5. října 2009
Odhalení: tories jsou agenti Moskvy
Podle této zprávy je britská konservativní partaj řízena Putinovými agenty nebo užitečnými idioty.
Má jít Polanski do lochu?
Via Jiří T. Král. Podle odkazované televisní reportáže byla zřejmě ta akce ze strany toho děvčete sice (částečně) dobrovolná, nicméně jí bylo 13, i když měla prsa jako osmnáctka. Žaloba dále mluví o zdrogování a sodomii (pokud se tím míní anální sex, i zkušená žena se to často musí učit). Ona sama chtěla žalobu stáhnout. Polanski se ale k případu, pokud vím, za celá ta léta nijak nevyjádřil, v čem mu snad nic nebránilo, když se nacházel mimo území puritánské Ameriky.
Jakkoli se tedy podle všeho nejedná o nějaké "znásilnění dítěte", přesto spáchal hanebnost a nemyslím, že pár týdnů v base + třicetileté ehm, ehm, "vyhnanství" v Paříži je dostatečným trestem; tento názor považuji za zcela úchylný a doufám, že Fero Fenič nebude muset být vyveden z omylu tím, až mu nějaký čtyřicetiletý dobytek ožere a oprcá vyspělou třináctiletou vnučku do zadnice!
Jakkoli se tedy podle všeho nejedná o nějaké "znásilnění dítěte", přesto spáchal hanebnost a nemyslím, že pár týdnů v base + třicetileté ehm, ehm, "vyhnanství" v Paříži je dostatečným trestem; tento názor považuji za zcela úchylný a doufám, že Fero Fenič nebude muset být vyveden z omylu tím, až mu nějaký čtyřicetiletý dobytek ožere a oprcá vyspělou třináctiletou vnučku do zadnice!
4. října 2009
Ztroskontanci a samozvanci 2009
Kapitán tentokrát naprosto trefil hřebík na hlavičku a k jeho brillantnímu textu není co dodat. Snad jen to, že při poslouchání sebekritiky starosty jsem se otřásal hrůzou.
Štítky:
Svoboda slova
3. října 2009
Zajímavá diskusse v Maskilu
Věstník liberální kommunity Bejt Simcha Maskil otiskl před osmi lety v č.7 text Meir Kahana. Text sám není nijak zajímavý, nevybočuje nijak z obvyklé kahanovské sionistické hysterie. Snad jen fakt, že ho otiskl věstník liberální kommunity může způsobit pozdvižení obočí. Možná také proto ho doplňuje poznámka překladatele Jakuba Švába (patrně omylem umístěná za text Pavla Stránského v č.6). Byl to ale právě tento kommentář Jakuba Švába, který přiměl k reakci israelského občana Ziva Semadara. "Výživnost" tohoto textu mi doslova vyrazila dech. Maskil poněkud napravil svoji reputaci, zdiskreditovanou Švábovou propagací Kahaneho, tím, že tento text otiskl. Nicméně varovným signálem pro českou židovskou liberální kommunitu budiž závěrečná slova Semadarova textu:
"Ve světle významné role, kterou Meir Kahane sehrál v historii politického násilí a rasistické agrese v Izraeli, shledávám velmi podivným fakt, že si liberální židovská organizace – v zemi, která rovněž má svou zkušenost s politickým násilím, v komunitě, která se musí neustále zabývat rasovou nesnášenlivostí – vybere slova takového muže, aby jimi ozdobila titulní stranu svého časopisu. A zdá se mi ještě podivnější, že ze všech liberálních Židů, kteří tento časopis čtou, musí jediný komentář vzejít od »jednoho izraelského Žida«."
"Ve světle významné role, kterou Meir Kahane sehrál v historii politického násilí a rasistické agrese v Izraeli, shledávám velmi podivným fakt, že si liberální židovská organizace – v zemi, která rovněž má svou zkušenost s politickým násilím, v komunitě, která se musí neustále zabývat rasovou nesnášenlivostí – vybere slova takového muže, aby jimi ozdobila titulní stranu svého časopisu. A zdá se mi ještě podivnější, že ze všech liberálních Židů, kteří tento časopis čtou, musí jediný komentář vzejít od »jednoho izraelského Žida«."
Štítky:
Israel
Hrdina
Stanislav Polák vydává rozsáhlý životopis TGM nazvaný T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou I–VI. Uvědomil si jasně, že své životní dílo nemůže psát kommunistickým pravopisem. A tak není divu, že ho bohemista Jaromír Slomek kritisuje: "Rozhodl se v některých případech pro pravopis, stojící dnes už mimo normu. A tak píše například „Britanie", „Dalmacie", „demoralisovat", „disposice", „divise", „imperium", „Italie", „Jugoslavie", „konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní", „ofensiva", „oposiční", „organisační", „positivně", „president", „representovat", „reservovaný", „resoluce", „stilisovat", „ultimatum", „universita", „verse", „zfederalisovat". Proč? Rozhodl se pravděpodobně psát tak, jak ho to učili ve škole (nar. 1936), a ignorovat pravopisné změny, jež se v češtině od té doby odehrály. Není však důsledný, píše například „šarže" nebo „torpédo", a to by neměl. Když postaru, tak postaru, a pak tedy prosím pěkně „charge", „torpedo". A vůbec - potom taky chauffeur, professor, sweater, tramway, vernissage... Kam až se vrátit? K Nerudovi? Applaus? Feuilleton? Frequence? K Máchovi? Byl pozdnj wečer - prvnj mág?"
Je to zjevně pseudobohemista, neboť PČP nezná. Slova jako "„konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní"" jsou plně v souladu s dnešními PČP.
Je to zjevně pseudobohemista, neboť PČP nezná. Slova jako "„konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní"" jsou plně v souladu s dnešními PČP.
Štítky:
Pravopis
Nový předseda ODS?
V době, kdy Topolánkova chaotičnost dosáhla vrcholu, to Nečas řekl jasně: "V situaci, kdy se nám tu emancipuje Rusko a máme tady slabou americkou administrativu, není izolace v rámci evropské politiky ten správný krok. To je naopak krok vražedný pro budoucnost této země."
Ruská mentalita
via Bohumil Doležal. Ruskému novináři, Aleksandru Podrabinkovi, hrozí smrtí, protože si dovolil napsat pravdu o ruské historii. Není to první případ a výhrůžky nejsou plané.
Na rozdíl od Bohumila Doležala je ale nutno v této souvislosti poctivě přiznat, že Západ má máslo na hlavě, protože ve většině západních zemí, typickým příkladem je Německo, Rakousko a Švýcarsko, svoboda slova rovněž neexistuje, neboť popírání holocaustu je trestný čin.
Případ je zajímavý i tím, že ukazuje, že v Rusku nejsou jen zkorumpovaní pohrobci Jelcina a putinovští antidemokraté. Ve svém pozoruhodném 10 let starém článku Aleksandr Podrabinek kritisuje nejen jelcinovskou oligarchii, ale též Aleksandra Solženicyna, ideologa Putinova antizápadního régimu.
Rovněž nenávist k těm, kteří měli tu drzost a napsali pravdu, není typicky ruská. Jak dokazuje antisternovské běsnění dokonce i na stránkách LW, rozdíl mezi námi a Rusy je pouze v methodách. Zatím.
Na rozdíl od Bohumila Doležala je ale nutno v této souvislosti poctivě přiznat, že Západ má máslo na hlavě, protože ve většině západních zemí, typickým příkladem je Německo, Rakousko a Švýcarsko, svoboda slova rovněž neexistuje, neboť popírání holocaustu je trestný čin.
Případ je zajímavý i tím, že ukazuje, že v Rusku nejsou jen zkorumpovaní pohrobci Jelcina a putinovští antidemokraté. Ve svém pozoruhodném 10 let starém článku Aleksandr Podrabinek kritisuje nejen jelcinovskou oligarchii, ale též Aleksandra Solženicyna, ideologa Putinova antizápadního régimu.
Rovněž nenávist k těm, kteří měli tu drzost a napsali pravdu, není typicky ruská. Jak dokazuje antisternovské běsnění dokonce i na stránkách LW, rozdíl mezi námi a Rusy je pouze v methodách. Zatím.
Štítky:
Bohumil Doležal,
Rusko,
Svoboda slova
1. října 2009
Volgograd na Vltavě
Jak správně píše Jiří T. Král, cílem kommunistů bylo přebudovat Prahu na Volgograd. Naštěstí na to neměli peníze, a proto se jim to nepodařilo.
30. září 2009
29. září 2009
Analysa ruské společnosti
Další skvělá analysa ruského způsobu života.
Štítky:
Bohumil Doležal,
Rusko
28. září 2009
Pronikavý odsudek české společnosti
Jan Stern: "Rozklad, který vidíme na ulicích našich měst, onen všeobecný úpadek, ona směska agrese, sprostoty a zoufalství, onen dvoubarevný bezdomovecko-mafiánský hnis, který neobejde prahy nikoho z nás, podle všeho teče "odshora", od stolní alhoholicko-neurotické společnosti, jež si říká "česká kultura"."
Štítky:
ČR
Kdo byl kdo
Pavel Rychetský se ve svém rozhovoru vyznal z obdivu k Outratovi a Levittovi. Co byli zač?
Vladimír Outrata byl v letech 1948–51 velvyslancem kommunistického Československa v USA. Typický попутчик odporného régimu.
Pavel Levitt byl vnitrácký kommunista, který byl na PF UK dosazen v rámci její očisty od buržoasních živlů.
Updated.
Vladimír Outrata byl v letech 1948–51 velvyslancem kommunistického Československa v USA. Typický попутчик odporného régimu.
Pavel Levitt byl vnitrácký kommunista, který byl na PF UK dosazen v rámci její očisty od buržoasních živlů.
Updated.
Štítky:
Historie
Rozhovor s Rychetským
Některá media si myslí, že rozhovory může dělat každý, kdo udrží tužku v ruce. Přesně takový odstrašujícím případem je rozhovor s Rychetským. Autorka nemá o ústavní systému ČR ani ponětí, a proto je pro ni nejdůležitější informace, že Rychetský je smutný.
O ústavním soudnictví se z rozhovoru sice nic nedozvíme, ale přesto má cenu si ho přečíst. Rychetský tam prozrazuje svůj myšlenkový background.
"Stýská se mi po atmosféře uvnitř Charty. Po toleranci i respektu, kde přes rozdílnost názorů neexistovaly urážky a osobní výpady … Dnešní doba se posunula do pragmatičtějších poloh. Velice mi schází ohromná vzájemná důvěra i solidarita, v níž jsme žili v disentu." Stýská se mu po atmosféře ghetta, na normální společnost není zvyklý.
K tomu Jan Stern: "Disidentský pocit by se pak dal shrnout asi takto: Zlo přišlo zvnějšku, tudíž haleluja, vím, že v sobě mám obzor pravdy, že jsem ho integroval, že dobrý objekt splynul se samotným Egem. Jistá část polistopadových politických debat nabyla rysů frašky mimo jiné proto, že se v nich utkali "obzoráři" a politici, přičemž ti první nevěděli, v co vlastně věří, ale byli si zcela jisti, že je to dobré, a ti druzí se před nimi snažili zachránit, co se dalo, aby to mohlo být opravdu politické."
"Studoval jste v šedesátých letech. Jak to na právnické fakultě vypadalo? Tvrdím, že šlo o nejlepší období této školy, jaké si lze vůbec představit. A to od konce druhé světové války až dodnes. Uvolnění v šedesátých letech se projevovalo především v uměleckých svazech a v akademickém prostředí. Navíc komunisti po únoru 1948 zlikvidovali sice všechny, které považovali za nepřátele, ale mnohé z těch, kteří unikli šibenici, poslali za trest učit na vysokou školu. Tuhle chybu už za normalizace nezopakovali." Reformní kommunista zůstane reformním kommunistou. Takové nesmysly o 50. letech by normální člověk nenapsal. Nejlepší období PF UK po roce 1945 trvalo do 1948 a pak až od 1989. V 60. letech, kdy tam učily veličiny typu Zdeňka Kratochvíla, Stanislava Stuny, určitě ne.
"Tihle lidé měli tu smůlu, že byli o několik let nebo o generaci starší, takže zažili Mnichov se zradou západních demokracií, okupaci a koncentráky i osvobození." Klassická mythologie, kdy se jí konečně zbavíme? Kdy si konečně uvědomíme, že Mnichov jsme si zavinili především sami, svou nemožnou vnitřní i zahraniční politikou, paktováním s kommunistickým Ruskem, nesplněním slibu vybudovat druhé Švýcarsko?
O ústavním soudnictví se z rozhovoru sice nic nedozvíme, ale přesto má cenu si ho přečíst. Rychetský tam prozrazuje svůj myšlenkový background.
"Stýská se mi po atmosféře uvnitř Charty. Po toleranci i respektu, kde přes rozdílnost názorů neexistovaly urážky a osobní výpady … Dnešní doba se posunula do pragmatičtějších poloh. Velice mi schází ohromná vzájemná důvěra i solidarita, v níž jsme žili v disentu." Stýská se mu po atmosféře ghetta, na normální společnost není zvyklý.
K tomu Jan Stern: "Disidentský pocit by se pak dal shrnout asi takto: Zlo přišlo zvnějšku, tudíž haleluja, vím, že v sobě mám obzor pravdy, že jsem ho integroval, že dobrý objekt splynul se samotným Egem. Jistá část polistopadových politických debat nabyla rysů frašky mimo jiné proto, že se v nich utkali "obzoráři" a politici, přičemž ti první nevěděli, v co vlastně věří, ale byli si zcela jisti, že je to dobré, a ti druzí se před nimi snažili zachránit, co se dalo, aby to mohlo být opravdu politické."
"Studoval jste v šedesátých letech. Jak to na právnické fakultě vypadalo? Tvrdím, že šlo o nejlepší období této školy, jaké si lze vůbec představit. A to od konce druhé světové války až dodnes. Uvolnění v šedesátých letech se projevovalo především v uměleckých svazech a v akademickém prostředí. Navíc komunisti po únoru 1948 zlikvidovali sice všechny, které považovali za nepřátele, ale mnohé z těch, kteří unikli šibenici, poslali za trest učit na vysokou školu. Tuhle chybu už za normalizace nezopakovali." Reformní kommunista zůstane reformním kommunistou. Takové nesmysly o 50. letech by normální člověk nenapsal. Nejlepší období PF UK po roce 1945 trvalo do 1948 a pak až od 1989. V 60. letech, kdy tam učily veličiny typu Zdeňka Kratochvíla, Stanislava Stuny, určitě ne.
"Tihle lidé měli tu smůlu, že byli o několik let nebo o generaci starší, takže zažili Mnichov se zradou západních demokracií, okupaci a koncentráky i osvobození." Klassická mythologie, kdy se jí konečně zbavíme? Kdy si konečně uvědomíme, že Mnichov jsme si zavinili především sami, svou nemožnou vnitřní i zahraniční politikou, paktováním s kommunistickým Ruskem, nesplněním slibu vybudovat druhé Švýcarsko?
27. září 2009
Rusko a Evropa II
Alkibiades napsal osmibodovou polemiku s mým textem Rusko a Evropa. Takže bod po bodu.
ad a) Thesi o zahraniční politice EU jsem vyvrátil již v diskussi.
ad b) Je možné samozřejmě do Evropy zahrnovat i Východ, ale k čemu je to dobré? Rusko a spol. se nikdy jako součást Evropy necítilo.
Nemám nic proti tomu, aby Evropa a Rusko hospodářsky spolupracovalo. Ale velice obezřetně. Evropská a ruská civilisace jsou natolik odlišné, že tyto rozdíly tendují k tomu prosakovat i do ekonomiky, vizte nedávné ruské vydírání Evropy plynem. Evropa nesmí být na Rusku hospodářsky závislá, jinak na to doplatí. Rusko nechce být navždy pouhým vývozcem surovin, jeho ambice jsou vyšší. To je plně legitimní. Váš hospodářský základ evropsko-ruské spolupráce je tedy pouhou illusí.
Váš údajný heartland je ve skutečnosti zemí nikoho, o níž Západ a Rusko geopoliticky bojují. Zatím formálně patří Západu, ale Rusko v poslední době dosahuje značných úspěchů mnichovanstvím Západu: začal s tím Chirac, pokračuje Merkelová a Sarkozy a zatím vrcholem je Obama.
ad c) EU má potencionál na to, být geopolitickou velmocí, ale tahle sranda něco stojí. Proto dávám přednost tomu vytvořit atlantickou jednotu. Jedinou další reálnou alternativou je ruská finlandisace Střední Evropy. Atlantická jednota stojí i za to, že podporujeme genocidu Palestinců. Nemusíme tomu totiž nečinně přihlížet, ale můžeme tlačit na Obamu, aby laskavě dělal to, co slíbil, tj. kladl větší důraz na lidská práva.
Rozhodovat o tom, jaké bude interní uspořádání Ruska, je bytostným evropským zájmem, protože je to náš soused. Bohužel na to nemáme, tuto bitvu jsme prohráli naprosto stejně jako v roce 1920.
ad d) Aby ukázal svaly. Aby ukázal, že není druhý Jelcin, který Západ poslouchal na slovo. Politika má přednost nad zisky. Naopak Ukrajina neměla sebemenší zájem na tom si to se Západem rozházet.
ad e) Nikoliv. Šlo mi o mezinárodní dohody o zbrojení, které Putin ukončil v rámci obnovení studené války.
ad f) Zatím. Lenin po porážce na Visle také stáhnul ocas. V tradiční ruské politice pokračoval až Stalin. Nicméně si už připravuje půdu zasahováním do české zahraniční politiky, od vstupu do NATO až po radar.
Rusko míří na ČR již dávno. To mne nijak neznepokojuje.
ad g) USA se nikdy žádných zločinů nedopustily.
Multipolární svět existuje již od nástupu Putina, to není žádná novinka.
ad a) Thesi o zahraniční politice EU jsem vyvrátil již v diskussi.
ad b) Je možné samozřejmě do Evropy zahrnovat i Východ, ale k čemu je to dobré? Rusko a spol. se nikdy jako součást Evropy necítilo.
Nemám nic proti tomu, aby Evropa a Rusko hospodářsky spolupracovalo. Ale velice obezřetně. Evropská a ruská civilisace jsou natolik odlišné, že tyto rozdíly tendují k tomu prosakovat i do ekonomiky, vizte nedávné ruské vydírání Evropy plynem. Evropa nesmí být na Rusku hospodářsky závislá, jinak na to doplatí. Rusko nechce být navždy pouhým vývozcem surovin, jeho ambice jsou vyšší. To je plně legitimní. Váš hospodářský základ evropsko-ruské spolupráce je tedy pouhou illusí.
Váš údajný heartland je ve skutečnosti zemí nikoho, o níž Západ a Rusko geopoliticky bojují. Zatím formálně patří Západu, ale Rusko v poslední době dosahuje značných úspěchů mnichovanstvím Západu: začal s tím Chirac, pokračuje Merkelová a Sarkozy a zatím vrcholem je Obama.
ad c) EU má potencionál na to, být geopolitickou velmocí, ale tahle sranda něco stojí. Proto dávám přednost tomu vytvořit atlantickou jednotu. Jedinou další reálnou alternativou je ruská finlandisace Střední Evropy. Atlantická jednota stojí i za to, že podporujeme genocidu Palestinců. Nemusíme tomu totiž nečinně přihlížet, ale můžeme tlačit na Obamu, aby laskavě dělal to, co slíbil, tj. kladl větší důraz na lidská práva.
Rozhodovat o tom, jaké bude interní uspořádání Ruska, je bytostným evropským zájmem, protože je to náš soused. Bohužel na to nemáme, tuto bitvu jsme prohráli naprosto stejně jako v roce 1920.
ad d) Aby ukázal svaly. Aby ukázal, že není druhý Jelcin, který Západ poslouchal na slovo. Politika má přednost nad zisky. Naopak Ukrajina neměla sebemenší zájem na tom si to se Západem rozházet.
ad e) Nikoliv. Šlo mi o mezinárodní dohody o zbrojení, které Putin ukončil v rámci obnovení studené války.
ad f) Zatím. Lenin po porážce na Visle také stáhnul ocas. V tradiční ruské politice pokračoval až Stalin. Nicméně si už připravuje půdu zasahováním do české zahraniční politiky, od vstupu do NATO až po radar.
Rusko míří na ČR již dávno. To mne nijak neznepokojuje.
ad g) USA se nikdy žádných zločinů nedopustily.
Multipolární svět existuje již od nástupu Putina, to není žádná novinka.
Štítky:
Rusko
Skandální britský seznam nežádoucích osob
Ondřej Šlechta upozornil na skandální britský seznam nežádoucích osob. Heslem politické korrektnosti dneška je vyváženost. Protože by tento seznam byl plný muslimů, zejména Arabů, byli do něj v rámci úsilí o vyváženost zapsáni tito neislámští Američané:
- Don Black – bývalý velký čaroděj Ku Klux Klanu a americký neonacista. Takový David Duke.
- Erich Gliebe – syn německého vojáka, narozený v USA. Americký neonacista.
- Mike Guzovsky – americký židovský extrémista.
- Fred Phelps – americký baptistický kazatel, přední homofob.
- Shirley Phelps-Roper – Phelpsova nejstarší dcera, rovněž přední homofobka.
- Michael "Savage" Weiner – rozhlasový moderátor.
Štítky:
Evropská unie
26. září 2009
Methody carské Ochranky v Mladé frontě
Institut agenta provocateura je v celém civilisovaném světě postaven mimo zákon (v USA se výsledku činnosti agenta provocateura říká entrapment). Výjimkou je Rusko, bez přerušení již od carských dob. Provokaci odsuzuje i Písmo. Lukáš 17, 1: "Tehdy řekl učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení, ale běda tomu, skrze koho přicházejí.""
Novináři Mladé fronty si nedají pokoj a uspořádali další provokaci. Místo toho, aby politické strany řekly těmto provokacím jasné ne, tak trestají oběti tohoto trestného činu novinářů Mladé fronty. Jejich kollegové se vymlouvají na BBC Editorial Guidelines. Ty však stanoví naprosto jasně: "Approval to be present at or record serious illegal activity will be given only if it is clearly in the public interest, even then we must avoid:
Novináři Mladé fronty si nedají pokoj a uspořádali další provokaci. Místo toho, aby politické strany řekly těmto provokacím jasné ne, tak trestají oběti tohoto trestného činu novinářů Mladé fronty. Jejich kollegové se vymlouvají na BBC Editorial Guidelines. Ty však stanoví naprosto jasně: "Approval to be present at or record serious illegal activity will be given only if it is clearly in the public interest, even then we must avoid:
- condoning, aiding or abetting criminal behaviour.
- encouraging or provoking behaviour which would not otherwise have occurred.
- directing the activity in any way." (zdůrazněno mnou)
23. září 2009
UK posice k Lisabonu
Dail Telegraph píše: "The good news for Mr Cameron is that some of his party are prepared to go on giving him the benefit of the doubt. His decision in June to honour a promise to withdraw Tory MEPs from the European People’s Party bloc in the European Parliament has led to Labour accusations of extremism and riled pro-EU Tories.
But, just as he intended, it has given Mr Cameron credibility in the eyes of Eurosceptics. In the words of one heavyweight Eurosceptic: “He has a lot of credit in the bank from the EPP withdrawal. A lot of people didn’t think he would ever do it. The fact that he did is very reassuring.”"
"If the Czechs are able to hold up ratification until after a UK election, a new Tory government could then quickly move to a UK referendum." To mi přijde pochybné. Jednou ratifikovanou mezinárodní smlouvu už nejde "odratifikovat", a to ani poukazem na referendum.
But, just as he intended, it has given Mr Cameron credibility in the eyes of Eurosceptics. In the words of one heavyweight Eurosceptic: “He has a lot of credit in the bank from the EPP withdrawal. A lot of people didn’t think he would ever do it. The fact that he did is very reassuring.”"
"If the Czechs are able to hold up ratification until after a UK election, a new Tory government could then quickly move to a UK referendum." To mi přijde pochybné. Jednou ratifikovanou mezinárodní smlouvu už nejde "odratifikovat", a to ani poukazem na referendum.
Štítky:
Evropská unie
22. září 2009
Massová demonstrace proti Obamovi
Myslím, že je trochu problém, že 99 % protestujících jsou běloši.
Štítky:
USA
Skvostná analysa ruské zahraniční politiky
Nemá cenu citovat jakýkoliv výňatek, je nutno si to přečíst celé.
Štítky:
Bohumil Doležal,
Rusko
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)