23. října 2010

Básně naučené nazpaměť

K zvláštním fenoménům české školy patřila (patří?) povinnost žáků naučit se některé vybrané básně nazpaměť. Člověk si je pak obvykle pamatuje celý život. Jedná se o dosti zvláštní směsici, která ze všeho nejvíce odráží vkus 50. let. Posuďte sami seznam básní, které dodnes umím odříkat:
  1. Karel Hynek Mácha: monolog odsouzence z Máje
  2. Karel Jaromír Erben: Kytice
  3. Karel Jaromír Erben: Polednice
  4. Vítězslav Hálek: Večerní písně 10
  5. Jan Neruda: Jak lvové bijem o mříže
  6. Petr Bezruč: Maryčka Magdónova
  7. Александр Пушкин: první strofa z К морю
  8. Николай Некрасов: úryvek z На Волге
  9. Иван Тургенев: Русский язык
  10. William Shakespeare: As You Like It 2.5.1 (Amiens)
Hálkova Večerní modlitba tam nezapadá. Tu jsme se museli naučit za trest z rozhodnutí učitelky.

To, že je dodnes umím odříkat, neplatí ale stoprocentně. Učil jsem se rovněž první dva zpěvy Erbenova Vodníka, ale ty už si nepamatuji, stejně tak úryvek z Čelakovského básně Toman a lesní panna.

Přiznám se, že tehdy mne více zaujaly tyto verše:
  1. William Shakespeare: Hamlet 3.1.64 (Hamlet)
  2. William Shakespeare: As You Like It 2.7.139 (Jaques)
  3. Jan Kollár: Předzpěv k Slávy dcera
  4. Александр Пушкин: Письмо Татьяны Онегину
  5. Karel Hynek Mácha: první zpěv Máje
  6. Максим Горький: Песня о буревестнике
Updated.

9 komentářů:

  1. ...stále patří. Ale upřímně řečeno - z hlavy bych už neodříkal pravděpodobně žádnou a seznam už také nejsem schopný dát do kupy (krom prvních třech z vašeho výčtu) - třetí rok po maturitě. .)

    OdpovědětVymazat
  2. No, neumím to odříkat úplně bez chyby.

    Jak lvové bijem o mříže zřejmě konečně zmizelo, ruštinu nemáte a ten Shakespeare byla specifická volba mé učitelky.

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, to je zkurvenej zvyk. A to mám prosím poezii rád. Ale rozhodně si jich nepamatuju tolik jako Vy, ani jsem se jich tolik neučil. Asi to bude tím, že až do třeťáku gymplu mi ta škola byla dost lhostejná.

    OdpovědětVymazat
  4. My jsme se asi nic nazpamět povinně neučili, ale vzhledem k nudě během hodin na gymplu bych dal dohromady některé básně z Kytice, Slezských písní, dvě básně od Wolkera a básně Země mluví a Epigram z naší vesnice od Dyka. A to jsem to nikde veřejně nepřednášel...

    OdpovědětVymazat
  5. Když se koukám na obsah Slezských písní, tak jsem si jist jen básněmi: Labutinka, Den Palackého, 70 000, Návrat a začátkem Papírového Mojšla. Dosti nepřesně bych zrekonstruoval Lazy. Oproti tomu báseň Vrbice se mi zcela vykouřila z hlavy, ačkoliv vím, že jsem ji krátký čas nazpaměť uměl.

    OdpovědětVymazat
  6. Zapomněl jsem, :-) že umím Maryčku Magdónovu. Díky za připomenutí.

    OdpovědětVymazat
  7. Člověk zapomíná, co nazpaměť umí. Teď jsem se zamyslel a z dob gymplu si ještě pamatuji Krchovského Necítím se ve své kůži, Dykovu Českou ukolébavku a Halasovu Praze.

    OdpovědětVymazat
  8. Ze Shakespeara mne zaujalo toto: http://www.monologuearchive.com/s/shakespeare_067.html


    Nazpaměť jsem se to ale neučil...

    OdpovědětVymazat
  9. Zato my jsme měli "hodnotnou" americkou poesii. Langston Hughes. "I live on a park bench, you, Park Avenue, a lot of distance between us two." Otřes, leč zaručeně levicový.

    Z české literatury jsme se tolik nazpaměť neučili, takže umím zřejmě jen Máj, pak Halase, "Ach zvoní, zvoní zrady zvon, Francie sladká, hrdý Albion, a my jsme je milovali", něco málo z Bezruče ("šel tudy básník, ten jiné měl oči"), Wolkera, Vrchlického, Dyka atp.

    Hodně bylo naopak v ruštině, a kupodivu dobré věci, jako dopis Таньи Онегину, a vůbec spoustu dalšího, včetně 20. století.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>