Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá

Známý troll AndyO, která otravovala ostatní na Neviditelném psu, Viditelné kočce, Sprše, Vrbě i ZMP i když jí všude naznačili, že zavádza, zneužívá toho, že její pravé jméno není obecně známo. Proto trolluje všude možně. Aby tato její nespravedlivá výhoda byla poněkud vyrovnána, publikuji její fotku, kterou má obzvláště ráda. Napsala o ní: "Jak se mi daří tvářit se, jako kdybych měla Downův syndrom, to nevím. Asi ho mám."

Fotografie odstraněna na žádost Davida Pavlíčka.

Updated.

K identitám na Internetu

Cituji Kocoura:

"A konečně, nicky. Vy jste, Martine, student, a proto nemáte problém říkat své názory otevřeně - jediné, co by Vám mohlo zabránit, je stud či nedostatek odvahy a sebevědomí (ne že by právě to řadě lidí na internetu nechybělo). Ale třeba já jsem státní úředník a mám různé nadřízené. Na MZV dodnes paltí předpis, jak publikovat - pravda, je to někdy ze 70. let a internet to nepokrývá, ale smyslem není ani tak cenzura, jako loajalita k zaměstnavateli - jsou prostě věci, které se ven dostat nemají, a nemusí to nutně být pokryto státním tajemstvím (to už by bylo nejen neloajální, ale i trestné). Proto je v těchto institucích stanoveno, kdo smí za danou instituci mluvit, ostatní potřebují souhlas, popř. poznámku "názory zde vyjádřené se nemusejí nutně shodovat se stanoviskem Ministerstva pro výzkum makových panenek". V Parlamentu, tam to bylo ještě mnohem ošemetnější, protože na parlamentním úředníkovi nemá být poznat, kterou stranu volí - pracuje totiž pro všechny. Proto jsem já, když jsem začal psát na internet, zvolil pseudonym.

A dál - už se i stalo, že někdo někoho prostě prásknul - znám jednu slečnu, která měla tolik sebevražedné odvahy, že psala zpočátku na internet pod svým plným jménem. Posléze to změnila, ale už ji to nezachránilo - každý ví, kdo je ve skutečnosti, a před časem se stalo, že ji někdo prásknul - protože i tak se její názory diametrálně rozcházely s názory vdení ministerstva, kde pracovala, a byla proto "nepohodlná", byla to poslední kapka, která vedla k jejímu odchodu. Prostě je hezké být odvážný, ale je třeba počítat také s tím, že na internetu je řada zákeřných sviní a ne každý má chuť stát se Janou z Arku."

Sprostý vrah Radomír Luža

motto: "To by mě, Neckaři, zajímalo – spíš v žíněné košili a bičuješ se denně devítiocasou kočkou? Měl bys." Andy O

Andy O, jak známo, obdivuje sprostého vraha, Radomíra Lužu (* 1922), kterého od potrestání za hnusné vraždy zachránil jen nechvalně známý amnestijní zákon č. 115/1946 Sb.: "Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné." – např. vražda, znásilnění apod., a považuje ho za "skutečného hrdinu". Zřejmě jí vraždy a lynche imponují.

Jak se vlastně z Radomíra Luži stal sprostý vrah? Napsal o tom Miroslav Šiška: Příběh o odvetě za smrt generála Luži. In Právo 30. 12. 2006, p. 16.

Hrdina II. odboje, generál Vojtěch Luža (1891–1944) byl vedle Josefa Grni po zatčení Vladimíra Krajiny (31. ledna 1943) nepochybným vůdcem českého odboje. Dne 2. října 1944 byl ve vesnici Hřiště zastřelen českými četníky, když se svým pobočníkem Josefem Korešem zpanikařili při perlustraci a vytáhli zbraně. Vojtěch Luža byl zastřelen na místě, Josef Koreš spáchal sebevraždu.

Syn Vojtěcha Luži Radomír se rozhodl, že zavraždí ty, kteří zavinili smrt jeho otce: "Když podával Radomír Luža partyzánskému veliteli Svatoňovi hlášení o smrti otce a jeho pobočníka, sám navrhl, aby byli četníci z přibyslavské četnické stanice za trest zastřeleni. „Navrhl jsem,“ píše v pamětech, „že tam bezpodmínečně půjdu. Nejen kvůli otci, ale jako varování všem podlézavcům, kteří se mohou přetrhnout při plnění německých příkazů.“"

Partisánské commando složené z 8 Rusů a 4 Čechů dne 26. října 1944 přepadlo četnickou stanici v Přibyslavi. "V budově stanice zajistili pět četníků, z nichž však pouze dva – Bohuslav Mečíř a Stanislav Kunderka – stříleli v Hříšti. „Ani jeden nevyjádřil sebemenší lítost, ani předstíranou,“ píše Luža v pamětech, „a všichni svalovali vinu na starostu Honzu a tvrdili, že když jim ohlásil přítomnost dvou neznámých, neměli na vybranou a museli je jít zkontrolovat.“ „Tak proč jste to neudělali?“ zeptal se jich Luža. „Jejich legitimace byly v pořádku. Kdybyste řekli, ať vám je ukážou, tak tím by všechno skončilo.“ Četníci jen pokrčili rameny. „Museli jsme vykonat rozsudek i na těch třech, kteří ve Votavově hostinci nebyli,“ uzavírá Luža. „Kdybychom někoho z nich nechali na živu, všechno by ohlásil gestapu do Jihlavy a do hodiny by všechny četnické stanice na Českomoravské vysočině vyhlásily poplach. Nikdo z četníků až do poslední chvíle nečekal, že bude zastřelen.“ Luža opouštěl četnickou stanici jako poslední. Na dveře připíchl na listu papíru napsanou výstrahu: Toto se stane těm, kdo zrazují náš odboj. Tito lidé zavraždili příslušníky odboje a stihl je spravedlivý trest."

Popis vraždy na MV (PDF): "Dne 26. října 1944 kolem osmé hodiny večer zabušili partyzáni nadveře četnické stanice v Přibyslavi a ohlásili se jako německá policie. Po vpuštění do stanice ji rychle obsadili. Momentálně byl přítomen jen jeden četník, ale další se objevili za chvíli. Na příkaz partyzánů museli ještě dojít pro velitele stanice vrchního Mečíře, který byl nemocný doma. Pak se přítomní četníci Bohuslav Mečíř, Stanislav Onderka, Karel Sojka, Ondřej Otevřel a Jiří Hörner dozvěděli, že byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu generála Vojtěcha Luži a poručíka Josefa Koreše! Po seznámení s rozsudkem byli postupně odváděni do sklepa a tam popravováni. Exekuci přežil jen strážmistr Hörner, který byl střelou jen omráčen, a protože ho zavalila mrtvá těla kolegů, akci partyzánů přežil. Mezi čtyřmi mrtvými byli jen dva ze tří četníků podílejících se na smrti generála Luži. Třetí strážmistr Josef Navrátil již tou dobou sloužil jinde, ale ani on se konce války nedožil. Zemřel v dubnu 1945 na následky těžkého zranění při náletu na Tišnov… Exekuci unikl naopak starosta Hřiště Jaroslav Honza, protože partyzáni při návratu z Přibyslavi museli změnit trasu pochodu. V obavě o svůj život se potom uchýlil k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Od protektorátních orgánů krátce předtím dostal tři tisíce korun, které však nechtěl převzít. Začátkem listopadu je pak poslal slepeckému ústavu v Praze. Soud, který se s ním konal po válce, jej osvobodil."

Jak je vidět, Jaroslav Honza, kterého měl Radomír Luža v plánu zavraždit rovněž, byl soudem III. republiky, který rozhodně nebyl "zrádcům a kollaborantům" nakloněn, místo trestu smrti osvobozen. A to je ta nejlepší odpověď všem, kteří uctívají pochybné hrdiny.

Klimakterické stavy Andy O

Andy O trpí tím, že ji nikdo nemá rád, což ještě zhoršují její klimakterické návaly. Když už je to naprosto nesnesitelné, tak se pí Noblessa pokouší přivolávat úctu rituálním přivoláváním svých údajně hrdinských předků, na jejichž hrdinství, bylo-li jaké, nemá sebemenší zásluhu. Intelektuální naivkové ze Sprchy to Andy O žerou, tak jí to dělá dobře.

Mám pro Vás lepší radu, Andy O: Vezměte si raději prášky. To by mohlo Váš problém vyřešit navždy, aniž byste své bídné výkony musela kompensovat trapným braním jmen druhých nadarmo.

Max napsal manifest

Shrnul v něm v přehledné formě své národovecké credo. Protože ten text je velice dlouhý, rozeberu jen jeho nedůležitější myšlenky. Zbytek za mne udělal David Pavlíček, který bystře odhalil, proč je Maxův text manifestem popíračství.

Nejdříve musíme Maxe poučit, co je to nepřímá diskriminace. Můžeme například použít definici ze zákoníku práce z roku 1965. Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup diskriminujícího znevýhodňuje či zvýhodňuje diskriminovaného vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.

Tak česko-slovenská vláda zřídila kárné pracovní tábory pro "osoby práce se štítící, které dovršily 18. rok věku a nemohou prokázati, že mají řádným způsobem zajištěnu obživu". Nebylo to nic výjimečného, tato kategorie byla i v jiných koncentračních táborech. Jak uvádí Vrba & Wetzler, i v Osvětimi byli uvězněni ""ulejváci" (flákači při práci) a protispolečenské živly". Byli označeni tak, že měli na oblečení černý trojúhelník.

Mezi "osobami práce se štítící" byli disproporčně zastoupeni Romové. Toto zdánlivě neutrální rozlišování tedy bylo ve skutečnosti namířeno proti Romům.

Nepřímá diskriminace však pro genocidu Romů brzy přestala stačit. Proto byly v roce 1942 kárné pracovní tábory změněny na "cikánské" tábory, což už byla diskriminace přímá, na základě ethnického původu. Podle § 6 odst. 3 vládního nařízení č. 89/1942 Sb. z. a n., ze dne 9. března 1942, o preventivním potírání zločinnosti: "Asociální chování podle odstavce 1, písm. e) projevuje, kdo svým, byť i ne zločinným chováním namířeným proti pospolitosti dává na jevo, že se do pospolitosti včleniti nehodlá; jsou to na př. osoby, které drobnými, ale stále se opakujícími přestupky se vymykají veřejnému pořádku (žebráci, tuláci, cikáni a osoby po způsobu cikánském kočující, nevěstky, osoby stižené nakažlivými chorobami, zvláště chorobami pohlavními, které se nechtějí podrobiti zdravotně-policejním opatřením příslušného úřadu a pijani) a osoby, které bez ohledu zda byly trestány se vyhýbají práci a starost o svoji výživu přenechávají veřejnosti (osoby práce se štítící)." (zdůrazněno mnou) Kárné pracovní tábory byly oficiálně přejmenovány na koncentrační (sběrné). O tom Max pochopitelně jako správný popírač mlčí. Ve skuterčnosti ale: "Životní podmínky v tzv. cikánských táborech byly stejné jako v nacistických koncentračních táborech, což dokazují autentické vypovědí donedávna žijících bývalých vězňů těchto táborů, táborový řád sepsaný prvním velitelem letského tábora a v neposlední řadě i míra úmrtnosti vězňů. Bývali vězňové shodně vypovídají o krutém zacházení, včetně tělesného a psychického mučení, o znásilňování žen a úmyslně řízené podvýživě, o podchlazení a o nedostatku lékařské péče.

Podle Maxe bylo důvodem šoa, že "je [Židy] pan Hitler aktuálně nepotřeboval pro své plány." (zdůrazněno mnou). Tak Židé šli podle Maxe do plynu, protože je pan Hitler nepotřeboval. Nemám slov.

Další důvodem šoa podle Maxe je, že "pan Hitler a jeho nacisté NECHTĚLI Židy na území Třetí říše". Nechtěli, a proto je zavraždili. Maxova logika. Opět nemám slov.

Max: "Panu Hitlerovi nevadilo na Židech, Češích, Slovanech, Romech ani jiných nějaké pokr[e]venství". Mein Kampf: "Race, however, does not lie in the language, but exclusively in the blood, which no one knows better than the Jew, who attaches very little importance to the preservation of his language, but all importance to keeping his blood pure. A man can change his language without any trouble-that is, he can use another language; but in his new language he will express the old ideas; his inner nature is not changed. This is best shown by the Jew who can speak a thousand languages and nevertheless remains a Jew. His traits of character have remained the same, whether two thousand years ago as a grain dealer in Ostia, speaking Roman, or whether as a flour profiteer of today, jabbering German with a Jewish accent. It is always the same Jew."

I když mi Max neodpoví, přesto by mne zajímalo, co má na mysli tím: "A i mezi Židy se najdou darebáci, kteří dokážou . . . dělat jiná darebáctví, třeba zabírat půdu, která jim nepatří."

Vzkaz trollovi Andy O

S Andy O je ten problém, že občas dokáže napsat rozumný text (kde vyvrací popírače), ale hned v zápětí se dopustí čistého trollingu (text pod tím). Není proto má chyba, že tady troll Andy O nemůže publikovat. Není to nic osobního. Bude-li sem Andy O chtít psát rozumné texty, je vítána. Trollingem však tento prostor zasviňovat nebude.

Jinak si dovolím Andy O opravit. Lže ona (například, když mne křivě obvinila, že jsem ji urážel přirovnáváním k zvířatům) a bohužel trpí mánií své vlastní chyby přisuzovat svým opponentům. Co se dá dělat, musíme si na její nevychovanost zvyknout.

Typické pro notorické trolly, jako je Andy O, je to, že zásadně obviňují nejen bez důkazů, ale též dokonce bez bližšího určení, kdy se údajně měl nemravný skutek (ve skutečnosti výplod jejich choré mysli) přihodit: "vymýšlí si naprosté hovadiny, nezakládající se na pravdě".

Jak takoví trollové skončí, je jasné: "omlouvám se sobě, aby bylo jasno". Příště už Miss Noblesse nezbyde nic jiného, než sama sebe za zásluhy povýšit do šlechtického stavu. Přejme jí to, omlouvat se sama sobě je jen neškodné podivínství.

Jan Novák opět zamořuje Sprchu popíračskými texty

Tentokrát už mu nestačí romský holocaust, už se nebezpečně blíží k zpochybňování šoa. Jako správný český národovec si myslí, že Češi dělali pro Židy, co mohli, a že žádný národ to nesvedl lépe. V reakci na výtečný Michaelin text napsal: "Jelikož jsi žádnou zemi, kde to za stejných podmínek dělali lépe než Češi nejmenovala, tak to obecné tvrzení neberu příliš vážně." (pravopisné chyby pietně ponechány) Tak Nováka poučme o tom, co by měl znát a co Michaela od toho "znalce" předpokládala, že zná:

"Amidst the madness of war, there are moments of hope and illumination. In World War II, one such instance was the Danish Jews’ escape from Hitler’s genocidal plan to eradicate all Jews from Europe.

Risking their own lives, the Danes quickly rallied round to save their fellow citizens, and almost all of the country's Jews were able to escape the clutches of the Nazis and find refuge in neutral Sweden.

The rescue of the Danish Jews is an inspiring story from a terrible time in human history. In most other Nazi-occupied countries, the Germans found it easy to deport the Jews. No one defended them the way the Danes did."

Můžete si přečíst i podrobnosti. Výsledek je jasný:

Země	Počet Židů před válkou	Minimální ztráty	Maximální ztráty
Belgie	65 700	28 900	28 900
Bulharsko	50 000	0	0
Čechy a Morava	118 310	78 150	78 150
Dánsko	7 800	60	60

Katastrofa v Oslu

Jak nás informuje Jana Dvořáková, v Oslu neteče pitná voda. Je to proto, že vodní nádrž (jezero Maridal), která Oslo v drtivé většině zásobuje vodou, byla nakažena zákeřným mikrobem zvaným Giardia lamblia. Jsou na ulicích k disposici cisterny? Pokud ne, tak situace je o to horší. Pokud ano, tak situace tak strašlivá není, i když zůstává nepříjemnou.

5 hodin stará zpráva.

Updated.

Vrbova a Wetzlerova zpráva

Protože p. Zeman neuznává nic jiného než ad fontes, dovoluji si přinést odkaz na český překlad první zprávy o holocastu z dubna 1944. Kdysi jsem pokoušel najít anglický překlad, ale marně. Netušil jsem, že je na Internetu k disposici překlad český.

Michaela píše o holocaustu

Není tomu co vytknout (tedy až na zcela zbytečné chauvinistické kopnutí do Poláků) a s výše zmíněnou výhradou bych její text podepsal. Jaká to oasa po všech těch popíračských textech na Sprše tam číst konečně něco jiného.

Rozsudek ve věci ČSR v. Horáková a spol.

Byl zveřejněn v Národním archivu. Životopis Jiřího Hejdy (1895–1985), o němž Brožová soudila, že měl dostat provaz: "Upozorňuji na to, že při referování o procese jsem se již sešla s dotazy, proč nebyl u Hejdy vysloven absolutní trest."

Nauka o zabíjení

Píší o ní na wikipedii.

Aktuální polohy vlaků

Pokud se chcete podívat, kde se právě nachází Váš vlak, můžete.

Jak se hádá František Fuka a Daniel Dočekal

František Fuka a Daniel Dočekal navštívili P. R. akci Google a napsali o tom na své blogy. Protože každý napsal něco trochu jiného, tak se začali hádat. Nic nového.

Co je a co není wikipedie

Slovenský wikipedista Viliam Búr napsal typický propagandistický článek o wikipedii. Zásadní vadou těchto článků je, že popisují ideální stav (jak by měla wiki fungovat), nikoliv reálný (jak ve skutečnosti funguje).

Viliam Búr například píše o vymyšleném Jankovi Mrkvičkovi, který napíše článek o sobě a je mu vzápětí smazán. Ve skutečnosti Hana Bartíková napsala článek o sobě již téměř před 4 lety a jediné, co se s ním stalo, bylo, že správce Vrba vymazal autoportrét autorky.

Protože správci wiki ZMP pilně čtou, předpokládám, že teď článek o nebohé malířce vymažou jako "subpahýl" nebo "ješitný článek". To však nevadí, protože na svých stránkách má originál.

K příspěvku čtenáře není co dodat: "Problem adminov vo vseobecnosti je kapitola sama o sebe - dochadza tu k zvlastnemu omylu - technici sa stavaju autoritami aj v netechnickych aspektoch (napr. cenzura), a to len z titulu ze zvladaju technicku cast. No co je horsie, ci za komunizmu cenzurovali politruci - so svojim obmedzenim, alebo dnes technici takisto so svojim obmedzenim? Naozaj to vyjde narovnako."

Jana Nováka vulgo Maxe přetiskuje otevřeně rasistický a antisemitský web

Šimon Klein ze serveru Eretz.cz diagnostikoval Národně vzdělávací institut jako "otevřeně rasistický a antisemitský web". Není proto žádná náhoda, že tento "otevřeně rasistický a antisemitský web" přetiskl i článek popírače romského holocaustu, Jana Nováka vulgo Maxe. Orgány činné v trestním řízení by proto měly vyšetřit, jaký je vztah mezi Janem Novákem a Pavlem Fabianem, provozovatelem NVI.

Mikrohistorie - osud Jaroslava Heráka

Na serveru Holocaust.cz je výtečně zpracován příběh jedné oběti romského holocaustu, Jaroslava Heráka. Je tam i námět, jak romský holocaust přiblížit žákům a studentům. To by podle mého názoru zajistilo, že by popíračské články nikdo nebral vážně a nebylo by nutné jejich autory stíhat za trestný čin.

Informace pro Jana Nováka vulgo Maxe

Pane Nováku, dovoluji si Vám sdělit, že Tomáš Pecina je od 25. září 2007 mým právním poradcem ve věci Vašeho případného trestního oznámení. Je proto zcela v pořádku, že své e-maily směřujete jemu; alespoň mu je nemusím přeposílat. Dovoluji si však Vás požádat, abyste se v nich vystříhal všech urážek na cti; jsou i Vaší osoby zcela nedůstojné.

Názor Jiřího Pehe a Bohumila Doležala na Lety

Jiří Pehe: "Musím polemizovat s Vaším hodnocením rezoluce Evropského parlamentu k diskriminaci Romů, v níž EP také vyzval k odstranění velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, která částečně interferuje s místem, kde stával koncentrační tábor pro Romy."

Bohumil Doležal: "Já (a jistě ani spousta dalších lidí, kteří jsou stejně jako já proti demolici) vůbec neopochybuju o tom, že v Letech stál český koncentrák pro Romy a že je to černá skvrna na našich dějinách."

Ke koncentráku se vyjádřil i státník a historik Vladimír Špidla: "Romský holokaust existoval, existoval romský tábor v Osvětimi i koncentrační tábor v Letech. Jsou věci, na které se prostě nesmí zapomínat," řekl komisař Vladimír Špidla, podle něhož povědomí o vyvražďování Romů není ani v české, ani v evropské historii dost zřetelné. "Poslanec Ransdorf, který řekl, že tam nebyl koncentrační tábor, neví, co mluví... Byl to koncentrační tábor, byla to součást genocidy a je velmi špatné to tak neoznačovat," dodal." (K tomu poznámka. Ransdorf se jako středověkář na rozdíl od Špidly novodobými dějinami nikdy odborně nezabýval.)

Přesto popírači romského holocaustu, nejvýrazněji asi Jan Novák vulgo Max, na základě vývodů agenta StB popírají, že v Letech stál koncentrační tábor.

Petr Uhl: "Není přitom rozhodující, že podle nacistů na území protektorátu žádné koncentrační tábory nebyly. Ani terezínské ghetto, ani Malou pevnost nacisté jako koncentrační tábory neoznačovali, a přesto se tak o nich mluví a píše. Ostatně ani Osvětim se jednu dobu nejmenovala koncentračním táborem a nikdy se nejmenovala vyhlazovací tábor, jímž byla. Popírání běžné terminologie je zpochybňování genocidia."

Jaroslav Valenta, agent StB

Prof. PhDr. Jaroslav Valenta, DrSc. (27. 10. 1930 Kryry u Podbořan – 23. 2. 2004) byl agent StB. Krejčová a Svatoš o něm napsali: "Prof. dr. Jaroslav Valenta, DrSc., před rokem 1989 byl nejenom evidován v registrech centrální správy kontrarozvědky StB jako její agent (krycí jméno Jaroslav, 271030 [= datum narození 27. 10. 1930], registrační číslo 20708, správy StB 88), ale i podával Státní tajné bezpečnosti zprávy přinejmenším o jednom historikovi, v jehož svazku (č. 6796 „Akce Milan“) jsou dochovány v rozsahu desítek stran. To, že Valentova tajná spolupráce nespočívala v odborných recenzích vědeckých prací jeho kolegů, dokládá i sumarizační zpráva tajné bezpečnosti z r. 1986, kde se mj. uvádí, že v uvedené akci byla hlavní pozornost StB zaměřena „na agenturně operativní kontrolu objekta“. V tomto záměru využíváno především TS [= tajných spolupracovníků] Rybář, Jaroslav, Tajemník [...]."

Není jistě náhoda, že tento historik je podkladem pro texty Jana Nováka vulgo Maxe. Více též v diskussi k článku Emanuela Mandlera.