11. ledna 2009
Věrolomnost Israele
Z rozhovoru Pavlíny Reš pro Mladou frontu 10. ledna 2009, p. 6:
"Když se v Česku kohokoliv zeptáte, co dělal v sobotu po Vánocích, možná si nevzpomene na jedinou věc. Vy jste byla v Gaze, kde pracujete jako ochranka komisařky OSN, a ten den si pamatujete detailně, že?
Začal jako každý normální den. Přišla jsem do práce, seděla jsem za počítačem a vyřizovala poštu. Pak se ozvala první rána. A z obyčejného dne se stal den válečný. Nejhorší bylo, že nikdo nebyl na nic připravený, nikdo neměl žádné informace.
Ale takhle asi války začínají...
Podle dohody mezi Izraelem a OSN máme být o útocích informováni, abychom mohli zajistit bezpečnost našich lidí. To se nestalo.
Několikrát jste se vyjádřila kriticky vůči Izraeli. V pásmu Gazy jste žila déle než rok. Opravdu si myslíte, že se Gaza pod vedením radikálního hnutí Hamas může stát mírumilovným státem a sousedem?
To ne. Já absolutně nesouhlasím s tím, co dělá Hamas. Kdyby to bylo v mé moci, jsem pro okamžité zastavení střílení raket směrem na Izrael. Hamas nebere ohled na nikoho. Kdyby jim opravdu šlo o obyčejné lidi, už by dávno přestali. Na druhou stranu Izrael už musel zjistit, že tenhle konflikt nevyřeší silou, a stejně Gazu stále ostřeluje. A situace se jen vyhrocuje. Nejsem na straně Hamasu ani Izraele. Jsem na straně lidí, kteří tam musí žít a umírají tam."
Ani ti největší proisraelští propagandisté s tím nic nesvedou. Bohumil Doležal: "Je pozitivní, že česká média dala v diskusi o izraelském zásahu v Gaze zaznít i hlasu představitelky českých bodyguardů. Paní Pavlína Reš prohlásila v jednom ze svých četných rozhovorů (tentokrát pro MfD): „Když jsem přišla, tak jsem přátelům říkala, že chápu, proč se o tuto oblast (Gazu, bd) bojuje. Je to překrásný kus země.“ Naši bodyguardi budou ovšem muset vyvinout trochu větší úsilí, aby čtenáře přesvědčili, že Izrael chce Gazu dobýt. Izrael chce jen, aby teroristé z Hamásu neostřelovali z Gazy izraelské osady."
"Když se v Česku kohokoliv zeptáte, co dělal v sobotu po Vánocích, možná si nevzpomene na jedinou věc. Vy jste byla v Gaze, kde pracujete jako ochranka komisařky OSN, a ten den si pamatujete detailně, že?
Začal jako každý normální den. Přišla jsem do práce, seděla jsem za počítačem a vyřizovala poštu. Pak se ozvala první rána. A z obyčejného dne se stal den válečný. Nejhorší bylo, že nikdo nebyl na nic připravený, nikdo neměl žádné informace.
Ale takhle asi války začínají...
Podle dohody mezi Izraelem a OSN máme být o útocích informováni, abychom mohli zajistit bezpečnost našich lidí. To se nestalo.
* * *
Několikrát jste se vyjádřila kriticky vůči Izraeli. V pásmu Gazy jste žila déle než rok. Opravdu si myslíte, že se Gaza pod vedením radikálního hnutí Hamas může stát mírumilovným státem a sousedem?
To ne. Já absolutně nesouhlasím s tím, co dělá Hamas. Kdyby to bylo v mé moci, jsem pro okamžité zastavení střílení raket směrem na Izrael. Hamas nebere ohled na nikoho. Kdyby jim opravdu šlo o obyčejné lidi, už by dávno přestali. Na druhou stranu Izrael už musel zjistit, že tenhle konflikt nevyřeší silou, a stejně Gazu stále ostřeluje. A situace se jen vyhrocuje. Nejsem na straně Hamasu ani Izraele. Jsem na straně lidí, kteří tam musí žít a umírají tam."
Ani ti největší proisraelští propagandisté s tím nic nesvedou. Bohumil Doležal: "Je pozitivní, že česká média dala v diskusi o izraelském zásahu v Gaze zaznít i hlasu představitelky českých bodyguardů. Paní Pavlína Reš prohlásila v jednom ze svých četných rozhovorů (tentokrát pro MfD): „Když jsem přišla, tak jsem přátelům říkala, že chápu, proč se o tuto oblast (Gazu, bd) bojuje. Je to překrásný kus země.“ Naši bodyguardi budou ovšem muset vyvinout trochu větší úsilí, aby čtenáře přesvědčili, že Izrael chce Gazu dobýt. Izrael chce jen, aby teroristé z Hamásu neostřelovali z Gazy izraelské osady."
Proč se tomu říká umění?
10. ledna 2009
Kdo je troll
Michaela vznesla správnou otázku: "Kdo je troll"? Faktem je, že v poslední době se toto slovo začalo zneužívat jako nadávka pro ty, kteří poruší nepsaná pravidla ohnivé debaty (flame war) a zachovají se amorálně: udají protistranu, zneužívají její identifikační údaje apod. Je otázkou, zda by se pro ně neměl používat přesnější výraz. V užším slova smyslu je trollem ten, kdo se snaží znemožnit debatu, např. tapetováním.
Papežovo vánoční poselství
Jan Jandourek není špatný spisovatel, ale jako novinář je hrozný. Na BBC si přečetl článek Gay groups angry at Pope remarks, nepochopil ho a aniž by se namáhal přesně citovat svůj zdroj, tak na něm postavil svůj článek. V něm se dopustil tak školáckých chyb, že Sharon Fergusonovou označil za muže, ačkoliv Sharon je typicky ženské jméno.
Ale k věci. Když si přečteme papežův projev, tak každému myslícímu člověku dojde, že papež kritisoval feminism:
Kdyby chtěl kritisovat homosexualitu, tak se vyjádří přímo, nemá zapotřebí se schovávat.
Ale k věci. Když si přečteme papežův projev, tak každému myslícímu člověku dojde, že papež kritisoval feminism:
If the Church speaks of the nature of the human being as man and woman, and demands that this order of creation be respected, this is not some antiquated metaphysics. What is involved here is faith in the Creator and a readiness to listen to the “language” of creation. To disregard this would be the self-destruction of man himself, and hence the destruction of God’s own work.
What is often expressed and understood by the term “gender” ultimately ends up being man’s attempt at self-emancipation from creation and the Creator. Man wants to be his own master, and alone – always and exclusively – to determine everything that concerns him. Yet in this way he lives in opposition to the truth, in opposition to the Creator Spirit.
Rain forests deserve indeed to be protected, but no less so does man, as a creature having an innate “message” which does not contradict our freedom, but is instead its very premise.
The great scholastic theologians described marriage, understood as the life-long bond between a man and a woman, as a sacrament of creation, which the Creator himself instituted and which Christ – without modifying the “message” of creation – then made part of the history of his covenant with humanity.
Kdyby chtěl kritisovat homosexualitu, tak se vyjádří přímo, nemá zapotřebí se schovávat.
Výslovnost cizích jazyků u českých politiků
Naučit se pořádně vyslovovat cizí jazyk není nic lehkého, v angličtině jde zejména o přízvučné a nepřízvučné th. Ne každý je jazykový genius jako Tomáš Pecina. Barbora Říhová z iDNES zmapovala YouTube, kde našla nahrávky Karla Schwarzenberga, Václava Klause, Václava Havla a Jany Hybáškové, jak mluví anglicky, a Vladimíra Špidly, jak mluví francouzsky.
Karel Schwarzenberg neumí vyslovovat žádnou řeč, takže je mimo vší kritiku. Za povšimnutí stojí úděsný ruský přízvuk Cipi Livni. Hodnocení Elišky Dimitrovové: "Angličtina prezidenta Klause je opravdu impozantní a obzvláště vynikla ve srovnání s těžkopádnou artikulací amerického reportéra. Václav Klaus mluví anglicky pravděpodobně lépe než někteří rodilí mluvčí. Jeho slovní zásoba, gramatika a schopnost plynulého projevu je obdivuhodná." je zřejmě myšleno jako legrace, jinak si to nedokážu vysvětlit.
U Václava Havla redakce nevyštrachala seriosní příspěvek. Výslovnost Vladimíra Špidly je nejhorší ze všech ukázek, v tom má iDNES pravdu. Je to asi člověk bez talentu za jazyky jako Edvard Beneš. Jana Hybášková byla nejlepší, souhlas. Intonace byla prakticky přirozená. Přesto bych i zde superlativy šetřil. Zatím nejlepší angličtina, kterou jsem kdy slyšel od českého politika, byla Michaela Žantovského.
Updated.
Karel Schwarzenberg neumí vyslovovat žádnou řeč, takže je mimo vší kritiku. Za povšimnutí stojí úděsný ruský přízvuk Cipi Livni. Hodnocení Elišky Dimitrovové: "Angličtina prezidenta Klause je opravdu impozantní a obzvláště vynikla ve srovnání s těžkopádnou artikulací amerického reportéra. Václav Klaus mluví anglicky pravděpodobně lépe než někteří rodilí mluvčí. Jeho slovní zásoba, gramatika a schopnost plynulého projevu je obdivuhodná." je zřejmě myšleno jako legrace, jinak si to nedokážu vysvětlit.
U Václava Havla redakce nevyštrachala seriosní příspěvek. Výslovnost Vladimíra Špidly je nejhorší ze všech ukázek, v tom má iDNES pravdu. Je to asi člověk bez talentu za jazyky jako Edvard Beneš. Jana Hybášková byla nejlepší, souhlas. Intonace byla prakticky přirozená. Přesto bych i zde superlativy šetřil. Zatím nejlepší angličtina, kterou jsem kdy slyšel od českého politika, byla Michaela Žantovského.
Updated.
Čulíkovo prozření?
Každá analogie kulhá. Některé víc, jiné méně. Čulíkův dnešní článek bych zařadil mezi ty druhé. Škoda, že tyto (téměř identické) souvislosti Čulíkovi nedocházely, když tzv. "mezinárodní společenství" bombardovalo Srbsko v podpoře terroristů a separatistů v Kosovu, na jejichž stranu se tehdy postavil.
America Online
Jeden starý seriál (2, 3, 4, 5 a 6) od čtenáře Václava Čtvrtka: "Jako drzý čížek k tomu mám samozřejmě výhrady, používat přirovnání v mission statement je drzost a až mne jednou Steve Case pozve na partičku golfu na jeho soukromém ostrově, neopomenu mu to vytknout. To je mimochodem velmi nepravděpodobné, protože nehraji golf." Tak co na by na řekli Buffalo Springfield?
O kusech spratků
Mám čtyři děti. Proto nemluvím o žádných dětech apriori jako o spratcích. O českých, holandských, židovských ani palestinských. Pouze když se jako spratci chovají.
Filip Sklenář děti nemá a je-li pravda to, co se říká, tak zřejmě ani mít nebude, i když dnes je možné všechno. Tuto poněkud osobnější noticku jsem musel uvést, neboť jen to, že Filip Sklenář je – a s největší pravděpodobností zůstane – bezdětný, vysvětluje neobyčejně hnusný způsob, jakým se apriori o dětech (v tomto případě českých) vyjadřuje. Uveďme zde původní páně Sklenářovu větu v celé její kráse:
Jakožto otec čtyřech dětí jsem pochopitelně takovým vyjadřováním zhnusen a otřesen. Natolik, že jsem považoval za funkční odcitovat onu otřesnou první část jeho výroku ve své odpovědi. Odpověď tato je tedy protiargument za použití nechutných slovních obratů samotného Sklenáře:
Můj argument sice vyjadřuje můj protest proti chování Israele a podpoře, kterou tomuto chování poskytuje vláda České republiky; protože tato vláda byla zvolena ve svobodných volbách, je (podle některých) každý občan, který se od jejího jednání nedistancuje, zpoluzodpovědný za její postoj. Já se tímto od postoje české vlády radikálně distancuji. Nikde ovšem nepíši nic o oprávněnosti, ba v tomto případě ani o pochopitelnosti takového terroru!! Pouze upozorňuji na to, jakou že budou mít terroristé k takovému útoku jasnou záminku, a jak ho budou ospravedlňovat, pokud by ho spáchali. Přesto Filip Sklenář - opakovaně, přes moje výslovné upozornění a výhrady - několikrát nestydatě lže: že ospravedlňuji terrorismus, že si přeju, aby terroristé začali vyhazovat do vzduchu české děti, že jsem řekl, že na to Palestimci mají právo, že schvaluji a podporuji terrorismus v nejhrubší podobě. Všechny tyto lži se opírají o uvedený můj výrok. Takto nestydatě překrucuje moje slova člověk, který - tváří v tvář zprávám a fotografiím z událostí v Gaze - sám napsal: "Ještě je třeba pokračovat v ofenzivě tak dlouho, dokud všichni v okruhu sta kilometrů od hranic Izraele nezblednou hrůzou, když uslyší ta dvě slova: MEDINAT ISRAEL."
Takže ať si dá Filip Sklenář pozor! Na největší žumpě českého internetu neandrtálci píší:
Anebo že by přítel Israele, kterým pan Sklenář nepochybně je, nazývat české děti „spratky“ směl?
Filip Sklenář děti nemá a je-li pravda to, co se říká, tak zřejmě ani mít nebude, i když dnes je možné všechno. Tuto poněkud osobnější noticku jsem musel uvést, neboť jen to, že Filip Sklenář je – a s největší pravděpodobností zůstane – bezdětný, vysvětluje neobyčejně hnusný způsob, jakým se apriori o dětech (v tomto případě českých) vyjadřuje. Uveďme zde původní páně Sklenářovu větu v celé její kráse:
„Až nějaká radikálnější odnož Sdružení palestinských studentů v ČR vyhodí do luftu první autobus plný českých dětí a hasiči budou zbytky těch spratků sbírat v okruhu půl kilometru, zaujme mnohý dosavadní pacifista a kritik Izraele realističtější postoj k situaci na světě.“ (zdůrazněno mnou)
Jakožto otec čtyřech dětí jsem pochopitelně takovým vyjadřováním zhnusen a otřesen. Natolik, že jsem považoval za funkční odcitovat onu otřesnou první část jeho výroku ve své odpovědi. Odpověď tato je tedy protiargument za použití nechutných slovních obratů samotného Sklenáře:
„Až nějaká radikálnější odnož Sdružení palestinských studentů v ČR vyhodí do luftu první autobus plný českých dětí a hasiči budou zbytky těch spratků sbírat v okruhu půl kilometru, bude to jejich pomsta za tu nemravnou podporu současného israelského chování v Gaze, kterou mu vyjadřuje česká vláda, zvolená ve svobodných volbách.“
Můj argument sice vyjadřuje můj protest proti chování Israele a podpoře, kterou tomuto chování poskytuje vláda České republiky; protože tato vláda byla zvolena ve svobodných volbách, je (podle některých) každý občan, který se od jejího jednání nedistancuje, zpoluzodpovědný za její postoj. Já se tímto od postoje české vlády radikálně distancuji. Nikde ovšem nepíši nic o oprávněnosti, ba v tomto případě ani o pochopitelnosti takového terroru!! Pouze upozorňuji na to, jakou že budou mít terroristé k takovému útoku jasnou záminku, a jak ho budou ospravedlňovat, pokud by ho spáchali. Přesto Filip Sklenář - opakovaně, přes moje výslovné upozornění a výhrady - několikrát nestydatě lže: že ospravedlňuji terrorismus, že si přeju, aby terroristé začali vyhazovat do vzduchu české děti, že jsem řekl, že na to Palestimci mají právo, že schvaluji a podporuji terrorismus v nejhrubší podobě. Všechny tyto lži se opírají o uvedený můj výrok. Takto nestydatě překrucuje moje slova člověk, který - tváří v tvář zprávám a fotografiím z událostí v Gaze - sám napsal: "Ještě je třeba pokračovat v ofenzivě tak dlouho, dokud všichni v okruhu sta kilometrů od hranic Izraele nezblednou hrůzou, když uslyší ta dvě slova: MEDINAT ISRAEL."
Takže ať si dá Filip Sklenář pozor! Na největší žumpě českého internetu neandrtálci píší:
„Takze podle tohoto hovada jsou nevinne zavrazdene ceske deti spratkove ??????????????? No to je teda vrchol !!!! Jeste ze priznal ze toho jsou palestinci schopni. Tohohle debila bych rad odpraskl na miste. JirkaTo je reakce na VAŠE slova, pane Sklenáři! :-))
Anebo že by přítel Israele, kterým pan Sklenář nepochybně je, nazývat české děti „spratky“ směl?
Kapitán a poctivost
P. Zeman na Sprše vyjádřil své překvapení nad tím, že Václav Klaus je přirovnáván ke Švejkovi. Pokud si pamatuji dobře (přeci jen nejsem takový znalec), tak Hašek ve svém díle žádné fysické charakteristiky Josefa Švejka nepodává. Tato literární postava tak v českém národním povědomí žije především v illustracích Josefa Lady, což už je posun jinam, a ještě více v příšerném tendenčním kommunisujícím dvojfilmu Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957), který neuvěřitelným způsobem trivialisoval nejlepší českou knihu všech dob (asi obdobným způsobem jako Miloš Forman ve Valmontovi (1989) Les Liaisons dangereuses). Jak píše Aksamitník a znalec Sorely: "Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává." Proto je Barberovo přirovnání invenční a případné.
Διογένης ze Sprchy, Tomáš, používá přívlastek "cnemovský" v negativním významu. Mám s tím vlastní zkušenost od Nácka Cynika. Jestli je něco nepoctivého, tak je to právě toto amorální chování. Tomáš dokonce vymyslil substantivum "cnemovština" v nejlepší bolševické tradici. Co k tomu dodat?
Pajoutovi by prospělo, kdyby se poctivěji zamyslil nad tím, proč globální establishment někoho vyzdvihuje a jiného zatracuje.
Διογένης ze Sprchy, Tomáš, používá přívlastek "cnemovský" v negativním významu. Mám s tím vlastní zkušenost od Nácka Cynika. Jestli je něco nepoctivého, tak je to právě toto amorální chování. Tomáš dokonce vymyslil substantivum "cnemovština" v nejlepší bolševické tradici. Co k tomu dodat?
Pajoutovi by prospělo, kdyby se poctivěji zamyslil nad tím, proč globální establishment někoho vyzdvihuje a jiného zatracuje.
9. ledna 2009
Caravaggio
Rembrandt
Laurent de La Hyre
O nás
Každý solidní server má formulovánu informaci o sobě. Proto přišel čas vytvořit ji i pro blog Lucerna wikipedie, ve zkratce LW.
LW je blog s informacemi o mediích, politice či jiných intelektuálních thematech. Psát na LW články může každý, stačí správci poslat poslat e-mail s žádostí. Správcem blogu je Guy Peters (domovská webovská stránka, včetně e-mailové adresy). Pokyny pro autory. Na základě zdvořilosti se zde odkazuje na všechny slušné servery, které odkazují na LW.
Updated. (= po zveřejnění aktualisován)
LW je blog s informacemi o mediích, politice či jiných intelektuálních thematech. Psát na LW články může každý, stačí správci poslat poslat e-mail s žádostí. Správcem blogu je Guy Peters (domovská webovská stránka, včetně e-mailové adresy). Pokyny pro autory. Na základě zdvořilosti se zde odkazuje na všechny slušné servery, které odkazují na LW.
Updated. (= po zveřejnění aktualisován)
8. ledna 2009
Mizení zábran pokračuje
Se stoupající neudržitelností israelského přístupu k problému se stupňují orgie sionistických ideologů za hranice únosnosti. Co se dnes děje na Psu překonává IMHO dosud vše, co jsme se tam dosud dočetli. Běsnění Neffounovy sionské sekty nabývá na bizzarnosti. Sám jsem přispěl jako první (nesouhlasem s applikací Bonhoefferova citátu na dnešní stát Israel) a byl vzápětí zabannován, s obligátním vysvětlením o nepřijatelnosti mých příspěvků. Zajímalo by mne, zda tentýž osud postihl také onoho pomlouvačského prolhaného trolla, po jehož potrestání volá diskutující "Thyronx".
Mělo by to pro nás pro všechny být důkladnou přípravou na příští časy: censoři jsou nesmrtelným lidským druhem, poslušně otročícím za úplatu mocným jakékoli barvy. Sám Neff je toho dokonalou demonstrací. Jak vidno, s takovými athlety demokracie si pak Moc může dovolit i sebeblbější propagandu: AndyO nebo Filip Sklenář jí uvěří a ostatní budou umlčeni. Jen by se pak ti, kteří si dělají nějaké iluse o své intelligenci, neměli divit!
Mělo by to pro nás pro všechny být důkladnou přípravou na příští časy: censoři jsou nesmrtelným lidským druhem, poslušně otročícím za úplatu mocným jakékoli barvy. Sám Neff je toho dokonalou demonstrací. Jak vidno, s takovými athlety demokracie si pak Moc může dovolit i sebeblbější propagandu: AndyO nebo Filip Sklenář jí uvěří a ostatní budou umlčeni. Jen by se pak ti, kteří si dělají nějaké iluse o své intelligenci, neměli divit!
7. ledna 2009
Svědectví Pavlíny Reš
Vyvrací nechutné israelské desinformace: "Takže se odvažuji tvrdit, že ono prohlášení že strany Izraele je záměrná lež a že jejich akce jsou v tuhle chvíli vražděním a záměrnou likvidací Palestinců v Gaze." (ostatní její texty):
"Všichni chtěli vědět, proč se naši politici s takovou urputností neustále zastávají Izraelců i přesto, ze na vlastní oči vidí, jaký masakr se právě odehrává a kolik nespravedlnosti se páchá na civilním obyvatelstvu. Doufám, že jednoho dne dostanu příležitost s některým z nich si alespoň popovídat, a dozvědět se tak možná něco, co nevím, co je příčinou tak silných sympatií k těm, kdo povolí a provádí něco tak hrozného, co jsem mohla spatřit na vlastní oči."
"Všichni chtěli vědět, proč se naši politici s takovou urputností neustále zastávají Izraelců i přesto, ze na vlastní oči vidí, jaký masakr se právě odehrává a kolik nespravedlnosti se páchá na civilním obyvatelstvu. Doufám, že jednoho dne dostanu příležitost s některým z nich si alespoň popovídat, a dozvědět se tak možná něco, co nevím, co je příčinou tak silných sympatií k těm, kdo povolí a provádí něco tak hrozného, co jsem mohla spatřit na vlastní oči."
Propaganda se musí umět
Zatímco Israel dál beztrestně bestiálně vraždí děti: "Dnes si útoky vyžádaly 16 obětí, z toho pět byly děti. Na jižní Izrael dopadlo 15 raket Hamasu, ale nikoho nezranily. Dvanáctidenní boje zaplatilo životy téměř 700 Palestinců, z nich 220 byly podle agentury AFP děti" [zdůrazněno mnou] a západní a demokratické státy se nezmohly ani na tak mírnou retorsi, jako je povolání svého velvyslance na konsultace do metropole, proisraelští propagandisté zdokonalují své umění.
Dan Drápal píše: "po pro Izrael nepříliš úspěšné válce s organizací Hizballáh" (vida: přiznání neúpěchu, Strana Boží pro jednou nejsou terroristé), "s výjimkou Libanonu, kde se dá hovořit o jakés takés formě demokracie, jež má ovšem z různých důvodů dosti daleko k evropským standardům" (vida, Israel už najednou není jediná demokracie na Středním východě), a překvapení největší: "Antisemitismus (přesněji antijudaismus; vždyť i Arabové jsou přece Semité)". Když totiž propagandista přestane popírat nos mezi očima, tak mu čtenáři snadněji uvěří lži: "Izrael si velice přeje mír s Palestinci", "části [israelského] území (např. Golanských výšin)", "arabští obyvatelé Izraele se těší mnohem větší právní ochraně, než by se těšili v naprosté většině arabských zemí" a další.
Stejně tak František Kostlán: "Záminkou k invazi byli dva vojáci (či tři - informace se různí), které zajala protistrana." (vida, najednou už nebyli uneseni), "Izrael nedosáhl ničeho" (vida, před tím byl výsledek aggresse vůči Libanonu presentován jako úspěch), "Izraelští vojáci za sebou (nejen) v libanonské společnosti zanechali hlubokou brázdu nepochopení či rovnou zášti, vypěstovali si další nepřátele z lidí, kteří mohli být Izraeli nápomocni" (neuvěřitelná sebereflexe), "Jen velmi těžko si lze představit, že by někdo za svůj zájem vyhlásil zabití své osoby a svých bližních leteckou pumou." (konečně pochopení pocitů protistrany). I zde čtenář pak snadněji uvěří lži: "Ten, kdo se dopouští v palestinsko-izraelském konfliktu zabíjení nevinných lidí v době míru jsou palestinští a další islamističtí teroristi." (A co Israel? Děti jsou snad vinné? Čím?) apod.
Naproti tomu dilettantismu propagandy Václava Vlka st. může uvěřit jedině Andy: "Ani mnoho našinců nezná příliš dobře Izrael, jedinou demokratickou zemi na Blízkém východě." (stará falešná písnička) + "Ale v Izraeli nejsou jen Židé a Palestinci, jsou tam také Arabové" + "Největším a hlavním městem je historické město Bersheva" (historické = založené v roce 1880) + "Gaza má přímou hranici s Egyptem? Ten však, až na pašování ruských raket dovnitř, nedodá Palestincům ani lžičku soli, ani hlt vody, ani kapku benzínu, ani nepřijme jediného raněného Palestince" (x "Dosud jich bylo do Egypta převezeno 120."), a to zdaleka není všechno.
Nicméně to vše nás nemusí zajímat. Cíle bylo totiž splněno: Kadima a Avoda 10. února 2009 vyhrají volby; Likud bude poražen.
Dan Drápal píše: "po pro Izrael nepříliš úspěšné válce s organizací Hizballáh" (vida: přiznání neúpěchu, Strana Boží pro jednou nejsou terroristé), "s výjimkou Libanonu, kde se dá hovořit o jakés takés formě demokracie, jež má ovšem z různých důvodů dosti daleko k evropským standardům" (vida, Israel už najednou není jediná demokracie na Středním východě), a překvapení největší: "Antisemitismus (přesněji antijudaismus; vždyť i Arabové jsou přece Semité)". Když totiž propagandista přestane popírat nos mezi očima, tak mu čtenáři snadněji uvěří lži: "Izrael si velice přeje mír s Palestinci", "části [israelského] území (např. Golanských výšin)", "arabští obyvatelé Izraele se těší mnohem větší právní ochraně, než by se těšili v naprosté většině arabských zemí" a další.
Stejně tak František Kostlán: "Záminkou k invazi byli dva vojáci (či tři - informace se různí), které zajala protistrana." (vida, najednou už nebyli uneseni), "Izrael nedosáhl ničeho" (vida, před tím byl výsledek aggresse vůči Libanonu presentován jako úspěch), "Izraelští vojáci za sebou (nejen) v libanonské společnosti zanechali hlubokou brázdu nepochopení či rovnou zášti, vypěstovali si další nepřátele z lidí, kteří mohli být Izraeli nápomocni" (neuvěřitelná sebereflexe), "Jen velmi těžko si lze představit, že by někdo za svůj zájem vyhlásil zabití své osoby a svých bližních leteckou pumou." (konečně pochopení pocitů protistrany). I zde čtenář pak snadněji uvěří lži: "Ten, kdo se dopouští v palestinsko-izraelském konfliktu zabíjení nevinných lidí v době míru jsou palestinští a další islamističtí teroristi." (A co Israel? Děti jsou snad vinné? Čím?) apod.
Naproti tomu dilettantismu propagandy Václava Vlka st. může uvěřit jedině Andy: "Ani mnoho našinců nezná příliš dobře Izrael, jedinou demokratickou zemi na Blízkém východě." (stará falešná písnička) + "Ale v Izraeli nejsou jen Židé a Palestinci, jsou tam také Arabové" + "Největším a hlavním městem je historické město Bersheva" (historické = založené v roce 1880) + "Gaza má přímou hranici s Egyptem? Ten však, až na pašování ruských raket dovnitř, nedodá Palestincům ani lžičku soli, ani hlt vody, ani kapku benzínu, ani nepřijme jediného raněného Palestince" (x "Dosud jich bylo do Egypta převezeno 120."), a to zdaleka není všechno.
Nicméně to vše nás nemusí zajímat. Cíle bylo totiž splněno: Kadima a Avoda 10. února 2009 vyhrají volby; Likud bude poražen.
Národní umělec Олег Михайлович Газманов
via Malý čtenář: "Ruský (ex)sovětský Landa (říznutý Statisem Prusalisem). Nebojte se kliknout, úžasný animovaný klip. Via kamojedov (vč. upozornění, že to s hvězdou na konci je carský dvojhlavý orel; proč bojuje s Mathiasem Rustem, není jasné)."
Jiný názor: "One of Russia’s most tried-and-true pop stars is Oleg Gazmanov (pictured, left), who one might say is roughly the Russian version of Bon Jovi (sure Oleg doesn’t have that kind of talent, but talent has never stopped anyone from becoming a rock star in Russia — or “president” for that matter)."
Malý čtenář se hluboce mýlí. Oleg Gazmanov nemá s Landou nic společného. Tento эстрадный певец byť je rovněž nacionalista, je regimní národní umělec, zatímco Landa je u establishmentu v nemilosti, i když ho poslouchá i premiér Topolánek. Rovněž se Statisem Prusalisem nemá nic společného. Byť Газманов používá kommunistické symboly, neodkazuje tím na ideologii, nýbrž na sovětské imperium.
Bardovi nepřátelé jsou totiž zřejmí: plutokraté okrádající vlast (zatím bez visuálního antisemitismu) a cizinci (Západ, Čína, Japonsko). Zápas ruského imperiálního orla s Mathiasem Rustem má snadno pochopitelný význam: Západní hochštapleři nás už nebudou ponižovat jako za Gorbačova.
Budoucnost je jasná: Lenin a Stalin budou plně rehabilitováni jako velcí Rusové, byť jejich ideologie zůstane odmítnuta. Koneckonců, to mýthisaci nikdy nevadilo. Kdo z nás zná skutečné názory Jana Husa?
Další čtení: International Herald Tribune: ""Every country has made mistakes," he said. "Every country has good and bad things."" Včetně CCCP. Fuj. Od kdy má Říše zla positiva?
Jiný názor: "One of Russia’s most tried-and-true pop stars is Oleg Gazmanov (pictured, left), who one might say is roughly the Russian version of Bon Jovi (sure Oleg doesn’t have that kind of talent, but talent has never stopped anyone from becoming a rock star in Russia — or “president” for that matter)."
Malý čtenář se hluboce mýlí. Oleg Gazmanov nemá s Landou nic společného. Tento эстрадный певец byť je rovněž nacionalista, je regimní národní umělec, zatímco Landa je u establishmentu v nemilosti, i když ho poslouchá i premiér Topolánek. Rovněž se Statisem Prusalisem nemá nic společného. Byť Газманов používá kommunistické symboly, neodkazuje tím na ideologii, nýbrž na sovětské imperium.
Bardovi nepřátelé jsou totiž zřejmí: plutokraté okrádající vlast (zatím bez visuálního antisemitismu) a cizinci (Západ, Čína, Japonsko). Zápas ruského imperiálního orla s Mathiasem Rustem má snadno pochopitelný význam: Západní hochštapleři nás už nebudou ponižovat jako za Gorbačova.
Budoucnost je jasná: Lenin a Stalin budou plně rehabilitováni jako velcí Rusové, byť jejich ideologie zůstane odmítnuta. Koneckonců, to mýthisaci nikdy nevadilo. Kdo z nás zná skutečné názory Jana Husa?
Další čtení: International Herald Tribune: ""Every country has made mistakes," he said. "Every country has good and bad things."" Včetně CCCP. Fuj. Od kdy má Říše zla positiva?
Ignác Pospíšil je v pozici Václava Klause či Davida Irvinga
Když český prezident Václav Klaus argumentoval u Ústavního soudou ČR proti souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, muselo mu být předem jasné, že soud rozhodne ve prospěch smlouvy.
Když britský historik David Irving žaloval Deborah Lipstadtovou, muselo mu být předem jasné, že nemá šanci zvítězit.
Když Ignác Pospíšil zahájil arbitráž u Arbitrážního výboru české Wikipedie, muselo mu být předem jasné, že prohraje a většina jeho požadavků bude odmítnuta.
Ani v jednom z výše uvedených případů není podstatné, zda měl dotyčný pravdu či nikoliv, ale to, čím zájmům jdou konkrétní rozhodovací instituce na ruku a jaké názory zastávají.
Přestože si prohry, navzdory siláckým řečem, musel být každý z těchto pánů vědom, tak do toho každý z nich šel. Proč? Chtěli upoutat pozornost a aspoň části veřejnosti představit své názory a dokázat jí, že pravda je na jejich straně. To je zcela legitimní a každému z nich se to více či méně podařilo.
Na druhou stranu každý z nich pak musí počítat s tím, že o nich jejich ideologičtí oponenti budou následně opakovaně tvrdit, že prohra před rozhodovacím orgánem znamená porážku jejich názoru, morální prohru či snad dokonce diskreditaci.
Když britský historik David Irving žaloval Deborah Lipstadtovou, muselo mu být předem jasné, že nemá šanci zvítězit.
Když Ignác Pospíšil zahájil arbitráž u Arbitrážního výboru české Wikipedie, muselo mu být předem jasné, že prohraje a většina jeho požadavků bude odmítnuta.
Ani v jednom z výše uvedených případů není podstatné, zda měl dotyčný pravdu či nikoliv, ale to, čím zájmům jdou konkrétní rozhodovací instituce na ruku a jaké názory zastávají.
Přestože si prohry, navzdory siláckým řečem, musel být každý z těchto pánů vědom, tak do toho každý z nich šel. Proč? Chtěli upoutat pozornost a aspoň části veřejnosti představit své názory a dokázat jí, že pravda je na jejich straně. To je zcela legitimní a každému z nich se to více či méně podařilo.
Na druhou stranu každý z nich pak musí počítat s tím, že o nich jejich ideologičtí oponenti budou následně opakovaně tvrdit, že prohra před rozhodovacím orgánem znamená porážku jejich názoru, morální prohru či snad dokonce diskreditaci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)