Není to isolovaný případ

via Nautilus. "„Setkáváme se často s případy lidí, kteří přijdou s vymyšleným obviněním, tento je ale zcela výjimečný,“ citovala agentura Reuters mluvčího okresního soudu v saském Hainichenu Lutze Hasselmanna." Nesmysl, Kapitán má pravdu: "Jedná se o známý jev. Stejně jako v dobách inkvizice ochotní svědci viděli poletující čarodějnice nebo sabat u sousedky, i dnes generují slabší povahy svědectví na společenskou objednávku."

Rozhovor se Sarah Palin

Přiznala v něm: "other than a trip to visit soldiers in Kuwait and Germany last year, her only other foreign travel was to Mexico and Canada."

Lavrov v. Miliband

Lavrov tvrdí, že ve známém telefonickém rozhovoru s Milibandem nenadával britskému ministru zahraničí, nýbrž toliko citoval názor nejmenovaného evropského ministra zahraničí na Míšu Saakašviliho: "Je to zasraný šílenec."

Zrušení moderace

Protože na tento blog píše stále více lidí, kteří jsou určitě netrpěliví, kdy už bude jejich příspěvek zmoderován, zkusil jsem moderování vypnout. Bohužel, moulové (trollové) jako Petr Maule nikdy nespí, takže bylo nutné moderování opět zapnout, jinak bychom se umazali k smrti. Přesto bych chtěl dát stálým přispěvatelům nabídku: Pošlete mi e-mail a já Vás pozvu na LW. Nebudete mít z toho žádné povinnosti, jen Váš text nebude podléhat moderaci.

Updated.

Doležal o vztahu Paroubka ke Klausovi a Zemanovi

Jen zřídkakdy se stane, aby někdo dokázal vyslovit o thematu medialně znovu a znovu, celé roky propíraném a neskutečně otřepaném opravdu novou myšlenku a odkrýt nový úhel pohledu. Včera se to podařilo Bohumilu Doležalovi:

Paroubek není intelektuál jako Zeman, necítí s Klausem žádnou solidaritu, je to zkušený normalizační manažer a lidi jako Klaus považuje za vzbouřené podržtašky, s nimiž je třeba zamést (tak, jako se mu to brilantně podařilo se Zemanem).

Homofóbije a Wikipédije

Web D-FENS komentuje dění na české Wikipedii. Některé věci mi přijdou tak týden či dva zpátky, ale jinak je vidět, že si dění na Wikipedii všímá stále více lidí.

Manifest berenismu

Posvátnou mantrou právních ignorantů na české části původní wikipedie je: "Blokování není trest! Je to pouhé opatření." Koho by zajímalo podrobnější odůvodnění této hluboké myšlenky, může si je přečíst.

Nechodím ke kováříčkům, když mohu ke kováři, a proto jsem se nedávno Berena otázal, zda již nenastal čas ukončit ten směšný lynch, který vůči mně trvá již 3 roky. Pravil, že nesmím rok pomlouvat (čti: kritisovat) wikipedisty a wikipedii. To je mi svoboda slova milejší.

"Někdo se dopustí ošklivých osobních útoků a dostane ban. Po čase projeví účinnou lítost, slíbí, že už si na to dá pozor, že už to neudělá … pokud má ban jako u nás pouze ochrannou funkci, lze ho zrušit rovnou, protože hrozba opakování je díky vyjádření provinilce zanedbatelná." Inu, v pokročilém berenismu toto platí jen pro cyniky. Mně to doživotí nechtějí zkrátit ani na 20 let, jak jsem je slušně žádal.

Kánon české literatury

Dlouhá léta pracuji na kánonu světové literatury. Proto mne zaujala Corwexova poznámka o současném středoškolském kánonu české literatury: "minimálně středními školami se táhne spíše mírně promýcený než obohacený kánon z dob ČSSR, a hlavně bych v jeho vyjádření viděl kromě povzdechu prostě upozornění na ošidnost kánonů, byť je třeba jejich utváření zrovna méně spjato se státní politikou. Vší tou suchopárnou postkoloniální, feministickou a podobnou literaturou na to téma se prokousávat nehodlám, ale snad se nikdo nebude tvářit, že dosazením Klímy a vyškrtnutím Majerové jsme získali nějaký definitivní panteon."

Je pozoruhodné, jak se literatura stále ještě učí po jménech, nikoliv po dílech. Jako kdyby všechna díla jednoho autora byla geniální, zatímco autor jedné knihy nestál za zmínku. Přitom Nejkrásnější svět se určitě v pubertě dá číst.

Tak tady jsou knihy mého zárodečného českého kánonu:

1. Karel Hynek Mácha: Máj
2. Karel Jaromír Erben: Kytice
3. Božena Němcová: Babička
4. Jan Neruda: Povídky malostranské
5. Alois Jirásek: Temno
6. Petr Bezruč: Slezské písně
7. Ladislav Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha
8. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
9. Jiří Wolker: Těžká hodina
10. Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška
11. Jaroslav Durych: Sedmikráska
12. Vladislav Vančura: Rozmarné léto
13. Karel Čapek: Povidky z jedné a druhé kapsy
14. Karel Čapek: Ze života hmyzu
15. Eduard Bass: Cirkus Humberto
16. Vladimír Neff: Sňatky z rozumu
17. Josef Škvorecký: Zbabělci
18. Vladimír Holan: Noc s Hamletem
19. Václav Havel: Zahradní slavnost
20. Vladimír Páral: Milenci a vrazi
21. Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále
22. Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí

Updated na základě diskusse pod článkem. Dětskou literaturu jsem po úvaze škrtnul. Patří do jiného kánonu.

Význam slov

Tak jsem hodlal věc vyjasnit, ale i Tomáš Pecina i Kapitán mne pochopili příliš doslovně. Debata přeci nebyla o dualitě vědec – inženýr, kterou oba chápou příliš doslovně, nýbrž o dualitě primární a sekundární pramen. Proto jsem vymodeloval vědce, který používá primární prameny (samozřejmě, že ne vždy) a inženýra, který používá sekundární prameny (samozřejmě, že ne vždy). Asi to bylo příliš abstraktní a oba pojmy příliš zatíženy svým obvyklým významem.

Ve skutečnosti v ČR skoro žádný vědec, tj. člověk který posune theorii, není. Jsou tu jen samí výzkumníci, tj. lidé, kteří produkují data pro vědce.

Polemika s Kapitánem

Kapitán napsal polemiku s mým starším článkem. Obávám se, že každý hovoříme o něčem poněkud jiném. Pokusím se tedy znovu a lépe vysvětlit své postoje, když zůstaly nepochopeny.

Základem každého poznání je přesné pojmosloví. Nemám-li přesné pojmy, nemůžu mít ani relevantní poznání. Používám-li pleonasmy jako je trvalé bydliště, davový lynch či lidová demokracie, mé poznání je rozplizlé už definičně a málo smysluplné.

Nejprve k pojmu intelektuál. Znamená prostě: vzdělanec. Tento pojem není přesně definovaný, takže nemá smyslu na něm stavět snahu o důkladnější poznání. Slouží pouze k prvnímu přiblížení. Podle restriktivní francouzské definice je vzdělencem ten, komu vyjde jeho vlastní kniha. Mně se více zamlouvá extensivní definice, že intelektuálem je ten, kdo se zamýšlí nad tím, jak věci fungují a je k tomu vybaven určitou sadou vědomostí. K tomu však není třeba "papír", který čecháčkové tak přeceňují. Právním intelektuálem je Tomáš Pecina, protože se zamýšlí nad tím, jak právo funguje. Právními intelektuály není mnoho právníků (raději nebudu jmenovat), protože právo jen tupě aplikují, případě jsou schopni pouze triviální úvahy.

Společně s Julesem Vernem bych odlišit vědce / umělce, kteří přinášejí originální výtvory, a inženýra (tím myslím ideální typ, nikoliv absolventa ČVUT), který je jen používá. Samozřejmě, že to používání není mechanická robotická práce a vyžaduje myšlení. Ale úplně jiného druhu než je kreativita tvůrců. Když si bude inženýr hrát na vědce, nebude ani tím, ani oním, nýbrž směšným strýčkem Františkem ze Saturnina. Když vědec nebude ve svém základu inženýrem, nebude vědcem, nýbrž Diogénem ze sudu. Géniové rostou na ramenech obrů. Ale uznávám, že druhá these je sporná. Přilišné poznání může bránit intuici. Genialita je irracionální a nevypočitatelná.

Inženýr primární prameny nepotřebuje. Naproti tomu musí dokonale znát sekundární literaturu. Výběr sekundární literatury není aktem víry, nýbrž aplikací znalosti. Pak se nemůže stát, že bude ignorovat závěry moderní biologie o užitečnosti homosexuality pro populaci, když se na celou věc chceme dívat biologicky. Jsem také "inženýr" a snažím se nebýt ignorantem.

Nepochybuji o tom, že vědec / umělec je něco víc než inženýr. Géniů je velice málo. Proto je taková škoda, že mstivý udavač zašlapal Luboše Motla, ať už si o jeho mimovědecké činnosti myslíme cokoliv. Nemají géniové nárok na vyšší míru tolerance okolí?

Na závěr bych chtěl dodat, abychom si nepletli vědce s pouhým výzkumníkem, jak činí obecný jazyk, protože výzkumník není nic než inženýr sui generis.

Updated.

Výpověď oběti mediální štvanice

Věra Jourová, která v letech 2004-2006 byla náměstkyně ministrů ČSSD pro místní rozvoj (Jiřího Paroubka a Radko Martínka).

Michal Semín o Rusku

Je vždy osvěžující si přečíst něco, co nezapadá do mediálního mainstreamu. Tak i hlas katholického ultrakonservativce: "Ruský národ byl nejmocnějším národem Sovětského svazu, a nese tedy největší míru odpovědnosti za spáchané zločiny a příkoří, způsobená okolním národům. Přesto bychom neměli zapomínat na to, že příčinou rozpínavosti SSSR nebyla snaha Ruska dobýt svět, ale mesianistická ideologie komunismu, jež byla Rusku implantována zvenčí. Komunismus se nezrodil v Rusku (většina bolševických vůdců byla židovského původu) a je to jen shoda historických okolností a určité rysy ruské národní povahy, jež z Rusů učinily mozkové centrum komunistické říše. Komunistická ideologie hraje v současné ruské společnosti jen zanedbatelnou roli. Daleko důležitější úlohu dnes hraje státem podporované národovectví a pravoslaví. Tím se také dnešní Rusko liší od Západu, kde je ohled na národ či náboženství ze strany státu téměř nulový. Mám k ruskému pravoslaví z řady důvodů kritický postoj, ale jedno mu upřít nemohu – v dnešním Rusku je hrází proti libertinismu, trůnícímu v západních demokraciích."

Pozornosti doporučuji i následnou diskussi mezi autorem a Leo Pavlátem.

Updated.

Politické názory Václava Klause

Jsou do značné míry záhadou. Bývá označován tu za liberála, tu za konservativce, ale nic z toho nesedí. Sofistikovanější nálepka zní, že je "konservativně–liberální", ale to je podobný nesmysl, jako kdyby někdo řekl, že je "horko–studený". Konservativism a liberalism jsou jako oheň a voda. Byť mají v porovnání se socialismem mnohé společné, v některých aspektech (homosexualita, svoboda projevu, euthanasie, potraty) se člověk musí vždy rozhodnout, zda bude liberálem či konservativcem.

Proto je nutno přivítat flame war, která se na Jiném právu rozvinula o článku, který se původně jmenoval Václav Klaus se přihlásil k ideovým základům totality. Takto explicitně formulovaný odpor většiny právníků k ekonomovi Klausovi nakonec nenechal tu menšinu, která jeho názory sdílí, klidnou. Své názory proto v diskussi představil i blízký spolupracovník presidenta republiky, Pavel Hasenkopf.

První komplexní hodnocení Václava Klause přinesl Tomáš Pecina. Ačkoliv jeho text je výstižnou zkratkou, ve výsledku se jedná spíše o karikaturu. Byť i karikatura může mnohé osvětlit, osobně dávám přednost neutrální deskripci.

Vynechám názory protistrany na theorii práva, protože se domnívám, že president republiky v tomto oboru ucelené názory nemá, takže přejímá názory Hasenkopfovy. Podstatnější jsou názory politické, které jsou zjevně autentické. Je problém, jak je představit, aby z toho nevznikla aforistická zkratka. Proto zvolím rozsáhlé, co nejvýstižnější, citace:

ideály do právní teorie nepatří. Různá společenská uspořádání jsou různě chtěná různými skupinami lidí, právo je jen zboží svého druhu, a prohlásit některé vztahy za přirozené považuji za poměrně pokrytecký způsob, jak svým představám de lege ferenda poskytnout výhodu ještě před jednáním.

Iusnaturalismus patří do politiky a ne do práva, a kdo se k němu hlásí, minul se povoláním: Měl se dát na politiku a ne na právo. Svým způsobem je takový člověk demokracii mnohem nebezpečnější, než sebešílenější poslanec, protože onen poslanec podléhá aspoň nějaké veřejné kontrole – i kdyby byl sebepitomnější, pořád má větší právo rozhodovat o tom, jak mají druzí žít, než z řetězu platného práva utržený soudce, který někdy není odpovědný ani sám před sebou.

Oněmi měkčími variantami [zrušení dělby moci] jsou zcela nepochybně myšleny jakékoli pokusy o vychýlení checks and balances z rovnováhy, např. o odpoutání jedné moci od zbylých dvou. Takovou měkčí variantou byl třeba včerejší názor Petra Pitharta, který ve svém projevu zjevně pozapomněl, že zákonodárcem je Parlament a nikoli vláda, stejně jako různé pokusy o nekontrolovatelnost justice.

Neexistuje žádná absolutní spravedlnost, absolutní přirozenost, žádné absolutní dobro, žádné absolutní zlo.

Smyslem tvorby práva není najít správné uspořádání, smyslem je najít fungující uspořádání - takové, abychom se tu pokud možno nepokousali. Tudíž je třeba vycházet z toho, co lidi chtějí, a ne z toho, co si myslíme, že je pro ně dobré.

Vám se normativní teorie nelíbí? Mně ano. Vše tam do sebe zapadá s matematickou přesností a netřeba si tudíž nic domýšlet, vymýšlet a vůbec cucat z prstu.

Důvod, proč Václav Klaus není liberálem, přesvědčivě ukázal Matěj Šuster. Je však konservativcem? Není, protože má neúctu k odkazu předků a Církev mu nic neříká. Je neokonservativcem? Není, protože Nové americké století není koncept, který by podporoval. Čím tedy je?

Připadá mi, že je jakýmsi postmoderním positivitistou. Postmoderním je proto, že sdílí skepsi k velkým vyprávěním jako je (paleo-, ale i neo-)konservativism. "[P]rávo je - a má být - výsledkem (a nástrojem) politiky. Nikoli naopak. Cítí-li právník vnitřní potřebu právo tvořit, nechť kandiduje do parlamentu a získá k tomu mandát." Já jako koherenční iusnaturalista se naopak společně s konservativci domnívám, že politika je nástrojem práva.

Positivistou je proto, že se hlásí k preskriptivním positivistům (J. Allen, J. Waldron, T. Campbell, J. Goldsworthy): "Demokratičtí právní positivisté požadují, aby jmenovaní soudci byli co nejvíce omezeni rozhodnutími volených zákonodárců." Ve své absolutisaci demokracie je tak Klaus velice blízko neokonservativcům, kteří svým konceptem bránící se (opevněné) demokracie (jejím autorem je potomní přední nacista Carl Schmitt) ji často redukují na tyrannii většiny. Jak říká Jan Petrov: "Materiální i imateriální blahobyt společnosti závisí na jemném vybalancování mezi vládou lidu a vládou řádu. A soudci ÚS (jmenováni poměrně nepřímo) a prezident (volen jen o málo příměji) reprezentují spíš ten řád."

Updated.

Zajímavý rozhovor s Vojtěchem Ceplem Sr.

Podnikl ho Tomáš Němeček. Musím říci, že absolutně nesouhlasím s ideou státních agentů provocateurů. Ačkoliv novináři jako agenti provocateuři jsou rovněž zlo, nelze je nahrazovat zlem větším. Ceplova představa regulace agentů provocateurů je více než naivní.

Jsou katholíci homofobní?

Jan Záruba narazil na zajímavý problém: Jsou katholíci homofobní? Je to problém stejného druhu jako: Jsou pravoslavní antisemitští?

Nemá smysl debatovat o míře korrelace. Je rovněž zjevné, že mezi katholíky mnoho LGBT aktivistů nebude. Skeptický postoj k homosexuální ideologii však z nich ještě nedělá homofoby per se. K tomu se ještě musí přidružit intolerance, odpor k jinakosti a hluboký fanatism, tedy de facto nenávist k lidem.

Problém všech homofobů je indoktrinace. "Občanská práva na úkor řádné rodiny ale nesmí dostat," píše IoannesM. Od kdy jsou něčí práva na úkor jiného? To je právě ta ústřední, ničím, nepodložená these intolerantů. Mají pocit, že když homosexuálové budou mocí žít svobodně, když bude zakázána jejich diskriminace, že se zhroutí tradiční hodnoty a zbortí se svět.

Osobně nepovažuji homosexulitu za natolik přitažlivou, že i kdyby byla sebevíce propagována, že by nějaký heterosexuál kvůli tomu odhodil svou orientaci, rodina skončila, porodnost se snížila. Je proto zjevné, že podobné obavy homofobů jsou největším důkazem jejich latentní, potlačené, homosexuality.

Homosexuálové jsou stejní lidé jako my. I oni mají stejnou touhu po posvátnu, i oni chtějí zakoušet obřady. S výjimkou severských zemí naprostá většina lidí žije v manželství. Pokud homosexuálům stejnopohlavní manželství odepřeme, činíme z nich lidi druhé kategorie, kteří nemají nárok na státem posvěcený láskyplný monogamní vztah. To je ten hlavní důvod, i když ani nesmírnou byrokracii jako způsob, jak obejít potřebu úředně posvěceného vztahu, rozhodně nepovažuji za elegantní řešení.

Je na čase registrované partnerství zrušit a nahradit ho regulérním manželstvím osob stejného pohlaví, se stejnými právy, včetně ničím neomezené adopce.

Jinak sdílím názor, že starý Řím zanikl vinou křesťanství. Bylo legalisováno v roce 313 a netrvalo ani 200 let (476) a tisíciletá říše zanikla.

Aktron se probudil

Hlavní autor české verse Uncyclopedie, Aktron, se konečně probudil a souhlasil s potrestáním Cynika. Správně. Co kdyby tedy v rámci záchvatu náhlé schopnosti správně uvažovat konečně napravil své dávné selhání a odstranil své porušení zákona o ochraně osobních údajů?

Konec katholické kliky na wiki?

Pod tímto názvem jsou označováni na wiki, ale je to dosti nespravedlivé vůči všem slušným katholíkům. Ve skutečnosti se jedná o homofobní kliku, a ačkoliv jsou katholíci Cynik, IoannesM a Ludek její integrální součástí, patří k ní i trockista JKB a marxista-leninista Ioannes Pragensis.

Daniel Baránek udělal s homofobním adolescentem IoannesemM krátký process, nicméně další homofob Ludek navrhuje neuvěřitelné zkrácení Cynikova bloku na pouhé 4 (sic!) dny. Jsem zvědav, zda tento nesmysl projde, a pro případ, že ano, jsem Ludeka upozornil, že nebudu litovat svého času na zahájení arbitrage s Cynikem. Tento škůdce a patentovaný nevzdělanec totiž nemá na ní co pohledávat; měli jsme s tímto homofobem udělat krátký process již v roce 2004, je chyba, že jsme k tomu nepřistoupili.

Ioannes Pragensis a jeho sprosťáctví

Marxistický učenec a patentovaný zbabělec Ioannes Pragensis zneužívá toho, že wiki edituje anonymně a blog, který tam v rozporu s určením domovských stránek vytvořil, jako kdyby jinde nebylo pro jeho blog místa dost, zneužívá k pomlouvání lidí, kteří se tam proti němu nemohou dostatečně účinně bránit. V e-mailech se sice podepisuje věrohodně znějícím jménem, ale jak znám jeho zbabělost, určitě je falešné. Internet alespoň o něm neprozradil vůbec nic relevantního.

Co nablábolil ve svém posledním narušení wikipedie? "Silný pocit deja [sic!] vu nad Felipem, potom osvícení: Došlo mi, že Felipe je další instancí obecného lidského typu, který už kolem Wikipedie v minulosti prošel několikrát. Nazval jsem ho pracovně Génius českého internetu a řadím do něj kromě básníka F. S. například také politologa dr. dr. J. B.-B., publicistu Mgr. či Bc. R. H., právníka a filozofa JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr. H. L. nebo zakladatele české Wikipedie a právníka V. Z. [odstraněno porušování zákona o ochraně osobních údajů] Přes jejich velkou odlišnost je spojuje to, že jejich obrovské vzdělání a rozhled jim umožňuje posuzovat kohokoli a cokoli, zvlášť na českém internetu. Protože však z nějakých důvodů jejich dílo není dosud příliš známo a citováno v akademické obci, mají problém prosadit své názory uvnitř Wikipedie a články o nich – pokud vůbec existují – nedosahují takové kvality, jakou si jejich předmět zasluhuje. Tím pádem dochází k zákonitému konfliktu a na blozích, které si tito velikáni vedou, se pak objevují nevybíravé kritiky Wikipedie a wikipedistů. Bohužel my průměrní nevzdělanci, kteří tvoříme většinu editorů Wikipedie, nejsme schopni jejich genialitu docenit."

Předně jsem rád, že jsem před tím blábolistou utajil své tituly, takže jeho příspěvek zní správně absurdně, po připomenutí faktu, že externě učím na vysoké škole. Ale to není jediný blábol tohoto samozvaného marxisty. Náš patentovaný znalec wikipedie, Ioannes Pragensis, mne označuje za "zakladatele české Wikipedie". Pomineme-li fakt, že neexistuje nic takového jako "česká Wikipedie", protože původní wikipedie je jen jedna, měl by si tento "znalec" nastudovat, kdo českou versi původní wikipedie skutečně založil. ("Já vím, nemyslel jsem vlastně celý ten odstavec úplně doslova. Ale rozhodně nelze popřít, že pan Z. [odstraněno porušování zákona o ochraně osobních údajů] českou WP v jejích počátcích silně ovlivnil.") Pak by snad přestal mluvit z cesty a přestal mi upírat vzdělání historika, což si vygooglovat mohl, kdyby nebyl příslovečně líný. To bylo také příčinou, proč nezmínil Rostu, Tompecinu, Jan-a-novaka, Tangera a další kritiky nízké úrovně a neodbornosti Ioanna Pragensis a jemu podobných.

Je-li kvalita příspěvků Ioanna Pragensis stejná jako tento jeho výplod, je zjevné, proč česká část původní wikipedie nemá s encyklopedií nic společného, ba ani s kvalitním úložištěm znalostí. Chybí mu totiž to hlavní: spolehlivost, protože není "myšlena tak úplně doslova". Bohužel, pokud budou na wiki i nadále psát Ioannes Pragensis a jemu podobní, spolehlivost se bude i nadále snižovat.

Svou hlavní professí jsem státní úředník. Nechápu proto, proč by "mé dílo mělo být známo a citováno v akademické obci". Přesto ignoranta Ioanna ubezpečuji, že mne citoval prof. Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku. Možná je to pro Ioanna málo, nevím. Nejspíše to tato karikatura vzdělance vůbec netuší, protože to neumí vygooglovat.

Tleskám Vrbovi

Konečně se někdo odhodlal ke kroku, k němuž nikdy nikdo neměl před tím odvahu. Jen je otázka, zda není pozdě; mělo k tomu dojít už před 3 lety a mnohému zlu by bylo zabráněno.

Nerad bych byl lacině pomstychtivý, ale věřím, že zmíněné zablokování bylo efektivní a myslím, že na ně jednou budeme s nostalgií vzpomínat.

Updated.

Marxista Ioannes Pragensis a jeho pojetí svobody slova

Marxista Ioannes Pragensis, kterého nikdy nezajímaly prameny, protože u nich hrozí, že by na jejich základě bylo možno skutečnost vyložit jiným, než jeho oblíbeným brožurkovým způsobem, na wiki napsal: "V parlamentu dokonce bývá dobrým zvykem svobodu slova rozšířit nad rámec jinak běžných zákonů a poslancům dát imunitu vzhledem k jejich projevům na parlamentní půdě." Panebože, zač mne trestáš? Proč opět taková ignorance? Ve skutečnosti ve státech s vyšší úrovní svobody slova, kde neexistují verbální trestné činy (např. ve Spojeném království), není v otázce svobody slova mezi poslancem a normálním člověkem žádný rozdíl.

Na druhou stranu, i když je to marxista, není to žádný blbec: "Internet má navíc tu nepříjemnou vlastnost, že snadno zesiluje negativní reakce: od do Vás oblázkem, vy do něj kamenem, on do Vás cihlou, vy do něj balvanem."