854 se Rostislav spojil s pohanským bulharským chánem Borisem I. proti východofranské říši. Ta se ale spojila s Chorvaty a Bulhary porazila. Toho využila i Byzanc a na Bulhary se vrhla rovněž. Boris se chtěl zahojit na Srbech, ale to se mu nepodařilo, neboť jej srbský kníže Mutimir porazil.

Papež nechtěl Ludvíka Němce zbytečně dráždit, a proto Rostislavovu žádost nechal bez odpovědi. Rostislav se proto v roce 862 musel obrátit na Byzanc a někdy v letech 863–4 Cyril s Methodějem na Moravu dorazili.

V té době již probíhal otevřený konflikt mezi Východem a Západem, neboť to bylo v roce 858, kdy Chazar, sv. Photius I., svrhnul sv. Ignatia. Fótiovské schisma sice bylo sice definitivně zažehnáno v roce 886, kdy byl Photius vyhnán z Cařihradu, nicméně fótiovská frakce nikdy nepřestala existovat. V 11. století se zmocnila moci a dokončila roztržku mezi Východem a Západem.

Jeho podstatou byl spor o církevní hranice na Balkáně. V roce 863 Boris hodlal konvertovat na křesťanství pomocí východofranských kněží. Tomu ale Byzanc zabránila, takže Boris v roce 864 přijal východní ritus. Povstalé pohanské rodiny byly vyvražděny do posledního muže. Součástí protioffensivy Říma bylo ustanovení církevní autonomie Moravy zřízením panonské arcidiecese v roce 869. Nicméně v Bulharsku Řím neuspěl; na VIII. ekumenickém koncilu (869–870) se Bulharsko stalo součástí Východu.

Kulturní význam věrozvěstů
Bratři vymysleli umělý jazyk – staroslověnštinu – a umělé písmo – hlaholici. Je ahistorickým nesmyslem představa, že kněží salzburské arcidiecése (aquilejský patriarchát nemá pro české země žádný přímý význam) snad kázali latinsky. Ve skutečnosti byla latinsky toliko mše. Papež pak schválil mši staroslověnskou, což pak v pravoslaví zkamenělo a žádné nové jazyky nejsou povoleny, na rozdíl od Vatikánu II.

Střet Okcidentu a Orientu
Je zjevné, že pozváním věrozvěstů o žádný střet Západu a Východu nešlo. Nicméně události nehodnotíme jen podle jejich okamžitého významu, ale i podle dlouhodobějších dopadů. Nebýt blahodárného roku 885, kdy byli z Moravy vyhnáni Methodějovi žáci, je vysoce pravděpodobné, že by české země spadly do orientálního civilisačního okruhu, stejně jako Rusko. A to by byla největší tragédie českých dějin. Západ totiž v bojích o investituru caesaropapism úspěšně překonal, čímž vytvořil předpoklady pro vznik demokracie. Ta je na Východě z podstaty věci nemožná.

A na tom nic nezmění různí nekritičtí rusofilové, kteří v Byzanci vidí jedinou římskou říši, jako kdyby nevěděli, že v roce 800 byla II. římská říše na Západě obnovena, nebo se pokouší Anglii obviňovat z caesaropapismu, jako kdyby nevěděli, že anglický král je toliko formální hlavou anglikánské církve, na rozdíl od Byzance, kde byl císař hlavou církve faktickou.

Pravoslavné hlediska vyjádřil Gorazd: Život sv. Cyrila a Metoděje a jejich poměr k Římu a Cařihradu (1936).

9. července 2009

Anglosaská civilisovanost

Jistěže všichni Anglosasové nejsou tak rusky barbarští jako europoslanec a šéf Britské národní strany (BNP) Nick Griffin.

8. července 2009

Cynthia Payne i v Česku

Slavná bordelmamá Cynthia Payne, která se proslavila možností platit za prostituci stravenkami, logicky získala následovníky i v ČR, jak reportují Lidové noviny: "V některých pražských privátech pak mohou muži za sexuální služby platit stravenkami."

6. července 2009

Letter to the Terrorists of Palestine

May 19, 1947, London. The British government protested to the United States government against American fund-raising drives for Palestine terrorist groups. The complaint referred to a "Letter to the Terrorists of Palestine" by playwright Ben Hecht, American League for a Free Palestine co-chairman, first published in the New York 'Post" on May 15. The ad said, "We are out to raise millions for you."
"My Brave Friends, You may not believe what I write you, for there is a lot of fertilizer in the air at the moment. But, on my word as an old reporter, what I write is true. The Jews of America are for you. You are their champions. You are the grin they wear. You are the feather in their hats. In the past fifteen hundred years every nation of Europe has taken a crack at the Jews. This time the British are at bat. You are the first answer that makes sense--to the New World. Every time you blow up a British arsenal, or wreck a British jail, or send a British railroad train sky high, or rob a British bank or let go with your guns and bombs at the British betrayals and invaders of your homeland, the Jews of America make a little holiday in their hearts...."

Vědomost o holocaustu

Často se uvádí, že teprve zpráva Rosenberga a Wetzlera, která byla publikována 15. června 1944, seznámila západní veřejné mínění s holocaustem. Ve skutečnosti již 22. ledna 1944 Roseveltův tajemník veřejně prohlásil při příležitosti zřízení Rady pro válečné uprchlíky: "He stressed that it was urgent that action be taken at once to forestall the plan of the Nazis to exterminate all the Jews and other persecuted minorities in Europe."

Bylo to zřejmě výsledkem snah Bergsonovy skupiny, zejména jevištního obrazu We Will Never Die z 9. března 1943: "There are four million Jews surviving in Europe. The Germans have promised to deliver to the world by the end of the year, a Christmas package of four million dead Jews. And this is not a Jewish problem. It is a problem that belongs to humanity and it is a challenge to the soul of man."

Updated.

Bůh je jen jeden

Soňa Diartová: "Korán jsem četla několikrát a ráda ho otevřu kdykoliv, zrovna tak Bibli, vždyť tyto svaté knihy jsou totéž. Jen jsou trochu jinak napsány a s časovým odstupem. Bůh je jen jeden a je jedno jestli se přikloníme ke křesťanství, judaismu nebo islámu. Měli bychom v první řadě zůstat slušnými lidmi."

A ještě něco.

Článek z blogu

Na blozích se občas objeví text, který prozradí, že jeho autor má vyprávěčský talent.

5. července 2009

Protestanti a židé

WEA vyhlásila:
God calls believers to take the gospel to the world. Everyone needs to hear this message including the Jewish people. Proclamation to Israel was Jesus’ priority. It also reflects the apostles’ practice of going to the Jew first. Nothing has occurred since Jesus came that changes the need for Israel and the nations.
* * *
We reject the notion that evangelism is deceptive in claiming that Jews can believe in Jesus. We also reject the accusation that evangelism is the equivalent of spiritual genocide. We affirm the right of Jewish believers in Jesus to practice those traditions that affirm their identity, reflect God’s faithfulness to his people and uphold the Messiahship of Jesus.
ADL odpovídá:
Promoting a campaign to convert Jews away from their faith is a serious affront to the Jewish people and disrespectful to Judaism’s own teachings. Though the World Evangelical Alliance claims it seeks to convert Jews out of their “love” for Jews, we believe that if the WEA really loved Jews, they would respect Jewish teachings and recognize the integrity of Jewish tradition.
* * *
To issue this declaration from Berlin, where the Nazis directed their Final Solution to exterminate the Jewish people, is the height of insensitivity. This Evangelical document is not an offer of love, but a prescription for hate. As long as the WEA teaches that Judaism is incomplete or misguided, anti-Semitism will continue.

Ahistorický článek Věry Tydlitátové

Tydlitátová: "Cyril s Metodějem se pokusili dostat Moravu pod vliv Byzance a vyrvat ji tak ze spárů Západu."

Prézentismus, typický nešvar mnoha lidí dneška, kteří chtějí "historicky bádat" – pohlížení na dávné události prizmatem dneška a výklad těchto události pod vlivem politického názoru.

Tydlitátová jen velice hrubě definuje Západ a snaží se jej postavit do kladného světla vůči byzantskému Východu, ale selhává ve snaze vyložit, co a proč Západ a Východ rozdělilo. Ve skutečnosti šlo o dlouhodobý proces a existovaly zde snahy ještě ve 13. století jej zvrátit (Lyonská unie). Označit velkomoravský spor o ritus "lámáním dějin" ve smyslu, zda budeme patřit na Západ, nebo "do Asie" je účelový historický nonsens.

Chápu, že pro některé lidi je důležité upravovat dějiny k obrazu ideálního konstruktu. Dnes máme ideální Západ a barbarský Východ. Co ale pozdější éra Oty III. a Silvestra II., jejichž pojetí obnovení Říše minimálně silně vykazovalo prvky césaropapismu? Pokus papežství o dominanci nad světskou mocí? Barbarské mučící praktiky fanatického (západního) kalvinismu, včetně jeho (východního) obrazoborectví? A naopak absenci něčeho, jako je inkvizice v Byzanci? Dějiny nejsou černobílé, mezi Západem a Východem existují rozdíly, ale narozdíl od Věry Tydlitátové se nedomnívám, že tyto rozdíly byly dány jaksi "per se", nýbrž podmíněny určitými okolnostmi a chováním aktérů. Už vůbec ale nezakládají nepřátelství, nebo kulturní odcizenost.

V kontrastu s tím vyznívá u Věry Tydlitátové nekritická adorace Jana Husa opravdu komicky. Máme být více na hrdí na bigotního puritána (PDF), jehož přičiněním ztratila na významu první středoevropská univerzita a jehož následovníci rozvrátili lucemburské dílo?

Lotyšská válka o nezávislost

Málo známá je lotyšská válka o nezávislost (1918–20), která skončila ratifikací rusko-lotyšské mírové smlouvy a debelací Lotyšské socialistické sovětské republiky.

Ethnické složení politbyra ÚV VKS(b)

Po ethnickém složení ÚV SDDSR(b) a sovnarkomu, zbývá poslední argument antisemitů: ethnické složení politbyra ÚV VKS(b) (rus. Политбюро ЦК ВКП(б)). Vybral jsem období mezi 17. a 18. sjezdem, protože je to období velkých čistek. Ty začaly tím, když se právě na 17. sjezdu VKS(b) ukázalo, že Kirov je nejvíce populárním ruským politikem, a skončily náhle 17. listopadu 1938 (když si odmyslíme vraždy vězňů v roce 1941).
  1. Gruzínec Иосиф Виссарионович Сталин (1919–1953)
  2. Rus Климент Ефремович Ворошилов (1926–1960)
  3. Rus Михаил Иванович Калинин (1926–1946)
  4. Rus Вячеслав Михайлович Молотов (1926–1957)
  5. Rus Валериан Владимирович Куйбышев (1927–1935)
  6. Žid Лазарь Моисеевич Каганович (1930–1957)
  7. Rus Сергей Миронович Киров (1930–1934)
  8. Polák Станислав Викентьевич Косиор (1930–1938)
  9. Gruzínec Григорий Константинович Орджоникидзе (1930–1937)
  10. Rus Андрей Андреевич Андреев (1932–1952)
  11. Armén Анастас Иванович Микоян (1935–1966)
  12. Ukrajinec Влас Яковлевич Чубарь (1935–1938)
  13. kandidát Ukrajinec Григорий Иванович Петровский
  14. kandidát Rus Павел Петрович Постышев
  15. kandidát Lotyš Ян Эрнестович Рудзутак
  16. kandidát Ukrajinec Андрей Александрович Жданов
  17. kandidát Lotyš Роберт Индрикович Эйхе
  18. kandidát Litevec Николай Иванович Ежов
  19. kandidát Rus Никита Сергеевич Хрущёв
Etnické poměry ani nemá cenu počítat.

Updated.

4. července 2009

Substituční theologie je zločin proti lidskosti

Inspirativní článek Věry Tydlitátové. Dodávám k němu, že národ Jana Husa dobře ví, že pravda se nedá nadekretovat, i když se mocní snaží sebevíce. Dříve nebo později vyjde najevo.

Update: Supersessionism.

Mt 7, 3-5

Petra Procházková napsala článek o svobodě slova v Rusku. Tak že by se podívala, jak to vypadá v ČR?

Update: Pro Andy bych dodal, že vražda Politkovské je stejným zločinem jako vražda Kasztnera.

Ivana Řápková opět mimo

Chomutovská pimátorka opět potvrdila, že v české státní správě absolutně nevyzná: "Vyzvala kvůli Kocábově podpoře squaterů ke zrušení ministerstva pro menšiny a lidská práva." Kdy už k ní konečně doputuje informace, že žádné ministerstvo pro menšiny a lidská práva neexistuje? Což si takhle přečíst zákon č. 2/1969 Sb.?

Svatá alliance po paroubkovsku

via Bohumil Doležal. Jiří Paroubek 1. 7. 2009 zveřejnil text, kde se na okraji vyjádřil ke svým rozhovorům s Putinem: "Premiér Putin na setkání se mnou hovořil o tom, že nabídne Evropě a USA strategické partnerství na bázi křesťanské civilizace. To jistě stojí za zvážení. Nemíníme bojovat bitvy, které jsme již vybojovány. Reálné hrozby mohou dnes jít odjinud."

Bohumil Doležal to kommentuje: "A na bázi křesťanské civilizace nás pak jako správný ruský imperialista, jehož hluboce zažitou zbožnost nechci nijak zpochybňovat, po ruském způsobu sežere. Mám podezření, že by to panu Paroubkovi zas tak až moc nevadilo, pokud by přitom on zůstal v ČPR (České pravoslavné republice) u vesla."

Není většího důkazu, že ruská zahraniční politika je naprosto konstantní, bez ohledu na régime. Jurodivý nápad cara Alexandra I. tak znovu ožívá. Na základě imperativu p. Zemana vás vyzývám, abyste si všichni ten úchvatný dokument přečetli celý.

Ukázka: "the three allied Princes looking on themselves as merely designated by Providence to govern three branches of the One family, namely, Austria, Prussia, and Russia, thus confessing that the Christian world, of which they and their people form a part, has in reality no other Sovereign than Him to whom alone power really belongs, because in Him alone are found all the treasures of love, science, and infinite wisdom, that is to say, God, our Divine Saviour, the Word of the Most High, the Word of Life."

2. července 2009

Ultralevicový pošuk

Britské listy jsou neuchutajícím zdrojem zábavy a poučení. Kde jinde s vážnou tváří otisknout takováto moudra: "Pokud byl někdy ve Velké Británii právní a tudíž demokratický stát, vše se změnilo. Alespoň od té doby, kdy začal porušovat nejdůležitější normy mezinárodního práva jako Chartu OSN či Washingtonskou smlouvu (NATO). Její první článek zavazoval, že se NATO zdrží ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem, neslučitelným s cíli OSN. Po agresích v Jugoslávii, Afghánistánu a v Iráku se z něj stal zločinecký stát."