"…svaté biskupy Crhu a Strachotu. Přišli z Říma ("z Říma pravím, ne z Pikardie, ne z Wittenberku, ne z Kunvaldu, ne z Lhoty Rychnovské, Berlína, Žitavy…") a po 510 let potom slynul národ český ctnostmi křesťanství i zásluhami a zázraky světců – až v době krále Václava IV. dva Němci z anglické země bludy Viklefovy do Prahy přinesli."
—František Jan Vavák podle Josefa Pekaře in O smyslu českých dějin. Rozmluvy, Praha 1990, p. 336.
"Jde tedy o tuto stopu, je to ona, která dává dějinám Velké Moravy smysl. Obyčejně je spatřována v cyrilometodějském dědictví. To má něco do sebe pouze pro Balkán a východní Slovany, pro střední Evropu ale nehraje (oproti mínění většiny slavistů) žádnou důležitější roli."
Tento text se na blog nehodí, protože má příliš široký záběr. Nicméně neznám časopis, kde by ho bylo možné otisknout, a proto se alespoň pokusím usnadnit čtení pomocí mezititulků.
Východiska
Problém sv. Cyrila a Methoděje (Άγιοι Κύριλλος και Μεθόδιος, původně Κωνσταντίνος a Μιχαήλ) nelze redukovat na otázku présentismu, jako to s článkem Věry Tydlitátové činí Ondřej Šlechta, a to i ve své rozšířené versi. Problém je mnohem hlubší. Pokusím se poukázat na některé jeho fasety.
Co je historie?
Začít je nutno touto základní otázkou, o níž jsem již přímo na LW psal několikrát. Historie není primitivní faktopis. Z chaotické minulosti musíme fakta vybrat. A jak? Prismatem dneška. Když čteme dnes Palackého, cítíme, jak je zastaralý. Protože má nesprávná fakta? Tomu je tak pouze ve zlomku případů. Ve skutečnosti je zastaralý, protože neodpovídá na dnešní otázky, nýbrž na 150 let staré. Domnělá herese présentismu tak není ničím jiným než bojovým pokřikem faktopisců. Podívejme se na dvě encykliky: positivistickou Grande munus a postmoderní Slavorum apostoli (český překlad). Dnes víme, že § 3 Grande munus ("Cyril went into the towns and homes of the Khazars. In a short time, after abolishing many superstitions, he won for Jesus Christ these people, who were taught by his word and moved by the spirit of God.") je rozporu s realitou, protože Chazaři byli judaisováni a když Cyril v roce 861 navštívil Chazary, kaganem byl Zachariáš. Ale jinak fakta v zásadě sedí.
Kdy slavit sv. Cyrila a Methoděje?
Je pozoruhodné, že se téměř nikdo nepozastaví nad 5. červencem, což není nic jiného než dobová moravská katholická intrika Friedricha Fürstenberga. V českých zemích se sv. Crha a Strachota od nepaměti slavili 9. března. Jenže "people could not travel to the planned massive festivities as easily, and therefore not in large numbers, on 9 March during the cold and muddy season, and that Lent was not an appropriate time for a joyful festival." Proto si našel datum, které by "vtipně" konkurovalo 6. červenci, tj. upálení Jana Husa.
Nicméně se ukázalo, že 5. červenec je svatými přecpaný: sv. Zoe Římská a později též sv. Antonio Maria Zaccaria. Proto byl svátek v roce 1887 administrativně přesunut na 7. července, což se v českých zemích nerespektovalo. II. vatikánský koncil revidoval mnohé, mimo jiné svaté a jejich svátky. Sv. Cyril a Methoděj byli v roce 1969 přesunuti na 14. února, den nebeského narození sv. Cyrila, tedy jeho smrti, což je obecně uznáváno jako správné datum.
Na Východě se sv. Cyril a Methoděj slaví 11. května juliánského kalendáře, tedy až do roku 2100 24. května, protože pravoslavní jsou většinou starokalendářní. Tento den má vyjadřovat den vytvoření hlaholice.
Velmocenská politika
Oč šlo velkomoravskému knížeti? Morava byla christianisována již dávno. Nicméně Rostislav hledal mocenskou oporu proti východofranské říši, jejímž králem byl Ludvík Němec (843–876). K tomu mu mohla posloužit jedině Církev, přičemž Rostislavovi bylo jedno, zda to bude z Říma nebo Cařihradu. Začala složitá velmocenská politika.
V roce 854 se Rostislav spojil s pohanským bulharským chánem Borisem I. proti východofranské říši. Ta se ale spojila s Chorvaty a Bulhary porazila. Toho využila i Byzanc a na Bulhary se vrhla rovněž. Boris se chtěl zahojit na Srbech, ale to se mu nepodařilo, neboť jej srbský kníže Mutimir porazil.
Papež nechtěl Ludvíka Němce zbytečně dráždit, a proto Rostislavovu žádost nechal bez odpovědi. Rostislav se proto v roce 862 musel obrátit na Byzanc a někdy v letech 863–4 Cyril s Methodějem na Moravu dorazili.
V té době již probíhal otevřený konflikt mezi Východem a Západem, neboť to bylo v roce 858, kdy Chazar, sv. Photius I., svrhnul sv. Ignatia. Fótiovské schisma sice bylo sice definitivně zažehnáno v roce 886, kdy byl Photius vyhnán z Cařihradu, nicméně fótiovská frakce nikdy nepřestala existovat. V 11. století se zmocnila moci a dokončila roztržku mezi Východem a Západem.
Jeho podstatou byl spor o církevní hranice na Balkáně. V roce 863 Boris hodlal konvertovat na křesťanství pomocí východofranských kněží. Tomu ale Byzanc zabránila, takže Boris v roce 864 přijal východní ritus. Povstalé pohanské rodiny byly vyvražděny do posledního muže. Součástí protioffensivy Říma bylo ustanovení církevní autonomie Moravy zřízením panonské arcidiecese v roce 869. Nicméně v Bulharsku Řím neuspěl; na VIII. ekumenickém koncilu (869–870) se Bulharsko stalo součástí Východu.
Kulturní význam věrozvěstů
Bratři vymysleli umělý jazyk – staroslověnštinu – a umělé písmo – hlaholici. Je ahistorickým nesmyslem představa, že kněží salzburské arcidiecése (aquilejský patriarchát nemá pro české země žádný přímý význam) snad kázali latinsky. Ve skutečnosti byla latinsky toliko mše. Papež pak schválil mši staroslověnskou, což pak v pravoslaví zkamenělo a žádné nové jazyky nejsou povoleny, na rozdíl od Vatikánu II.
Střet Okcidentu a Orientu
Je zjevné, že pozváním věrozvěstů o žádný střet Západu a Východu nešlo. Nicméně události nehodnotíme jen podle jejich okamžitého významu, ale i podle dlouhodobějších dopadů. Nebýt blahodárného roku 885, kdy byli z Moravy vyhnáni Methodějovi žáci, je vysoce pravděpodobné, že by české země spadly do orientálního civilisačního okruhu, stejně jako Rusko. A to by byla největší tragédie českých dějin. Západ totiž v bojích o investituru caesaropapism úspěšně překonal, čímž vytvořil předpoklady pro vznik demokracie. Ta je na Východě z podstaty věci nemožná.
A na tom nic nezmění různí nekritičtí rusofilové, kteří v Byzanci vidí jedinou římskou říši, jako kdyby nevěděli, že v roce 800 byla II. římská říše na Západě obnovena, nebo se pokouší Anglii obviňovat z caesaropapismu, jako kdyby nevěděli, že anglický král je toliko formální hlavou anglikánské církve, na rozdíl od Byzance, kde byl císař hlavou církve faktickou.
Pravoslavné hlediska vyjádřil Gorazd: Život sv. Cyrila a Metoděje a jejich poměr k Římu a Cařihradu (1936).
Není ta mapička trochu ujetá? Východní ortodoxii naleznete mimo jiné v Resslově ulici, která je spolehlivě mimo modrou oblast. Tomuto druhu úvah se říká eintopf. Budeme se horlivě hlásit k prézentismu, protože ten je spolu s hladem nejlepší kuchař při jeho vaření. Bizarním výcucem z dějin raného středověku dojdeme k tomu, že nás prozřetelnost vyrvala z "orientálního kulturního okruhu", ten si definujeme hezky nábožensky, přidáme zaklínadlo o demokracii, a kdo nevěří nábožensky i občansky našemu receptu není demokrat. S takovým zatočíme.
OdpovědětVymazatProč by měla být ujetá? Proč by nás mělo zajímat, co ve 20. století vzniklo v Resslově ulici? To na českou mentalitu nemá sebemenší vliv.
OdpovědětVymazatJsem odpůrce bojující demokracie, takže s nikým nechci zatáčet. Nicméně Vám a Vám podobným, jejichž "všechny azimuty" vedou do Moskvy, jasně říkám ne.
V Resslově ulici bylo pravoslaví rozhodně dříve než v Královci. Copak pro krista boha je opravdu rozhodující náboženství, copak opravdu nemáme v tom vyjedeném intelektuálním krámku nic lepšího, s demokracií se legitimace moci jedním vládnoucím náboženstvím snáší jako oheň s vodou.
OdpovědětVymazatTvrzení, že "všechny mé azimuty" vedou do Moskvy je nehorázný nesmysl. Snažím se v rámci svých možností uchovat si rozhled o světě, dívám se na Al Jazíru, učím se více jazyků, nejen ruštinu.
Výbornou analýzu huntingtonského primitivismu přikládám
OdpovědětVymazathttp://www.orient.cas.cz/odd/oaf/mendel/stretcivil.htm
Byzantská říše ale zkrátka JE je právoplatným nástupcem Římské říše. S tím se nic nenadělá, ani pokud budou zastánci takového tvrzení nazváni rusofily. Podstatné je, že po pádu ZŘŘ byla Východořímská říše (posléze tedy Byzanc) okolním světem akceptována jako dědic Říma. Západní část byla mocensky bezvýznamná a slabá. Translatio do Byzance bylo jediným možným řešením.
OdpovědětVymazatTo, že byla Římská říše roku 800 obnovena na Západě, je problematické tvrzení, které lze samozřejmě podpořit řadou jak pozititivních, tak negativních argumentů. V zásadě je nutné si uvědomit, že rok 800 má kořeny v tzv. Pipinově donaci, kdy papež Štěpán II. žádá o ochranu franského majordoma, jelikož je sám tísněn Langobardy a nevychází s Byzancí (zrovna tam probíhá ikonoklasmus).
Rokem 800 je sice obnoveno císařství na Západě a začínají se objevovat vzájemné kulturní rozdíly, které začínají vytvářet odlišná centra, ale politicky Byzanc nijak legitimity císařství v tento okamžik zbavena není. V následujících letech a staletích Byzanc slábne a orientuje se na Východ a Balkán, čili ztrácí "impérium" ve prospěch Západu. Ve skutečnosti ale můžeme maximálně přistoupit na to, že zde byla impéria dvě, nikoli, že Západ rokem 800 zbavil Byzanc statusu impéria.
Historii samozřejmě musíme pokud možno vnímat uceleně, ne si z ní vybírat. Dějiny rozhodně nemají svůj konkrétní smysl. V 9. nikdo nemohl vědět, co se stane např. za 100 let. Rozhodně nelze obviňovat Rastislava kvůli příchodu byzantské misie, protože kulturní rozlišení Východ a Západ je až pozdějším politickým konstruktem. V té době nikdo v těchto kategoriích nepřemýšlel. Je to podobné, jako napadat gynekologa Kláry Hitlerové, roz. Poelzlové, že neprovedl interrupci. Navíc když už se tu máme bavit v rovině uchytitelnosti a neuchytitelnosti liberální demokracie (jako by ona byla nějakým vyšším smyslem dějin), pak musím říct, že se domnívám, že onen "východní duch" je dílem spíše tatarské okupace Rusi a osmanské okupace Balkánu, díky kterým se tyto geograficko-politické okruhy vůči Západu bezpochyby zpozdily ve vývoji.
Čistě hypoteticky, kdybychom přijali a udrželi východní ritus, právě z dnešního pohledu nebylo ještě nikde psáno, že bysme byli součástí východního okruhu. Vlivy, rozdělující Západ a Východ příchází totiž až později - Schizma, tatarská okupace, expanze osmanské říše.
Předně ale nevím, proč najednou existuje potřeba do těchto událostí rýpat a interpretovat je (dle mého účelově) jako svár mezi pozdější západní demokracií a východní despocií? V českých zemích se udržel západní vliv a to nezmění ani fanatičtí panslavisté ze Slovanského výboru. Tak proč nazývat příchod C. a M. (téměř) největší katastrofou v čes. dějinách?
Že by v tom narozdíl od nekritického rusofilství byla naopak nekritická nenávist ke všemu východnímu?
Jinak díky za upřesnění data.
OdpovědětVymazatNicméně k "blahodárnému vyhnání Metodějových žáků" je dobré vědět, že se tak stalo díky nitranskému biskupu Wichingovi, který přešel k nepřátelům VM - králi Arnulfovi. Také on má přičinění na tom, že samostatná církevní organizace přestala na VM existovat.
No jen bych chtěl trochu polemizovat s tou tezí o dějinném zpoždění v důsledku zahrnutí do mongolské a turecké mocenské oblasti. V té době to rozhodně pravda nebyla, šok a zaostávání přišlo až s přesunem rozhodujících obchodních cest z pozemních na námořní a objevením se nových možností z trojúhelníkového obchodu. Tehdy se na periferii dostalo všechno, co se nacházelo východně od Rýna, rozhodující byla jednoznačně geografická poloha.
OdpovědětVymazatV Resslově ulici sice bylo pravoslaví dříve než v Královci, ale ani Královec není podstatný.
OdpovědětVymazatAl Jazíře je ČR ukradená. Na rozdíl od hladového Putina. A to je to podstatné.
Když si tady budeme hrát na legalisty, OK, ale pak je právoplatným nástupcem římské říše latinské císařství.
OdpovědětVymazatKulturní rozdíly byly vždycky, dávno před rokem 800. Byzanc byla mnohem náchylnější k heresím, a proto byl nutný papež jako strážce pravověří.
V 9. nikdo nemohl vědět, co se stane např. za 100 let.
To sice ano, ale to nic nemění na tom, že Rostislav udělal objektivní chybu, kterou naštěstí Svatopluk napravil.
liberální demokracie
Nesmyslný pojem na úrovni "lidové demokracie".
"jako by ona byla nějakým vyšším smyslem dějin"
A není snad?
musím říct, že se domnívám, že onen "východní duch" je dílem spíše tatarské okupace Rusi a osmanské okupace Balkánu
Chybné zdání. Kyjevská Rus byla germánská spíše než slovanská. Mezi Rusy a Tatary byla vzájemně výhodná symbiosa. Byzanc byla v úpadku dávno před rokem 1453. Ukrajina nikdy nebyla okupována Tatary či Turky, přesto to nebylo nic platné.
V českých zemích se udržel západní vliv
OdpovědětVymazatAno, ale nebýt Svatopluka, nikdo neví, jak by to dopadlo.
Tak proč nazývat příchod C. a M. (téměř) největší katastrofou v čes. dějinách?
Protože to mohlo znamenat, že se staneme součástí Východu.
Že by v tom narozdíl od nekritického rusofilství byla naopak nekritická nenávist ke všemu východnímu?
Ne, pouze je Východ vůči Západu inferiorní.
Také on má přičinění na tom, že samostatná církevní organizace přestala na VM existovat.
OdpovědětVymazatWiching pouze urychlil neodvratný process o 22 let.
Navíc Gorazd I. od roku 900 arcibiskupem byl.
OdpovědětVymazatNe, vyšším smyslem není, protože se spolu s dějinami vyvíjí i samotná definice "demokracie".
OdpovědětVymazatKyjevská rus byla germánská? Těch pár varjažských náčelníků nepředstavuje kulturní převrstvení. Slovanský živel germánský velice rychle (a nenásilně) pohltil.
Na zákldě Lva Gumileva nelze hovořit o afinitě Rusů a Tatarů. Minimálně ne bez toho, aby se zdůraznilo odlišné pojetí "zapadniků" a Евразитcи.
Rostislav žádnou objektivní chybu neudělal. Bylo chybou nebránění se v září 1938? Podle někoho ano, podle někoho ne. Stejné je to s VM. To, že někdo poznal racionální smysl dějin v odvržení staroslověnské liturgie nevylučuje, že jiný subjekt zastane odlišný výklad o dějinném "smyslu". Objektivity zde není.
Inferiorní? Proč? Co to je za totálně subjektivní argumentaci??
Kulturu vždy tvoří elity, nikoliv massy.
OdpovědětVymazatZápadnici jsou v Rusku na vymření. Teď tam letí xenofobie.
Historie je subjektivní a vždy byla. Není to přírodní věda.
Boha živýho, kulturu tvoří elity, třeba Martin Komárek, Graubner, pan Peters, wikipedisti. Pámbů s náma a zlej pryč.
OdpovědětVymazat"Kulturu vždy tvoří elity, nikoliv massy"
OdpovědětVymazatMassy dělají kulturu z výtvorů elity. Proto máme Gotty, Janečky, Michaly Davidy a jiné sráče. Nebýt mass, mohl být z Michala Davida vynikající jazzman.
Za dvě hodiny odjíždím na Podkarpatskou Rus a tak jen velmi stručně: zcela se ztotožňuji se stanoviskem Ondřeje Šlechty a illusi, že historici jednoho dne pochopí, že historie nepopisuje skutečnost v její celistvosti, ale pouze subjektivně reflektuje jednu její facetu, tedy tuto illusi jsem již dávno ztratil. To je jako když si bibličtí vědci myslí, že Písmu a víře rozumí lépe než duchovníci.
OdpovědětVymazatJá bych historiky šmahem nezatracoval.
OdpovědětVymazatPetersův aktivismus s tím ovšem má společné jen to, že se vyjadřuje k době minulé, docela mi to někdy připomene učebnice dějepisu z 80. let.
Co ovšem vždycky ocením, je spousta zajímavých věcí, které se takto dozvím a které mne občas přivedou k bližšímu seznámení se. Za to Petersovi patří moje díky.
Pro mne je podstatou historie (objektivní)rekonstrukce, nikoliv (subjektivní)hodnocení.
Pravda je někde uprostřed. Zkoumání historie je jistě věc subjektivní, ale při troše dobré vůle se lze dostat k plaché lani realitě podstatně blíže, než se to vede panu Petersovi, toho času vybavenému bagančaty podle normy NATO, která jsou údajně nějak specificky kulturní.
OdpovědětVymazatGogo, Vám není pomoci. Je Vám úplně jedno, že jste ustrnul před 150 lety. Přitom, kdyby Vám někdo řekl, že máte v technice zahodit nejen počítač, ale i kalkulačku, tak byste si klepal na čelo. Tak si aspoň přečtěte toho Třeštíka, proboha. Není to tak dlouhé a nijak zvlášť Vás to nezatíží.
OdpovědětVymazat"Gogo, Vám není pomoci. Je Vám úplně jedno, že jste ustrnul před 150 lety."
OdpovědětVymazatTak, tak, komu není pomoci, tomu není rady... :-)
Myslím, sociální vědy jsou natolik gumové, a poplatné pseudokulturním vlivům, že je lépe mít vlastní názor. (tj. v mém případě, že primární úloha historie tkví v co nejvěrnější rekonstrukci, sekundární úlohou je pak pak interpretace-popularizace)
U přírodních věd by mi nesoulad s pozorováním vadil. Kalkulačka je pouhá instrumentace, to je jako byste chtěl kecat paleontologovi do výběru lopatky a štětce.
"Toho Třeštíka" už jsem četl mimochodem dvakrát.
OdpovědětVymazatTohle je něco pro Vás, pane Petersi: jednou jsem četl, že maďarské kmeny přišli do střední Evropy právě proto, že je z jejich původních sídel vyhnali Varjagové.
OdpovědětVymazat