"Cholerickymi a prudernimi reakcemi nedosahnete niceho, (nanejvys mozna toho, ze ve me vzbudite touhu napsat heslo o me oblibenkyni Lise Lipps, ktere patri k mym planum a ktere porad odkladam. /a kdyz pak budete prudit dal, tak ho podstatne rozsirim, vybavim spoustou obrazku a navrhnu k hlasovani na nejlepsi clanek :))/ --Nolanus ✉ 22:36, 14. 3. 2006 (UTC)"
Proti gustu žádný dišputát, Nolane. I když jen málokdy jsem viděl něco odpornějšího.
15. března 2006
Mladí čeští postkommunisté se vyznačují absencí smyslu pro humor
P. Hedvíček si dovolil napsat: "Podporuji Tompecinuv navrh na hromadnou degradaci sysopu a zavedeni protektoratniho rezimu. Jako svuj navrh ponizene navrhuji veseni starych sysopu z luceren, aby nemohlo dojit k sametove revoluci i na ceske Wikipedii. [[Wikipedista:Rosta|Rosta]] 20:06, 14. 3. 2006 (UTC)".
Egg to přeložil: "Výzvu k násilí odstranil Egg ✉ 21:11, 14. 3. 2006 (UTC)". Inu. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Egg to přeložil: "Výzvu k násilí odstranil Egg ✉ 21:11, 14. 3. 2006 (UTC)". Inu. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Nevzdělaná Hybášková
"Ani pomalé zaostávání Osmanské říše nevyvolalo potřebu vnitřní reformy, obdoby protestantství. Teprve prudký vpád Napoleona, západní kolonialismus donutily islámské masy rychle hledat odpovědi na otázky moderního světa - vítězství cizích armád, úpadek vlastního hospodářství, konec středověké vzdělanosti." Jana Hybášková
O období tulipánů asi v životě neslyšela.
O období tulipánů asi v životě neslyšela.
Loglan v. Lojban
Jedním z důvodů, proč si Magna vážím, je jeho příspěvek do diskusse o esperantu. Na rozdíl od antidemokratů, jako je Max či Michaela a zřejmě též cnemo ("Celkem se přikláním k Maxovi, vaše propagace esperanta je skutečně kontraproduktivní." Kapitán však pořádně neví, čemu se přiklání: "to považuji za poněkud komické, dělá to z esperantistů poměrně směšné figurky". Jenže podle Maxe esperantisté nejsou směšní. Podle Maxe jsou nebezpeční.) napsal střízlivou analysu esperanta. Sdílím s ním jeho přesvědčení, že esperanto je mrtvý projekt. Nesplňuje totiž 2 základní podmínky: srozumitelnost a logickou stavbu.
Jak už jsem o tom psal, první znak nejlépe naplňuje Interlingua, druhý Loglan. Problém Loglanu je, že je patentově chráněný. Proto vznikl GNU Lojban, který ale zase není tak srozumitelný jako Loglan.
Osobně si myslím, že umělý jazyk musí být srozumitelný hlavně písemně. Proto je má volba, pokud by nějaká měla být, jednoznačně Interlingua. Smysl umělého jazyka je pouze v dorozumění. Psát v něm autentická umělecká díla je zločin.
Jak už jsem o tom psal, první znak nejlépe naplňuje Interlingua, druhý Loglan. Problém Loglanu je, že je patentově chráněný. Proto vznikl GNU Lojban, který ale zase není tak srozumitelný jako Loglan.
Osobně si myslím, že umělý jazyk musí být srozumitelný hlavně písemně. Proto je má volba, pokud by nějaká měla být, jednoznačně Interlingua. Smysl umělého jazyka je pouze v dorozumění. Psát v něm autentická umělecká díla je zločin.
14. března 2006
Velice zajímavý kommentář od mM
Je v diskussi k článku Střet civilisací.
Nejprve k terminologii exulant v. emigrant. Za kommunismu byli za exulanty považováni vyhnanci a jiní běženci, za emigranty ti, kteří šli za lepším, především ekonomicky. Proto bych nerad kommunisticky negativním označením snižoval ty, kteří byli pravými hrdiny a nebáli se alespoň takto kommunistickému régimu postavit.
Gaunerům z wiki děkuji tomu, že jsem se s Rossem Hedvíčkem blíže seznámil. Neviditelného psa jsem přestal číst kolem roku 2000, takže jsme se minuli. Byla to chyba, protože jsem zjistil, že jeho uvažování je mi velice blízké.
Možná jsem měl jako další bod čecháčkovství uvést odpor k hyperbolám. Každý, kdo použije trochu ostřejší slovo, je čecháčky považován za ničemu, jako kdyby nadsázka byla trestná.
A další bod měl rozhodně být, že v normální společnosti každý dělá to, zač je placen, a nefušuje do činnosti jiným. Klassický český "všeuměl" je k ničemu, protože v dnešní době specialisace je to spíš fušer než všeuměl.
Nejprve k terminologii exulant v. emigrant. Za kommunismu byli za exulanty považováni vyhnanci a jiní běženci, za emigranty ti, kteří šli za lepším, především ekonomicky. Proto bych nerad kommunisticky negativním označením snižoval ty, kteří byli pravými hrdiny a nebáli se alespoň takto kommunistickému régimu postavit.
Gaunerům z wiki děkuji tomu, že jsem se s Rossem Hedvíčkem blíže seznámil. Neviditelného psa jsem přestal číst kolem roku 2000, takže jsme se minuli. Byla to chyba, protože jsem zjistil, že jeho uvažování je mi velice blízké.
Možná jsem měl jako další bod čecháčkovství uvést odpor k hyperbolám. Každý, kdo použije trochu ostřejší slovo, je čecháčky považován za ničemu, jako kdyby nadsázka byla trestná.
A další bod měl rozhodně být, že v normální společnosti každý dělá to, zač je placen, a nefušuje do činnosti jiným. Klassický český "všeuměl" je k ničemu, protože v dnešní době specialisace je to spíš fušer než všeuměl.
Přesná analysa I
"Komunismus jako hnutí je něco zcela neuchopitelného a vlastně kamufluje a zkresluje to, co se u nás odehrávalo po roce 1945. Nebylo to vůbec tak, že by u nás byl „zvítězil komunismus“. Nýbrž tehdejší ČSR se zásluhou tehdejších komunistických i nekomunistických českých politiků postupně stala kolonií Ruského impéria, jež si tenkrát říkalo „Sovětský svaz“. Šlo o totalitní diktaturu, vycházející z ruských tradic (samoděržaví, imperiální nacionalismus usilující o světovládu a všeobecně závazná ideologie náboženské povahy) a opřenou o modifikaci marxismu (tzv. marxismus-leninismus) upravenou v duchu těchto tradic. Sovětské Rusko si v mnoha světových zemích vytvořilo jakési mocenské depozitury, které přijaly mimikry politických stran. Měly ovšem taky propagovat ruskou ideologii, hájit ruské imperiální zájmy, zprostředkovat ruskému vedení informace o státech, v nichž působily, a ve vhodné chvíli se proměnit v paravojenské organizace, schopné uskutečnit státní převrat. Takovou organizací byla i KSČ." Bohumil Doležal
13. března 2006
Případ Bachmeierová
Sotva kdy nějaký zločin stejného druhu zaměstnával tak mocně veřejnost jako událost, od které začátkem tohoto měsíce uplynulo 25 let. Krvavý čin tehdy našel u národa jak
vlnu pochopení ("To bych udělal/a také."), tak i odporu, nabídl látku pro televizní dokumenty a k natočení několika celovečerních filmů.
Marianne Bachmeier(ová), 31-letá hospodská, zastřelila 6.března 1981 v jednací síni Zemského soudu - Lübeck domnělého vraha svojí 7-leté dcery Anny.
Rozhlasová reportérka byla svědkem činu: "Matka vstoupila se mnou dovnitř, koukla na lavici obžalovaných a řekla: »Ach, ... vždyť tu je úplně prázdno.« Šli jsme tedy zase ven. Když byl potom sál znovu otevřen a lavice obžalovaného už nebyla očividně prázdná, šla jako první znovu dovnitř, vytáhla pistoli a vystřílela celý zásobník."
Obžalovaný Klaus Grabowski (35), povoláním řezník, byl již trestaný sexuální delikvent. Po dvou případech, kdy si dovolil na děti, se nechal dobrovolně vykastrovat a byl hormonálně léčen. Hned při svojem zatčení se přiznal k uškrcení malé Anny. Reakce na jeho smrt byly rozdílné.
Účastníci:
"Také bych střílel, kdyby šlo o moje dítě, kdybych nějaké měl. Bohužel, nebo díky Bohu, žádné nemám, ale střílel bych také."
"Kdyby každý vzal spravedlnost do svých rukou, kam bychom došli? Myslím, že pak tu brzo v Německu máme malou Sicilii."
Pro media to byl případ jako na zavolanou. Hezká vražedkyně, krčmářka v Lübeck, matka 3 dětí, ze kterých 2 dala hned po narození k adopci. Později mluvila Bachmeierová o tom, jak moc jí tehdy tisk ublížil: "Nejvíc mi vadilo, že jsem v Německu měla pocit, jakoby se ve mně samé a mojem osudu promítalo každého jeho vlastní svinstvo. A jen to, co jsem opravdu zažila a jak pociťovala, to nikdo neuhádl ani blíže nepoznal."
Proces začal v listopadu 1982, ale Marianne Bachmeierová nebyla 3.3.1983 odsouzena pro vraždu, nybrž pro zabití a rozsudek zněl na 6 let vězení. Že ztratila vlastní ditě, platilo za polehčující okolnost. Svého činu nikdy veřejně nelitovala.
Po dvou letech byla předčasně propuštěna a odešla do ciziny. Do Německa se vrátila až když zjistila svoje onemocnění rakovinou.
V září 1996 podlehla nemoci a je pochována v Lübeck vedle svojí dcery Anny.
http://www.welt.de/daten/2001/03/02/0302hh226563.htx
http://de.wikipedia.org/wiki/Marianne_Bachmeier
http://www.mdr.de/mdr-info/2569539.html
vlnu pochopení ("To bych udělal/a také."), tak i odporu, nabídl látku pro televizní dokumenty a k natočení několika celovečerních filmů.
Marianne Bachmeier(ová), 31-letá hospodská, zastřelila 6.března 1981 v jednací síni Zemského soudu - Lübeck domnělého vraha svojí 7-leté dcery Anny.
Rozhlasová reportérka byla svědkem činu: "Matka vstoupila se mnou dovnitř, koukla na lavici obžalovaných a řekla: »Ach, ... vždyť tu je úplně prázdno.« Šli jsme tedy zase ven. Když byl potom sál znovu otevřen a lavice obžalovaného už nebyla očividně prázdná, šla jako první znovu dovnitř, vytáhla pistoli a vystřílela celý zásobník."
Obžalovaný Klaus Grabowski (35), povoláním řezník, byl již trestaný sexuální delikvent. Po dvou případech, kdy si dovolil na děti, se nechal dobrovolně vykastrovat a byl hormonálně léčen. Hned při svojem zatčení se přiznal k uškrcení malé Anny. Reakce na jeho smrt byly rozdílné.
Účastníci:
"Také bych střílel, kdyby šlo o moje dítě, kdybych nějaké měl. Bohužel, nebo díky Bohu, žádné nemám, ale střílel bych také."
"Kdyby každý vzal spravedlnost do svých rukou, kam bychom došli? Myslím, že pak tu brzo v Německu máme malou Sicilii."
Pro media to byl případ jako na zavolanou. Hezká vražedkyně, krčmářka v Lübeck, matka 3 dětí, ze kterých 2 dala hned po narození k adopci. Později mluvila Bachmeierová o tom, jak moc jí tehdy tisk ublížil: "Nejvíc mi vadilo, že jsem v Německu měla pocit, jakoby se ve mně samé a mojem osudu promítalo každého jeho vlastní svinstvo. A jen to, co jsem opravdu zažila a jak pociťovala, to nikdo neuhádl ani blíže nepoznal."
Proces začal v listopadu 1982, ale Marianne Bachmeierová nebyla 3.3.1983 odsouzena pro vraždu, nybrž pro zabití a rozsudek zněl na 6 let vězení. Že ztratila vlastní ditě, platilo za polehčující okolnost. Svého činu nikdy veřejně nelitovala.
Po dvou letech byla předčasně propuštěna a odešla do ciziny. Do Německa se vrátila až když zjistila svoje onemocnění rakovinou.
V září 1996 podlehla nemoci a je pochována v Lübeck vedle svojí dcery Anny.
http://www.welt.de/daten/2001/03/02/0302hh226563.htx
http://de.wikipedia.org/wiki/Marianne_Bachmeier
http://www.mdr.de/mdr-info/2569539.html
Je neuvěřitelné, co všechno si ten fašistický prevít Nolanus dovolí
P. Hedvíček si dovolil do svého článku Marie Kabrhelová, kam původně napsal jen 2 věty: "Marie Kabrhelová proslavila se za Husákovy éry jako předsedkyně Svazu žen, militantní komunistické organizace pro ženy. V letech 1969 až 1971 byla zástupkyní ministra práce." vepsat rozšíření o text: "Marie Kabrhelová proslavila se za Husákovy éry jako předsedkyně Svazu žen, militantní komunistické organizace pro ženy, s členskou základnou přes 1 milión členů. Předsednictví přebrala v roce 1981 od Gusty Fučíkově a držela tuto funkci až do roku 1990."
Přitom ten troufalec smazal stbákovu šablonu. Chudák, to si dovolil moc. Fašista mu to nyní přičítá k tíži.
Přitom ten troufalec smazal stbákovu šablonu. Chudák, to si dovolil moc. Fašista mu to nyní přičítá k tíži.
Můj návrh řešení
Můj návrh řešení, který mi despotický puberťák Aktron nedovolil zveřejnit: "Můj návrh řešení je vyhlásit generální amnestii a napříště stíhat '''všechny''' osobní útoky, nicméně nejprve mírným způsobem: refactoring, napomenutí, výstraha apod., přičemž však zdůraznit, že jde o trest."
A tady je, co ten pošuk smazal jako škodlivé: "Kdyby se ke všem přistupovalo stejným metrem a p. Pospíšil by vůči p. Vaňovi neměl neodůvodněná privilegia, nemusel by se tento případ vůbec řešit."
Je pozoruhodné, jak rychle tento hormálně nevyrovnaný jedinec šikanuje své oběti. Ale že by stejně rychle napravil své selhání a sepsal anglicky psanou žádost o smazání jeho bonzáctví mého kollegy mM, to ho nenapadne. Holt je to typický ksindel.
A tady je, co ten pošuk smazal jako škodlivé: "Kdyby se ke všem přistupovalo stejným metrem a p. Pospíšil by vůči p. Vaňovi neměl neodůvodněná privilegia, nemusel by se tento případ vůbec řešit."
Je pozoruhodné, jak rychle tento hormálně nevyrovnaný jedinec šikanuje své oběti. Ale že by stejně rychle napravil své selhání a sepsal anglicky psanou žádost o smazání jeho bonzáctví mého kollegy mM, to ho nenapadne. Holt je to typický ksindel.
Střet civilisací
Ne, tento článek nebude o islámu. Tento článek je o střetu demokratů (exulantů) a postkommunistů (svazáků). A protože nejlepší je zásadní problém osvětlit na příkladě, přečtěte si Talk:Ross_Hedvicek (doufejme, že stabilní adresa).
Jak známo, čeští exulanti jsou silní antikommunisté. Spíše intuitivně dospěli k správnému názoru, že současný český régime má s tím bývalým mnohé společného. Proto jsou v establishmentu silně nenáviděni a i dnešní régime jim upírá mnohá práva. Z pohledu české společnosti to jsou zločinci: nelegálně opustili republiku a často se dopouštěli i jiných zločinů proti kommunistickému régimu: rozvraceli republiku, byli záškodníky, podvraceli republiku, poškozovali státy světové socialistické soustavy, pobuřovali, hanobili republiku a SSSR etc. Na základě kontinuity s kommunistickým právem, kterou prosadili Jičínský & Rychetský, dostali tito "zločinci" zbytkové tresty. Bratři Mašínové jsou tak dodnes považováni za pouhé vrahy, Vladimír Hučín za terroristu.
Je nutno přiznat, že Hedvíčkovo obvinění českého establishmentu z neokommunismu je přehnané. Ti lidé z větší části nejsou vědomými kommunisty (s výjimkou lidí jako je Martin Hekrdla či Jan Keller). Oni svůj postkommunismus zkrátka nereflektují. Někdy jsou dokonce verbálními antikommunisty: chtějí KSČM rozpustit a kommunisty umlčet. Neuvědomují si, že demokracie <> kommunismus otočený o 180° (tedy fašismus), nýbrž něco zcela jiného: právní stát, tolerance a svoboda slova.
Vládnoucí establishment a většina veřejného mínění v ČR je postkommunistická. Co to znamená? Že se řídí těmito hesly:
1. kdo nejde s námi, jde proti nám. V ČR se vyžaduje na všechno mít unifikovaný názor. Kdo se odlišuje, např. i jen v odívání, je podezřelý. Právo mluvit nemají jen extrémisté (kommunisté a antisemité), ale též socialisté, odboráři a konservativci. Přípustný je pouze eklektický umírněný liberalismus.
2. Češi jsou ten nejlepší národ na světě. Cokoliv Češi udělají, je vždy v naprostém pořádku. Vyhnání Němců byl nevyhnutelný důsledek II. světové války, přírodní zákonitost. Zahraniční zkušenosti jsou k ničemu, my to nejlépe uděláme po svém. I kdyby nebylo třeba znova objevovat Ameriku, české zvláštnosti znemožňují převzít zahraniční zkušenosti do té míry, že je jednodušší to udělat celé znovu.
3. Čechům všichni ostatní křivdí. Nemají nás rádi nejen v EU, ale také naši sousedé. Je to jejich vina.
4. Rozhodující nejsou schopnosti, ale osobní vazby. Z toho vyplývá neuvěřitelně vysoká úroveň korupce. Není jí promořen jen veřejný, ale též soukromý sektor (např. fotbal).
5. Malý český člověk nic nezmůže. Za všechno mohou oni: páni nahoře.
6. Čím méně o něčem vím, tím více o tom mluvím. České školství je založeno na pruském kasárenském modelu biflování. Není zvykem o věcech uvažovat. To, co napíší noviny, to je čistá pravda, alternativní názory jsou nesprávné. Přísnou disciplinou založenou na drakonickém známkování jsou do žáků natlučeny chaoticky vybraná fakta a poučky. S touto sadou znalostí pak dospělí posuzují reálný svět. Oproti např. Američanům mají větší všeobecný přehled, což způsobuje, že odmítají si o věcech nastudovat podrobnosti a své soudy vynášejí pouze na základě svého povrchního všeobecného přehledu. Navíc studovat ani neumějí, jen biflovat. Umění vyhledávat informace se v ČR nepěstuje, místo toho se opisuje z autorit.
7. Autorita má vždy pravdu. Společnost se dělí na dvě třídy: učně a mistry. Do médií mají přístup pouze certifikovaní mistři; učni nanejvýše jako pouzí diváci nebo jiné křoví. Papír na mistrovství se získává na pověřené instituci.
8. Binární myšlení. Vše je buď černé, nebo bílé. Pokud má "bílá" věc nějaké závady, je přípustná pouze konstruktivní kritika, tj. nikoliv o podstatě věci.
9. Tvrzení, že kommunismus nebyl tak špatný. Typickým příkladem je pražské metro a spartakiáda. Co na tom, že megalomanské metro byzantského typu nám dodnes přináší problémy. Co na tom, že bylo tak zfušovaně postavené, že povodeň na něm udělala škody za 200 000 000 euro. Co na tom, že na spartakiádu byli mnozí povinně nahnáni. Ať si každý cvičí dobrovolně, pokud chce. Já jsem kvůli boycottu spartakiády málem dostal dvojku z chování, nebýt Sametové revoluce, díky níž se tento kommunistický svátek se v roce 1990 nekonal.
A jako jsem posledně citoval Tomáše Krystlíka, nyní budu citovat Tomáše Pecinu, konkrétně dva jeho články: When Czech Fights Czech a Byzantské pojetí novinářské práce? "Ve východní společnosti, která tradičně existuje od Japonska přes Čínu a Rusko po arabský svět a zčásti zasahuje i Izrael a také země střední Evropy, probíhá komunikace převážně vertikálně, mezi žákem a jeho učitelem (guru). Guru je předmětem posvátné úcty, polemika s ním se zásadně nepřipouští. Úkolem žáka je osvojit si vše, co zná učitel, a jeho cílem je stát se poté rovněž učitelem. Na stejném principu fungují česká média. Na nejnižším stupni stojí čtenář nebo divák, jehož názory nesmějí proniknout dál než do rubriky krácených dopisů a v televizi, pokud je do diskusního pořadu typu Kotel nebo Přísně veřejné vůbec vpuštěn, ho moderátor neustále okřikuje (Nemáte slovo! - Položte otázku! - Neurážejte pana ministra! - Vraťte ten mikrofon!). O něco výš je redaktor listu. Jeho názory jsou zpravidla chráněny před kritikou, ne každý s nimi smí polemizovat. Nejvýš je mediální guru. Takových lidí je omezený počet a často záleží na politické preferenci média, kdo tento status obdrží. Jako příklady lze uvést Václava Bělohradského, Jaquesa Rupnika nebo Václava Havla. Tito lidé jsou, často i proti své vůli, pasováni na politické a společenské arbitry elegance, a polemizovat s jejich názory nepřísluší ani běžným redaktorům listu nebo elektronického média." "On the other hand, the current legal situation of the emigrant community for the Czech Republic is outrageous and hardly resembles a civilised status quo. The first post-1989 Parliament of Czechoslovakia ruled that emigrants, unlike those living in Czechoslovakia, had no right to the restitution of the property seized by the Communists and thus sanctioned the original act of confiscation."
Co tedy vlastně chceme, když neustále kritisujeme čecháčky? Aby z ČR bylo snesitelnější místo k životu.
Jak známo, čeští exulanti jsou silní antikommunisté. Spíše intuitivně dospěli k správnému názoru, že současný český régime má s tím bývalým mnohé společného. Proto jsou v establishmentu silně nenáviděni a i dnešní régime jim upírá mnohá práva. Z pohledu české společnosti to jsou zločinci: nelegálně opustili republiku a často se dopouštěli i jiných zločinů proti kommunistickému régimu: rozvraceli republiku, byli záškodníky, podvraceli republiku, poškozovali státy světové socialistické soustavy, pobuřovali, hanobili republiku a SSSR etc. Na základě kontinuity s kommunistickým právem, kterou prosadili Jičínský & Rychetský, dostali tito "zločinci" zbytkové tresty. Bratři Mašínové jsou tak dodnes považováni za pouhé vrahy, Vladimír Hučín za terroristu.
Je nutno přiznat, že Hedvíčkovo obvinění českého establishmentu z neokommunismu je přehnané. Ti lidé z větší části nejsou vědomými kommunisty (s výjimkou lidí jako je Martin Hekrdla či Jan Keller). Oni svůj postkommunismus zkrátka nereflektují. Někdy jsou dokonce verbálními antikommunisty: chtějí KSČM rozpustit a kommunisty umlčet. Neuvědomují si, že demokracie <> kommunismus otočený o 180° (tedy fašismus), nýbrž něco zcela jiného: právní stát, tolerance a svoboda slova.
Vládnoucí establishment a většina veřejného mínění v ČR je postkommunistická. Co to znamená? Že se řídí těmito hesly:
1. kdo nejde s námi, jde proti nám. V ČR se vyžaduje na všechno mít unifikovaný názor. Kdo se odlišuje, např. i jen v odívání, je podezřelý. Právo mluvit nemají jen extrémisté (kommunisté a antisemité), ale též socialisté, odboráři a konservativci. Přípustný je pouze eklektický umírněný liberalismus.
2. Češi jsou ten nejlepší národ na světě. Cokoliv Češi udělají, je vždy v naprostém pořádku. Vyhnání Němců byl nevyhnutelný důsledek II. světové války, přírodní zákonitost. Zahraniční zkušenosti jsou k ničemu, my to nejlépe uděláme po svém. I kdyby nebylo třeba znova objevovat Ameriku, české zvláštnosti znemožňují převzít zahraniční zkušenosti do té míry, že je jednodušší to udělat celé znovu.
3. Čechům všichni ostatní křivdí. Nemají nás rádi nejen v EU, ale také naši sousedé. Je to jejich vina.
4. Rozhodující nejsou schopnosti, ale osobní vazby. Z toho vyplývá neuvěřitelně vysoká úroveň korupce. Není jí promořen jen veřejný, ale též soukromý sektor (např. fotbal).
5. Malý český člověk nic nezmůže. Za všechno mohou oni: páni nahoře.
6. Čím méně o něčem vím, tím více o tom mluvím. České školství je založeno na pruském kasárenském modelu biflování. Není zvykem o věcech uvažovat. To, co napíší noviny, to je čistá pravda, alternativní názory jsou nesprávné. Přísnou disciplinou založenou na drakonickém známkování jsou do žáků natlučeny chaoticky vybraná fakta a poučky. S touto sadou znalostí pak dospělí posuzují reálný svět. Oproti např. Američanům mají větší všeobecný přehled, což způsobuje, že odmítají si o věcech nastudovat podrobnosti a své soudy vynášejí pouze na základě svého povrchního všeobecného přehledu. Navíc studovat ani neumějí, jen biflovat. Umění vyhledávat informace se v ČR nepěstuje, místo toho se opisuje z autorit.
7. Autorita má vždy pravdu. Společnost se dělí na dvě třídy: učně a mistry. Do médií mají přístup pouze certifikovaní mistři; učni nanejvýše jako pouzí diváci nebo jiné křoví. Papír na mistrovství se získává na pověřené instituci.
8. Binární myšlení. Vše je buď černé, nebo bílé. Pokud má "bílá" věc nějaké závady, je přípustná pouze konstruktivní kritika, tj. nikoliv o podstatě věci.
9. Tvrzení, že kommunismus nebyl tak špatný. Typickým příkladem je pražské metro a spartakiáda. Co na tom, že megalomanské metro byzantského typu nám dodnes přináší problémy. Co na tom, že bylo tak zfušovaně postavené, že povodeň na něm udělala škody za 200 000 000 euro. Co na tom, že na spartakiádu byli mnozí povinně nahnáni. Ať si každý cvičí dobrovolně, pokud chce. Já jsem kvůli boycottu spartakiády málem dostal dvojku z chování, nebýt Sametové revoluce, díky níž se tento kommunistický svátek se v roce 1990 nekonal.
A jako jsem posledně citoval Tomáše Krystlíka, nyní budu citovat Tomáše Pecinu, konkrétně dva jeho články: When Czech Fights Czech a Byzantské pojetí novinářské práce? "Ve východní společnosti, která tradičně existuje od Japonska přes Čínu a Rusko po arabský svět a zčásti zasahuje i Izrael a také země střední Evropy, probíhá komunikace převážně vertikálně, mezi žákem a jeho učitelem (guru). Guru je předmětem posvátné úcty, polemika s ním se zásadně nepřipouští. Úkolem žáka je osvojit si vše, co zná učitel, a jeho cílem je stát se poté rovněž učitelem. Na stejném principu fungují česká média. Na nejnižším stupni stojí čtenář nebo divák, jehož názory nesmějí proniknout dál než do rubriky krácených dopisů a v televizi, pokud je do diskusního pořadu typu Kotel nebo Přísně veřejné vůbec vpuštěn, ho moderátor neustále okřikuje (Nemáte slovo! - Položte otázku! - Neurážejte pana ministra! - Vraťte ten mikrofon!). O něco výš je redaktor listu. Jeho názory jsou zpravidla chráněny před kritikou, ne každý s nimi smí polemizovat. Nejvýš je mediální guru. Takových lidí je omezený počet a často záleží na politické preferenci média, kdo tento status obdrží. Jako příklady lze uvést Václava Bělohradského, Jaquesa Rupnika nebo Václava Havla. Tito lidé jsou, často i proti své vůli, pasováni na politické a společenské arbitry elegance, a polemizovat s jejich názory nepřísluší ani běžným redaktorům listu nebo elektronického média." "On the other hand, the current legal situation of the emigrant community for the Czech Republic is outrageous and hardly resembles a civilised status quo. The first post-1989 Parliament of Czechoslovakia ruled that emigrants, unlike those living in Czechoslovakia, had no right to the restitution of the property seized by the Communists and thus sanctioned the original act of confiscation."
Co tedy vlastně chceme, když neustále kritisujeme čecháčky? Aby z ČR bylo snesitelnější místo k životu.
12. března 2006
Kartářka, její karty a ... tajemno
Utečenec, čsl. občan M.M., toho času bytem v Z., měl zkrátka a dobře štěstí v neštěstí: Únavou usnul na cestě domů za volantem a sjel ze silnice. (...atd.) Tolik část textu z novin. výstřižku.
Ano, usnul jsem, ztratil silnici a svoje auto rozflákal o dva stromy. Náraz mě katapultoval ven a já se probral asi 10 m od zcela zničeného vozu. Az na roztrženou parádní košili a kalhoty umazané od hlíny se mi vůbec nic nestalo.
O nehodě jsem pak přemýšlel a uvědomil si vlastně moje opětovné setkání s jakýmsi tajemnem. Začnu ale od začátku, o pár let dřív, a sice v době, kdy jsem se právě připravoval nadobro opustit komunistické ČSSR a jeho socialistické jistoty.
Byl jsem tehdy již skoro dva roky úspěšně rozvedený, následný vztah mi ztroskotal a já se odstěhoval na ubytovnu. Stále častěji jsem si uvědomoval tu nenormálnost života pod vedením komunistů a nakonec i v duchu musel dát za pravdu kolegovi z kapely, který se podivoval, proč neodejdu za hranice. V socialistickém ‚ráji‘ mě vlastně již vůbec nic nedrželo, krom toho jsem chtěl odejít i dávno předtím.
Moje kamarádka Helenka (bohužel byla vdaná a o mojích úmyslech neměla sebemenší tušení) mi jednoho dne navrhla naši společnou návštěvu u kartářky. Zamilovaní to prý dělají – však znáte ženy – a tak jsem i přes svoji značnou skepsi souhlasil. Ovšem pod podmínkou, že věštit si necháme každý zvlášť.
Stará žena vykládající karty sídlila v zapadákově zvaném Kocléřov nebo Huntířov, tam někde to bylo. Celá legrace stála 20 Kčs a hned po zaplacení jsem děkoval Bohu, že žárlivá přítelkyně zůstala za dveřma. Babička se totiž hned zeptala, jestli mám takové vdané kamarádky snad dvě – vidí to prý v kartách. No, stydlivě jsem přisvědčil a pak žasnul a potvrzoval i všechno ostatní. Vlastně jsem zapřel jen tu plánovanou emigraci.
Dobračka přerovnávala podivné a opotřebované karty, listovala v takovém umolousaném sešitu a z jejího vyprávění se mi pomalu dělalo mdlo. Trefila totiž naprosto všechno: ty 2 kamarádky, také že jsem rozvedený a jak dlouho, uhádla i syna a v jeho stáří se spletla o měsíc. Můj ztroskotaný následný poměr komentovala, že neměl budoucnost a že se jednalo o velmi zvláštní ženu, což byla svatá pravda. Věděla s naprostou jistotou o mojí nedávné autonehodě i že se mi nic nestalo. Řekla ještě, že se mi v žádném dopr. prostředku jako auto, loď, vlak, letadlo ... atp. nikdy nic nestane.
Jako študák jsem kdysi úplnou náhodou vystoupil z autobusu a do místa kde jsem seděl narazila tramvaj.
Na motocyklu jsem havaroval 2x, podruhe si zlomil klíční kost. Kvůli svojí nedbalosti jsem se málem otrávil výfuk. plyny auta – zachránil mě kolemjdoucí. Ve svojí Š-105 jsem usnul a v levotočivé zatáčce jel rovně. V kabině jsem měl 3 dých. přístroje k potápění a v jejich lahvích byl vzduch stlačený na 200 atp. Za pár let nato jsem zázrakem a bez zranění vyvázl z daleko horší bouračky.
Stařenka se tehdy vícekrát ptala na tu mojí emigraci, kterou mi ale vřele doporučila. Předvídala úspěch ceké akce a když to prý neudělám nyní, čeká mě nebezpečí a do ciziny budu moci odejít až za velmi dlouho nebo vůbec. Báchorce o nějakém mojem přestěhování se na Slovensko za prací (jak jsem vyblekotal) stejně nevěřila. Karty prý nelžou.
V době, kdy se mi podařil přechod ke krutým kapitalistům, si pro mne na ubytovnu prý přišli soudruzi a věděli opravdu hodně. Jak jsem se pak dodatečně dozvěděl, na VB mě -- jako i jiné své ‚zákazníky‘ -- udal šmelinář kšeftující s valutama. Nevím, jak bych ostrým hochům vysvětloval určité podivnosti jako náhlý prodej svojeho auta (sestřenici a přes Autobazar, auto tedy nemohlo být zabaveno), jako i zbavení se ostatních věcí včetně potápěčské výstroje.
To byl tedy můj příběh, ze kterého je mi dodnes tak nějak divně.
Ano, usnul jsem, ztratil silnici a svoje auto rozflákal o dva stromy. Náraz mě katapultoval ven a já se probral asi 10 m od zcela zničeného vozu. Az na roztrženou parádní košili a kalhoty umazané od hlíny se mi vůbec nic nestalo.
O nehodě jsem pak přemýšlel a uvědomil si vlastně moje opětovné setkání s jakýmsi tajemnem. Začnu ale od začátku, o pár let dřív, a sice v době, kdy jsem se právě připravoval nadobro opustit komunistické ČSSR a jeho socialistické jistoty.
Byl jsem tehdy již skoro dva roky úspěšně rozvedený, následný vztah mi ztroskotal a já se odstěhoval na ubytovnu. Stále častěji jsem si uvědomoval tu nenormálnost života pod vedením komunistů a nakonec i v duchu musel dát za pravdu kolegovi z kapely, který se podivoval, proč neodejdu za hranice. V socialistickém ‚ráji‘ mě vlastně již vůbec nic nedrželo, krom toho jsem chtěl odejít i dávno předtím.
Moje kamarádka Helenka (bohužel byla vdaná a o mojích úmyslech neměla sebemenší tušení) mi jednoho dne navrhla naši společnou návštěvu u kartářky. Zamilovaní to prý dělají – však znáte ženy – a tak jsem i přes svoji značnou skepsi souhlasil. Ovšem pod podmínkou, že věštit si necháme každý zvlášť.
Stará žena vykládající karty sídlila v zapadákově zvaném Kocléřov nebo Huntířov, tam někde to bylo. Celá legrace stála 20 Kčs a hned po zaplacení jsem děkoval Bohu, že žárlivá přítelkyně zůstala za dveřma. Babička se totiž hned zeptala, jestli mám takové vdané kamarádky snad dvě – vidí to prý v kartách. No, stydlivě jsem přisvědčil a pak žasnul a potvrzoval i všechno ostatní. Vlastně jsem zapřel jen tu plánovanou emigraci.
Dobračka přerovnávala podivné a opotřebované karty, listovala v takovém umolousaném sešitu a z jejího vyprávění se mi pomalu dělalo mdlo. Trefila totiž naprosto všechno: ty 2 kamarádky, také že jsem rozvedený a jak dlouho, uhádla i syna a v jeho stáří se spletla o měsíc. Můj ztroskotaný následný poměr komentovala, že neměl budoucnost a že se jednalo o velmi zvláštní ženu, což byla svatá pravda. Věděla s naprostou jistotou o mojí nedávné autonehodě i že se mi nic nestalo. Řekla ještě, že se mi v žádném dopr. prostředku jako auto, loď, vlak, letadlo ... atp. nikdy nic nestane.
Jako študák jsem kdysi úplnou náhodou vystoupil z autobusu a do místa kde jsem seděl narazila tramvaj.
Na motocyklu jsem havaroval 2x, podruhe si zlomil klíční kost. Kvůli svojí nedbalosti jsem se málem otrávil výfuk. plyny auta – zachránil mě kolemjdoucí. Ve svojí Š-105 jsem usnul a v levotočivé zatáčce jel rovně. V kabině jsem měl 3 dých. přístroje k potápění a v jejich lahvích byl vzduch stlačený na 200 atp. Za pár let nato jsem zázrakem a bez zranění vyvázl z daleko horší bouračky.Stařenka se tehdy vícekrát ptala na tu mojí emigraci, kterou mi ale vřele doporučila. Předvídala úspěch ceké akce a když to prý neudělám nyní, čeká mě nebezpečí a do ciziny budu moci odejít až za velmi dlouho nebo vůbec. Báchorce o nějakém mojem přestěhování se na Slovensko za prací (jak jsem vyblekotal) stejně nevěřila. Karty prý nelžou.
V době, kdy se mi podařil přechod ke krutým kapitalistům, si pro mne na ubytovnu prý přišli soudruzi a věděli opravdu hodně. Jak jsem se pak dodatečně dozvěděl, na VB mě -- jako i jiné své ‚zákazníky‘ -- udal šmelinář kšeftující s valutama. Nevím, jak bych ostrým hochům vysvětloval určité podivnosti jako náhlý prodej svojeho auta (sestřenici a přes Autobazar, auto tedy nemohlo být zabaveno), jako i zbavení se ostatních věcí včetně potápěčské výstroje.
To byl tedy můj příběh, ze kterého je mi dodnes tak nějak divně.
10. března 2006
Zákaz propagace kommunismu
Senátor Jaromír Štětina navrhl novelu trestního zákona, jíž by se propagace kommunismu a nacismu stala trestnou. Ačkoliv si Jaromíra Štětiny velice vážím a znám ho osobně, myslím, že to není dobrý nápad. I kommunisté a nacisté by měli mít právo hlásat své názory. Vizte Terminiello v. City of Chicago (1949).
9. března 2006
Co by meli delat cesti emigranti...
Sedel jsem nedavno doma s jednim navstevnikem a povidali jsme si na tema "co noveho v Cesku?" . Po chvili jsme se shodli, ze to tam jde od desiti k peti, ze komunisti, jejich deti a sympatizanti ziskavaji naprostou prevahu ve spolecnosti. A tech par normalnich jsou zase zalezli doma a boji se i pod perinou, jak za prvnich komunistu.
A pak jsem mu ukazal email, ktery jsem prave dostal od ceskych muslimu (jejichz adresa ani neni v mem seznamu, tudiz opet preposilani) v souvislosti s clankem ' Akce "PAMET A SVEDOMI" ', jehoz autorkou byla Hana Catalanova. Email byl datovan Sat, 4 Mar 2006 13:25:33 -0800 (PST) a text znel:
"As-salamu alejkum
Dekujeme za e-mail. Odsuzujeme praktiky vsech tajnych sluzeb, jenz jsou v rozporu se zakladnimy moralnimy hodnotamy a to jak dnes jiz neexistujicich tak i tech jez stale ve svete pusobi. Se snahou pravdive zodpovedet historicke otazky plne souhlasime prestoze se za spojence NATO stejne jakovetsina obyvatel CR nepovazujeme.S pozdravem Abd"
K lince "za spojence NATO stejne jako vetsina obyvatel CR nepovazujeme" jsem napsal svou odpoved: "To je velmi uzitecne vedet. Dekuji." Na prebytek tvrdych y jsem nekomentoval - asi jsou to tvrdi hosi. Nebo jsou natvrdli. Kdovi... V kazdem pripade je dobre vedet, kdo je pritel a kdo je nepritel.
Muj navstevnik z toho mel oci navrch hlavy a hned zacal hlasite premyslet, co by se s tim Ceskem asi dalo delat, chceme-li zustat jen u naprosto legalnich veci a nemuzeme jim vyhlasit valku a znovu vztycit Zeleznou oponu taky nemuzeme - i kdyz predstava je to lakava. Podepisovat petice Havlovi, Klausovi a Paroubkovi je na prd - to je asi jako kdyby Zidi podepisovali petici Hitlerovi, aby zrusil Auschwitz.
A pak povida: "Co maji komunisti nejradsi?"
"Lenina?" - nebyl jsem ji uplne jisty.
"Ale hovno Lenina - komunisti maji nejradsi dolary!" - bylo mi vysvetleno.
Takze emigranti by meli delat nasledujici:
1) meli by bojkotovat Ceske aerolinie a letiste Ruzyne a misto toho letat treba do Vidne, Mnichova a nebo kamkoliv jinde - protoze pouzivanim Ceskych aerolinii podporuji soucasny neokomunisticky rezim v CR. Kdyz jedou do Ceska autem, tak natankovat pred hranicemi a ne v Cesku. S cizimi penezi stejne - nevymenovat zahranicni menu v Cesku, ale jen v zahranici, v krajnim pripade to vymenit s pribuznymi za jejich penize, ale ne v oficialni ceske bance.
2) meli by prestat pouzivat/ bojkotovat pro sve cestovni potreby cestovnich kancelare, ktere prodavaji listky pro Ceske aerolinie. Meli by systematicky bojkotovat ceske vyrobky, vcetne piva (Budweiser je americke pivo, ne ceske, takze ma vyjimku), tuzemskeho rumu (karibsky rum je lepsi) a podobnych vyrobku. Vyjimku bych dal domaci slivovici, protoze neni vyrabena komunisty, ale soukromymi lidmi. Pri pouziti placenych zachodu v CR (coz je svetova kuriozita) by si meli emigranti vyzadat uctenky, a pak je vsude na civilizovanem zapade ukazovat, pripadne scanovat a povesit na webstranky. Vynikajici reklama pro svetove Cechy.
3) meli by zacit pouzivat pro cestovani do CR sve zahranicni pasy a dokumenty - protoze lezt do zadku neokomunisticke CR tim, ze emigranti vlastni ceske pasy a ceske obcanske prukazy je bezcharakterni a nemoralni. Svym americkym pratelum, majicim tu silenou ideu jet na vylet do Ceska povypravejte o vseobecnem okradani turistu v Cesku, o tom jak prazsti taxikari okradli i primatora Bema, jak prazsti taxikari maji zadni sedadla taxiku zapojena do elektriky, tak aby zakaznik dostal elektricke soky, o detske prostituci na Teplicku, jak se jede na Cinovec, Dubi (u Teplic) na E55, o bordelech a nocnich klubech hned za hranicnimi prechody, o zkorumpovane policii a pokud jim to nebude stacit, doporucte jim shlednout film Eurotrip a nebo novy americky film Hostel - a bude jim vsechno jasne.
4) meli by bojkotovat akce poradane ambasadami a konzulaty Ceske republiky, protoze tyto jsou obsazene byvalymi komunisty a jejich potomky. Rovnez by meli bojkotovat akce poradane krajanskymi organizacemi, o kterych je znamo, ze jsou bud pod vlivem vladnich organizaci CR (jako treba SVU) a nebo jim lezou do zadku v naprosto ostudne mire (ruzne krajanske kluby). Naopak je treba podporovat (a to i financne) organizace usilujici o vraceni komunisty zabavenych majetku (jako je organizace Jana Sammera z Toronta pod nazvem Czech Coordinating Office - http://www.czechoffice.org/ ) nebo emigrantske casopisy, ktere nejsou hlasnou troubou havlo-komunismu (jako treba CS-magazin - http://www.cs-magazin.com/ ).
5) meli by bojkovat vystoupeni hostujicich ceskych umelcu v ruznych krajanskych klubech. Jednoduche pravidlo: Matuska je OK, protoze je to taky emigrant, Vondrackova neni OK, protoze udelala superkarieru za komunistu. A citat casto pripisovany Milosi Kopeckemu rika o te dobe: "Nebylo mozne byt uspesny bez toho, aby se clovek s nimi zapletl". (pokud znate presne zneni, napiste mi). I kdyz jsou tato zebracka turne ceskych umelcu casto katastrofami samy o sobe (nedavne vyrazne neuspesne "turne" Olympicu) - neni treba jim davat zbytecne legitimitu. A je dosti znamy pripad slovenskeho bavice Milana Markovice, ktery po jednom takovem "turne", kde zadarmo bydlel v condu jednoho emigranta na Floride, uverejnil ve slovenskem casopise Domino clanek, ktery Floridu a Ameriku vseobecne jen spinil a hanil.
6) meli by oznamit univerzitam v miste jejich bydliste (tedy USA, Canada, etc), ze je prestanou financne podporovat, pokud budou za studenty, stazisty ci hostujici profesory prijimat uchazece z Ceske republiky - neco takoveho je zcela legalni, a i ty nejlevicovejsi zapadni university jen dychti po pravicovych dolarech. Jedna se o vice nez 10 tisic studentu - jen Fullbright plati pobyt 1200 ceskym studentum.
http://fulbright.cz/study-in-united-states/index.shtml
7) meli by si promluvit s congresmany a senatory z jejich volebnich okrsku a vysvetlit jim, ze si nepreji, aby americka financni pomoc sla do Ceske republiky - jedna se o miliony dolaru, ktere jsou temer okamzite rozkradeny vladnoucimi neokomunisty.
http://www.state.gov/documents/organization/8219.pdf
http://www.ebrd.com/pubs/factsh/investor/usa.pdf
8) v pripade potreby by meli poskytnout veskerou pomoc uradum USA (FBI, DHS) pri deportaci ilegalnich Cechu zpatky do jejich vlasti (v tomto pripade bych asi navrhoval rozlisovat - deportoval bych jen ty drze kriminalni ksichty, co si sem prijeli nakrast a vydelat si na Skodu Superb, pripadum, co chteji zustat trvale v USA bych naopak pomohl).
http://www.truthout.org/docs_03/110603J.shtml
http://www.commondreams.org/headlines03/1105-12.htm
To je asi to, co by meli delat cesti emigranti. Kdyby tedy meli trochu charakteru v tele. Coz asi nemaji. Ale par vyjimek se urcite vzdy najde. Urcite. Mozna. Doufam. Myslim. Nevim.
A pak jsem mu ukazal email, ktery jsem prave dostal od ceskych muslimu (jejichz adresa ani neni v mem seznamu, tudiz opet preposilani) v souvislosti s clankem ' Akce "PAMET A SVEDOMI" ', jehoz autorkou byla Hana Catalanova. Email byl datovan Sat, 4 Mar 2006 13:25:33 -0800 (PST) a text znel:
"As-salamu alejkum
Dekujeme za e-mail. Odsuzujeme praktiky vsech tajnych sluzeb, jenz jsou v rozporu se zakladnimy moralnimy hodnotamy a to jak dnes jiz neexistujicich tak i tech jez stale ve svete pusobi. Se snahou pravdive zodpovedet historicke otazky plne souhlasime prestoze se za spojence NATO stejne jakovetsina obyvatel CR nepovazujeme.S pozdravem Abd"
K lince "za spojence NATO stejne jako vetsina obyvatel CR nepovazujeme" jsem napsal svou odpoved: "To je velmi uzitecne vedet. Dekuji." Na prebytek tvrdych y jsem nekomentoval - asi jsou to tvrdi hosi. Nebo jsou natvrdli. Kdovi... V kazdem pripade je dobre vedet, kdo je pritel a kdo je nepritel.
Muj navstevnik z toho mel oci navrch hlavy a hned zacal hlasite premyslet, co by se s tim Ceskem asi dalo delat, chceme-li zustat jen u naprosto legalnich veci a nemuzeme jim vyhlasit valku a znovu vztycit Zeleznou oponu taky nemuzeme - i kdyz predstava je to lakava. Podepisovat petice Havlovi, Klausovi a Paroubkovi je na prd - to je asi jako kdyby Zidi podepisovali petici Hitlerovi, aby zrusil Auschwitz.
A pak povida: "Co maji komunisti nejradsi?"
"Lenina?" - nebyl jsem ji uplne jisty.
"Ale hovno Lenina - komunisti maji nejradsi dolary!" - bylo mi vysvetleno.
Takze emigranti by meli delat nasledujici:
1) meli by bojkotovat Ceske aerolinie a letiste Ruzyne a misto toho letat treba do Vidne, Mnichova a nebo kamkoliv jinde - protoze pouzivanim Ceskych aerolinii podporuji soucasny neokomunisticky rezim v CR. Kdyz jedou do Ceska autem, tak natankovat pred hranicemi a ne v Cesku. S cizimi penezi stejne - nevymenovat zahranicni menu v Cesku, ale jen v zahranici, v krajnim pripade to vymenit s pribuznymi za jejich penize, ale ne v oficialni ceske bance.
2) meli by prestat pouzivat/ bojkotovat pro sve cestovni potreby cestovnich kancelare, ktere prodavaji listky pro Ceske aerolinie. Meli by systematicky bojkotovat ceske vyrobky, vcetne piva (Budweiser je americke pivo, ne ceske, takze ma vyjimku), tuzemskeho rumu (karibsky rum je lepsi) a podobnych vyrobku. Vyjimku bych dal domaci slivovici, protoze neni vyrabena komunisty, ale soukromymi lidmi. Pri pouziti placenych zachodu v CR (coz je svetova kuriozita) by si meli emigranti vyzadat uctenky, a pak je vsude na civilizovanem zapade ukazovat, pripadne scanovat a povesit na webstranky. Vynikajici reklama pro svetove Cechy.
3) meli by zacit pouzivat pro cestovani do CR sve zahranicni pasy a dokumenty - protoze lezt do zadku neokomunisticke CR tim, ze emigranti vlastni ceske pasy a ceske obcanske prukazy je bezcharakterni a nemoralni. Svym americkym pratelum, majicim tu silenou ideu jet na vylet do Ceska povypravejte o vseobecnem okradani turistu v Cesku, o tom jak prazsti taxikari okradli i primatora Bema, jak prazsti taxikari maji zadni sedadla taxiku zapojena do elektriky, tak aby zakaznik dostal elektricke soky, o detske prostituci na Teplicku, jak se jede na Cinovec, Dubi (u Teplic) na E55, o bordelech a nocnich klubech hned za hranicnimi prechody, o zkorumpovane policii a pokud jim to nebude stacit, doporucte jim shlednout film Eurotrip a nebo novy americky film Hostel - a bude jim vsechno jasne.
4) meli by bojkotovat akce poradane ambasadami a konzulaty Ceske republiky, protoze tyto jsou obsazene byvalymi komunisty a jejich potomky. Rovnez by meli bojkotovat akce poradane krajanskymi organizacemi, o kterych je znamo, ze jsou bud pod vlivem vladnich organizaci CR (jako treba SVU) a nebo jim lezou do zadku v naprosto ostudne mire (ruzne krajanske kluby). Naopak je treba podporovat (a to i financne) organizace usilujici o vraceni komunisty zabavenych majetku (jako je organizace Jana Sammera z Toronta pod nazvem Czech Coordinating Office - http://www.czechoffice.org/ ) nebo emigrantske casopisy, ktere nejsou hlasnou troubou havlo-komunismu (jako treba CS-magazin - http://www.cs-magazin.com/ ).
5) meli by bojkovat vystoupeni hostujicich ceskych umelcu v ruznych krajanskych klubech. Jednoduche pravidlo: Matuska je OK, protoze je to taky emigrant, Vondrackova neni OK, protoze udelala superkarieru za komunistu. A citat casto pripisovany Milosi Kopeckemu rika o te dobe: "Nebylo mozne byt uspesny bez toho, aby se clovek s nimi zapletl". (pokud znate presne zneni, napiste mi). I kdyz jsou tato zebracka turne ceskych umelcu casto katastrofami samy o sobe (nedavne vyrazne neuspesne "turne" Olympicu) - neni treba jim davat zbytecne legitimitu. A je dosti znamy pripad slovenskeho bavice Milana Markovice, ktery po jednom takovem "turne", kde zadarmo bydlel v condu jednoho emigranta na Floride, uverejnil ve slovenskem casopise Domino clanek, ktery Floridu a Ameriku vseobecne jen spinil a hanil.
6) meli by oznamit univerzitam v miste jejich bydliste (tedy USA, Canada, etc), ze je prestanou financne podporovat, pokud budou za studenty, stazisty ci hostujici profesory prijimat uchazece z Ceske republiky - neco takoveho je zcela legalni, a i ty nejlevicovejsi zapadni university jen dychti po pravicovych dolarech. Jedna se o vice nez 10 tisic studentu - jen Fullbright plati pobyt 1200 ceskym studentum.
http://fulbright.cz/study-in-united-states/index.shtml
7) meli by si promluvit s congresmany a senatory z jejich volebnich okrsku a vysvetlit jim, ze si nepreji, aby americka financni pomoc sla do Ceske republiky - jedna se o miliony dolaru, ktere jsou temer okamzite rozkradeny vladnoucimi neokomunisty.
http://www.state.gov/documents/organization/8219.pdf
http://www.ebrd.com/pubs/factsh/investor/usa.pdf
8) v pripade potreby by meli poskytnout veskerou pomoc uradum USA (FBI, DHS) pri deportaci ilegalnich Cechu zpatky do jejich vlasti (v tomto pripade bych asi navrhoval rozlisovat - deportoval bych jen ty drze kriminalni ksichty, co si sem prijeli nakrast a vydelat si na Skodu Superb, pripadum, co chteji zustat trvale v USA bych naopak pomohl).
http://www.truthout.org/docs_03/110603J.shtml
http://www.commondreams.org/headlines03/1105-12.htm
To je asi to, co by meli delat cesti emigranti. Kdyby tedy meli trochu charakteru v tele. Coz asi nemaji. Ale par vyjimek se urcite vzdy najde. Urcite. Mozna. Doufam. Myslim. Nevim.
8. března 2006
Historiografie dějin 20. století
Gogo mne na Vrbě vyzval, abych jako školený historik napsal pojedání o historiografii dějin 20. století.
Sice jsem už x-krát odkazoval na Dušana Třeštíka, což je nyní zřejmě největší český theoretik historiografie, ale zřejmě marně. Proto se pokusím jeho hlavní a své myšlenky přehledně shrnout.
Předně je třeba rozlišovat tyto 3 pojmy: minulost – historie – historiografie. Minulost je chaotický shluk uplynulých událostí, z nichž historiografie (= věda) vyrobí historii (= aktuální produkt vědeckého poznání). Je důležité si tyto pojmy neplést. Zatímco minulost je neměnná a jednou pro vždy daná (cestovat do minulosti je fysikálně vyloučeno), historie se neustále mění tím, jak se věda vyvíjí.
Dějiny (= historie) 20. století se mění zvlášť podstatně. Je to naprosto zákonité.
1. Uzavřenost archivů. Otevírají se až po 50, 75 či více letech.
2. Mnohem více historických pramenů. Chaos minulosti je zde vidět více než ve středověku, protože většina středověkých pramenů již zanikla.
3. Nedostatek odstupu. Na různé události nahlížeme podstatně jinak než ještě před několika lety.
4. Politická citlivost. Stále živé události mají bezprostřední dopad na dnešek.
Historik se nestává historikem tím, že něco vystuduje a dostane na to papír. (Typicky čecháčkovské myšlení.) To bych byl historikem já a nikoliv David Irving. Historik je ten, kdo o minulosti bádá. K tomu nestačí jen něco opisovat, to by byl plagiát. Ale i pouhá kompilace veškerého dostupného vědeckého poznání je poměrně náročná činnost, to mi věřte.
Gogův problém je v tom, že uvízl v 19. století v zajetí positivismu a žádá tvrdá fakta. Co to jsou ta tvrdá fakta? Uvedu příklad. Mějme toto tvrzení: "Česká republika vznikla 1. 1. 1993." Toto by zřejmě gogo označil jako tvrdý fakt. Ale je to opravdu tak? Jako právník mu namítnu: "ČR nevznikla 1. 1. 1993, nýbrž 1. 1. 1969, byť pod jiným názvem." Gogo bude replikovat: "A co samostatná ČR?" Zde máme výhodu, že jsme tu dobu všichni zažili. Změnilo se o půlnoci 1. 1. 1993 něco? Něco podstatného? Nebo jen absolutisujeme právní fikci, jíž je stát? Bude za 100 let někoho zajímat osamostatnění ČR? Nebo spíše obnova tržního hospodářství či vznik EU? Není tedy datum 1. 1. 1993 jen obdoba toho, že si nějaký herec zlomí nohu, pouze ve větším měřítku? Má se historiografie zabývat podobnými podružnostmi?
V 19. století každý Čech věděl, co je to české státní právo. Dnes to neví nikdo. Státoprávní historie ztratila svůj význam. Jak se k tomu postaví gogo? Bude uměle oživovat vnímání 19. století? Nebo řekne, že je to jednou pro vždy passé? Jakým právem?
Historie je takový souhrn výpovědí o minulosti, který má něco říci dnešku.
Sice jsem už x-krát odkazoval na Dušana Třeštíka, což je nyní zřejmě největší český theoretik historiografie, ale zřejmě marně. Proto se pokusím jeho hlavní a své myšlenky přehledně shrnout.
Předně je třeba rozlišovat tyto 3 pojmy: minulost – historie – historiografie. Minulost je chaotický shluk uplynulých událostí, z nichž historiografie (= věda) vyrobí historii (= aktuální produkt vědeckého poznání). Je důležité si tyto pojmy neplést. Zatímco minulost je neměnná a jednou pro vždy daná (cestovat do minulosti je fysikálně vyloučeno), historie se neustále mění tím, jak se věda vyvíjí.
Dějiny (= historie) 20. století se mění zvlášť podstatně. Je to naprosto zákonité.
1. Uzavřenost archivů. Otevírají se až po 50, 75 či více letech.
2. Mnohem více historických pramenů. Chaos minulosti je zde vidět více než ve středověku, protože většina středověkých pramenů již zanikla.
3. Nedostatek odstupu. Na různé události nahlížeme podstatně jinak než ještě před několika lety.
4. Politická citlivost. Stále živé události mají bezprostřední dopad na dnešek.
Historik se nestává historikem tím, že něco vystuduje a dostane na to papír. (Typicky čecháčkovské myšlení.) To bych byl historikem já a nikoliv David Irving. Historik je ten, kdo o minulosti bádá. K tomu nestačí jen něco opisovat, to by byl plagiát. Ale i pouhá kompilace veškerého dostupného vědeckého poznání je poměrně náročná činnost, to mi věřte.
Gogův problém je v tom, že uvízl v 19. století v zajetí positivismu a žádá tvrdá fakta. Co to jsou ta tvrdá fakta? Uvedu příklad. Mějme toto tvrzení: "Česká republika vznikla 1. 1. 1993." Toto by zřejmě gogo označil jako tvrdý fakt. Ale je to opravdu tak? Jako právník mu namítnu: "ČR nevznikla 1. 1. 1993, nýbrž 1. 1. 1969, byť pod jiným názvem." Gogo bude replikovat: "A co samostatná ČR?" Zde máme výhodu, že jsme tu dobu všichni zažili. Změnilo se o půlnoci 1. 1. 1993 něco? Něco podstatného? Nebo jen absolutisujeme právní fikci, jíž je stát? Bude za 100 let někoho zajímat osamostatnění ČR? Nebo spíše obnova tržního hospodářství či vznik EU? Není tedy datum 1. 1. 1993 jen obdoba toho, že si nějaký herec zlomí nohu, pouze ve větším měřítku? Má se historiografie zabývat podobnými podružnostmi?
V 19. století každý Čech věděl, co je to české státní právo. Dnes to neví nikdo. Státoprávní historie ztratila svůj význam. Jak se k tomu postaví gogo? Bude uměle oživovat vnímání 19. století? Nebo řekne, že je to jednou pro vždy passé? Jakým právem?
Historie je takový souhrn výpovědí o minulosti, který má něco říci dnešku.
7. března 2006
Jak nasi zdegenerovani komuniste brani anglickou Wikipedii...
Rabovaci Revolucni gardy ceske Wikipedie ve svem marxistickem nadseni nastoupily do boje proti tridnimu nepriteli i na anglicke Wikipedii. Jde pochopitelne o mne. Napred se tam zapojoval jen ten trouba Wikimol, ale zastalo se mne par innostrancu a potroubly Wikimol prestal stacil. I prisel na pomoc zkuseny fasista Miraceti a povolavaci rozkaz dostal i Vojtisek Hala vulgo Egg. Egg zacal coufat, asi kdyz videl, co se to zase deje za prasarnu, ale Wikimol uvedomele zasahl a vse napravil.
Prislo az k hlasovani o vymazani meho hesla z Wikipedie, kdyz uz tedy nemohli uspet v zachovani vsech lzi a pomluv, coz se jim bez problemu dari na ceske Wikipedii.
http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Articles_for_deletion/Ross_Hedvicek
I tam to nevypadalo moc presvedcive a tak byli povolani osvedceni marxiste Radouch a Hitler Cinik, kteri sami umi anglicky asi tak "Ich habe jedlo-bedlo Oil am Tank!" - ale okopirovat formulku umeli a tak taky hlasovali proti tomu zlemu Hedvickovi.
Nejzajimavejsi je zapojeni Miracetiho, ktery ted ma rozhodovat coby arbitr v arbitraznim rizeni proti mne na ceske Wikipedii a dosud se nedospel k nazoru ze je tam nejaky konflikt zajmu - najednou mne spinit na anglicke Wikipedii a zaroven se na ceske Wikipedii tvarit jako nestranny soudce. Vubec mu to nepripada bezcharakterni! Proc by? Ale to je zrejme u ceskych wikipedistickych spravcu normou.
Proti takovym lidem je i prase charakter.
Prislo az k hlasovani o vymazani meho hesla z Wikipedie, kdyz uz tedy nemohli uspet v zachovani vsech lzi a pomluv, coz se jim bez problemu dari na ceske Wikipedii.
http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Articles_for_deletion/Ross_Hedvicek
I tam to nevypadalo moc presvedcive a tak byli povolani osvedceni marxiste Radouch a Hitler Cinik, kteri sami umi anglicky asi tak "Ich habe jedlo-bedlo Oil am Tank!" - ale okopirovat formulku umeli a tak taky hlasovali proti tomu zlemu Hedvickovi.
Nejzajimavejsi je zapojeni Miracetiho, ktery ted ma rozhodovat coby arbitr v arbitraznim rizeni proti mne na ceske Wikipedii a dosud se nedospel k nazoru ze je tam nejaky konflikt zajmu - najednou mne spinit na anglicke Wikipedii a zaroven se na ceske Wikipedii tvarit jako nestranny soudce. Vubec mu to nepripada bezcharakterni! Proc by? Ale to je zrejme u ceskych wikipedistickych spravcu normou.
Proti takovym lidem je i prase charakter.
Judgment by numbers – Czech this out.
I resent being unjustifiably, erroneously not to mention libelously called a spammer by my Czech communist enemies. Oh, they claim to not be full-fledged raging Stalinist communists? Well isn’t that special! I guess they take umbrage to their own actions and tactics when they’re used against them. Tough luck – they continue to do it to me so I will make a concerted effort to do it to them.
Let’s look at it from a statistics point of view. According to the Lenin-saluting communist Czech vendetta squad on this board, I am a spammer because several (3-6) people from the Czech Republic think so and called me that. Never mind the fact that they are no longer on my list! Based on the size of my mailing list (which numbers in the thousands) they are just a tiny fraction of a fraction of one percent. However, to some brainwashed Marx-idolizing Czechs it does justify this accusation and they insist on including this derogatory label in my articles.
I claim, here and now, that I and a number of other people hold with utmost conviction that Wikimol, Miraceti and Radouch (together with several of their friends on the Czech Wikipedia) are full-fledged communist Marxists and I respectfully request the right to call them as a such. If such permission is not given, I will call them that anyway – just like they have done to me. I reserve the right (and will exercise it) to include a note about their communist and Marxist allegiances in any articles written about them – even though I doubt any will be written about such impotent and completely irrelevant figures.
Justice for all. After all – we are not living behind the Iron Curtain. They may wish the Iron Curtain still remained and that the glorious Union of Soviet Social Republics was still a formidable power, however, they live a life of delusion. I, as an American citizen, have certain unalienable rights, one of them being the right to freedom of expression and freedom of speech. However, they live in the People’s Republic of China, err, sorry, the Czech Republic, and not in the United States and as such know nothing of personal freedoms, but that does not give them the right to publicly defame me with their libelous tripe.
Let’s look at it from a statistics point of view. According to the Lenin-saluting communist Czech vendetta squad on this board, I am a spammer because several (3-6) people from the Czech Republic think so and called me that. Never mind the fact that they are no longer on my list! Based on the size of my mailing list (which numbers in the thousands) they are just a tiny fraction of a fraction of one percent. However, to some brainwashed Marx-idolizing Czechs it does justify this accusation and they insist on including this derogatory label in my articles.
I claim, here and now, that I and a number of other people hold with utmost conviction that Wikimol, Miraceti and Radouch (together with several of their friends on the Czech Wikipedia) are full-fledged communist Marxists and I respectfully request the right to call them as a such. If such permission is not given, I will call them that anyway – just like they have done to me. I reserve the right (and will exercise it) to include a note about their communist and Marxist allegiances in any articles written about them – even though I doubt any will be written about such impotent and completely irrelevant figures.
Justice for all. After all – we are not living behind the Iron Curtain. They may wish the Iron Curtain still remained and that the glorious Union of Soviet Social Republics was still a formidable power, however, they live a life of delusion. I, as an American citizen, have certain unalienable rights, one of them being the right to freedom of expression and freedom of speech. However, they live in the People’s Republic of China, err, sorry, the Czech Republic, and not in the United States and as such know nothing of personal freedoms, but that does not give them the right to publicly defame me with their libelous tripe.
Smutné Klausovy názory
„K aktuálnímu problému karikatur proroka Mohameda uvádí prezident tři teze: za prvé, máme zcela odlišný názor na svobodu slova než islámský svět (není docela jasné, kdo všechno patří pod to „my“). Za druhé, jsme přesvědčeni, že tento náš názor je správný. A za třetí, nemáme zároveň nejmenší právo tento náš názor vnucovat zbytku světa. V „evropském pojetí“ (to zjevně nepatří pod „my“) podle Klause převládá přesvědčení, že jsme nadlidé, kráčející s pochodní v ruce před zbytkem lidského rodu a všechny ostatní musíme poučovat. Přitom věci jako „svoboda slova“ mají význam jen mezi námi, a vůbec ne v islámském světě.
Český prezident, jak se zdá, spadl z višně. Problém není v tom, že by západní svět islámu něco vnucoval. Problém je v tom, že veřejnost islámských zemí, nabuzená radikály, ale mnohdy i svými odpovědnými politiky, zuřivě protestuje proti Dánsku, Evropě, USA (a samozřejmě taky Izraeli) kvůli tomu, že v jedněch dánských novinách, určených pro dánské čtenáře, vyšly jakési karikatury. Pálí se dánské vlajky, likvidují ambasády (nejen dánské), bojkotuje dánské zboží. A cílem je vnutit Západu (a to znamená také nám) islámské pojetí (ne)svobody. Ti lidé jsou přesvědčeni (stejně jako Klaus) že jejich pojetí svobody je správné, jen na rozdíl od Klause cítí povinnost ho všude po světě šířit. Má to svou logiku: co je dobré pro nás, říkají si, mělo by být dobré i pro ostatní. Klaus proti tomu staví „multikulturalitu“ v globálním měřítku. Každý si necháme svou pravdu a nebudeme ji vnucovat těm druhým. S tím se ovšem nikdo, kdo je o své pravdě pevně přesvědčen (a islamisté jsou o své pravdě pevně přesvědčeni) nespokojí.“
6. března 2006
Ostravak bloguje... komunista pohranicnik.
Nas pritel ze Salzburgu, co chce zustat nejmenovan, objevil, ze tajemny autor popularniho ceskeho blogu Ostravak bloguje je byvaly dustojnik Pohranicni straze CSSR - kolik lidi asi zastrelil? - a zcela logicky i byvaly komunista.
Presvedcte se sami - fotografie jsou k dispozici
http://www.icq.com/whitepages/wwp.php?Uin=190627974
http://www.icq.com/whitepages/wwp.php?Uin=190627974
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)