V Rusku větší svoboda než na Západě?

V novém zajímavém článku na Délském potápěči cituje Srdja Trifkovič Dimitrije Rogozina:

Pokud se severní civilizace míní bránit, musí být jednotná a do svých řad zahrnout jak Ameriku, tak i Evropskou unii a Rusko. Jestliže se totiž nespojí, budou poraženi jedni po druhých.

A dodává: "Naznačuje to, že dnešní Rusko je v určitých ohledech svobodnější než Spojené státy nebo Evropská unie, žádný americký nebo západní diplomat jeho postavení by si totiž nemohl dovolit učinit podobné prohlášení".

Na tom IMHO něco je. Ruská politická scéna rozhodně není tak zatížená politickou korrektností jako zbytek západního světa.

Myšlenka sama, tj. idea "severní civilisace" místo "eurasijského blouznění" (© Peters) se mně osobně zdá být pravdě podobnější, "biologicky" se linie našeho budoucího přežití skutečně táhne spíš zde než mezi "Západem" a "Východem" jak jsou historicky rozděleny v Evropě. S autorem (pravoslavný Srb) jeho extrémně antiislámský a anti-cokolimimonašicivilisaci postoj nesdílím, byť ho po zkušenostech z Jugoslávie 90. let chápu.

Proč z Čech zmizel mor?

"Mor se v Čechách neobjevil od roku 1716." Příčiny jsou neznámé.

Zápisky ze stalinských lágrů

Recense vzpomínek šmeralovského kommunisty. Se stalinisty měl problém vždycky.

Reforma volebního systému a reforma politiky

Dovoluji si upozornit na zajímavý článek Ondřeje Šlechty, který vyšel v online verzi Revue Politika.

Zbyněk Klíč před časem na stránkách Revue Politika pozitivně komentoval vládou schválený návrh reformy volebního systému, který počítá s existencí sloučených obvodů NUTS a znovuzavádí volební propočet Hagenbach-Bischoffovou metodou. Nezbývá než souhlasit: jakékoli posílení většinových prvků je pro český volební systém nadějí. Zkusme ale pochopit krizi české politiky v jejím celku. Reforma volebního systému představuje pouhou část mozaiky, která otevírá dveře široké reformě struktur dědictví roku 1989.

Změny na Novinkách

Včera, 11. března 2008, Novinky spustily dlouho avisovanou změnu. (S typickou novinářskou hrubou chybou článek neuvádí kdy.) Kromě změny layoutu, kdy jsou Novinky k nerozeznání podobné iDNES, byla zavedena povinná identifikace do diskussí. Na jejich kvalitě se to nijak neprojevilo. Tím padnul další Čulíkův mýthus.

Jako perličku uvádím pleonasm "slušné mravy", jako kdyby existovaly mravy neslušné.

Tomáš Sedláček o finanční krizi

Ekonom Tomáš Sedláček v jednom ze starších rozhovorů (2. 1. 2009) o finanční krizi :

"My jsme uspokojení z konzumu vytěžili do mrtě, tam už není ani kapka. Jít v tom dál, to je, jako bychom chtěli nacpanému člověku udělat radost tím, že mu nacpeme ještě jeden steak do pusy. Přitom si jenom potřebuje odpočinout. Trpíme nedostatkem dostatku. Všechno máme, po ničem netoužíme. A kde umře touha, umře i naplnění."

Evropské státy a potírání kriminality

Vypadá to tak, že se nedávná střelba na německé škole stane další záminkou k utužování "bezpečnostních opatření," která společnost staví sama proti sobě. Jak informuje ČTK, někteří němečtí politici se již zřejmě třesou na to, jak tuto tragédii využijí ke svému zviditelnění:

"Tragédie už rozpoutala debatu o opatřeních, jak podobným událostem v budoucnu předejít. Například šéf policejních odborů Konrad Freiberg se vyslovil pro zavedení elektronických kontrol u vchodů do školních budov."

Evropské státy budou své občany nejspíš v budoucnosti "chránit" ještě více. Ve své horlivosti monitorovat hovory přes Skype má EU dokonce náskok před Čínou. Británie, která má rozmístěnu jednu kameru na každých svých čtrnáct obyvatel (celkem okolo 4,285,000 kamer), připravuje i neuvěřitelný projekt na monitorování všech telefonních hovorů a veškerého internetového provozu v zemi [!]. U nás má podobné plány Ivan Langer. Bude následovat i Německo?

Divadlo Sklep - Shitcom

Čína - velký vzor našich politiků

Zajímavý článek na blogu Tváří k Slunci.

Spor pravice a levice

Alkibiades tady upozornil na zajímavý článek Václava Hořejšího o nechutných tahanicích na českých diskusních forech mezi pravicí a levicí. Avšak zcela symptomaticky jako jeden nejmenovaný český wikipedista má klapky na očích a všechnu špínu hází jen na pravici.

Jako muž středu to vidím jinak a naopak jsou mi v poslední době čím dál odpornější diskussní (nejen) praktiky levice. Kdo označuje stoupence radaru za vlastizrádce? Kdo hází veškerou vinu za finanční krisi jen na pravici?

Ale to je vedlejší. Tento článek píšu proto, že tím jak Hořejší hází celou českou pravici do jednoho pytle, sám na sebe prozrazuje, že o ní nic neví. A když o ní nic neví, tak ji nemůže ani kritisovat.

Jak naznačili již diskutéři k Alkibiadově článku, je tady mnoho pravicových skupin:

1. neonacisté – Národní odpor a Dělnická strana. Jsou xenofobní, ostře antiromští a germanofilní.
2. nacionalističtí autoritáři. Jsou obvykle mírnými katholíky. Ale hlavní je pro ně ethnicky definovaný český národ.
   
3. autoritářští ultrakatholíci. Obdivují Franca a Salazara.
4. demokratičtí ultrakatholíci. Semín. Jsou paleokonservativci.
   
5. klassičtí konservativci. Benda. Nezpochybňují II. vatikánský koncil.
   
6. věřící neokonservativci. Občanský institut (Joch a Freiová). Jsou silně proisraelští.
7. sekulární neokonservativci. Mainstream Mladé fronty. Propagátoři bránící se demokracie.
   
8. eurorealisté. Klaus. Strana svobodných občanů. Germanofobní, rusofilští.
   
9. antikommunisté. Boj s kommunismem je pro ně alfou a omegou všeho. Hedvíček a Hučín.
10. obecní lidovci. Pro II. vatikánský koncil, ale ne nějak vášnivě, spíše proto, že tak církevní establishment rozhodl.
    

… a určitě jsem na mnohé zapomněl.

Křižáci dobra v českých diskusních fórech

Václav Hořejší se v článku 'Humanista, pacifista, idealista, intelektuál jako nadávky?' vyjadřuje k primitivnímu vulgarismu na české diskusní scéně. Následující slova by se však dala velmi dobře stáhnout i na média a příspěvky mnohých politických komentátorů:

Lidé, kteří používají tato označení s původně pozitivními konotacemi nyní v negativním významu, se dnes výrazně hlásí k „pravicovým“ názorům. Jsou to nejen někteří zdejší intenzivní diskutéři, ale i někteří zdejší bloggeři a profesionální komentátoři ve vlivných sdělovacích prostředcích.

Zajímavé je, že tito lidé se slovně hlásí k nejdůležitějším hodnotám společnosti „západního typu“ – t.j. hlavně všestranné svobodě jednotlivce. Domnívají se ale, že při obraně těchto hodnot je třeba postupovat tvrdě a nesmiřitelně proti jejich potenciálním nepřátelům, a to i za cenu dočasného omezení některých svobod, ba dokonce použití metod jako mučení či nerespektování práv zajatců. Charakteristické pro ně je i to, že by nejraději lidem s jiným názorem („pseudohumanistům“, „pacifistům“, „idealistům“, „levicovým intelektuálům“) rádi zakázali veřejné projevování jejich „škodlivých“ názorů (...) Kladnými hrdiny jsou pro tyto lidi historické postavy jako F. Franco, A. Pinochet, J. McCarthy nebo G. W. Bush Jr.

Jinak řečeno, pro české "křižáky dobra" platí opět ono staré pravidlo: svoboda patří jen pro věrné.

Update: Diskuse pod článkem je v tomto směru více než vypovídající.

Amerika je instantní země

Názor z diskusse. Trochu jsem ho upravil, aby byl přehlednější: Místo unabridged originálu, který je zbytečně dlouhý, paperback. Místo kuželek, kterých je málo a koule je maličká, bowling, kde je koule větší a o kuželku víc. Místo tennisu, kde míčky utíkají do autu, squash, kde je kurt obezděný, nebo dokonce ricochet, kde se může hrát i do stropu. V kulečníku místo karambolu pool (snooker naopak americký není ani trochu). Všechno jednoduše a hned.

Příčiny finanční krise

Finance jsou krví ekonomiky. Kdo způsobil leukémii? Clinton s Bushem dohromady.

Starší článek o Ondřeji Caklovi

Doporučuji k přečtení, čte se to samo: "Pravidelně například navštěvoval demonstrace Sládkových republikánů. "Mně se zprvu Sládkovy řeči líbily, ale později jsem cítil, že lže. Každou chvíli říkal něco jiného a manipuloval s námi. Také jsem si kupoval sládkovský týdeník Republiku. Bylo to také proto, že jsem měl v mládí konflikty s Romy, byl jsem tehdy hodně protiromský," přiznává Cakl. S Romy se prý dostal do křížku několikrát a byl na ně vysazený. Jak se tedy dostal na druhou stranu? Naštěstí zasáhla shůry matka inteligence." Tím bych si nebyl tak jist.

"Tohle hnutí není nebezpečné v tom, že by se chopilo moci. Je nebezpečné v násilí, které produkuje. Spíš je zajímavé, že při jejich koncertech v hospodách majitelé dost často řeknou, že to jsou hodní kluci. To je způsobeno tím, že dostávají velké peníze za pronájem. V tom je rozdíl mezi koncertem pankáčů a nácků. Když je koncert pankáčů, tak je bordel, vždycky tam něco rozbijou, počmáraj, kdežto u nácků je disciplína. To, že se tam hajluje, hospodští kolikrát ani nevidí, protože to ani vidět raději nechtějí." Krutá upřímnost.

""Já mám sociální cítění, ale jsem proti revoluci. Nevěřím v socialistické utopie a vize. Kapitalismus vnímám jako systém, který je logický, ale musí se kontrolovat. Já jsem pro parlamentní demokracii, i když je mi v mnoha věcech odporná. A hlavně lidé, kteří tam jsou, tak mě často hodně vytáčí. Takže co největší decentralizace a politicky - nevím. Asi spíš něco napravo. Ale nevím tedy koho."" To mluví samo za sebe.

Vynikající Čermákův článek

via Malý čtenář. Miloš Čermák rovněž přesvědčivě rozebral, jaké má mediální řídká kaše dopady na veřejnost: "Celkem živě si představuju obrázek typické primácké rodiny. Manželka z kuchyně: "Táto, co říkali?" Manžel sedí zabořený na gauči a chroupe čipsy. "Ále nic, jen že protestovali proti Klausovi." "A kdo?", chce vědět manželka. "Nějaký dementi. Z toho internetu." "No to jsem si myslela," ozve se uklidněným hlasem z kuchyně."

Další Kellerův blábol

via Malý čtenář: "Většinou ho nemusím, ale tohle je ge-ni-ál-ní… " Nechápu, co na tom blábolu Malý čtenář vidí. Jakási modelová rodina v jedné situaci zaplatí na daních míň, v jiné víc. Nothing to write home about. Kellerovi to však vystačilo na další propagandistický článek. Nechápu, co na tom kryptokommunistovi kdo obdivuje.

Čeští Rudí Khmerové v akci

Trefná poznámka Petra Placáka o všeobecné infantilisaci.

Disfunkčnost české policie

Daniel Kaiser to vystihl přesně: "Policie tu není od toho, aby vychovávala, ale aby trestala … Jenže se zdá, že policii ke spokojenosti stačí akční záběry psů, koní a vodních děl ve zprávách a že se považuje spíš za jednu ze dvou stran v bojové hře. Způsoby zaváděné kdysi ministrem vnitra Grossem (manévry při zasedání Světové banky a MMF v Praze před devíti lety) se drží i pod ministrem Langrem."

A k tomu výtečný názor z diskusse: "U republikové nechápu, proč honí rychlostí 160km/hod městem partu mladíků v Škodě 120, kteří možná unikají policii, že si někde dali pivo a většinou to skončí tak, že po divoké jízdě městem skončí chlapci omotaní kolem sloupu a v nemocnici. Dávají to pravidelně v pořadu 112 a v zápětí ukazují stejné záběry z Ameriky, kde policie z povzdálí sleduje vůz a čeká na nejméně bolestný zásah. Jenže policie miluje a čeká na přiležitost, kdy si bude moct zajezdit rychle a zastřílet nebo zamávat pendrekem. Protože tam začíná ta pravá zábava a tam se ukáže, kdo je policajt."

Ivana Řápková

Zatímco v předchozím příspěvku jsem se ekonomů zastával, nyní tomu bude naopak. Co mají Ivana Řápková, Jana Bobošíková a Barbora Tachecí společného? Všechny vystudovaly VŠE za kommunismu. Zatímco Tachecí jen mažersky selhala, Řápkovou a Bobošíkovou spojuje populism. A zatímco Bobošíkové eurorealistická germanofobie je převážně neškodná, Řápková je nebezpečně blízko fašismu.

Poslouchal jsem paní primátorku (Chomutov je vedle Přerova, Děčína a Frýdku-Místku statutárním městem od 1. července 2006. Za chvíli bude mít primátora každé větší město.) v nedělní Partii na Primě pozorně. Zdůraznila, že její akce nejsou proti Romům, ale proti "nepřizpůsobivým". Za ně označila ty, kteří porušují zákony.

Ivana Řápková je tedy sama "nepřizpůsobivá". Přikázání jiných (tj. než z účtu u peněžního ústavu) peněžitých pohledávek upravuje § 312 sq. OSŘ. Ten v § 317 odst. 2 OSŘ jasně říká, že "Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově." Opačný výklad tvrdí, že okamžikem vyplacení přestává být dávka pomoci v hmotné nouzi dávkou pomoci v hmotné nouzi a stává se hotovostí. Větší literalism si lze jen těžko představit.

Vadí-li pí primátorce § 317 odst. 2 OSŘ, měla již dávno navrhnout jeho změnu a ne brnkat na temné struny populismu. A českým novinářům by prospělo, kdyby si uvědomili, že lord Runciman měl v roce 1938 pravdu. A hodlá-li veřejná moc porušovat právo, pak je každý fígl v obraně proti tomu přípustný.

Jan Keller a AndyO

Jak pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, s AndyO se shoduji skutečně jen málokdy. Její vyjádření na adresu blábolu Jana Kellera bych ale podepsal. Co je lepší než být neoliberálním ekonomem? Být kryptokommunistickým sociologem, jemuž za PŠM, se kterým by ho vyhnali z každé hospody, dokonce platí.

Je o mně známo, že jsem tolerantním prakticky k jakýmkoliv positivním názorům. I když s nimi třebas nesouhlasím, positivní návrhy alespoň přimějí člověka přemýšlet. Ale co s negativismem? A je jedno zda s antikommunismem či naopak kommunistickým révanchismem. Keller ve svém článku neuvedl jediný fakt, jen žvanění. Nestoudně zapřel, že hlavním důvodem nynější krise je socialism: Clintonovo rozhodnutí dát vlastní nemovitosti těm, kteří na ně neměli. Banky pak tyto špatné úvěry řešily tak, že je zamaskovaly a prodaly dál. Stát se pokusil poručit trhu a takto to dopadlo.

Řešení je jasné. Nejsou jím billiony korun, které vlády vyspělých států pumpují do ekonomiky. Je jím obnovení důvěry, přesně jak o tom mluvil zástupce ČNB v nedělních Otázkách Václava Moravce. A důvěra se neobnoví jinak než naprostou transparentností. Banky musí přesně sdělit, jaké špatné úvěry mají a v jaké výši. Teprve pak jim investoři opět začnou důvěřovat.

A u Kapitána mi připadá, že se dosud nesmířil s tím, že hlavním člověkem podniku není jako před rokem 1989 výrobní náměstek, nýbrž obchodní a marketingový ředitel. Nyní není umění vyrobit, ale prodat. Před rokem 1989 bylo obtížné vyrobit: Sehnat a motivovat lidi, zajistit subdodávky. To duši technika lahodilo, protože to víceméně byla exaktní činnost. Nyní o úspěchu na trhu víceméně rozhoduje invence a štěstí. A technici berou jako obrovskou křivdu, že hlavní slovo mají ti, kteří ani neumějí postavit most. Je to proto, že zorganisovat stavbu mostu dokáže každý stavař. Hlávka byl ale jen jeden.