Nejstarší kleptokracie na světě

Byla jí Kyjevská Rus v letech 1136–1237. První rok vyjadřuje finalisaci rozpadu Kyjevské Rusi jako centralisovaného státu, když Novgoroďané vyhnali knížete Vsevoloda Mstislaviče, čím založili svou republiku.

Druhý rok vyjadřuje pořátek období, kdy Tataři přišli na Rus udělat pořádek, což se jim během pár měsíců podařilo.

Opět hodnocení amerických presidentů

Tentokrát z pera Bohumila Doležala: "za mého života se američtí prezidenti, kteří „přinášeli změnu“ projevili buď jako podvodníci (Jimmy Carter) nebo změnu opravdu přinesli, ale až poté, co dostali pořádně přes nos od svých zahraničních protivníků: pak se začali chovat jako normální američtí prezidenti (to byl případ Johna Kennedyho). Zahraniční protivníci (Rozuměj Rusové) mají naštěstí zvyk mladé a podle nich nezkušené prezidenty plné dobré vůle provokovat politikou z pozice síly: zpravidla to pak naštěstí končí tím, že dostanou strašně přes nos zase oni (což byl opět případ Kennedyho). Mám bohužel nepříjemný dojem že ke Kennedymu se Obama nemůže ani čuchnout. Už také proto, že když v Americe opravdu o něco jde, vyhrává lepší z kandidátů jen velmi, velmi těsně (viz zase případ Kennedy). I nyní tolik nenáviděný Bush vyhrál v první volbě velmi těsně, a jsem přesvědčen, že v budoucnu bude jeho politika hodnocena o hodně spravedlivěji než je tomu dnes (netroufl bych si to říkat, kdyby toho názoru nebyl také Henry Kissinger)."

Vidím to přesně opačně: JFK byl mizerný president, Carter skvělý. Bush Jr. byl mizerný president. Je zajímavé, jak osobní zážitek má určující vliv. V době JFK byl Doležal mladý a JFK měl v porovnání s Chruščovem či Novotným charisma. Svou osobností vyjadřoval převahu Západu nad kommunismem. Ale zdání klame.

Toi Plus Moi

Hatikva

Zásadní rozhovor s Mirkem Topolánkem

via Malý čtenář. Vyšel sice v Respektu, ale protože ten zdarma své texty obvykle nedává, je lepší se podívat na server ODS.

"strana je poměrně složitě vnitřně strukturovaná už tím, že má svoji vyloženě křesťanskodemokratickou část, dále téměř libertariánskou nebo neoliberální část a mezitím je liberálně konzervativní střed." Vidím to jinak. V ODS je konservativní (paleo- i neo-) část a liberální (neo- i libertariánská) část. Největší část je ale nevyhraněná ("Druhé pnutí - mimochodem daleko silnější, což je paradoxní - vzniká na horizontální rovině mezi regiony, které představují hejtmani a silní starostové a centrální část, kterou představuje Senát, vláda i prezident. Štěpení mezi horizontálními rovinami je pro charakter této doby a vztahů daleko významnější než štěpení názorové.") a je lakování věci na růžovo říkat Bahnu "liberálně konzervativní střed".

Plně souhlasím s Topolánkem: "Jsem ochotný souhlasit s Václavem Klausem, když mluví o vyprázdněnosti politiky. Jenže ta vyprázdněnost není na centrální úrovni, ale na úrovních ostatních, a v tom se naše pohledy na ODS rozcházejí. Já to vidím totálně naopak." Už před časem jsem napsal: "Znakem je, jak se kommunální politici bojí politisace místní politiky. V mnoha obcích vládnou všechny strany najednou: Na radnici sedí od zástupců ODS až po zástupce KSČM. Heslo je: "Vodovod a kanalisace není politická záležitost." Větší nesmysl si těžko představit."

Změna volebního systému musí být promyšlená a zajištěná. Když už máme v ústavě ten nesmysl, že do poslanecké sněmovny se volí poměrným způsobem, je nutno změnu volebního systému dělat ústavním zákonem.

Ondřej Šlechta strikes again

Výborná analysa, kterou my, globální skeptikové a spiklenečtí theoretici, s radostí podepisujeme.

Levicová reportage v pravicovém listu

via Malý čtenář. O nových továrnách v okolí Plzně. "Co se týče pracovního nasazení, nikdo se jim, obzvlášť Vietnamcům, nevyrovná. Jsou schopní dřít 12 hodin denně 6 dní v týdnu s rychlostí, o níž se vám ani nesní. Nejsou sice tak pečliví, ale vychrlí takové množství výrobků, že i když je dejme tomu třetina zmetků, pořád toho udělají dvakrát tolik než ostatní."

"Po dvou týdnech na kabelárně za mnou přišel vedoucí, že v přilehlém skladu mají podstav a že splňuji profilové představy skladového dělníka. Co znamená „splňovat profilovou představu skladového dělníka“, jsem pochopil hned. Zcela totiž chybělo zastoupení vietnamské i jiné menšiny. Jak se mistr rozšafně vyjádřil, „všechny žlutý a černý ksindly by musel nakopat do prdele“. Celý tým tvořili jen Češi a Slováci. Z japonské preciznosti, předpisů a efektivity zbyla hromádka prachu, systém byl položen na lopatky. Zatímco v montovně lidi dřeli celý den jako mezci, tady to byla flákárna, že byste podobnou nenašli. Na co normálně stačí dva lidi, tady je potřeba deset. Po noční jsem byl odpočatější, než když jsem nastupoval."

FDR, JFK a RR

Co je spojuje? Podle Jaromíra byli největšími reformátory Ameriky. To je je do značné míry výsledek liberální (levicové) mythologie než faktů.

Začněme Rooseveltem. Podle konsensu většiny nové historiografie hospodářskou krisi spíše zhoršil, než aby ji vyřešil. Zavlekl USA do zbytečné války s Japonskem a moc mu natolik chutnala, že nikdy neměl dost a nechal se zvolit 4x (sic!). Tím porušil ústavní obyčej, zavedený už Washingtonem, že presidentem může být každý maximálně 2x po sobě. Na druhou stranu jeho nenasytnost dala světu výtečného presidenta Trumana. Přesto považuji FDR za jednoznačně nejhoršího presidenta 20. století.

JFK. Prakticky nic pořádného nevykonal, jen zkazil invasi na Kubu, eskaloval konflikt ve Vietnamu a málem přivedl svět na pokraj nukleární války. Byla to však okouzlující osobnost, která ještě dnes fascinuje davy. Inu, milenec Marilyn Monroe. Kdyby však vyhrál Nixon, bylo by lépe.

RR. To je výjimka, protože po Coolidgeovi je to nejvíce pravicový president 20. století. Byl to zásadní reformátor. Změnil na 30 let společnost. Jeho éra však nyní definitivně končí.

ABBA: polemika s Tomášem Pecinou

Tomáš Pecina označil ABBU za prototyp evropské odrhovačky. V 70. letech bych s ním nadšeně souhlasil a produkci podobné hudby bych považoval za závažné přestoupení estetických norem, jež by se mělo trestat tak jako dnes popírání holokaustu. Pozdější modifikaci tohoto přesvědčení přičítá Tomáš Pecina stařecké demenci.

Chápu, že třeba Starý pán je schopen při poslechu této hudby vyhodit CD-přehrávač (zavřeným) oknem a rozkousat cédéčko jako maces. Nevyčítám mu to. Bono se vyjádřil podobně – něco v tom smyslu, že v 70. letech posílal ABBU pod sekyru, dnes podepisuje to, že je to nádherná hudba.

Jistě. Waterloo, Bang-A-Boomerang nebo Honey Honey JSOU většinou víceméně odrhovačky a je škoda, jestliže zůstaly tyto odrhovačky pro Tomáše Pecinu charakteristikou této skupiny. Já se přiznám, že už v 70. letech mne zaujalo S.O.S. beatlesovskými harmoniemi na konci refrénu. Jinak jsem tuto hudbu neposlouchal (ale film jsem viděl a líbil se mi).

Teprve v době nedávné, v souvislosti s pětadvacetiletým výročím jejich průlomu na Eurovisi, jsem objevil, že je to z velké části opravdu krásná hudba! Nemyslím, že pouze stařecký dement se s obdivem zaposlouchá do When All Is Said And Done. A Dancing Queen, Thank You For The Music, The Winner Takes It All, Happy New Year a mnoho mnoho dalších nejsou v žádném případě odrhovačky, ale kousky, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy v oblasti pop-music vzniklo.

A že je to bourgoisní kýč? No a? To byl svým způsobem Brahms, Beethoven nebo Mozart taky!

P. S. Odkazy vedou na Youtube, jedná se ale o odkazy na hudbu, nikoli na videoclipy…

Nová třída a boj proti ní

Dovoluji si upozornit na vynikající a IMHO nesmírně důležitý článek na Délském potápěči. Doporučuji k přečtení všem.

Peter's Pop Show 1987

Kommunistická Československá televise koupila 3 klipy z Peter's Pop Show 1987, které pak vysílala pořád dokola:

1. Pet Shop Boys – It's A Sin
2. Desireless – Voyage Voyage
3. Depeche Mode – Strange Love
   

Update: přehled

Lidé ulice

Jan Jandourek otiskl v Mladé frontě 25. 10. 2008, p. 26, otiskl pozoruhodnou úvahu o lidech ulice:

"Lidé ulice jsou jako malé děti. Vyznačují se následujícím:

1. Neznají fakta. Proto je těžké jim argumentovat a snadné jim cokoli nabulíkovat. Tak například jedna naše čtenářka se kdysi rozčilovala, že do Senátu, „jak někde zaslechla“, má být „jmenována“ jistá herečka. Že se do Senátu nejmenuje, ale volí, čtenářka – vybavená volebním právem – zřejmě netuší. My, lidé od novin, máme určitou obsesi zjišťovat, zda politici vědí, kdy byla založena Univerzita Karlova. Otcové lidu nevědí pranic a my se jim smějeme. Zlatým teletem je pak pro nás „lid“, rozuměj daňový poplatník a volič. Zkoumejme však někdy i lid, jestli si náhodou nemyslí, že poslance jmenuje prezident. Jistě, zeptat se sedmi politiků je zadarmo, zatímco reprezentativní výzkum potřebuje tak tisícovku respondentů a stálo by to dost peněz.
2. Lidé ulice mají velmi krátkodobou paměť. Tak na severní Moravě bude zřejmě hejtmanem pan Palas, ministr Zemanovy vlády, který kandidoval pod heslem „změna“. To je skutečně „změna“. Trochu to připomíná situaci, kdyby proti Clintonovi pod heslem „změna“ kandidoval Richard Nixon. Jenomže tuhle narážku lid ulice nepochopí, protože bez ohledu na věk netuší, kdo byl Nixon. Stejně tak si lid ulice nepamatuje, kolik procent platu ho stála kdysi Škoda Favorit nebo rohlík. („Dnes je hrozná drahota, paní.“) Lid žije přítomností.
3. Ulice žije obrazy. Políbit dítě, vyorat brázdu, to slaví úspěch. Bůček a becherovka je ulici srozumitelnější, než když Špidla běhal maraton. Protože lid ulice běhá tak leda na autobus.
4. Lid ulice neví, co je to kauzalita. Tedy že jsou příčiny a následky. Netuší, že schodek státního rozpočtu nijak nesouvisí s tím, že politici mají relativně vysoké platy. Pravda, stát je dost nevýkonná „firma“, a co dělá, dělá průměrně nebo mizerně. Ale i kdyby ministři a poslanci pracovali zadarmo, což by za krátkodobý pokus možná stálo, na celkové bilanci by se to nijak neprojevilo.
5. Ulice není schopna abstrakce. Pokud lidu argumentujete, nikdy nesmíte použít takové výrazy jako „hodnoty“ nebo „budoucnost“. Lid ví, co je to sleva a zdražení. Pozná větší a menší čísla. Jen málokdy si kontroluje, zda grafy začínají na osách X a Y od nuly či jiných čísel. Protože pokud začínají jinde, může i nepatrný výkyv čehokoli vypadat jako strmý vzestup či pokles.

Ale co na tom. Svět je takový. A když vyčítáme ulici, že nezná kauzalitu, nesmíme opakovat tu samou chybu. Politik je herec, který má své představení odehrát úspěšně. Pokud nezná své publikum, což se stalo v posledních volbách i tak protřelé straně, jako je ODS, selže."

Rozhovor s předním českým paleokonservativcem

Michal Semín na Délském potápěči: "Vizi historika Le Goffa ovšem nesdílím. I kdyby došlo k renesanci katolické víry v Evropě, pravoslavné Rusko se s Evropou nesblíží. Podmínkou opravdu účinného souručenství Západu s Východem je ruský rozchod se schismatem a uznání primátu římského biskupa v Církvi. Nedojde-li k návratu ruské pravoslavné církve do katolické jednoty, odmítavý vztah Ruska k latinské Evropě přetrvá. Spolupráce bude sice možná, nebude však ani příliš srdečná, ani civilizačně účinná."

"Pospíšil však navrhl ještě jinou, závažnější změnu rodinného práva. Dosavadní zákonná norma uvádí plození a výchovu dětí jako hlavní účel manželství. Pospíšil, v jednotě s hodnotovými liberály a homosexuální lobby, se kterou otevřeně sympatizuje, požaduje odstranění zmínky o účelu manželství v novém zákoníku, aby byl vytvořen prostor pro plné zrovnoprávnění sodomských vztahů s manželským svazkem. Tomu je třeba zabránit." K tomu můj postoj na Iuridictu.

Liberálně konzervativní nesmysl

Radim Lhoták správně diagnostikoval toto spojení ohně a vody: "Jako výsměch všem snahám o sebereflexi z poslední volební porážky vyznívá už pouhý termín, jímž ODS naznačuje svoji obrodu pro příští etapu vládnutí: Hledání liberálně konzervativní politiky. Tak liberální nebo konzervativní? Liberální demokracie nebo aristokracie? Revoluce nebo tradice? Rovnostářství nebo přirozená hierarchie? Anarchie nebo řád? Plebejské instinkty nebo nadhled patricijů? Feminismus nebo patriarchát? Názory v levotě stínů a moci pánů jeskyně nebo pravé vědění a světlo na hoře? Pánové a dámy, chápete vůbec, o čem tady mluvíte?"

Velikonoční pondělí

Protestanti by si neměli myslit, že jsou pupkem světa: "Mně by úplně stačilo, kdyby byl svátkem Velký pátek, jako je tomu v řadě civilizovaných zemí. A velikonoční pondělí nechť klidně zruší, naši mladí muži mohou malovat svým přítelkyním a družkám zadnice pomlázkou klidně až po pracovní době (kromě toho, jak to my starší známe z nejapných ruských kreslených grotesek, na velikonoční pondělí malují ve svých podzemních manufakturách také zajíci, nikoli však zadnice, nýbrž velikonoční vajíčka. To budou moci klidně činit i nadále, protože na zajíce se zákoník práce nevztahuje)."

Velikonoční pondělí je tradiční katholický svátek, který se ale slaví i v mnoha protestantských zemích.

RSS zdroje

Vzhledem k tomu, že servery Události Bohumila Doležala, Délský potápěč a Vrba neposkytují validní RSS zdroje buď vůbec, nebo funkčně, odstranil jsem je ze seznamu blogů. Tím netvrdím, že to nejsou kvalitní servery; určitě má cenu je sledovat i nadále. Jen nejsou technologicky na výši. Pokud se to změní, opět je do seznamu blogů zařadím.

Do třetice Slomek

Kdo nás osvobodil v roce 1945? Rusové, Vodníku? "Sovět", tedy člověk, který není z masa a kostí? „Expansivní komunismus“? Na tyto otázky musí odpovědět lidé, kteří popírají, že nacism byl německý, fašism italský a kommunism ruský.

Slomek o politice

Politici se neustále snaží přitáhnout k politice nevzdělané davy, protože když se jim to povede, tak rozhodují volby, jako se to v ČR stalo v roce 2006 a letos.

Stejně jako Jaromír Slomek však tuto snahu považuji za kontraproduktivní: "Poví-li někdo o sobě, že se mu ceny podařilo „stlačit na minimum“, chválí se, pašák ve vlastních očích, velmi okatě. Jaképak „stlačit na minimum“? Tady se vyhodilo dvanáct milionů do luftu. O tom, že budeme půl roku usedat k předsednickému stolu Evropské unie, ví každý, kdo se zajímá o politiku. V novinách, rádiích i televizích se toho na dané téma namlelo už dost a ještě hodně namele. Žurnalisté budou naším předsednictvím žít, čtenářům, divákům a posluchačům tuto skutečnost přece nezamlčí. Proč by to dělali? Avšak toho, komu je politika (a speciálně EU) lhostejná, sotva mohou k zájmu o ni dovést „tváře českého předsednictví“: fotbalista Čech, hokejista Jágr, modelka Maxová, architektka Jiřičná či primabalerína Klimentová. Ba ani ta kostka cukru, kterou to chceme Evropě osladit, to nesvede."

Dekonstrukce Lustiga

Jaromír Slomek se svou proslulou rigorositou uvedl na pravou míru tvrzení Lustiga o Halasovi.

Společné záchody

Zde je zpráva z první ruky. Důvodem pro jejich zavedení byl respekt k právům transsexuálů: "Women's officer Jennie Killip told the BBC: "If you were born female, still present quite feminine, but define as a man you should be able to go into the men's toilets - if that's how you define. "You don't necessarily have had to have gender reassignment surgery, but you could just define yourself as a man, feel very masculine in yourself, feel that in fact being a woman is not who you are.""

Konservativní ženy vyjádřily odpor, aniž by dokázaly verbalisovat důvod: "One said: "Girls might not want to use the same toilets as boys, so then you just end up with people complaining about that - so you can't really win. Another told the BBC: "I personally wouldn't want to be in the same toilet as a man.""