Sv. Gianna Beretta Molla je patronka hnutí pro život. Když v roce 1961 čekala své 4. dítě, dostala rakovinu dělohy. Lékaři jí dali na výběr: potrat, vynětí dělohy nebo odoperování nádoru. V posledním případě byla prognosa chabá; lepší řešení bylo odnětí dělohy. Mollaová se, aby "nezavraždila" dítě, které čekala, rozhodla pro operaci nádoru.
Operace sice byla úspěšná, ale dítě pak muselo být porozeno císařským řezem. Mollaová z něj dostala zánět pobřišnice, na který do týdne zemřela. V roce 2004 byla svatořečena (na snímku její dcera–pohrobek).
6. února 2010
Zvláštní zpětný odkaz
Stále se mi nedaří rozchodit zpětné odkazy. Při pátrání po příčinách jsem objevil, že na LW odkazuje Tzvee's Talmudic Blog. Bylo mi to záhadou, protože jsem si nepamatoval, že bych na něj kdy odkazoval a tamní článek neuváděl ani dotčený náš, ani svůj článek. Nakonec se ukázalo, je tam třeba najít tamní nejpopulárnější článek – o Timothy Geithnerovi – na který kdysi odkázal Vodník 007. Pro různé antisemity by tamní blog mohl být populární, protože seriosně diskutuje o tom, kdo je či není Žid.
Mít nebo být
Kniha Ericha Fromma, kterou vydal 20 let po Umění milovat, mne oslovila už mnohem víc. Přesto i zde můžeme pozorovat jasné příznaky zastaralosti, v těch částech, kdy se autor zabývá konkrétními jevy ze své současnosti. Nejsmutnější je naděje, kterou vkládá do alternativních hnutí mládeže (hippies), i přes četná zklamání jednotlivců a skupin. Nemohl tušit, že následná léta 80. a jejich yuppies přinesou naprostou antithesi ideálu hippies a nevídanou exacerbaci modu "mít". Kapitola VIII a IX (výhledy do budoucna) mi přišly jako pouhé nahromadění truismů a obecností (typu "musí zavládnout spravedlnost" apod.). Pasáže o humanismu a marxismu jsou pro mne osobně z větší části rovněž nepřijatelné.
Zdeněk Janík správně píše v Doslovu, že rozdíl mezi filosofií založenou na směřování k "být" a "mít" není totožný s rozdílem mezi orientálním a evropským myšlením. Není totožný ani s rozdílem mezi mentalitou kočovníků a usedlých zemědělců, ačkoli se jí blíží a já mám za to, že v této "první společenské dělbě práce" má svoje počátky. Každopádně obě tyto skupiny podle perennialistů představují Abela a Kaina a vražda Abela Kainem se dokonává v těchto dobách před našima očima tím, že mizí poslední zbytky možností kočovného způsobu existování. Nelze vyloučit, že tato vražda bude dokonána naprostým převládnutím modu "mít", který, jak správně uvádí E. Fromm, nutně vede ke globální katastrofě.
Zdeněk Janík správně píše v Doslovu, že rozdíl mezi filosofií založenou na směřování k "být" a "mít" není totožný s rozdílem mezi orientálním a evropským myšlením. Není totožný ani s rozdílem mezi mentalitou kočovníků a usedlých zemědělců, ačkoli se jí blíží a já mám za to, že v této "první společenské dělbě práce" má svoje počátky. Každopádně obě tyto skupiny podle perennialistů představují Abela a Kaina a vražda Abela Kainem se dokonává v těchto dobách před našima očima tím, že mizí poslední zbytky možností kočovného způsobu existování. Nelze vyloučit, že tato vražda bude dokonána naprostým převládnutím modu "mít", který, jak správně uvádí E. Fromm, nutně vede ke globální katastrofě.
"Zvrhlé umění" stále živé
Michal Semín na svém blogu uveřejnil článek proti modernímu umění, k jehož názvu provokativně použil kodifikovaný satanský termín "zvrhlé umění". Tak se totiž o moderním umění vyjadřovali nacisté a proto je užití tohoto termínu nebezpečným indikátorem affinity s nacismem a potenciální přípravou nového Holokaustu. Všichni máme jistě v živé paměti nedávnou affairu kardinála Meisnera.
Ač s některými momenty v Semínově článku musím zcela souhlasit, celkově nemám rád velkorysé tažení proti nějakému umění jako takovému, pouze v extrémně nevkusných nebo urážlivých konnotacích, jako dříve zmíněné kundy. Nicméně užití nacistického a antisemitského termínu p. Semínem probudilo - zcela nepřekvapivě - skryté vášně ohnivé strážkyně čistoty veřejného prostoru, která explodovala erupcí hodnou menšího vulkánu: kromě Semína si to odskákala - opět zcela nepřekvapivě - i Lucka Šlégrová, která měla tolik neprozřetelnosti a napsala do listu Dělnické strany něco o moderním umění. Semína i Šlégrovou smetla s brissancí vodíkové pumy a svůj výstup zakončila ukázkou Hitlerova kýčovitého produktu jakožto pravděpodobně oblíbeného umění dotyčných kacířů.
Aby bylo jasno: i v článku paní Tydlitátové jsou momenty, se kterými beze zbytku souhlasím. S tím, že její charakteristiku pana Semína "Nyní víme, že je to ... člověk, jemuž by neměla být svěřena žádná politická moc." bych applikoval stejně tak na ni samotnou.
Ač s některými momenty v Semínově článku musím zcela souhlasit, celkově nemám rád velkorysé tažení proti nějakému umění jako takovému, pouze v extrémně nevkusných nebo urážlivých konnotacích, jako dříve zmíněné kundy. Nicméně užití nacistického a antisemitského termínu p. Semínem probudilo - zcela nepřekvapivě - skryté vášně ohnivé strážkyně čistoty veřejného prostoru, která explodovala erupcí hodnou menšího vulkánu: kromě Semína si to odskákala - opět zcela nepřekvapivě - i Lucka Šlégrová, která měla tolik neprozřetelnosti a napsala do listu Dělnické strany něco o moderním umění. Semína i Šlégrovou smetla s brissancí vodíkové pumy a svůj výstup zakončila ukázkou Hitlerova kýčovitého produktu jakožto pravděpodobně oblíbeného umění dotyčných kacířů.
Aby bylo jasno: i v článku paní Tydlitátové jsou momenty, se kterými beze zbytku souhlasím. S tím, že její charakteristiku pana Semína "Nyní víme, že je to ... člověk, jemuž by neměla být svěřena žádná politická moc." bych applikoval stejně tak na ni samotnou.
Censura v ČR dnes
Zpráva o stavu censury v České republice 20 let po pádu totality. Tedy o té nápadnější versi. Méně nápadná verse (například zamítnutí rozhovoru s bývalým vězněm v Dachau o plynových komorách) se na veřejnost vůbec nedostane.
5. února 2010
Chřipka a spiklenecké theorie
Pandemie byla vždy definována jako choroba s velkou virulencí, mortalitou a prevalencí. V zimě 1968–9 zemřelo na hongkongskou chřipku million lidí. Naproti tomu na prasečí chřipku zatím zemřelo 14 711 lidí, což je 100x méně.
Pandemie chřipky se očekává již 7 let. Ptačí chřipka ji nezpůsobila, protože ač má vysokou mortalitu, není virulentní. Sociální demokrat Wolfgang Wodarg zjistil, že WHO změnila definici pandemie, aby za ni mohla prohlásit prasečí chřipku, která přes vyšší virulenci má zanedbatelnou mortalitu.
Důvod? Logika státní správy. Žádný úředník není postižen za předimensování opatření, ale jejich zanedbání ho stojí professní smrt. Proto v Praze nyní máme barriéry proti 1000leté vodě, ačkoliv pravděpobnost takových povodní je mizivá. Jde o peníze vyhozené do vzduchu. Stejně jako zbytečné očkování nikoho netrápí, zatímco milliony neočkovaných mrtvých by hygieniky stály professní krk.
Nicméně takové vysvětlení by pro fanatické zastánce spikleneckých theorií bylo příliš prosté. Obskurní spolek OK Team na všechny strany posílá spam, kde nejspíše s ukradeným hudebným podkresem Enyi na 22 slides s hrubkami uvádí počet mrtvých, kterých je 100x méně než jsou aktuální data, a že příčinou je zkorumpovanost WHO. Virus s největší mortalitou v historii, zairská ebola (ZEBOV) v roce 1976 a 2003, má mortalitu 88,5 %. Spamem definovaný údajný "smrtící virus" tedy ve skutečnosti vůbec neexistuje.
Chřipka typu A je vysoce mutabilní. Nynější prasečí chřipka je výsledkem rekombinace dvou běžných typů prasečí chřipky. Pro okultisty je to však uměle vytvořená biologická zbraň. Poté spam pokračuje v popisu toho, jak jsou chemické látky jedovaté, aniž by se namáhal uvést, že vždy záleží na množství. Otrávit je totiž možné i čistou vodou.
Co k tomu říci? Stoupenci spikleneckých theorií tady byli vždy, jen s Internetem je na ně více vidět. Ten, kdo podobné zprávy rozšiřuje, aniž by se namáhal je ověřit, se dopouští informačního smogu. Je to na úrovni toho, jako kdyby vyhazoval odpadky na silnici.
Pandemie chřipky se očekává již 7 let. Ptačí chřipka ji nezpůsobila, protože ač má vysokou mortalitu, není virulentní. Sociální demokrat Wolfgang Wodarg zjistil, že WHO změnila definici pandemie, aby za ni mohla prohlásit prasečí chřipku, která přes vyšší virulenci má zanedbatelnou mortalitu.
Důvod? Logika státní správy. Žádný úředník není postižen za předimensování opatření, ale jejich zanedbání ho stojí professní smrt. Proto v Praze nyní máme barriéry proti 1000leté vodě, ačkoliv pravděpobnost takových povodní je mizivá. Jde o peníze vyhozené do vzduchu. Stejně jako zbytečné očkování nikoho netrápí, zatímco milliony neočkovaných mrtvých by hygieniky stály professní krk.
Nicméně takové vysvětlení by pro fanatické zastánce spikleneckých theorií bylo příliš prosté. Obskurní spolek OK Team na všechny strany posílá spam, kde nejspíše s ukradeným hudebným podkresem Enyi na 22 slides s hrubkami uvádí počet mrtvých, kterých je 100x méně než jsou aktuální data, a že příčinou je zkorumpovanost WHO. Virus s největší mortalitou v historii, zairská ebola (ZEBOV) v roce 1976 a 2003, má mortalitu 88,5 %. Spamem definovaný údajný "smrtící virus" tedy ve skutečnosti vůbec neexistuje.
Chřipka typu A je vysoce mutabilní. Nynější prasečí chřipka je výsledkem rekombinace dvou běžných typů prasečí chřipky. Pro okultisty je to však uměle vytvořená biologická zbraň. Poté spam pokračuje v popisu toho, jak jsou chemické látky jedovaté, aniž by se namáhal uvést, že vždy záleží na množství. Otrávit je totiž možné i čistou vodou.
Co k tomu říci? Stoupenci spikleneckých theorií tady byli vždy, jen s Internetem je na ně více vidět. Ten, kdo podobné zprávy rozšiřuje, aniž by se namáhal je ověřit, se dopouští informačního smogu. Je to na úrovni toho, jako kdyby vyhazoval odpadky na silnici.
Vychytávka pro MS Word
V MS Word se velice jednoduše píší jednoduché texty. Když však chcete používat něco složitějšího, je to složité. Např. pole. Je téměř nemožné je všechny najednou aktualisovat. Lze to obejít takto:
- zapnout si aktualisaci polí při tisku
- dát náhled tisku (pravý Alt-I) a zase zpět (opět pravý Alt-I)
4. února 2010
2. února 2010
Proroctví slepého mládence
Gogo napsal: "Proto si myslím, že zrušení diskusí by pohřbilo návštěvnost tohoto blogu". Co říkají fakta?
- 17. ledna: 463
- 18. ledna: 381
- 19. ledna: 377
- 20. ledna: 377
- 21. ledna: 331
- 22. ledna: 326
- 23. ledna: 283
- 24. ledna: 333
- 25. ledna: 387
- 26. ledna: 319
- 27. ledna: 335
- 28. ledna: 291
- 29. ledna: 263
- 30. ledna: 259
- 31. ledna: 273
- 1. února: 320
Chce to číst pořádně
motto: "Milý Monthy, rád bych s Vámi diskutoval, ale musel byste uvést svoje jméno a/nebo email adresu. Anonymní dopisy se v civilizovaných zemích hází do koše."
—Tomáš Pecina
Jeden z důvodů, proč jsou diskusse na nic, je ten, že někteří kommentátoři neumějí pořádně číst a svou neschopnost ještě rozpitvávají.
Napsal jsem: "Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali." Důraz byl na roce 2000 a slovech "u svých článků". Samozřejmě, že vím, že Neff měl na NP všeobecnou diskussi, vždyť jsem tehdy četl NP denně. Nicméně až do změny layoutu v roce 2000 neměl diskussi u svých článků.
Přesto Astr píše: "v pripade Neffa vsam vim ze GP nepopisuje situaci pravdive." Jonáš dodává: "Neffův Pes samozřejmě diskusi od začátku měl, jednu kontinuální, teprve později došlo k rozdrobení ke článkům a tim rozmělnění jakýchkoli souvislých myšlenek." Má cenu se tím nějak hlouběji zabývat? Ne, ať si ti lidé chatují sami mezi sebou.
—Tomáš Pecina
Jeden z důvodů, proč jsou diskusse na nic, je ten, že někteří kommentátoři neumějí pořádně číst a svou neschopnost ještě rozpitvávají.
Napsal jsem: "Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali." Důraz byl na roce 2000 a slovech "u svých článků". Samozřejmě, že vím, že Neff měl na NP všeobecnou diskussi, vždyť jsem tehdy četl NP denně. Nicméně až do změny layoutu v roce 2000 neměl diskussi u svých článků.
Přesto Astr píše: "v pripade Neffa vsam vim ze GP nepopisuje situaci pravdive." Jonáš dodává: "Neffův Pes samozřejmě diskusi od začátku měl, jednu kontinuální, teprve později došlo k rozdrobení ke článkům a tim rozmělnění jakýchkoli souvislých myšlenek." Má cenu se tím nějak hlouběji zabývat? Ne, ať si ti lidé chatují sami mezi sebou.
Poučení pro Vodníka
V sérii poučení (12. června 2006 Fuky, 29. června 2006 Kapitána, 4. září 2006 opět Kapitána, 19. června 2007 Cynika, 3. srpna 2007 opět Cynika, 10. října 2007 Maxe, 1. ledna 2008 p. Zemana, 30. srpna 2008 Boutrose) nyní došlo i na Vodníka.
Vodník píše: "Tohle je takový článek, kvůli kterým mám dojem Peters ty diskusse zrušil: jednoznačně manipulativní titulek - Pravoslavné Řecko bankrotuje (rozuměj: pravoslaví = zaostalost, tupost, bída, svrab, neštovice, Rusko, kommunism...) Samozřejmě, že situace 40 učitelů vs. 10 žáků je nepřijatelná, ale vsadím obě své kulky na to, že ti učitelé dohromady nenakradli na nezasloužených platech ani polovinu toho, co Goldman Sachs, Henk Paulson nebo Bernie Madoff!"
Předně jsem nenapsal ani slovo o bankrotu. Pouze jsem ocitoval názor jednoho Řeka. Nicméně Vodník má pravdu. Každý, kdo má oči k vidění a uši k slyšení, tak ví, že kalvinistické státy (USA, Skotsko, Nizozemí, Švýcarsko) jsou nejvyspělejší, lutheránské (Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko, severní Německo) méně, katholické (Španělsko, Francie, Itálie, Belgie, jižní Německo, Rakousko, Česká republika) ještě méně a pravoslavné (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko) úplně nejméně. Manipulativního na tom není nic. I sám Vodník hlasoval nohama: Místo v pravoslavném Řecku raději žije v kalvinistickém Nizozemí. Příčina je totiž jasná. I když všichni ruští a řečtí obyčejní zloději toho nakradli mnohem méně než samotný Madoff, přesto to na celkový stav USA v porovnání s Řeckem nebo Ruskem má pramalý vliv. Výsledek kalvinistické v. pravoslavné kultury v praxi. "Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce." (Mt 7, 18)
Jistě, Vodník může namítnout, že pravoslavné státy byly obětí Tatarů nebo Turků. Jenže by neměl zapomenout, že Rurikovci byli Germáni a že Rusové se sami hlásí k euroasijské civilisaci. Řekové jsou zase známí výrokem: "κρειττότερον εστίν ειδέναι εν τη μέση τη πόλει φακίολον βασιλεύον Τούρκων ή καλύπτραν Λατινικήν."
Každý, kdo vytvoří tolerantní platformu, je dříve nebo později postaven před otázku, kam až jeho tolerance sahá, když se minoritního názoru stane běžný, nebo dokonce většinový. Nezastírám, že mi lezlo na nervy, když se pro přílišný antiamerikanism, srbofilství a rusofilství stával z LW druhý Zvědavec nebo Altermedia. Čeho je moc, toho je příliš. Co má být kořením, nemůže být denní stravou; to pak zhořkne.
Vodník píše: "Tohle je takový článek, kvůli kterým mám dojem Peters ty diskusse zrušil: jednoznačně manipulativní titulek - Pravoslavné Řecko bankrotuje (rozuměj: pravoslaví = zaostalost, tupost, bída, svrab, neštovice, Rusko, kommunism...) Samozřejmě, že situace 40 učitelů vs. 10 žáků je nepřijatelná, ale vsadím obě své kulky na to, že ti učitelé dohromady nenakradli na nezasloužených platech ani polovinu toho, co Goldman Sachs, Henk Paulson nebo Bernie Madoff!"
Předně jsem nenapsal ani slovo o bankrotu. Pouze jsem ocitoval názor jednoho Řeka. Nicméně Vodník má pravdu. Každý, kdo má oči k vidění a uši k slyšení, tak ví, že kalvinistické státy (USA, Skotsko, Nizozemí, Švýcarsko) jsou nejvyspělejší, lutheránské (Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko, severní Německo) méně, katholické (Španělsko, Francie, Itálie, Belgie, jižní Německo, Rakousko, Česká republika) ještě méně a pravoslavné (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko) úplně nejméně. Manipulativního na tom není nic. I sám Vodník hlasoval nohama: Místo v pravoslavném Řecku raději žije v kalvinistickém Nizozemí. Příčina je totiž jasná. I když všichni ruští a řečtí obyčejní zloději toho nakradli mnohem méně než samotný Madoff, přesto to na celkový stav USA v porovnání s Řeckem nebo Ruskem má pramalý vliv. Výsledek kalvinistické v. pravoslavné kultury v praxi. "Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce." (Mt 7, 18)
Jistě, Vodník může namítnout, že pravoslavné státy byly obětí Tatarů nebo Turků. Jenže by neměl zapomenout, že Rurikovci byli Germáni a že Rusové se sami hlásí k euroasijské civilisaci. Řekové jsou zase známí výrokem: "κρειττότερον εστίν ειδέναι εν τη μέση τη πόλει φακίολον βασιλεύον Τούρκων ή καλύπτραν Λατινικήν."
Každý, kdo vytvoří tolerantní platformu, je dříve nebo později postaven před otázku, kam až jeho tolerance sahá, když se minoritního názoru stane běžný, nebo dokonce většinový. Nezastírám, že mi lezlo na nervy, když se pro přílišný antiamerikanism, srbofilství a rusofilství stával z LW druhý Zvědavec nebo Altermedia. Čeho je moc, toho je příliš. Co má být kořením, nemůže být denní stravou; to pak zhořkne.
1. února 2010
Propaganda SSO na Délském potápěči
Zásadní rozdíl mezi pluralitním médiem a propagandistickým spočívá v tom, že to první má elementární redakční politiku. Proto Britské listy pluralitním médiem nejsou, protože tisknou v zásadě vše, pokud je dostatečně ultralevicové.
K pododobnému úletu nyní došlo na Délském potápěči, který přetiskl propagandu Strany svobodných občanů, neznámého původu. Obsahuje neuvěřitelné množství blábolů, od anarchismu jako pravicovém politickém směru počínaje až po zákon 12 desek jako zakotvení římské republiky. Podobné materiály proto na solidní medium patří jen jako jejich kritika.
K pododobnému úletu nyní došlo na Délském potápěči, který přetiskl propagandu Strany svobodných občanů, neznámého původu. Obsahuje neuvěřitelné množství blábolů, od anarchismu jako pravicovém politickém směru počínaje až po zákon 12 desek jako zakotvení římské republiky. Podobné materiály proto na solidní medium patří jen jako jejich kritika.
31. ledna 2010
Další názor na wiki
Po Fabianu Golgovi kritisuje českou část původní wikipedie i Věra Tydlitátová: "Na šíření obecně oblíbených omylů se podílí i divoká informační jímka, jíž je česká verze Wikipedie. Studentům zakazuji z ní těžit a odcitovat ji jako zdroj znamená vyletět od zkoušky."
עולם אחרי השואה
Zatímco dříve mohly být o religionistice holocaustu pochybnosti, poté, co Věra Tydlitátová uveřejnila své vyznání víry, עולם אחרי השואה, již pochybnosti být nemohou:
"Opravdu pociťujeme, že šoa není tragédií srovnatelnou s jinými tragédiemi, že nás zasahuje poněkud odlišným způsobem. Tato odlišnost je podobné povahy, jakou je pro křesťana odlišná Ježíšova smrt od jiných justičních vražd. Byly jsou a budou stejně kruté a stejně nespravedlivé smrti, křesťan však věří, že právě ta jediná smrt má jakýsi zvláštní duchovní význam. Nepřeceňujme však tuto analogii. Pro křesťana má Ježíšova (lépe řečeno Kristova) smrt význam spásný, není beze smyslu. Pro Židy však není šoa v žádném případě nějakou smysluplnou obětí, proto také Židé neradi užívají termín holocaust, což znamená celopal, oběť božstvu. Šoa není oběť ve významu nějakého duchovního aktu, šoa je naprostá a nesmyslná zkáza.
Proč je oprávněné dělit věky na před a po šoa, proč se nám zdá, že náš svět je po šoa totálně jiný? Proč se nám po šoa nepřiznaně odpočítává nový letopočet?"
Cf. mystický premiérův projev, střízlivý presidentův projev a názor bývalého generálního tajemníka polské biskupské konference.
"Opravdu pociťujeme, že šoa není tragédií srovnatelnou s jinými tragédiemi, že nás zasahuje poněkud odlišným způsobem. Tato odlišnost je podobné povahy, jakou je pro křesťana odlišná Ježíšova smrt od jiných justičních vražd. Byly jsou a budou stejně kruté a stejně nespravedlivé smrti, křesťan však věří, že právě ta jediná smrt má jakýsi zvláštní duchovní význam. Nepřeceňujme však tuto analogii. Pro křesťana má Ježíšova (lépe řečeno Kristova) smrt význam spásný, není beze smyslu. Pro Židy však není šoa v žádném případě nějakou smysluplnou obětí, proto také Židé neradi užívají termín holocaust, což znamená celopal, oběť božstvu. Šoa není oběť ve významu nějakého duchovního aktu, šoa je naprostá a nesmyslná zkáza.
* * *
Proč je oprávněné dělit věky na před a po šoa, proč se nám zdá, že náš svět je po šoa totálně jiný? Proč se nám po šoa nepřiznaně odpočítává nový letopočet?"
Cf. mystický premiérův projev, střízlivý presidentův projev a názor bývalého generálního tajemníka polské biskupské konference.
29. ledna 2010
Poučení pro Peterse III
Ačkoli s ruskými nacionalisty v řadě věcí nemohu souhlasit, jejich pohled na předrevoluční Rusko a na Stalina (=SSSR) se mi zdá reálný. (Pro Doležala už je asi na takové informace pozdě).
27. ledna 2010
Kant a thomisté
Richard Williamson poskytl rozhovor v bravurní francouzštině (pro nefrankofonní je tam i anglický přepis) a odpověděl na mnoho otázek. Vyjímám:
Panet: How do you argue that one can intellectually conceive God but not feel his profound existence? It’s my body. Intellectually I can conceive God.
Williamson: Religion is not a question of feeling. It’s a question of intelligence and will. You have just said that your intelligence can conceive God, therefore your intelligence is the most important part. The feelings/emotions will follow at the end. You are perfectly entitled to say: ‘Lord I do not feel you in anything. I understand with my intelligence that you exist and that you are listening and I pray to you, without feeling it, but I pray.’
Panet: What about “numen” and “phenomenon”?
Williamson: The distinction that Kant makes is very dangerous because he concludes that we can only know appearances. Beyond that we cannot know anything. It’s the destruction of reason, theology, the destruction of knowledge and the destruction of the human spirit. And that is the disaster that surrounds us the whole world over. Kant: he’s a criminal of the first order. A criminal.
Místní příslušnost
Zajímal jsem se o to, proč je v Německu stíhán anglický biskup Richard Williamson za rozhovor, který poskytl švédské televisi. Vysvětlit to samozřejmě naše novináře ani nenapadne.
Ukázalo se, že ten šílenec popíral holocaust v Řezně. Nečekal bych, že někdo bude takto ignorovat princip territoriality § 3 německého trestního zákona: "Das deutsche Strafrecht gilt für Taten, die im Inland begangen werden." Inu, každý svého štěstí strůjcem.
Ukázalo se, že ten šílenec popíral holocaust v Řezně. Nečekal bych, že někdo bude takto ignorovat princip territoriality § 3 německého trestního zákona: "Das deutsche Strafrecht gilt für Taten, die im Inland begangen werden." Inu, každý svého štěstí strůjcem.
25. ledna 2010
Ještě k diskussím
Tomáš Pecina již dlouho tvrdí, že jediný možný přístup k blogům je ten jeho: Každý blog by měl být diskussní, přičemž diskusse by měla být tvrdě moderována. Tento svůj názor znovu zopakoval. Přitom nemá pravdu ani historicky, ani věcně.
1. Historie
Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali.
První generace českých bloggerů (2002–2003), Filip Rožánek a jeho Blok, Lukin a jeho Letem světem, Pixy a jeho Pixylophone, pochopitelně u blogů diskusse měla. Nicméně… Jak šel čas, svůj postoj často přehodnotili. A to se dostáváme k
2. Věcná stránka věci
Blog, původně web log, není ničím jiným než kommentovaným seznamem odkazů. Původní význam blogu dnes převzaly sociální záložky jako je Delicious. Nicméně přesto jsou stále podstatou blogu informace (=fakta), nikoliv diskusse (= názory). Blog ≠ diskussní fórum, natož chat.
Kojot z okruhu bloggerů Bloguje nejdříve zavedl moderování, pak uvažoval o zrušení diskussí vůbec. Misanthrop diskusse (až na výjimky) zrušil úplně. Dokonce i krajní stoupenci diskussí doporučují diskusse vypnout, pokud se autorovi nechce odpovídat na kommentáře.
Přes ničím nepodložený JK idealism nejsou diskusse ničím víc než pouhou presentací vlastních názorů. A jak píše Arthur Dent: "Názor je něco, co se udělá kdekomu a má to pak cenu kožešiny ze starého krtka. Zajímají mne myšlenky, nápady, informace, tedy něco, co mne může posunout dál. A názor pana XY na to co píšu a jaký jsem není zrovna něco, co by mělo vysoký směnný kurs na trhu myšlenek."
Diskutéři patří do několika kategorií. V první řadě jsou to náhodní kolemjdoucí. Na LW jich bylo nejmíň, ačkoliv jsem o ně stál nejvíc. Kvůli nim jsem nezakázal anonymy, ačkoliv jsem pak měl větší práci s moderací. Pak jsou to trollové typu JK. (Oni sami se v drtivé většině jako trollové necítí, nýbrž jako bojovníci za správnou věc.) S nimi jsou největší problémy. LW na ně málem zahynula, ale po definitivním odchodu Šťourala byl od nich klid. Pak slušní lidé typu Astra, kteří neumějí psát. (Je hezké, když je někdo charakterní, ale blog je o textech. Ty může psát i parchant, když to umí.) A nakonec přátelé jako Vodník či Tomáš Pecina, které člověk zná tak dobře, že jejich reakce ani nemusí číst, protože už předem ví, jaké budou.
Za zrušením diskussí tedy byla ponorková nemoc a neochota zabývat se diskussemi pro nedostatek času. Diskutovat mne vážně nikdy nebavilo, ani za časů Sprchy ne. To, co mne na blogech baví a proč je čtu, jsou informativní články typu o Karlu Čapkovi, o cizích jazycích nebo o zkracovačích URL. Zkrátka vše jiné, než krátkodeché plky.
1. Historie
Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali.
První generace českých bloggerů (2002–2003), Filip Rožánek a jeho Blok, Lukin a jeho Letem světem, Pixy a jeho Pixylophone, pochopitelně u blogů diskusse měla. Nicméně… Jak šel čas, svůj postoj často přehodnotili. A to se dostáváme k
2. Věcná stránka věci
Blog, původně web log, není ničím jiným než kommentovaným seznamem odkazů. Původní význam blogu dnes převzaly sociální záložky jako je Delicious. Nicméně přesto jsou stále podstatou blogu informace (=fakta), nikoliv diskusse (= názory). Blog ≠ diskussní fórum, natož chat.
Kojot z okruhu bloggerů Bloguje nejdříve zavedl moderování, pak uvažoval o zrušení diskussí vůbec. Misanthrop diskusse (až na výjimky) zrušil úplně. Dokonce i krajní stoupenci diskussí doporučují diskusse vypnout, pokud se autorovi nechce odpovídat na kommentáře.
Přes ničím nepodložený JK idealism nejsou diskusse ničím víc než pouhou presentací vlastních názorů. A jak píše Arthur Dent: "Názor je něco, co se udělá kdekomu a má to pak cenu kožešiny ze starého krtka. Zajímají mne myšlenky, nápady, informace, tedy něco, co mne může posunout dál. A názor pana XY na to co píšu a jaký jsem není zrovna něco, co by mělo vysoký směnný kurs na trhu myšlenek."
Diskutéři patří do několika kategorií. V první řadě jsou to náhodní kolemjdoucí. Na LW jich bylo nejmíň, ačkoliv jsem o ně stál nejvíc. Kvůli nim jsem nezakázal anonymy, ačkoliv jsem pak měl větší práci s moderací. Pak jsou to trollové typu JK. (Oni sami se v drtivé většině jako trollové necítí, nýbrž jako bojovníci za správnou věc.) S nimi jsou největší problémy. LW na ně málem zahynula, ale po definitivním odchodu Šťourala byl od nich klid. Pak slušní lidé typu Astra, kteří neumějí psát. (Je hezké, když je někdo charakterní, ale blog je o textech. Ty může psát i parchant, když to umí.) A nakonec přátelé jako Vodník či Tomáš Pecina, které člověk zná tak dobře, že jejich reakce ani nemusí číst, protože už předem ví, jaké budou.
Za zrušením diskussí tedy byla ponorková nemoc a neochota zabývat se diskussemi pro nedostatek času. Diskutovat mne vážně nikdy nebavilo, ani za časů Sprchy ne. To, co mne na blogech baví a proč je čtu, jsou informativní články typu o Karlu Čapkovi, o cizích jazycích nebo o zkracovačích URL. Zkrátka vše jiné, než krátkodeché plky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)