Kdy Sametová revoluce skončila?

Dnes jsou z pochopitelného důvodu media plná textů o počátku Sametové revoluce. Za zajímavější otázku považuji stanovení toho, kdy Sametová revoluce skončila.

Všeobecně se uznává, že to bylo 29. prosince 1989, kdy byl Václav Havel jednomyslně zvolen presidentem Československé socialistické republiky. Nejasno do celé věci vnesl nedávno ústavní soud, který v rozhodnutí Melčák v. Parlament nepřímo tvrdil, že 6. března 1990 ještě revoluce trvala, neboť jednorázové rozhodnutí ČNR o předčasných volbách bylo revolučním opatřením, na které se nevztahují obvyklé požadavky na právní předpis: zákaz jednorázovosti a zákaz retroaktivity.

Osobně takový účelový výklad odmítám. Podle mého názoru Sametová revoluce skončila 5. února 1990, kdy podal demisi poslední kommunistický mohykán ve funkci, premiér České socialistické republiky, František Pitra. O 4 dny před tím byla zrušena Státní bezpečnost, o 2 dny později byla zrušena Národní fronta.

Vzpomínka na Reagana

Hynek Fajmon. Myslím, že nejlépe jeho památku uctíme tím, že ho přestaneme vyslovovat kommunisticky [regan] a začneme anglicky [reign].

Identita Belle de Jour

Brooke Magnanti je přírodovědkyně (symptomatické!), která si vydělávala jako prostitutka. O svých zážitcích psala blog, který později vydala jako knihu. Toto dílo je kritikou oceňováno, ale osobně nechápu proč.

Eetu Isto: Útok (1899)

Milan Šmíd: "[R]uský orel se snaží vyrvat z rukou něžné dívčiny na břehu moře (Finska) knihu obsahující zákony."

Morálka reálné politiky

Všichni, kteří se ještě dnes modlí k Reaganovi a Thatcherové jako k našim osvoboditelům, dostali v pátečním vydání Blistů hořkou pilulku ke spolknutí. V prvním článku se píše o tom, že Mitterand a Thatcherová chtěli po Gorbačevovi, aby německé demonstranty zastavil silou.

Ještě v lednu 1989, shodou okolností v tentýž den, kdy byl naposled v Praze zatčen Václav Havel, odcestoval do Kremlu z Ameriky Henry Kissinger a přivezl tam tajné memorandum, v němž se pravilo, že pokud Sovětský svaz nebude dělat mocenské výboje mimo vlastní sféru vlivu, Západ bude plně respektovat sovětské zájmy ve středovýchodní Evropě. Bylo zjevné, že Spojené státy neměly naprosto žádný zájem o podporu hnutí za svobodu ve střední a východní Evropě....Britský ministr zahraničních věcí Douglas Hurd se vyjádřil, že „studená válka je systém, v němž žijeme šťastně a spokojeně už čtyřicet let“.

V druhém článku (s chybou: v r.1989 byl americkým presidentem G.Bush sr., ale to je málo podstatné) se píše:

Thatcherová také řekla Gorbačovovi v Moskvě r. 1989, že destabilizace středovýchodní Evropy a rozbití Varšavské smlouvy také nejsou v zájmu Západu. Zaznamenala, že ve středovýchodní Evropě dochází k podstatným změnám, ale zdůraznila, že Západ nebude požadovat likvidaci komunismu v sovětském bloku. Ani Západ podle ní neudělá nic, co by riskovalo bezpečnost Sovětského svazu.... "Mohu říci, že prezident Spojených států zastává stejný názor. Poslal mi telegram z Tokia, v němž mě přímo požádal, abych vám sdělila, že Spojené státy neučiní nic, co by ohrozilo bezpečnost Sovětského svazu či co by bylo vnímáno Sovětským svazem jako nebezpečí. Plním tuto jeho žádost."

Podobná odhalení budou sice vodou na mlýn naivkům, kteří bláhově věří tomu, že jsme si svobodu vyzvonili klíčema na Václaváku; těm ale není pomoci. Výrok Douglase Hurda naznačuje, co jsou ti tzv. "demokratičtí politici" za svoloč a Západ, který "se cítí povinnen šířit své hodnoty po celém světě" má už jen jediné morální právo: být roznesen na kopytech nějakou mravnější civilisací.

Pět činitelů „kultury smrti"

Kulturní pessimism, antikoncepce, sterilisace, interrupce, hedonism.

Frankfurtská škola podporou podkopávání rodiny a vyvolávání kulturního pesimismu si může nárokovat rozhodující díl zásluhy na stále pravděpodobnější civilizační sebevraždě Západu.

Celý článek zde. S některými názory souhlasím, např, podle Gramsciho "...bolševismus nefunguje. Rusové nebyli obráceni ke komunismu, hnusil se jim. Pro Rusy znamenala půda, víra, rodiny, ikony a matka Rus daleko více, než jakákoli mezinárodní dělnická solidarita. Dokonce i car vyvolával více loajality a lásky, než nenávidění bolševici." S jinými nikoli, např. podle Fromma "rozdíly mezi pohlavími nejsou vrozené, ale že jsou funkcí západní kultury".

Kocáb s křížkem po funuse

Ministr Kocáb v r.2009 připustil: "Asi byl omyl, že jsme je po listopadu natvrdo nezakázali". Tento omyl chce ministr nyní napravovat - dočasným pozastavením činnosti KSČM.

Tuto snahu, stejně jako jiné snahy tohoto typu ("S kommunisty se nemluví", "Zakažme KSČM"), považuji za neblahý, pokrytecký a zpozdilý aktivism, odporující demokracii. KSČM je dnes regulérní parlamentní stranou a ohyzdné dědictví Gottwalda a dalších vrahů si holt ponese s sebou dál. Jak poznamenal trefně Bělohradský, v Evangeliu je taky plno věcí, které odporují Ústavě.

Putin fandí hip-hopu

Vladimír Putin se snaží prezentovat jako pokrokový premiér své země, objevil se v hudebním pořadu s ruským rapperem "Žiganem". O rapu hovoří jako o hudebním stylu, který se "zabývá společenskými problémy", neobává se nazvat graffiti uměním a pochvaluje si, že breakdance propaguje "zdravý životní styl". To může být pro konservativce v zemi vskutku překvapivý a těžko stravitelný krok. Nízká zaměstnanost, kriminalita a drogy mezi ruskou mládeží jsou však pro Rusko akutními problémy a ti konservativci a jiné politické síly v zemi, kteří si uvědomí, že v prvé řadě nezáleží ani tak na obsahu kolektivních zájmových aktivit mladých lidí, jako spíše na jejich přítomnosti, tento krok uvítají. Ačkoliv Putinovi kritici v jeho osobní aktivitě opět neuvidí nic jiného, než snahu utužit si postavení mezi ruskou mládeží, je v prvé řadě potřeba podtrhnout, že Putin je jediným politikem v zemi, jehož morální apel k společensky prospěšnějšímu životnímu stylu jsou mladí lidé ochotni poslouchat.

O wikipedii

…jestli zdejší komunita slyší na argumenty typu „jediného opravdového a naprosto ideálního řešení“ a jestliže ji obtěžuje se vážně zabývat argumenty oponentů nebo je dokonce číst anebo její logické uvažování je na takové úrovni, jakou vidíme zde v diskusi, tak ať má co si zaslouží, tak jako si svůj osud volí národy: pak není síly, která by to mohla zvrátit.
—ŠJů 2. 11. 2009, 03:14 (UTC)

Jak řešit flamery a trolly

Protože se tady opakovaně objevují výzvy, že mám kohosi zablokovat, tak znovu opakuji, že to nejde. Jsme na Bloggeru, což je systém, který spravuje Google a jeho možnosti si může každý nastudovat sám. Správce blogu má jen ty prostředky, které mu Blogger dá. Mezi ně blokování či zobrazování IP adres nepatří. Mohl bych sice použít na diskusse plugin třetí strany, ale to mi přijde jako příliš komplikované řešení.

Boží člověk, Topolánek

Bohumil Doležal: "Mirek Topolánek v rozhovoru pro Právo vysvětluje to, že označil výrok svého stranického partnera Sobotky za hloupý blábol, jako nešťastné nedopatření. Prý si myslel, že to neřekl Sobotka Přemysl, ale Sobotka Bohuslav. Na tomto vysvětlení je nejděsivější, že bude nejspíš pravdivé. Pan Topolánek přinesl přesvědčivý důkaz toho, jak se v praktické politice slušnost vyplácí (respektive neslušnost nevyplácí, což je totéž)."

Gaychat V

Malý čtenář et al: Gaychat

Gaychat je výraz používaný v některých českých internetových, zvláště webových diskusních fórech pro prázdné tlachání mimo téma.

Vznikl v diskusním fóru příznivců serveru Kompost.cz přibližně v polovině roku 2003, době výraznějších změn v principech fungování klubu a částečné obměny, resp. doplnění původního osazenstva novými příchozími. Název slučuje anglické chat (původně debata, kecání, nyní v českém prostředí též převzaté označení internetových služeb pro konverzaci v reálném čase) a gay (homosexuál); v tomto smyslu je také používán ve světě.

V klubu Kompost tehdy došlo k (poměrně často se vyskytujícímu) konfliktu mezi zkušenými účastníky, zvyklými na specifika komunikace v „pomalých“ webových diskusních fórech, a nováčky, zavlékajícími do nich postupy z prostředí komunikačních služeb pro konverzaci v reálném čase se stručnými bezprostředními odpověďmi (to je všeobecně označováno termínem „chatování“, který je nasnadě). Malá, ale značně militantní část diskutérů je přijímala velmi negativně a často napadala mj. i hanlivým výrazem „gay chat“. Jakožto užitečné označení pro „mluvit zbytečně moc“ byl za krátkou dobu vstřebán i většinovým osazenstvem a transformoval se do dnešní univerzální podoby, bez návaznosti na původní antipatie a osobní spory, ktere vedly k jeho původnímu zavedení.

V klubu Kompost dnes gaychat primárně označuje dlouhou, cílenou a intenzivní, přesto však pro většinu návštěvníků výrazně zbytečnou a neplodnou debatu určitého omezeného počtu identit.

V listopadu 2004 se v záhlaví klubu objevil ukazatel, měřící „(Realtime) Gaychat index“ jako přirozené číslo, obvykle jedno- nebo dvojciferné, které ukazuje počet příspěvků za poslední hodinu.

• klub Kompost na Okounovi
• klub GAY-CHAT na Okounovi (založen 14. března 2004)

Malý čtenář, pod licencí CC BY–SA 3.0

The Ecologist, nové internetové vydání

Magazín The Ecologist, který byl v roce 1970 založen myslitelem Edwardem Goldsmithem, zesnulým v červenci tohoto roku, se nedávno dočkal zpřehlednění svého internetového vydání. To nyní nabízí několik tématických sekcí ("Green living", "Energy", "Politics and economics", ...), kde se denně objevují články prodchnuté Goldsmithovým netradičním pohledem na environmentalismus.

Edward Goldsmith, konservativec, anti-modernista i obránce práv domorodých národů, zastával názor, že devastace, způsobená životním stylem současných západních společností, může být zastavena pouze skrze podporování komunit na malé, lidské úrovni a s vysokou mírou společenské jednoty, tvorbu technologií s nízkým dopadem na přírodu a kontrolování porodnosti. Společnost Goldsmithova ražení by se tak orientovala spíše na duševní a fyzické zdraví svých členů, stejně jako na jejich spirituální naplnění, nežli na hedonistické naplňování materiálních potřeb. Takové pozice The Ecologist a Goldsmithe pochopitelně často stavěly proti levicovým environmentalistům, jako například těm soustředěným okolo British Green Party.

Magazín The Ecologist je nepochybně důstojným odkazem Edwarda Goldsmitha dalším generacím.

Všeobecná diskusse

Prostor pro tlachání a odkazy mimo themata článků.

Gaychat IV

Ruské nebezpečí

Bohumil Doležal napsal: "Českou republiku v současné době neohrožuje v první řadě islámský fanatismus. Větším nebezpečím jsou probouzející se imperialistické choutky Ruské federace. Není to nebezpečí bezprostřední, ale hmatatelné. Rusové se už zase mohou u nás opřít o mohutnou pátou kolonu, složenou, jak to bývá, dílem z darebáků, dílem z blbů. Bohužel se toto nebezpečí netýká Evropy ani NATO jako celku, ale jen bývalých ruských kolonií. Zbytek Evropy i USA jsou proto v té souvislosti vystaveny obrovskému mnichovanskému pokušení, které po výměně vládní garnitury v USA stouplo. V této situaci platí: člověče, pomož si, a spojenci ti pomohou. Pokud nebudeme schopni si v případě napadení aspoň pár dní pomoci sami, spojenci nám nepomohou třeba prostě proto, že už nebudou mít čas. Tuto skutečnost je třeba při budování naší armády zohlednit."

Ano, to je pravda. Ale k tomu, abychom na těch kýžených 5 dní zastavili ruský nápor, nepotřebujeme vševojskovou armádu, nýbrž armádu specialisovanou na tento úkol.

Opět k hrdosti

Bohumil Doležal: "Podle agentury STEM je 78 % lidí u nás hrdých na to, že jsou občany ČR. Znamená to hrdost na to, že člověk má občanku nebo pas. Odepřít Vám je (až na zcela výjimečné případy) nemohou. Člověk může být hrdý jen na to, o co se zasloužil. Občanství je něco, na co je absurdní být hrdý stejně, jako je absurdní se za to stydět."

Kam patří off topic diskusse, aby z toho nebyl gaychat

Češi mají odjakživa odpor k pravidlům. Do značné míry je jejich odpor oprávněný. Velká část pravidel, která si sami dáváme, je zbytečná a jenom nás buzeruje. Nicméně idea, která stojí za pravidly, je jiná: Cílem je uspořádat společnost tak, aby byla přehlednější a tím lepší.

To je i cílem pravidla, které jsem dal LW: Článek O nás je "Místo pro off-topic diskusse." Bylo to psáno na 2. a 3. řádku pravého sloupce, takže to vůbec nikdo nemohl přehlédnout.

Přesto byl tento můj pokyn ignorován. Místo o možnostech Bloggeru se diskutovalo o svobodě slova na LW, a to dokonce 2x. Místo o spisovateli Jandourkovi se diskutovalo o chození do Kolbenky (s čestnou výjimkou Malého čtenáře).

Víte o mně, že jsem tolerantní. Pro bezuzdné žvanění a jiné astrovštiny máte nyní dokonce 5 míst:

1. O nás
2. Gaychat I
3. Gaychat II
4. Gaychat III
5. Gaychat IV – tamní úroveň hádky přesáhla všechny meze, a proto jsem ho, jako první článek na LW, pro další diskusse zamknul. Nyní je přidávání kommentářů opět povoleno.
6. Gaychat V
7. Všeobecná diskusse, kterou založil Vodník po vzoru Neviditelného psa, aby se ani taková diskusse zbytečně netříštila.

Kdo se ale od nynějška bezostyšně pokusí diskutovat o něčem jiném na jiném místě, bude vymazán. Gaychatu už bylo dost. Ostatní si u článku chtějí číst názory na článek, nikoliv na stav všehomíra nebo situaci v Ruandě–Urundě.

Pojem gaychat byl skvěle vysvětlen na wiki. Bohužel tam byl z malicherné msty smazán. Požádal jsem o obnovení, nicméně od tamních správců si příliš neslibuji. Vzhledem k tomu, že onen text Malého čtenáře byl publikován pod GFDL, přetiskl jsem ho na LW.

Updated.

Výpisky z četby VIII

„Zvláštní pravopis,“ podotkl mladší kolega. „Ten člověk píše místo z všude s.“

„Někteří intelektuálové mají pocit, že je to tak lepší,“ poučil ho Pankrác Malina. „Znám několik filozofů, kteří za hlavní úkol filozofie pokládají vyřešení otázky, jestli se píše se s nebo se z.“ Na akademické půdě je dokonce zdarma distribuován časopis, který píše s téměř výhradně všude tam, kde normální lidé píší z, a kromě toho píše th tam, kde my píšeme t.“

„Proč to dělají?“

„Těžko říct. Nejspíš je to taková nemoc, která ještě nemá příslušnou klasifikaci. Ani bych se moc nedivil, kdyby potenciální pachatel zločinu, pokud jde o zločin, pocházel z nějakých takových kruhů. Víte, kolego, některé typy jsou schopné vás třeba i zabít, jenom aby byly zachovány hodnoty.“

—Jan Jandourek: Bomba pod postelí, pp. 133–4