5. července 2009

Ahistorický článek Věry Tydlitátové

Tydlitátová: "Cyril s Metodějem se pokusili dostat Moravu pod vliv Byzance a vyrvat ji tak ze spárů Západu."

Prézentismus, typický nešvar mnoha lidí dneška, kteří chtějí "historicky bádat" – pohlížení na dávné události prizmatem dneška a výklad těchto události pod vlivem politického názoru.

Tydlitátová jen velice hrubě definuje Západ a snaží se jej postavit do kladného světla vůči byzantskému Východu, ale selhává ve snaze vyložit, co a proč Západ a Východ rozdělilo. Ve skutečnosti šlo o dlouhodobý proces a existovaly zde snahy ještě ve 13. století jej zvrátit (Lyonská unie). Označit velkomoravský spor o ritus "lámáním dějin" ve smyslu, zda budeme patřit na Západ, nebo "do Asie" je účelový historický nonsens.

Chápu, že pro některé lidi je důležité upravovat dějiny k obrazu ideálního konstruktu. Dnes máme ideální Západ a barbarský Východ. Co ale pozdější éra Oty III. a Silvestra II., jejichž pojetí obnovení Říše minimálně silně vykazovalo prvky césaropapismu? Pokus papežství o dominanci nad světskou mocí? Barbarské mučící praktiky fanatického (západního) kalvinismu, včetně jeho (východního) obrazoborectví? A naopak absenci něčeho, jako je inkvizice v Byzanci? Dějiny nejsou černobílé, mezi Západem a Východem existují rozdíly, ale narozdíl od Věry Tydlitátové se nedomnívám, že tyto rozdíly byly dány jaksi "per se", nýbrž podmíněny určitými okolnostmi a chováním aktérů. Už vůbec ale nezakládají nepřátelství, nebo kulturní odcizenost.

V kontrastu s tím vyznívá u Věry Tydlitátové nekritická adorace Jana Husa opravdu komicky. Máme být více na hrdí na bigotního puritána (PDF), jehož přičiněním ztratila na významu první středoevropská univerzita a jehož následovníci rozvrátili lucemburské dílo?

9 komentářů:

  1. Normální lysenkovština, tohle přece nastane vždycky když se aktivista začne montovat do oblastí vyhražených vědě. Podle bolševika přece bylo husitství "nejsvětlejšim okamžikem našich dějin" (aspoň do vítěznýho februára, zřejmě plagovali i Jiráska) tak se to možná paní Věře též zažralo.

    OdpovědětVymazat
  2. Hus naopak "lucemburské dílo" opravoval. Jako zátěž po Karlu IV zůstala silná města - s německým patriciátem. Přebujelá církevní správa, vysávající zemi. Církev vlastnila celou třetinu pozemkového vlastnictví. Husictví alespoň nakrátko vrátilo moc a vládu do českých rukou.

    OdpovědětVymazat
  3. Husictví alespoň nakrátko vrátilo moc a vládu do českých rukou.

    Hm, ale za jakou cenu! Jak mám respekt k Janu Husovi, tak husiti jsou pro mě talibánští hrdlořezi a nic na tom nemění to, že mluvili česky.

    OdpovědětVymazat
  4. Skoda, ze se vse resi nasilim. Dnes by stacilo bojkotovat Talmudvizi a proste se vyhybat vsemu co przni nase kultury.
    Ted zrovna bloguji s nekym a dozvidam se, ze CR jiz neni o moc jine nez USA.

    OdpovědětVymazat
  5. Ano, husiti byli talibanští hrdlořezi hlásající svobodu vyznání. Pěkná pitomost, co?

    OdpovědětVymazat
  6. Kde jste přišel na to, že husiti hlásali svobodu vyznání? Tu svobodu mysleli jen pro sebe; což je pro extrémisty typické.

    OdpovědětVymazat
  7. Neználku, zeptejte se těch upálených mnichů, jak si té svobody vyznání užili!

    OdpovědětVymazat
  8. Pro svobodu vyznání dodali její nutnou podmínku. Rovnost sil. Teprve vědomí, že vyhladit veškerá jiná náboženství je nemožné mohlo vést k přijetí náboženské tolerance, nejprve jako nutného zla, tudy šel vývoj.

    OdpovědětVymazat
  9. Podle této theorie se Husovi dostalo rovnosti sil až na hranici, a ruským pravoslavným duchovním v gulagu.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>