Sotva p. Zeman vytáhl paty za oceán, začaly na Sprše neomezeně řádit zkrachovalé existence typu Petra Mauleho či Prokopa. Jeden z nich o svém kollegovi, který to přes údiv všech, kteří ho znají, na Sprše s nimi dosud vydržel, napíše: "Malokdy jsem, a to i na internetu, potkal takovy bezpaterny xindl jako jste vy, drahy cnemo." Druhý člověku, který si s ním kdysi omylem stiskl ruku, pomlouvá rodiče, které nikdy neviděl, netuší o nich vůbec nic, ale to mu nebrání, aby po nich nehodil jedovatou slinu.
Naštěstí i pro Pako z Chebu platí jednoduchý psychologický poznatek: Kdo o někom píše podobné věci, píše je ve skutečnosti o sobě. Tak už je nyní jasné, že ten slavný Boutros neutekl do USA před kommunismem, ale před svými rodiči. Jak se sám přiznal, trpí Oidipovým komplexem. V USA byl od svých rodičů bezpečně daleko; v ČSSR by mu hrozilo, že by se na základě své úchylky dopustil trestného činu.
Nicméně to evidentně není jediná psychická porucha, kterou el Uam trpí. Jeho bývalá manželka byla výrazně mladší. To svědčí o tom, že si Maule tak musel kompensovat své komplexy méněcennosti. Má mladou manželku ("dorostenku"), tudíž je king. Jenže i v Boutrosově případě se ukázalo, že tato rovnice nefunguje. Když dorostenka poznala, že její king je ve skutečnosti ubohý zakomplexovanec, který místo přípravy na důchod trolluje kde koho na Internetu, dala mu vale.
Pane Maule, vyhledejte dobrého psychiatra. Nešetřete penězi. Jedině dobrý psychiatr Vás zbaví bludů, že "uz dlouho hrozi tim, ze mne uda casopisu The Economist". Ve skutečnosti k tomu došlo teprve před 15 dny, když už mne přestaly bavit Mauleho ustavičné nevyžádané e-maily, které mi zasviňovaly e-mailovou schránku. Pak dal Maule konečně pokoj, takže to bylo účinné. Inu, porušovat autorské právo se nevyplácí ani v Americe.
A ještě něco. Pako z Chebu nepochopilo, že věta: "Kdo o někom píše podobné věci, píše je ve skutečnosti o sobě," platí jen pro nepodložená obvinění. "Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek"." Přitom se ve svém nesmrtelném záchvatu upřímnosti sám přiznal: "Omlouvam se, ze nemuzu dokoncit komentar do spravneho finale, ale v mramorem vylozene sprse meho pokoje v Grand Hyatt v Taipei se sprchuji dve nahe dvacetilete studentky s vonavou skin". Ano, p. Maule, všichni Vám věříme, že 20leté studentky souložily se skoro důchodcem zadarmo. A hned 2 najednou. Ten Boutros, to je ale chlapák. :-)
27. října 2007
Dotaz na Kapitána
Kapitán mou reakci na soustavné sprostoty AndyO označil za podpásovku a ubohost. Tak se ho ptám veřejně, kdy Sanhedrin konečně rozhodne o mé žádosti odstranit příspěvek AndyO, v němž mne přirovnává k massovému vrahovi Charlesi Whitmanovi? Připadá Vám normální, že když Vám chce AndyO, jak jí velí její přirozenost, nafackovat, že toho musí zatáhnout mne, ačkoliv s tím nemám nic společného? Myslíte si, že musím trpně snášet být označován jako "kličkovací demagogický kašpar"?
To, že si libujete v tom, že jste se stal na Sprše fackovacím panákem, kterému Max šťourá do soukromí, je Vaše věc. Jiný by na Vašem místě na Sprše nesetrvával ani minutu. Je mnoho slušných diskussních serverů, např. Vrba. Avšak nerozumím tomu, proč si myslíte, že bych sprostoty paní Noblessy měl snášet i já. Dokážete rozlišit, kdo bezdůvodně útočí a kdo se jen brání, nebo ne?
To, že si libujete v tom, že jste se stal na Sprše fackovacím panákem, kterému Max šťourá do soukromí, je Vaše věc. Jiný by na Vašem místě na Sprše nesetrvával ani minutu. Je mnoho slušných diskussních serverů, např. Vrba. Avšak nerozumím tomu, proč si myslíte, že bych sprostoty paní Noblessy měl snášet i já. Dokážete rozlišit, kdo bezdůvodně útočí a kdo se jen brání, nebo ne?
Vzkaz pro Petra Maule alias Pako z Chebu
Zase se Vám tlačí na mozek trauma, že Vás manželka pro Vaši zcela nesnesitelnou povahu opustila. Vy se jí divíte? Nic jiného jí totiž nezbývalo. Kdo by s Vámi vydržel?
Jak jsem Vám radil v e-mailu, použijte opět služeb dvacetiletých "studentek". To Vás uklidní mnohem lépe než marný pokus na ZMP postovat troll bait. Alternativou je napsat něco na Sprchu. Nic jiného, než Vaše sračky tam stejně není, takže se to ztratí. Ale pozor, obě methody nekombinovat! Buď "studentky", anebo Sprcha. Ne obojí dohromady. To by nemuselo dobře dopadnout.
Možná si řeknete, proč to Maule, který má těsně před důchodem, vlastně dělá. Těžko říci. Tenhle Američan z Vysočan, který si pro jistotu nechal české občanství, je zřejmě příliš nejistý z toho, že USA rozumí mnohem méně než Vodník, který tam, na rozdíl od něj, bydlel jen pár let. Na jeho výtečný kommentář nedokázal odpovědět dodnes. Tak si to kompensuje aspoň trollingem, kterým leze na nervy slušným lidem jako je např. Alex Juchelka.
Jak jsem Vám radil v e-mailu, použijte opět služeb dvacetiletých "studentek". To Vás uklidní mnohem lépe než marný pokus na ZMP postovat troll bait. Alternativou je napsat něco na Sprchu. Nic jiného, než Vaše sračky tam stejně není, takže se to ztratí. Ale pozor, obě methody nekombinovat! Buď "studentky", anebo Sprcha. Ne obojí dohromady. To by nemuselo dobře dopadnout.
Možná si řeknete, proč to Maule, který má těsně před důchodem, vlastně dělá. Těžko říci. Tenhle Američan z Vysočan, který si pro jistotu nechal české občanství, je zřejmě příliš nejistý z toho, že USA rozumí mnohem méně než Vodník, který tam, na rozdíl od něj, bydlel jen pár let. Na jeho výtečný kommentář nedokázal odpovědět dodnes. Tak si to kompensuje aspoň trollingem, kterým leze na nervy slušným lidem jako je např. Alex Juchelka.
26. října 2007
Zmatení hodnot
Nejlepší kommentátorka Zvědavce, Emma, upozornila na zajímavý článek Sarah Baxterové, Where do you stand in the new culture wars? (český překlad), který vyšel v The Times.
Je patrné, že v dnešní době dochází k změně paradigmatu. Pravice a levice už nejsou definovány starými hodnotami. Nyní se stává určujícím postoj k islámu a novému americkému imperialismu.
Abych na sebe také něco prozradil, zde jsou mé odpovědi v testu: 1 ne, 2 ano, 3 ne, 4 ano, 5 ano, 6 ne, 7 ne, 8 ne, 9 ne, 10 nevím, 11 ano, 12 ano bez jakékoliv pochybnosti, 13 ano, 14 spíše ne, 15 ne, nikdy, 16 ano.
Pravý liberalism: 1 + 1 + 1 + 0 + 0 +1 + 1 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 = 11. Jsem pravý liberál z 68,75 %.
Je patrné, že v dnešní době dochází k změně paradigmatu. Pravice a levice už nejsou definovány starými hodnotami. Nyní se stává určujícím postoj k islámu a novému americkému imperialismu.
Abych na sebe také něco prozradil, zde jsou mé odpovědi v testu: 1 ne, 2 ano, 3 ne, 4 ano, 5 ano, 6 ne, 7 ne, 8 ne, 9 ne, 10 nevím, 11 ano, 12 ano bez jakékoliv pochybnosti, 13 ano, 14 spíše ne, 15 ne, nikdy, 16 ano.
Pravý liberalism: 1 + 1 + 1 + 0 + 0 +1 + 1 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 + 1 + 1 + 0 = 11. Jsem pravý liberál z 68,75 %.
Polemika s Davidem Kopřivou
David Kopřiva, který se bůhvíproč podepisuje jako Michaela, napsal polemiku s mým článkem Sprostý vrah Radomír Luža. Podle jeho názoru je vražda četníků Karla Sojky a Ondřeje Otevřela, kteří měli tu smůlu, že sloužili na stejné četnické stanici jako Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka / Kunderka a Josef Navrátil, "jedině dobře". Co je to za člověka, když chvaluje tak bestiální vraždu? "Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni." Tak se nechová k lidem, tak se chová k dobytku na porážce.
Magnus Maximus o sobě tvrdí, že studoval historii. Evidentně ji studoval špatně, jinak by nemohl tvrdit, že "policajti by odhalene partyzany taky popravili." Evidentně netuší, že protektorátní policie nebyla žádná Čeka a že neměla pravomoc nikoho popravovat. Naopak čeští četníci byli často v odboji, na což doplatili i životem. Dejme opět slovo Jindřichu Markovi: "Prostor kobyliské střelnice však byl znovu použit pro „zvláštní úkoly“ i v dalším roce. Na základě rozhodnutí H. Himmlera a K. H. Franka zde byla vykonána veřejná poprava čtyř českých protektorátních četníků pro výstrahu ostatním. V pondělí 8. července 1943 tak použila nacistická okupační moc novou formu teroru – veřejnou popravu, která měla opět zastrašit rostoucí odbojové hnutí a zabránit rozkladu protektorátního četnictva a policie. Popravčí četu tvořili sice příslušníci německé Schutzpolizei, diváky z donucení mělo však tvořit 30 důstojníků a 120 příslušníků protektorátního četnictva a policie. Krátce před šestou hodinou odpoledne sem byli převezeni z cely smrti II/A pankrácké věznice odsouzení četníci. V pankrácké knize popravených jsou zapsáni pod následujícími čísly:
89. František Rajmon - * 25. 10. 1892 Libáň
90. František Famfulík - * 30. 1. 1910 Horní Újezd – Vidlatá Seč
91. Josef Bojas - * 25. 3. 1901 Plzeň
92. Jan Jirásek - * 10. 5. 1905 Netvořice u Benešova u Prahy"
Z herese praesentismu jsem už obviněn byl. Nic si z toho nedělám. Vražda je vraždou dnes, stejně jako jí byla před 60 lety. Kdyby lyncheři zavraždili starostu, tak by zcela zbytečně zmařili další lidský život. Jsem rád, že se jim to nepovedlo, stejně jako se jim nepovedla vražda Jiřího Hörnera, který jejich řádění přežil a mohl by ho dosvědčit, kdyby poválečné úřady měly zájem vraždy stíhat.
Magnus Maximus o sobě tvrdí, že studoval historii. Evidentně ji studoval špatně, jinak by nemohl tvrdit, že "policajti by odhalene partyzany taky popravili." Evidentně netuší, že protektorátní policie nebyla žádná Čeka a že neměla pravomoc nikoho popravovat. Naopak čeští četníci byli často v odboji, na což doplatili i životem. Dejme opět slovo Jindřichu Markovi: "Prostor kobyliské střelnice však byl znovu použit pro „zvláštní úkoly“ i v dalším roce. Na základě rozhodnutí H. Himmlera a K. H. Franka zde byla vykonána veřejná poprava čtyř českých protektorátních četníků pro výstrahu ostatním. V pondělí 8. července 1943 tak použila nacistická okupační moc novou formu teroru – veřejnou popravu, která měla opět zastrašit rostoucí odbojové hnutí a zabránit rozkladu protektorátního četnictva a policie. Popravčí četu tvořili sice příslušníci německé Schutzpolizei, diváky z donucení mělo však tvořit 30 důstojníků a 120 příslušníků protektorátního četnictva a policie. Krátce před šestou hodinou odpoledne sem byli převezeni z cely smrti II/A pankrácké věznice odsouzení četníci. V pankrácké knize popravených jsou zapsáni pod následujícími čísly:
89. František Rajmon - * 25. 10. 1892 Libáň
90. František Famfulík - * 30. 1. 1910 Horní Újezd – Vidlatá Seč
91. Josef Bojas - * 25. 3. 1901 Plzeň
92. Jan Jirásek - * 10. 5. 1905 Netvořice u Benešova u Prahy"
Z herese praesentismu jsem už obviněn byl. Nic si z toho nedělám. Vražda je vraždou dnes, stejně jako jí byla před 60 lety. Kdyby lyncheři zavraždili starostu, tak by zcela zbytečně zmařili další lidský život. Jsem rád, že se jim to nepovedlo, stejně jako se jim nepovedla vražda Jiřího Hörnera, který jejich řádění přežil a mohl by ho dosvědčit, kdyby poválečné úřady měly zájem vraždy stíhat.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Známý troll AndyO, která otravovala ostatní na Neviditelném psu, Viditelné kočce, Sprše, Vrbě i ZMP i když jí všude naznačili, že zavádza, zneužívá toho, že její pravé jméno není obecně známo. Proto trolluje všude možně. Aby tato její nespravedlivá výhoda byla poněkud vyrovnána, publikuji její fotku, kterou má obzvláště ráda. Napsala o ní: "Jak se mi daří tvářit se, jako kdybych měla Downův syndrom, to nevím. Asi ho mám."
Updated.
Fotografie odstraněna na žádost Davida Pavlíčka.
Updated.
25. října 2007
K identitám na Internetu
Cituji Kocoura:
"A konečně, nicky. Vy jste, Martine, student, a proto nemáte problém říkat své názory otevřeně - jediné, co by Vám mohlo zabránit, je stud či nedostatek odvahy a sebevědomí (ne že by právě to řadě lidí na internetu nechybělo). Ale třeba já jsem státní úředník a mám různé nadřízené. Na MZV dodnes paltí předpis, jak publikovat - pravda, je to někdy ze 70. let a internet to nepokrývá, ale smyslem není ani tak cenzura, jako loajalita k zaměstnavateli - jsou prostě věci, které se ven dostat nemají, a nemusí to nutně být pokryto státním tajemstvím (to už by bylo nejen neloajální, ale i trestné). Proto je v těchto institucích stanoveno, kdo smí za danou instituci mluvit, ostatní potřebují souhlas, popř. poznámku "názory zde vyjádřené se nemusejí nutně shodovat se stanoviskem Ministerstva pro výzkum makových panenek". V Parlamentu, tam to bylo ještě mnohem ošemetnější, protože na parlamentním úředníkovi nemá být poznat, kterou stranu volí - pracuje totiž pro všechny. Proto jsem já, když jsem začal psát na internet, zvolil pseudonym.
A dál - už se i stalo, že někdo někoho prostě prásknul - znám jednu slečnu, která měla tolik sebevražedné odvahy, že psala zpočátku na internet pod svým plným jménem. Posléze to změnila, ale už ji to nezachránilo - každý ví, kdo je ve skutečnosti, a před časem se stalo, že ji někdo prásknul - protože i tak se její názory diametrálně rozcházely s názory vdení ministerstva, kde pracovala, a byla proto "nepohodlná", byla to poslední kapka, která vedla k jejímu odchodu. Prostě je hezké být odvážný, ale je třeba počítat také s tím, že na internetu je řada zákeřných sviní a ne každý má chuť stát se Janou z Arku."
Sprostý vrah Radomír Luža
motto: "To by mě, Neckaři, zajímalo – spíš v žíněné košili a bičuješ se denně devítiocasou kočkou? Měl bys." Andy O
Andy O, jak známo, obdivuje sprostého vraha, Radomíra Lužu (* 1922), kterého od potrestání za hnusné vraždy zachránil jen nechvalně známý amnestijní zákon č. 115/1946 Sb.: "Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné." – např. vražda, znásilnění apod., a považuje ho za "skutečného hrdinu". Zřejmě jí vraždy a lynche imponují.
Jak se vlastně z Radomíra Luži stal sprostý vrah? Napsal o tom Miroslav Šiška: Příběh o odvetě za smrt generála Luži. In Právo 30. 12. 2006, p. 16.
Hrdina II. odboje, generál Vojtěch Luža (1891–1944) byl vedle Josefa Grni po zatčení Vladimíra Krajiny (31. ledna 1943) nepochybným vůdcem českého odboje. Dne 2. října 1944 byl ve vesnici Hřiště zastřelen českými četníky, když se svým pobočníkem Josefem Korešem zpanikařili při perlustraci a vytáhli zbraně. Vojtěch Luža byl zastřelen na místě, Josef Koreš spáchal sebevraždu.
Syn Vojtěcha Luži Radomír se rozhodl, že zavraždí ty, kteří zavinili smrt jeho otce: "Když podával Radomír Luža partyzánskému veliteli Svatoňovi hlášení o smrti otce a jeho pobočníka, sám navrhl, aby byli četníci z přibyslavské četnické stanice za trest zastřeleni. „Navrhl jsem,“ píše v pamětech, „že tam bezpodmínečně půjdu. Nejen kvůli otci, ale jako varování všem podlézavcům, kteří se mohou přetrhnout při plnění německých příkazů.“"
Partisánské commando složené z 8 Rusů a 4 Čechů dne 26. října 1944 přepadlo četnickou stanici v Přibyslavi. "V budově stanice zajistili pět četníků, z nichž však pouze dva – Bohuslav Mečíř a Stanislav Kunderka – stříleli v Hříšti. „Ani jeden nevyjádřil sebemenší lítost, ani předstíranou,“ píše Luža v pamětech, „a všichni svalovali vinu na starostu Honzu a tvrdili, že když jim ohlásil přítomnost dvou neznámých, neměli na vybranou a museli je jít zkontrolovat.“ „Tak proč jste to neudělali?“ zeptal se jich Luža. „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“ Četníci jen pokrčili rameny. „Museli jsme vykonat rozsudek i na těch třech, kteří ve Votavově hostinci nebyli,“ uzavírá Luža. „Kdybychom někoho z nich nechali na živu, všechno by ohlásil gestapu do Jihlavy a do hodiny by všechny četnické stanice na Českomoravské vysočině vyhlásily poplach. Nikdo z četníků až do poslední chvíle nečekal, že bude zastřelen.“ Luža opouštěl četnickou stanici jako poslední. Na dveře připíchl na listu papíru napsanou výstrahu: Toto se stane těm, kdo zrazují náš odboj. Tito lidé zavraždili příslušníky odboje a stihl je spravedlivý trest."
Popis vraždy na MV (PDF): "Dne 26. října 1944 kolem osmé hodiny večer zabušili partyzáni nadveře četnické stanice v Přibyslavi a ohlásili se jako německá policie. Po vpuštění do stanice ji rychle obsadili. Momentálně byl přítomen jen jeden četník, ale další se objevili za chvíli. Na příkaz partyzánů museli ještě dojít pro velitele stanice vrchního Mečíře, který byl nemocný doma. Pak se přítomní četníci Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka, Karel Sojka, Ondřej Otevřel a Jiří Hörner dozvěděli, že byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu generála Vojtěcha Luži a poručíka Josefa Koreše! Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni. Exekuci přežil jen strážmistr Hörner, který byl střelou jen omráčen, a protože ho zavalila mrtvá těla kolegů, akci partyzánů přežil. Mezi čtyřmi mrtvými byli jen dva ze tří četníků podílejících se na smrti generála Luži. Třetí strážmistr Josef Navrátil již tou dobou sloužil jinde, ale ani on se konce války nedožil. Zemřel v dubnu 1945 na následky těžkého zranění při náletu na Tišnov… Exekuci unikl naopak starosta Hřiště Jaroslav Honza, protože partyzáni při návratu z Přibyslavi museli změnit trasu pochodu. V obavě o svůj život se potom uchýlil k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Od protektorátních orgánů krátce předtím dostal tři tisíce korun, které však nechtěl převzít. Začátkem listopadu je pak poslal slepeckému ústavu v Praze. Soud, který se s ním konal po válce, jej osvobodil."
Jak je vidět, Jaroslav Honza, kterého měl Radomír Luža v plánu zavraždit rovněž, byl soudem III. republiky, který rozhodně nebyl "zrádcům a kollaborantům" nakloněn, místo trestu smrti osvobozen. A to je ta nejlepší odpověď všem, kteří uctívají pochybné hrdiny.
Andy O, jak známo, obdivuje sprostého vraha, Radomíra Lužu (* 1922), kterého od potrestání za hnusné vraždy zachránil jen nechvalně známý amnestijní zákon č. 115/1946 Sb.: "Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné." – např. vražda, znásilnění apod., a považuje ho za "skutečného hrdinu". Zřejmě jí vraždy a lynche imponují.
Jak se vlastně z Radomíra Luži stal sprostý vrah? Napsal o tom Miroslav Šiška: Příběh o odvetě za smrt generála Luži. In Právo 30. 12. 2006, p. 16.
Hrdina II. odboje, generál Vojtěch Luža (1891–1944) byl vedle Josefa Grni po zatčení Vladimíra Krajiny (31. ledna 1943) nepochybným vůdcem českého odboje. Dne 2. října 1944 byl ve vesnici Hřiště zastřelen českými četníky, když se svým pobočníkem Josefem Korešem zpanikařili při perlustraci a vytáhli zbraně. Vojtěch Luža byl zastřelen na místě, Josef Koreš spáchal sebevraždu.
Syn Vojtěcha Luži Radomír se rozhodl, že zavraždí ty, kteří zavinili smrt jeho otce: "Když podával Radomír Luža partyzánskému veliteli Svatoňovi hlášení o smrti otce a jeho pobočníka, sám navrhl, aby byli četníci z přibyslavské četnické stanice za trest zastřeleni. „Navrhl jsem,“ píše v pamětech, „že tam bezpodmínečně půjdu. Nejen kvůli otci, ale jako varování všem podlézavcům, kteří se mohou přetrhnout při plnění německých příkazů.“"
Partisánské commando složené z 8 Rusů a 4 Čechů dne 26. října 1944 přepadlo četnickou stanici v Přibyslavi. "V budově stanice zajistili pět četníků, z nichž však pouze dva – Bohuslav Mečíř a Stanislav Kunderka – stříleli v Hříšti. „Ani jeden nevyjádřil sebemenší lítost, ani předstíranou,“ píše Luža v pamětech, „a všichni svalovali vinu na starostu Honzu a tvrdili, že když jim ohlásil přítomnost dvou neznámých, neměli na vybranou a museli je jít zkontrolovat.“ „Tak proč jste to neudělali?“ zeptal se jich Luža. „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“ Četníci jen pokrčili rameny. „Museli jsme vykonat rozsudek i na těch třech, kteří ve Votavově hostinci nebyli,“ uzavírá Luža. „Kdybychom někoho z nich nechali na živu, všechno by ohlásil gestapu do Jihlavy a do hodiny by všechny četnické stanice na Českomoravské vysočině vyhlásily poplach. Nikdo z četníků až do poslední chvíle nečekal, že bude zastřelen.“ Luža opouštěl četnickou stanici jako poslední. Na dveře připíchl na listu papíru napsanou výstrahu: Toto se stane těm, kdo zrazují náš odboj. Tito lidé zavraždili příslušníky odboje a stihl je spravedlivý trest."
Popis vraždy na MV (PDF): "Dne 26. října 1944 kolem osmé hodiny večer zabušili partyzáni nadveře četnické stanice v Přibyslavi a ohlásili se jako německá policie. Po vpuštění do stanice ji rychle obsadili. Momentálně byl přítomen jen jeden četník, ale další se objevili za chvíli. Na příkaz partyzánů museli ještě dojít pro velitele stanice vrchního Mečíře, který byl nemocný doma. Pak se přítomní četníci Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka, Karel Sojka, Ondřej Otevřel a Jiří Hörner dozvěděli, že byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu generála Vojtěcha Luži a poručíka Josefa Koreše! Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni. Exekuci přežil jen strážmistr Hörner, který byl střelou jen omráčen, a protože ho zavalila mrtvá těla kolegů, akci partyzánů přežil. Mezi čtyřmi mrtvými byli jen dva ze tří četníků podílejících se na smrti generála Luži. Třetí strážmistr Josef Navrátil již tou dobou sloužil jinde, ale ani on se konce války nedožil. Zemřel v dubnu 1945 na následky těžkého zranění při náletu na Tišnov… Exekuci unikl naopak starosta Hřiště Jaroslav Honza, protože partyzáni při návratu z Přibyslavi museli změnit trasu pochodu. V obavě o svůj život se potom uchýlil k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Od protektorátních orgánů krátce předtím dostal tři tisíce korun, které však nechtěl převzít. Začátkem listopadu je pak poslal slepeckému ústavu v Praze. Soud, který se s ním konal po válce, jej osvobodil."
Jak je vidět, Jaroslav Honza, kterého měl Radomír Luža v plánu zavraždit rovněž, byl soudem III. republiky, který rozhodně nebyl "zrádcům a kollaborantům" nakloněn, místo trestu smrti osvobozen. A to je ta nejlepší odpověď všem, kteří uctívají pochybné hrdiny.
Klimakterické stavy Andy O
Andy O trpí tím, že ji nikdo nemá rád, což ještě zhoršují její klimakterické návaly. Když už je to naprosto nesnesitelné, tak se pí Noblessa pokouší přivolávat úctu rituálním přivoláváním svých údajně hrdinských předků, na jejichž hrdinství, bylo-li jaké, nemá sebemenší zásluhu. Intelektuální naivkové ze Sprchy to Andy O žerou, tak jí to dělá dobře.
Mám pro Vás lepší radu, Andy O: Vezměte si raději prášky. To by mohlo Váš problém vyřešit navždy, aniž byste své bídné výkony musela kompensovat trapným braním jmen druhých nadarmo.
Mám pro Vás lepší radu, Andy O: Vezměte si raději prášky. To by mohlo Váš problém vyřešit navždy, aniž byste své bídné výkony musela kompensovat trapným braním jmen druhých nadarmo.
22. října 2007
Max napsal manifest
Shrnul v něm v přehledné formě své národovecké credo. Protože ten text je velice dlouhý, rozeberu jen jeho nedůležitější myšlenky. Zbytek za mne udělal David Pavlíček, který bystře odhalil, proč je Maxův text manifestem popíračství.
Nejdříve musíme Maxe poučit, co je to nepřímá diskriminace. Můžeme například použít definici ze zákoníku práce z roku 1965. Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup diskriminujícího znevýhodňuje či zvýhodňuje diskriminovaného vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.
Tak česko-slovenská vláda zřídila kárné pracovní tábory pro "osoby práce se štítící, které dovršily 18. rok věku a nemohou prokázati, že mají řádným způsobem zajištěnu obživu". Nebylo to nic výjimečného, tato kategorie byla i v jiných koncentračních táborech. Jak uvádí Vrba & Wetzler, i v Osvětimi byli uvězněni ""ulejváci" (flákači při práci) a protispolečenské živly". Byli označeni tak, že měli na oblečení černý trojúhelník.
Mezi "osobami práce se štítící" byli disproporčně zastoupeni Romové. Toto zdánlivě neutrální rozlišování tedy bylo ve skutečnosti namířeno proti Romům.
Nepřímá diskriminace však pro genocidu Romů brzy přestala stačit. Proto byly v roce 1942 kárné pracovní tábory změněny na "cikánské" tábory, což už byla diskriminace přímá, na základě ethnického původu. Podle § 6 odst. 3 vládního nařízení č. 89/1942 Sb. z. a n., ze dne 9. března 1942, o preventivním potírání zločinnosti: "Asociální chování podle odstavce 1, písm. e) projevuje, kdo svým, byť i ne zločinným chováním namířeným proti pospolitosti dává na jevo, že se do pospolitosti včleniti nehodlá; jsou to na př. osoby, které drobnými, ale stále se opakujícími přestupky se vymykají veřejnému pořádku (žebráci, tuláci, cikáni a osoby po způsobu cikánském kočující, nevěstky, osoby stižené nakažlivými chorobami, zvláště chorobami pohlavními, které se nechtějí podrobiti zdravotně-policejním opatřením příslušného úřadu a pijani) a osoby, které bez ohledu zda byly trestány se vyhýbají práci a starost o svoji výživu přenechávají veřejnosti (osoby práce se štítící)." (zdůrazněno mnou) Kárné pracovní tábory byly oficiálně přejmenovány na koncentrační (sběrné). O tom Max pochopitelně jako správný popírač mlčí. Ve skuterčnosti ale: "Životní podmínky v tzv. cikánských táborech byly stejné jako v nacistických koncentračních táborech, což dokazují autentické vypovědí donedávna žijících bývalých vězňů těchto táborů, táborový řád sepsaný prvním velitelem letského tábora a v neposlední řadě i míra úmrtnosti vězňů. Bývali vězňové shodně vypovídají o krutém zacházení, včetně tělesného a psychického mučení, o znásilňování žen a úmyslně řízené podvýživě, o podchlazení a o nedostatku lékařské péče.
Podle Maxe bylo důvodem šoa, že "je [Židy] pan Hitler aktuálně nepotřeboval pro své plány." (zdůrazněno mnou). Tak Židé šli podle Maxe do plynu, protože je pan Hitler nepotřeboval. Nemám slov.
Další důvodem šoa podle Maxe je, že "pan Hitler a jeho nacisté NECHTĚLI Židy na území Třetí říše". Nechtěli, a proto je zavraždili. Maxova logika. Opět nemám slov.
Max: "Panu Hitlerovi nevadilo na Židech, Češích, Slovanech, Romech ani jiných nějaké pokr[e]venství". Mein Kampf: "Race, however, does not lie in the language, but exclusively in the blood, which no one knows better than the Jew, who attaches very little importance to the preservation of his language, but all importance to keeping his blood pure. A man can change his language without any trouble-that is, he can use another language; but in his new language he will express the old ideas; his inner nature is not changed. This is best shown by the Jew who can speak a thousand languages and nevertheless remains a Jew. His traits of character have remained the same, whether two thousand years ago as a grain dealer in Ostia, speaking Roman, or whether as a flour profiteer of today, jabbering German with a Jewish accent. It is always the same Jew."
I když mi Max neodpoví, přesto by mne zajímalo, co má na mysli tím: "A i mezi Židy se najdou darebáci, kteří dokážou . . . dělat jiná darebáctví, třeba zabírat půdu, která jim nepatří."
Nejdříve musíme Maxe poučit, co je to nepřímá diskriminace. Můžeme například použít definici ze zákoníku práce z roku 1965. Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup diskriminujícího znevýhodňuje či zvýhodňuje diskriminovaného vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.
Tak česko-slovenská vláda zřídila kárné pracovní tábory pro "osoby práce se štítící, které dovršily 18. rok věku a nemohou prokázati, že mají řádným způsobem zajištěnu obživu". Nebylo to nic výjimečného, tato kategorie byla i v jiných koncentračních táborech. Jak uvádí Vrba & Wetzler, i v Osvětimi byli uvězněni ""ulejváci" (flákači při práci) a protispolečenské živly". Byli označeni tak, že měli na oblečení černý trojúhelník.
Mezi "osobami práce se štítící" byli disproporčně zastoupeni Romové. Toto zdánlivě neutrální rozlišování tedy bylo ve skutečnosti namířeno proti Romům.
Nepřímá diskriminace však pro genocidu Romů brzy přestala stačit. Proto byly v roce 1942 kárné pracovní tábory změněny na "cikánské" tábory, což už byla diskriminace přímá, na základě ethnického původu. Podle § 6 odst. 3 vládního nařízení č. 89/1942 Sb. z. a n., ze dne 9. března 1942, o preventivním potírání zločinnosti: "Asociální chování podle odstavce 1, písm. e) projevuje, kdo svým, byť i ne zločinným chováním namířeným proti pospolitosti dává na jevo, že se do pospolitosti včleniti nehodlá; jsou to na př. osoby, které drobnými, ale stále se opakujícími přestupky se vymykají veřejnému pořádku (žebráci, tuláci, cikáni a osoby po způsobu cikánském kočující, nevěstky, osoby stižené nakažlivými chorobami, zvláště chorobami pohlavními, které se nechtějí podrobiti zdravotně-policejním opatřením příslušného úřadu a pijani) a osoby, které bez ohledu zda byly trestány se vyhýbají práci a starost o svoji výživu přenechávají veřejnosti (osoby práce se štítící)." (zdůrazněno mnou) Kárné pracovní tábory byly oficiálně přejmenovány na koncentrační (sběrné). O tom Max pochopitelně jako správný popírač mlčí. Ve skuterčnosti ale: "Životní podmínky v tzv. cikánských táborech byly stejné jako v nacistických koncentračních táborech, což dokazují autentické vypovědí donedávna žijících bývalých vězňů těchto táborů, táborový řád sepsaný prvním velitelem letského tábora a v neposlední řadě i míra úmrtnosti vězňů. Bývali vězňové shodně vypovídají o krutém zacházení, včetně tělesného a psychického mučení, o znásilňování žen a úmyslně řízené podvýživě, o podchlazení a o nedostatku lékařské péče.
Podle Maxe bylo důvodem šoa, že "je [Židy] pan Hitler aktuálně nepotřeboval pro své plány." (zdůrazněno mnou). Tak Židé šli podle Maxe do plynu, protože je pan Hitler nepotřeboval. Nemám slov.
Další důvodem šoa podle Maxe je, že "pan Hitler a jeho nacisté NECHTĚLI Židy na území Třetí říše". Nechtěli, a proto je zavraždili. Maxova logika. Opět nemám slov.
Max: "Panu Hitlerovi nevadilo na Židech, Češích, Slovanech, Romech ani jiných nějaké pokr[e]venství". Mein Kampf: "Race, however, does not lie in the language, but exclusively in the blood, which no one knows better than the Jew, who attaches very little importance to the preservation of his language, but all importance to keeping his blood pure. A man can change his language without any trouble-that is, he can use another language; but in his new language he will express the old ideas; his inner nature is not changed. This is best shown by the Jew who can speak a thousand languages and nevertheless remains a Jew. His traits of character have remained the same, whether two thousand years ago as a grain dealer in Ostia, speaking Roman, or whether as a flour profiteer of today, jabbering German with a Jewish accent. It is always the same Jew."
I když mi Max neodpoví, přesto by mne zajímalo, co má na mysli tím: "A i mezi Židy se najdou darebáci, kteří dokážou . . . dělat jiná darebáctví, třeba zabírat půdu, která jim nepatří."
Vzkaz trollovi Andy O
S Andy O je ten problém, že občas dokáže napsat rozumný text (kde vyvrací popírače), ale hned v zápětí se dopustí čistého trollingu (text pod tím). Není proto má chyba, že tady troll Andy O nemůže publikovat. Není to nic osobního. Bude-li sem Andy O chtít psát rozumné texty, je vítána. Trollingem však tento prostor zasviňovat nebude.
Jinak si dovolím Andy O opravit. Lže ona (například, když mne křivě obvinila, že jsem ji urážel přirovnáváním k zvířatům) a bohužel trpí mánií své vlastní chyby přisuzovat svým opponentům. Co se dá dělat, musíme si na její nevychovanost zvyknout.
Typické pro notorické trolly, jako je Andy O, je to, že zásadně obviňují nejen bez důkazů, ale též dokonce bez bližšího určení, kdy se údajně měl nemravný skutek (ve skutečnosti výplod jejich choré mysli) přihodit: "vymýšlí si naprosté hovadiny, nezakládající se na pravdě".
Jak takoví trollové skončí, je jasné: "omlouvám se sobě, aby bylo jasno". Příště už Miss Noblesse nezbyde nic jiného, než sama sebe za zásluhy povýšit do šlechtického stavu. Přejme jí to, omlouvat se sama sobě je jen neškodné podivínství.
Jinak si dovolím Andy O opravit. Lže ona (například, když mne křivě obvinila, že jsem ji urážel přirovnáváním k zvířatům) a bohužel trpí mánií své vlastní chyby přisuzovat svým opponentům. Co se dá dělat, musíme si na její nevychovanost zvyknout.
Typické pro notorické trolly, jako je Andy O, je to, že zásadně obviňují nejen bez důkazů, ale též dokonce bez bližšího určení, kdy se údajně měl nemravný skutek (ve skutečnosti výplod jejich choré mysli) přihodit: "vymýšlí si naprosté hovadiny, nezakládající se na pravdě".
Jak takoví trollové skončí, je jasné: "omlouvám se sobě, aby bylo jasno". Příště už Miss Noblesse nezbyde nic jiného, než sama sebe za zásluhy povýšit do šlechtického stavu. Přejme jí to, omlouvat se sama sobě je jen neškodné podivínství.
21. října 2007
Jan Novák opět zamořuje Sprchu popíračskými texty
Tentokrát už mu nestačí romský holocaust, už se nebezpečně blíží k zpochybňování šoa. Jako správný český národovec si myslí, že Češi dělali pro Židy, co mohli, a že žádný národ to nesvedl lépe. V reakci na výtečný Michaelin text napsal: "Jelikož jsi žádnou zemi, kde to za stejných podmínek dělali lépe než Češi nejmenovala, tak to obecné tvrzení neberu příliš vážně." (pravopisné chyby pietně ponechány) Tak Nováka poučme o tom, co by měl znát a co Michaela od toho "znalce" předpokládala, že zná:
"Amidst the madness of war, there are moments of hope and illumination. In World War II, one such instance was the Danish Jews’ escape from Hitler’s genocidal plan to eradicate all Jews from Europe.
Risking their own lives, the Danes quickly rallied round to save their fellow citizens, and almost all of the country's Jews were able to escape the clutches of the Nazis and find refuge in neutral Sweden.
The rescue of the Danish Jews is an inspiring story from a terrible time in human history. In most other Nazi-occupied countries, the Germans found it easy to deport the Jews. No one defended them the way the Danes did."
Můžete si přečíst i podrobnosti. Výsledek je jasný:| Země | Počet Židů před válkou | Minimální ztráty | Maximální ztráty |
|---|---|---|---|
| Belgie | 65 700 | 28 900 | 28 900 |
| Bulharsko | 50 000 | 0 | 0 |
| Čechy a Morava | 118 310 | 78 150 | 78 150 |
| Dánsko | 7 800 | 60 | 60 |
18. října 2007
Katastrofa v Oslu
Jak nás informuje Jana Dvořáková, v Oslu neteče pitná voda. Je to proto, že vodní nádrž (jezero Maridal), která Oslo v drtivé většině zásobuje vodou, byla nakažena zákeřným mikrobem zvaným Giardia lamblia. Jsou na ulicích k disposici cisterny? Pokud ne, tak situace je o to horší. Pokud ano, tak situace tak strašlivá není, i když zůstává nepříjemnou.
5 hodin stará zpráva.
Updated.
5 hodin stará zpráva.
Updated.
17. října 2007
Vrbova a Wetzlerova zpráva
Protože p. Zeman neuznává nic jiného než ad fontes, dovoluji si přinést odkaz na český překlad první zprávy o holocastu z dubna 1944. Kdysi jsem pokoušel najít anglický překlad, ale marně. Netušil jsem, že je na Internetu k disposici překlad český.
16. října 2007
Michaela píše o holocaustu
Není tomu co vytknout (tedy až na zcela zbytečné chauvinistické kopnutí do Poláků) a s výše zmíněnou výhradou bych její text podepsal. Jaká to oasa po všech těch popíračských textech na Sprše tam číst konečně něco jiného.
Rozsudek ve věci ČSR v. Horáková a spol.
Byl zveřejněn v Národním archivu. Životopis Jiřího Hejdy (1895–1985), o němž Brožová soudila, že měl dostat provaz: "Upozorňuji na to, že při referování o procese jsem se již sešla s dotazy, proč nebyl u Hejdy vysloven absolutní trest."
14. října 2007
Jak se hádá František Fuka a Daniel Dočekal
František Fuka a Daniel Dočekal navštívili P. R. akci Google a napsali o tom na své blogy. Protože každý napsal něco trochu jiného, tak se začali hádat. Nic nového.
Co je a co není wikipedie
Slovenský wikipedista Viliam Búr napsal typický propagandistický článek o wikipedii. Zásadní vadou těchto článků je, že popisují ideální stav (jak by měla wiki fungovat), nikoliv reálný (jak ve skutečnosti funguje).
Viliam Búr například píše o vymyšleném Jankovi Mrkvičkovi, který napíše článek o sobě a je mu vzápětí smazán. Ve skutečnosti Hana Bartíková napsala článek o sobě již téměř před 4 lety a jediné, co se s ním stalo, bylo, že správce Vrba vymazal autoportrét autorky.
Protože správci wiki ZMP pilně čtou, předpokládám, že teď článek o nebohé malířce vymažou jako "subpahýl" nebo "ješitný článek". To však nevadí, protože na svých stránkách má originál.
K příspěvku čtenáře není co dodat: "Problem adminov vo vseobecnosti je kapitola sama o sebe - dochadza tu k zvlastnemu omylu - technici sa stavaju autoritami aj v netechnickych aspektoch (napr. cenzura), a to len z titulu ze zvladaju technicku cast. No co je horsie, ci za komunizmu cenzurovali politruci - so svojim obmedzenim, alebo dnes technici takisto so svojim obmedzenim? Naozaj to vyjde narovnako."
Viliam Búr například píše o vymyšleném Jankovi Mrkvičkovi, který napíše článek o sobě a je mu vzápětí smazán. Ve skutečnosti Hana Bartíková napsala článek o sobě již téměř před 4 lety a jediné, co se s ním stalo, bylo, že správce Vrba vymazal autoportrét autorky.
Protože správci wiki ZMP pilně čtou, předpokládám, že teď článek o nebohé malířce vymažou jako "subpahýl" nebo "ješitný článek". To však nevadí, protože na svých stránkách má originál.
K příspěvku čtenáře není co dodat: "Problem adminov vo vseobecnosti je kapitola sama o sebe - dochadza tu k zvlastnemu omylu - technici sa stavaju autoritami aj v netechnickych aspektoch (napr. cenzura), a to len z titulu ze zvladaju technicku cast. No co je horsie, ci za komunizmu cenzurovali politruci - so svojim obmedzenim, alebo dnes technici takisto so svojim obmedzenim? Naozaj to vyjde narovnako."
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)