8. června 2009

Výzkum israelského kolektivního vědomí

Před časem vyšel v Arec článek o israelském kolektivním vědomí. Jeho závěry jsou tristní: "Israeli Jews' consciousness is characterized by a sense of victimization, a siege mentality [= Abwehrpsychose, poznámka G. P.], blind patriotism, belligerence, self-righteousness, dehumanization of the Palestinians and insensitivity to their suffering."

K tomu přispívá národní mythologie: "Among the same Jewish public, 40 percent are unaware that at the end of the 19th century, the Arabs were an absolute majority among the inhabitants of the Land of Israel. Over half of respondents replied that in the United Nations partition plan, which was rejected by the Arabs, the Arabs received an equal or larger part of the territory of the Land of Israel, relative to their numbers; 26.6 percent did not know that the plan offered the 1.3 million Arabs a smaller part of the territory (44 percent) than was offered to 600,000 Jews (55 percent)."

Na druhou stranu, většina už uznává, že Palestinci byli vyhnáni: "However, his study shows that a larger percentage of the Jewish population in Israel believes that in 1948, the refugees were expelled (47.2 percent of respondents), than those who still retain the old Zionist version (40.8 percent), according to which the refugees left on their own initiative." Kéž bychom se jednou k tak pěknému číslu dopracovali v případě vyhnání Němců.

7. června 2009

Podotek k Filipovi

Můj článek byl o problému adolescentů. Když už ale Filip kousl do kyselého jablka pedofilie, což je vedle antisemitismu největší tabu Západu, tak několik poznámek:
  1. Přes různé fígle se zletilostí apod. je pedofilie jasně definovaná: Je to sexuální orientace na nedospělé. Dospělost je v celé živočišné říši nezpochybnitelně vymezená schopností mít vlastní potomky. U chlapců je to tedy schopnost ejakulace, u dívek je to menarché, byť obě funkce zpočátku nefungují právě optimálně.
  2. Pubarché není znakem dospělosti; k ní dochází dříve. Je mi líto, ale ve fasi Tanner II je dotyčný ještě nedospělý.
  3. Sex s nedospělými je skutečně nezdravý, protože příroda s ním nepočítala.
  4. Na druhou stranu souhlasím s tím, že opressivní výchova musí skončit. Na prvním stupni je vše co-ed, proč ne i na druhém stupni?
Protože Filip svou reakci pojal velice košatě, tak se vyjádřím i k ostatním otázkám. Ke gay&lesbian ideologii jsem velice skeptický. Nebýt homofobů, vyjádřil bych svou nechuť mnohem otevřeněji. Takto mám pocit, že bych kálel do vlastního hnízda ochránců lidských práv. S kritikou tedy počkám do plného a žádoucího zrovnoprávnění gayů a leseb, tj. dokud nebudou mít možnost adoptovat děti. Tím nastane čas zaměřit se i proti této ideologii.

Není pochyb o tom, že muž muži rozumí více a stejně tak žena ženě. Nicméně podstatou existence sexuality, jejíž vznik evoluční biologové podle tvrzení Jaroslava Flegra nedokáží uspokojivě vysvětlit, je spojení právě málo podobných jedinců: samce a samičky. K štěstí to opravdu může stačit, jak potvrdí každý zamilovaný. Pro vztah k jednotlivcům stejného pohlaví máme jinou instituci: přátelství.

Nevím, kolik lidí má zkušenosti s vášnivým líbáním protějšku stejného pohlaví. Ale když už to někdo udělá, tak to udělá proto, že dotyčný je stejného pohlaví, nikoliv navzdory tomu. Articistní vzdychání Ladislava Klímy z dob, kdy homosexualita byla zločinem, není třeba brát příliš vážně.

Závěrem si nemohu pomoci, ale Filipova these o dlouhodobých erotických vztazích adolescentů mi připadá puritánská.

Obamova popularita v Israeli

Nějací antisemité natočili toto video v Jerusalémě. "Co si myslíte o Obamovi?"

Zpověď člověka, kterého semlela media

Odvrácená strana nechtěné popularity.

Řešení pro adolescenty

Filip Sklenář přišel s analysou a řešením závažného problému adolescentů: Co s jejich neukojeným libidem? ("Chlapci opojení testosteronem jsou tedy odsouzeni k sexuální frustraci, výsledkem čehož je vandalismus, kriminalita, zvýšená konzumace alkoholu a drog a celá řada psychologických poruch.") Je to závažný problém, jak o tom svědčí původní wikipedie, která je v převážné většině ovládána právě adolescenty s neukojeným libidem, a podle toho taky vypadá.

Řešení, které Filip nabízí, tj. gay životní styl, však řešením není. To je vždy jen náhražka, ve vězeních, v kasárnách, všude, kde establishment potlačuje sexuální potřeby "chovanců" za účelem jejich vykázání do posice ovládaných.

Přitom Filip sám svou bystrou myslí přišel na skutečné řešení: "Mezi ženami zralejšími, které jediné mohou chlapcům krátce po pubertě aspoň částečně stačit v jejich neutuchajícím sexuálním apetitu, se příliš nenosí navazování vztahů učitelka-žáček." Po tom, co homofobie byla zcela správně vykázána jako postoj, kteří slušní lidé nezastávají, je na řadě ageism.

Updated.

Analysa volebního programu ČSSD

Z pera Martina Machaye.

6. června 2009

Olympia - 1. část


Mezi 5. a 6. minutou je chyba, ale pak film pokračuje normálně.

Masarykova sekta

Při současné adoraci Tomáše Masaryka je tristní, že veřejnost neví prakticky nic o jeho politické činnosti.

V 70. a 80. letech měli Češi v Čechách ideální systém dvou politických stran: konservativní Národní strany (staročeši) a liberální Národní strany svobodomyslné (NSSv; mladočeši). To se však nelíbilo intelektuálům, kteří toto soupeření dvou stran považovali za shnilé. Byli to 3 tzv. realisté: Josef Kaizl (inklinoval ke staročešství), Karel Kramář (inklinoval k mladočešství) a Tomáš Masaryk (byl svůj).

Z obou stran považovali realisté za solidnější Národní stranu. Jenže pak přišly Punktace a Národní strana byla smetena. Realisté volky nevolky vstoupili do NSSv. Zatímco Kaizl i Kramář se jako realističtí politici bez problémů začlenili (dokonce stranu převzali, když extrémisty typu Vašatého postavili na vedlejší kolej), TGM již v roce 1893 stranu opustil (spíše by bylo na místě říci, že byl vyhozen). Wikipedisté k tomu nesmyslně uvádějí: "Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti – Jana a Olgu." Ve skutečnosti bylo příčinou Masarykovo nečestné jednání v Šromotově affaiře. Masaryk pak začal kolem sebe budovat hlouček svých, o generaci mladších obdivovatelů, jemuž se říkala Masarykova sekta. Své názory publikovali v novinách Čas (1887–1915).

K předním realistům patřil i Josef Svatopluk Machar. Ten prozřel až v roce 1932, kdy se TGM nepostavil čelem k jeho dopisu o neblahém účinkování Hradu v Stříbrného a Gajdově affaiře. Machar se pak stal kritikem Hradu, o to nebezpečnějším, že viděl dovnitř.

K Zídkově anotaci (nejde o žádnou recensi, jak mlží Slomek) bych dodal, že abdikace je resignace hlavy státu (demisse je resignace ministra). V Macharově případě je proto vhodnější hovořit o resignaci.

Koncert Plastic People v Israeli

Že je velká většina lidí z bývalého androše zblblá americko-israelskou propagandou (kterýžto effekt je značně posílen jejich nikoli sporadicky se vyskytující vypitózou), to mi bylo známo vždy. Přesto jsem se neubránil pocitu zklamání, když jsem se dozvěděl, že PPU koncertovali 30. dubna t.r. zdarma v telavivském Israeli Opera Courtyard. Tereza Spencerová:
"Když jsem se zhruba před dvěma měsíci ptala jednoho z jejich členů, proč kapela, která je u nás symbolem vzdoru proti totalitě a bezpráví, jede hrát zrovna do Izraele, řekl mi, že neví, kdo za tu válku v Gaze vlastně mohl a že Izrael byl možná při zabíjení civilistů v právu…"

Svět mého mládí mi zas o poznání zošklivěl...(a ani jsem nemusel před týdnem potkat v metru Kabeše, kterého jsem poznal jen proto, že vedle mě kráčela jedna z jeho bývalých milenek, jež ho identifikovala)

5. června 2009

Odmítnutí Vieweghova dovolání

Sp. zn. 30 Cdo 2311/2007: in extenso.

3. června 2009

Paroubek pochválil Macháčka

Bylo to za 2 jeho články.

Bitva v Teutoburském lese.

Dovoluji se upozornit na výbornou připomínku Ondřeje Šlechty jednoho výročí, jež je významnější než to obecné povědomí vnímá.

Němečtí kamikadze

Několik mladých Němců (podle všeho neonacistů nebo sympathisantů) spustilo bizzarní akci: udávají sami sebe za pochybování o holokaustu! Pozor, zpráva je via Rense.com, což je obskurní server, jehož důvěryhodnost je nezřídka právem brána v potaz.

2. června 2009

Nejslavnější židovský fascista

Byl jím Abba Ahimeir (אב"א אחימאיר‎ 1897–1962). Narodil se v Rusku (symptomatické) a dissertaci psal o Spenglerově Zániku západu (rovněž symptomatické).

Svou kariéru začal jako bolševik, ale odvrátil se od kommunismu, jakmile poznal, že bolševism není nic jiného než ruské nacionalistické hnutí. Ostře kritisoval dohodu sionistů s nacisty ze srpna 1933.

Právo na anonymitu a čulíkovština

Jak známo, největší stokou českého Internetu bývaly Novinky. Před časem tam zavedli velice přísnou registraci za účelem identifikace kommentátorů a nyní už stokou nejsou. Nudné a nezajímavé jsou tamní kommentáře i nadále.

Jak se ukazuje na Týdnu, když se na serveru, kam jinak moc lidí nechodí, nakupí bez dozoru kritická massa, i ze slušného serveru se stane stoka. Řešení ale nejsou "občanky" pro internauty. Řešení je regulace diskussí. Např. University of Chicago Law School Faculty Blog nesmyslnou identifikaci nevyžaduje, jak o tom svědčí kommentoři Mark, KB, Roach a další. Řád fakultního blogu je úplně jiný. Přečtěte si ho a pak třeba poznáte, jak je čulíkovský program identifikace jako záruky kvalitní diskusse nesmyslný. Selhání Novinek to potvrdilo v plné nahotě.

Jiří Pehe k tomu dodává: "Zároveň je to vše doprovázeno neochotou z anonymity vystoupit i v případech, kdy se takový člověk nemusí nutně bát nějakého postihu. Neochota jít s kůží na trh není přitom nezbytně vždy zbabělost; často je to prostě vypočítavost a nemorálnost. V našem případě jistě i neblahý pozůstatek bývalé éry. Z pozice anonyma prostě můžu beztrestně urážet, kopat kolem sebe. „Nandat“ to těm, na něž útočím, aniž bych musel tváří v tvář oponentovi svoje názory obhajovat."

Nemohu si pomoci, ale v tomto případě z Peheho mluví egoism. Pehe se proslavil jako hlavní poradce Václava Havla, popularita má ale kromě kladných stránek i odvrácené: nenávist davu (každý známější člověk má spoustu nepřátel či závistivců). Využívá-li Pehe své popularity (jinak by blog na Aktuálně.cz neměl), nemá si stěžovat na odvrácenou stránku této věci. Nic mu totiž nebránilo, aby své texty publikoval pod pseudonymem. Kvalita by se prosadila sama.

Co je to fašism

V polemice s mými články, které vajíčkovou válku označily za modrý fašism, AndyO ocitovala wiki. Vzhledem k tomu, že jsem známým "zakladatelem" wiki, mám o úrovni tamních článků jasnou představu. Zde sice historický fašism charakterisuje docela přesně, nicméně, historický fašism zanikl v roce 1945 lynchem Mussoliniho. Tím se tento pojem uprázdnil a je možné ho využít na jiné účely. Např. pro odpůrce demokracie a lidských práv, antidemokraty.

Wiki: "Similarly, fascism as an ideology is also hard to define. Originally, "fascism" referred to a political movement that existed in a single country (Italy) for less than 30 years and ruled the country from 1922 to 1943 under the leadership of Benito Mussolini. Clearly, if the definition is restricted to the original Italian Fascism, then "fascism" has little significance outside of Italian politics. Most scholars prefer to use the word "fascism" in a more general sense, to refer to an ideology (or group of ideologies) that was influential in many countries at many different times."

Ve výmarské republice měly bojůvky všechny strany, SPD nevyjímaje. Nicméně Reichsbanner byl v pouličním násilí aktivní málo, to bylo hlavně domainou nacistů (SA) a kommunistů (RFB). Např. v roce 1930 byli sociální demokraté obětí kommunistického násilí v Magdeburku, když byli zasypáni kameny a láhvemi.

Updated.

Petr Mach o Straně svobodných občanů



Zajímavá je pasáž o šináglovském antikomunismu ODS a odlišování se této strany od ČSSD.

1. června 2009

ČSSD by měla svou paranoiu krotit

Jako kdyby nestačilo, že ČSSD podle mého názoru zcela nepodloženě obvinila ODS z vajíčkové války. Za nejslavnější modrou fašistku falešně označili Lucii Litomiskou. Jak upozorňuje Stream, podoba je prakticky nullová. Trochu méně paranoie bych v ČSSD prosil.

Update: Týden vypátral, že modrou fašistkou není Lucie Litomiská, nýbrž studentka Nina (aka Aloha). Stejně tak se od nesmyslného obvinění distancuje Josef Myslín. Petr Nachtmann je známý ostrostřelec; kdysi na svém serveru publikoval článek o opravdovém dětském pornu, které jinak podle zjištění Martina Maniše na Internetu prakticky neexistuje.

Nečitelná země

Václav Bělohradský se se svým článkem "Nečitelná země", publikovaném v deníku Právo 23. 5., projevil jako politický komentátor světového formátu. Konkretizuje na příkladu České republiky to, co političtí myslitelé Carl Schmitt a Julien Freund tvrdili již na úrovni teoretické: politiku nelze redukovat na boj "dobra" se "zlem", tedy na subjektivní (zne)užívání morálky.

Bělohradský tvrdí, že česká politická a mediální scéna upadla do marasmu černobílých hodnotových klání mezi modrým a rudým týmem, namísto toho, aby se zabývala skutečnou otázkou politiky: jak dojít k většinové společenské shodě k vyřešení konkrétní politické otázky. Jinými slovy, například pro vyřešení otázky evropské integrace je naprosto bezpředmětné, jestli ji podporuje socialista nebo obláčkově modrý neoliberál, stejně tak není vůbec důležité, jestli politik, který ji zavrhuje, je politikem oblíbeným (Václav Klaus?) nebo naopak ne (Vladimír Železný?). Hodnoty a morální pozice budou vždy do určité míry odlišné, ale to nemusí zabraňovat tomu, aby se došlo ke shodě nad konkrétním řešením.

Aféra s "házením vajec" byla přesně takovým vítězstvím osobních pocitů a hurá emotivnosti nad diskusí a rozborem myšlenek: namísto zamýšlení nad politickou sterilitou viděnou v rádoby-souboji ČSSD a ODS (a jejich promptním anihilování v politickém souboji), se házela vejce.

Humorista Filip Sklenář

Pro pana Sklenáře je lidský život - pokud to není život židovský - statistickou položkou. Potenciální české dětské oběti jsou pro něj "kusy spratků" a na jaderné problémy s KLDR má on taktéž svoje řešení.

Jestlipak by se pan Sklenář zasmál, kdybych napsal humorný článek o tom, jak Rusové s čínskou pomocí nukleárně zpacifikují Israel, doporučí USA a EU záběry na Youtube a začnou k nám dovážet íránskou ropu za 200% dnešní ceny? I doubt it...

Mám za to, že by se měl pan Sklenář věnovat pouze thematu, kterému skutečně rozumí.