P. Zeman na Sprše vyjádřil své překvapení nad tím, že Václav Klaus je přirovnáván ke Švejkovi. Pokud si pamatuji dobře (přeci jen nejsem takový znalec), tak Hašek ve svém díle žádné fysické charakteristiky Josefa Švejka nepodává. Tato literární postava tak v českém národním povědomí žije především v illustracích Josefa Lady, což už je posun jinam, a ještě více v příšerném tendenčním kommunisujícím dvojfilmu Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957), který neuvěřitelným způsobem trivialisoval nejlepší českou knihu všech dob (asi obdobným způsobem jako Miloš Forman ve Valmontovi (1989) Les Liaisons dangereuses). Jak píše Aksamitník a znalec Sorely: "Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává." Proto je Barberovo přirovnání invenční a případné.
Διογένης ze Sprchy, Tomáš, používá přívlastek "cnemovský" v negativním významu. Mám s tím vlastní zkušenost od Nácka Cynika. Jestli je něco nepoctivého, tak je to právě toto amorální chování. Tomáš dokonce vymyslil substantivum "cnemovština" v nejlepší bolševické tradici. Co k tomu dodat?
Pajoutovi by prospělo, kdyby se poctivěji zamyslil nad tím, proč globální establishment někoho vyzdvihuje a jiného zatracuje.
Mě na tom Tomášově kommentáři zarazilo, že - aspoň tak jsem to z toho textu pochopil - on se domnívá, že kommunismus rozložily "úniky pravd do zakonzervovaného prostoru strachu díky opravdovým postojům disidentů". To přece nemyslí vážně - nebo snad ano? Možná jsem to špatně pochopil...
OdpovědětVymazat(Že Tomáš má pravdu v tom, že Klaus se mýlí, popř. alibisticky lže, snad nemusím dodávat.)
Podle mne ano. Věří na officiální mýthus o Chartě 77 a ani Bohumil Doležal, který Chartu 77 kritisoval zprava, mu neotevřel oči.
OdpovědětVymazattak to je docela sranda. Požadujete nekom(m)unistickou interpretaci Haška, který komunista beze sporu byl. Jinak s vámi souhlasím, že zfilmování tak vynikajícího literárního díla není žádná sranda. Pokud to uvážíte, budete také spravedlivější k tomu pokusu z 50. let.
OdpovědětVymazatJan
Rovněž se domnívám, že filmová adaptace Švejka není tak špatná. Rozhodně je do dnešní doby nepřekonaná.
OdpovědětVymazatJak vidím, tak jsem některé sprchaře těžce poznamenal, nezapomněli i když se tam již delší dobu nevyskytuji:) Hold chybí vnitřní nepřítel.
OdpovědětVymazatTomášovi ale zase jako obvykle nerozumím, jsme jako dvě mimoběžky:)
Pokud tomu alespoň trochu rozumím, provinil jsem dvěma ruznými myšlenkami:
1. I politici se nechají vést nízkými pohnutkami jako závist i v podstatných věcech
2. Malá nenávist u velkého množství lidí, třeba skrývaná, je pro vládu horší, než než několik málo radikálních revolucionářů
Přičemž cnemovština by měla být to druhé. Tomášova najivita, že k poznání pravdy o bolševickém režimu potřebovala česká veřejnost nějaké disidenty je docela zábavná. Vliv disidentů na myšlení většinového obyvatelstva byl téměř nulový, většina lidí o nich ani nevěděla. Odpor k bolševismu vznikl na základě vlastních prožitků, denní střetávání se s arogantní mocí.
Hašek sice byl členem KSR, ale do KSČ ho nevzali. Není divu. On totiž nebyl jakýsi levý sociální demokrat šmeralovského typu, nýbrž aggressivní anarchista jako Stanislav Kostka Neumann, další, z neznámého důvodu, polozapomenutý velikán české literutury (rubrika "O autorovi").
OdpovědětVymazatSám o sobě ten Steklého pokus není špatný. Ale stejně jako Vaňkovo dopsání nemá nic z geniality Haškovy knihy.
Ale stejně jako Vaňkovo dopsání nemá nic z geniality Haškovy knihy.
OdpovědětVymazatTo je složitá otázka. Máte adaptace, které jsou geniální svou věrností předloze (Les Misérables s Jeanem Gabinem), jiné zase tím, jak posouvají originál jinam (Kubrickův Clockwork Orange). Steklý se pokusil o první variantu, a nevedl si tak špatně.
Mně tam asi nejvíce vadí ten druhoplánový kommumism, jako v Pyšné princesně. Zde se projevuje laciným pacifismem.
OdpovědětVymazatPodstrkávaný komunismus je v celé řadě filmů z té doby, od toho by se snad dalo odhlédnout. Největším problémem je pojetí Švejka ve stylu Prodané nevěsty, celé to šlo do burleskní zkratky. Na druhou stranu, pojmout Švejka jako existenciální dílo, to by mohlo zničit napětí mezi oběma základními polohami románu stejně dobře. Opakuji ale, že nikdo po Steklém to nenatočil lépe.
OdpovědětVymazatNo, v 50. letech to asi existenciálně natočit nešlo, nebo by to bylo příliš umělecké a u diváků by to propadlo.
OdpovědětVymazatDomnívám se, že to ještě nikdo dlouho točit nebude, protože Steklý uchopil to dílo přesně tak, jak Češi chtějí, a jakoukoliv jinou podobu, byť umělecky zdařilejší, by Češi odmítli.
"Rovněž se domnívám, že filmová adaptace Švejka není tak špatná. Rozhodně je do dnešní doby nepřekonaná."
OdpovědětVymazatNezapomínáte na loutkového Švejka"
"Mně tam asi nejvíce vadí ten druhoplánový kommumism, jako v Pyšné princesně."
Jo, to je Váš problém, že se od toho neumíte oprostit a dívat se na to jako na dokumentární složku filmu o duchu doby. Díky této Vaší slepotě jste pohořel u řady dalších autorů a místo toho si myslíte, že realistické popisy Paříže jsou umění.
Loutkového Švejka jsem viděl naposledy za kommunismu, takže si ho nepamatuji.
OdpovědětVymazatNevnímám filmového Švejka jako dokument o 50. letech. Ten humanism a boj za mír je neuvěřitelně otravný, je mi líto. "Nestřílejte, vždyť jsou tu lidi," je neskutečně trapná věta.
A s geniální knihou nemá nic společného. Ta je především misanthropická, dává to sežrat všem lidem bez rozdílu. Hašek se podobá Houellebecqovi, Steklý Čapkovi. Máte snad rád Čapka? Matku? První partu?
O Čapkovi a Vámi zmíněných dílech už jsme se bavili, ne? Takže byste mohl vědět, že Čapek pro mě jsou Povídky, Cestopisy, takové ty věci o zahradničení a tak. I se mi docela líbí Adam Stvořitel, i když byste to jistě z hlediska filosofického označil za blábol, tak je tam pár pěkných pasáží. A navíc je třeba to posuzovat v kontextu žánru.
OdpovědětVymazatNetvrdil jsem, že ten film je dobrý, jen nesouhlasím s některými Vašimi interpretacemi.
Zejména když odsuzujete druhoplánový komunismus, ale Neumannův prvoplánový Vám nevadí. (ale teď si nejsem jistý, jestli to byl Váš komentář).
A pokud jde o komunismus v pohádkách, máte sice možná pravdu, ale pořád se na ty pohádky dá koukat, což na dnešní (s několika výjimkami) nelze. Přece jen, dříve aspoň měly příběh a jejich postavy se nechovaly jako retardovaní imbecilové s neurologickým postižením.
Připadá mi, že máte problém s oproštěním se od dnešního úhlu pohledu, a neuvědomujete si, že může být za padesát let úplně jiný. Berete ho jako jakýsi objektivní přístup. Ale co, prostě jste plavajzník a za to, co jste napsal o Seifertovi Vám posílám něco.
Mimochodem, Valmonta upřímně nesnáším, ale z toho důvodu, že nemám rád tento druh literatury a filmu. Vaše teze je jen převzatý názor huhňajících buzíků přesvědčených a priori o superiornosti své kultury. Ten film je sračka a kniha taky.
OdpovědětVymazatAno, o Čapkovi jsme se bavili, ale jen obecně. Nepopírám, že má vynikající díla, např. Povídky z obou kapes či Foltýna, ale na druhou stranu má i propagandistické sračky jako je Matka či První parta.
OdpovědětVymazatRudé zpěvy jistě nejsou vrcholem tvorby SKN, ale tím, že nezakrývají svou orientaci, tak jsou sympathičtější než třeba Občan Brych. Majakovskij byl velký básník, to nikdo nemůže popřít, naproti tomu Ejzenštejn je nepoctivý, vizte jeho lživé znázornění VŘSR.
Důvod, proč se na dřívější pohádky dalo koukat a na dnešní ne, je v tom, že ty dřívější držely genre. Na druhou stranu připomenu poměrně novou pohádku Princové jsou na draka (1980).
Co jsem napsal o Seifertovi? Je neuvěřitelné, na co všechno jde dechovka napasovat, ale opravdu to není můj oblíbený genre.
Valmont (oproštěno od předlohy) je docela dobrá komedie.
Les Liaisons dangereuses je nejlepší kniha všech dob.
"Důvod, proč se na dřívější pohádky dalo koukat a na dnešní ne, je v tom, že ty dřívější držely genre."
OdpovědětVymazatMyslím, že tím to není. Třeba Anděl páně z genre vybočuje a koukat se na to dá. Problém je spíš v podceňování diváka. Připadá mi, že většina tvůrců pohádek si myslí, že píše pro diváky Teletubbies. Normální dítě to musí urážet.
"Les Liaisons dangereuses je nejlepší kniha všech dob."
Jo, pokud to berete jako manifest žabožroutského mýtizování reality, které také bylo dovedeno ke svému vrcholu, když Francouzi oblíbenost pařížských bordelů umělci v určitém období povýšili na genius loci a poflakování se po kavárnách na tvůrčí činnost.
Anděl páně mi uniknul. Asi bych to měl napravit.
OdpovědětVymazatTřeba scénaristé na nic lepšího než na Teletubbies nemají.
Na Nebezpečných známostech se neshodneme. Doufám, že se má znalost franštiny postupně zlepší a budu si je moci přečíst v originále.