Démonisace nacistů

Úvodem bych chtěl předeslat, že tento text je poslední, kdy se rituálně od neonacistů distancuji. Fanatiky nepřesvědčím, i kdybych stokrát opakoval, že jako liberál nemohu mít s neonacisty nic společného, protože svoboda a nacionální socialismus jsou jako oheň a voda. Co na tom, že podporuji registrované partnerství, přímou demokracii, antidiskriminační zákon apod. Jednou se zastávám svobody slova i pro neonacisty, tak jsem také neonacista. Toto paranoidní vidění světa nebudu nadále podporovat. Budu psát, co si myslím, a je mi jedno, jak to kdo bude značkovat. Je mi přitom jasné, že ti, kteří se od fašistů liší jen ve výběru oběti, nikoliv v prostředcích, to nedokážou pochopit.

Tenhle článek je do značné míry zbytečný, protože to Alkibiades napsal mnohem lépe než já. Přesto si ale odpověď na článek Filipa Sklenáře zaslouží konkretisaci.

Jednou z nejvíce falešných představ o nacismu je vykreslení nacistů jako dokonalých démonů zla v černých SS uniformách. Jak to bylo ve skutečnosti? Ukažme si několik konkrétních nacistů:

1. Carl Schmitt. Byl koryfejem nacistické právní vědy. Je zakladatelem doktríny bojující demokracie, kterou Filip tak vehementně zastává. Nacistu Schmitta dnes cituje dokonce český ústavní soud.
2. Martin Heidegger. Byl koryfejem nacistické filosofie. Dnes je obecně uznáván za největšího filosofa 20. století. Jeho milenkou byla Hannah Arendt, z čehož je zjevné, že ani antisemitism nebrali mnozí nacisté příliš vážně.
3. Leni Riefenstahl. Ta nebyla členkou NSDAP, takže je sporné, zda ji za nacistku považovat. Nicméně patřila k nejvyšším patrům nacistického establishmentu.
4. Hans Globke. Rovněž formálně nebyl nacistou, ačkoliv byl autorem Hitlerova zmocňovacího zákona, kommentáře k norimberským zákonům a hlavním poradcem kanceláře pro židovské záležitosti ministerstva vnitra. To vše nebránilo, aby v SRN udělal velkou kariéru. Byl hlavním poradcem kancléře Adenauera.
5. Georg Konrad Morgen. To byl dokonce příslušník SS. Přesto vyšetřoval zločiny dozorců koncentračních táborů: v Buchenwaldu, Majdanku, Osvětimi, Dachau a dalších.
   
6. Richard Scheringer. Byl ve své době jedním z nejznámějších nacistů. Byl důstojníkem německé armády a přesto nacistou. Ve slavném lipském processu v roce 1930 to nijak neskrýval. Dal se však ke kommunistům a udělal u nich velkou kariéru. Po válce byl dokonce předsedou kommunistického poslaneckého klubu bavorského sněmu.
   

Chtěli výše zmínění násilí, totalitu a terror? Podle Filipa ano, protože to každý nacista chce jaksi už z definice. Kdy už konečně odhodíme falešné brýle a podíváme se na nacism jako na reálné hnutí? Nebo budeme navždy potřebovat obětního beránka, na kterého rituálně můžeme svalovat naše viny?

51% Israelců podporuje úder na Írán

Via Eretz.cz.

Nevím, jak kdo, ale já to čtu: "51% Israelců si přeje Třetí světovou válku". Třetí světová válka znamená desítky, možná stovky millionů mrtvých.

51% Israelců by se za daných okolností nemělo divit, jestliže značná část z těch potenciálních sta millionů obětí má za to, že dalších šest millionů Židů, zahnaných do moře, představuje menší zlo.

Orgie legalismu

Na Slovensku mají od roku 2005 nový trestní zákoník. Legislativně technicky je pojat jinak než byl československý: Zavádí větší množství právních pojmů, které pak používá pro kvalifikované skutkové podstaty.

Jedním z nich je zvláštní motiv (slovensky osobitný motív, § 140), za nějž se podle písmene d) považuje spáchanie trestného činu z národnostnej, etnickej alebo rasovej nenávisti alebo nenávisti z dôvodu farby pleti. Podle § 155 odst. 2 je kvalifikovanou těžkou újmou na zdraví kromě jiného právě ze zvláštního motivu.

Stalo se, že neonacisti přepadli skejťáka Olivera a protože měl dlouhé vlasy, tak mu těžce ublížili na zdraví. Zdálo by se, že není co řešit. Těžká újma na zdraví v prvním odstavci s přitěžující okolností = sazba blízká 10 letům. Sergeji Danilovovi je to málo. Za každou cenu chce druhý odstavec, kde je sazba až 12 let. Nechápu tuto orgii legalismu. Pachatelé by stejně 12 let nedostali, i kdyby tam byl rasový motiv, pokud by tam nebyly další přitěžující okolnosti. A v čem tak vadí, že zvážení přitěžující okolnosti nenávisti je na bedrech soudce? Od toho je přeci máme.

Srbsko za posledních Obrenovićů (1868-1903)

Protože jsem často považován za srbožrouta, chtěl bych připomenout positivní stránku srbské historie, Srbsko za posledních Obrenovićů (1868–1903).

Poté, co byl kníže Mihailo Obrenović III. zavražděn fanatickými stoupenci Karađorđevićů, nastoupil na trůn prozápadní a liberální kníže Milan IV. (1868–1889). Jeho nástupcem byl Aleksandar Obrenović (1889–1903), který byl rovněž zavražděn fanatickými stoupenci Karađorđevićů.

V roce 1881 uzavřel Milan smlouvu s Rakouskem, v níž se Srbsko zavázalo, že se zdrží zásahů do Bosny a Hercegoviny, které byly pod naší okupací. Milanova aggresse vůči Bulharsku byla neúspěšná. Ačkoliv jsme pomáhali, jak jsme jen mohli, takže mír byl více než příznivý (status quo ante bellum), přesto se musel poděkovat.

Vláda krále Alexandra již byla poznamenána tím, že musel proaktivně vystoupovat proti fanatickým rusofilům. Omezení svobody projevu a spolčovací nebylo příliš positivní.

Vyvražděním Obrenovićů se Srbsko vydalo na neblahou cestu, kdy bylo sto let nebezepečné všem svým sousedům. To skončilo v roce 2000, kdy se Milošević konečně poděkoval.

Hysterie odpůrců lidských práv

Michaela napsala jen kommentář, Filip celý článek. Jejich společným mottem je hysterické přehánění: "Kdo lže, ten krade. Kdo krade, může i zabít. Zavřete toho vraha, až zčerná!"

Jsem ten poslední, který by schvaloval illegální ozbrojování, výtržnosti a násilnosti. Ale každý trestný čin (v širším slova smyslu) má svou závažnost. Házet vajíčka na řečníka je prostá výtržnost, pogrom v Janově je už nebezpečné násilí. Jak s tím souvisí svoboda slova? Vůbec nijak. Sticks and stones may break my bones but words can never hurt me.

Filip píše: "neonacisté nejsou menšina, ale zločinci". Horší příklad kolektivní viny si těžko představit. Hodíme například všechny Romy, židy, cyklisty a nacisty do jednoho pytle, protože členy každé z těchto skupin něco spojuje? Horší příklad popření západní civilisace a jejího konceptu individuální viny si těžko představit. Na Západě dosud každý člověk odpovídal za to, co spáchal sám, ne za to, co udělali jeho rodiče nebo lidé, s nimiž má něco společného, např. názor na druhou světovou válku.

Preventivní zásahy proti odpůrcům socialismu jsme tady už měli. Už to nechci nikdy opakovat. Preventivní zásahy proti odpůrcům demokracie musí skončit, a to hned. Jinak nám neonacisté vyhlásí válku. A to ne pro to, že by sami chtěli, ale protože je podobní hysterici zatlačili do kouta. A myš, která nemá žádné východisko, se neváhá pustit i do zoufalých akcí.

Takže ještě jednou, speciálně pro Filipa & Michaelu, read my lips: Ano, zastávám americké pojetí svobody slova. Myslím, že úroveň lidských práv by měla v ČR být vyšší a ne se blížit Bělorusku. Pokud tomu Michaela říká sympathie k nacismu, může. Jen tím ale ukazuje svou erudici v této věci.

Předvolební campaigne - vajíčka a hovna

Jako externího návštěvníka Kocourkova mne zaujala trapná a nestydatá volební campaigne. Jedním projevem je to, že kdekoli se Paroubek na veřejnosti objeví, létají na něj vajíčka. Je to teď asi cool, třeba si to i zaslouží. Ovšem vajíčka létají už i na Lidový dům.

Hovna zvolily jakožto zbraň obě hlavní strany a metají jimi po sobě na předvolebních billboardech. Možná budete znát i trapnější, mne osobně zaujala tato dvě:

Lejno made in ODS: "ŘEŠENÍ MÍSTO STRAŠENÍ", v pozadí dvě různobarevné půlky plagátu. Z té modré s nápisem "řešení" se tlemí Topolánek se žoviálně přiblblým úsměvem, který snad má znamenat soucit nebo sebejistotu, nevím. Z oranžové půlky vedle "strašení" vyhlíží Paroubek s takovým výrazem, jako kdyby se ho právě padesátikilový ódéesák zeptal: "Kde máš tu svoji blonďatou kurvu, rudej hrochu, u Kočky v posteli?" To, že Paroubek účelově straší, nezmění nic na faktu, že "řešení" nám nabízí člověk, který ještě nedávno popíral to, že by se krise ČR nějak výrazněji dotkla.

Lejno made in ČSSD: "KRIZI JSME ZAVINILI SPOLEČNĚ" hlásá nápis pod ksichty Bushe, Topolánka a Zahradila. Toho třetího moc neznám, o blbosti prvních dvou bude jen málokdo pochybovat. Nicméně ani jeden z nich krisi nezavinil a nelze mu IMHO přičíst ani spoluvinu. Jelikož to je jasné i méně uvážlivým voličům, bude takový předvolební plagát nejspíše kontraproduktivní. Nezvítězí-li ovšem uspokojení české závisti s předhozenými obětními beránky nad zbytky zdravého rozumu...

Další rozsudek na základě Antify

Via Aktuálně.cz

To už jsou na tom soudy tak špatně, že jako "hlavní důkaz" použijí jakási fota a videa, pořízená protipólem obžalované strany?

Inkriminované video: má smysl takové hovado rok a půl živit z našich daní v kriminále?

Hrozby naší budoucnosti

Bohumil Doležal napsal výtečný článek. Nebudu z něj citovat; je třeba si ho přečíst celý.

Nový layout internetovských Lidových novin

Lidovky získaly nový layout. Nemyslím, že by jim to prospělo. Starý byl dobrý; takto se zařadily do nevyčnívající šedi.

Příběh z Mnichova

Filip Sklenář napsal hezký příběh z Mnichova, kam návdavkem zamíchal Semína jako Piláta do Kréda. O čem ta německá příhoda svědčí? O tom, že socialisté nemají příliš pochopení pro lidská práva, a o tom, že si Němci pletou demokracii s diktaturou většiny. "[V]elice nízkou kriminalitu, čistotu a pořádek na ulicích" mají i na Singapuru a chtěl by tam někdo žít? Buzerovat lidi ("každého jednoho neonacistu při důkladné kontrole zouvat z bot a zjišťovat, zda nemá na sobě vojenské ponožky či spodní prádlo"), kteří nechtějí nic jiného, než veřejně vyjádřit svůj zvrácený názor, velice dobře známe z nacismu i z kommunismu.

Opakem nacismu nebo kommunismu není nějaká modrá či růžová diktatura. Opakem nacismu nebo kommunismu je demokracie, tj. lidská práva pro všechny, i pro nacisty, i pro kommunisty. Jak rozhodl US soud ve věci Collin v. Smith (1978):

„But our task here is to decide whether the First Amendment protects the activity in which appellees [neonacisté] wish to engage, not to render moral judgment on their views or tactics. No authorities need be cited to establish the proposition, which the Village does not dispute, that First Amendment rights are truly precious and fundamental to our national life. Nor is this truth without relevance to the saddening historical images this case inevitably arouses. It is, after all, in part the fact that our constitutional system protects minorities unpopular at a particular time or place from governmental harassment and intimidation, that distinguishes life in this country from life under the Third Reich.“

Jinak syndrom věřícího ve sv. Trojici se projevil i u Filipa. Na jednu stranu hlásá liberální princip svobody končící u nosu jiného individua, na druhou stranu chce pro nic za nic potlačovat svobodu neonacistů. Kdyby si aspoň přiznal, že je odpůrce lidských práv (neonacistů). Ale takhle?

Společenská nebezpečnost

via Neználek. Server Aktuálně přinesl horkou, více než rok starou aktualitu, že NS ČR rozsudkem ve věci V. T. v. ČR ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 8 Tdo 514/2008, rozhodl, že soulož mezi dvěma dospělými není společensky nebezpečná.

Celý případ nese klassickou šablonu postkommunistické trestní represse: Státní zastupitelství upozornilo na závadovost jednání dotyčné. Na druhou stranu se evidentně osvědčilo, že opatrovníkem V. T. byl ustanoven advokát. Na rozdíl od OSPOD nebral svou roli formálně. Nicméně argumentoval takto: "Soudy měly podle jeho přesvědčení zkoumat, zda čin nezletilé má potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost, aby se jinak, nebýt nedostatku věku, jednalo o provinění, vyznačující se vyšším stupněm nebezpečnosti pro společnost než malým, protože jen za splnění tohoto předpokladu se u nezletilé mohlo jednat o čin jinak trestný. V případě uložení ochranné výchovy musí být konkrétní nebezpečnost činu pro společnost skutečně velmi vysoká, aby bylo nezbytné - z hlediska zásahu do práva jednotlivce na svobodu - takové opatření uložit." Zřejmě si trestní právo bez kommunistického materiálního korrektivu nedokáže představit. Jsem zvědav, co bude dělat po 1. 1. 2010, až nabyde účinnosti nový trestní zákoník, v němž tento ideologický paznak není.

Co na to NS ČR? Ten na hledání společenské nebezpečnosti přistoupil: "Zákon č. 218/2003 Sb. ve své hlavě třetí nijak požadovaný stupeň nebezpečnosti takového činu pro společnost nespecifikuje, nicméně lze souhlasit s názorem dovolatele, že musí jít minimálně o čin vyšší než malé společenské nebezpečnosti, tedy společenské nebezpečnosti alespoň stejné úrovně, jaká je požadována ve vztahu k proviněním mladistvých (§ 6 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb.)." A dospělá nezletilá? "V. T. již od 3. 4. 2006 pobývá mimo výchovný ústav a od 16. 4. 2006 je vedena jako dítě na útěku, aniž by o ní byly zprávy (údajně se dlouhodobě zdržuje mimo území České republiky)."

V Česku se prostě hajlovat nebude

Jak upozornil OS, soudce Miroslav Čapek prohlásil: "V Česku se prostě hajlovat nebude". Je to déjà vu: Přesně ten samý výrok pronesl tehdejší premiér Paroubek ve Sněmovně. A pak že u nás soudci nepracují na politickou objednávku.

S D-FENSovým názorem souhlasím: "Český hon na nacisty je na tom podobně jako americký hon za teroristy nebo Orwellova válka s podzemním Goldsteinovým Bratrstvem." Stejně tak má pravdu Root, když říká, že stíháním verbálních trestných činů se policii pak nedostává sil na boj se skutečnou kriminalitou: "Policie nemohla zahájit rozsáhlé pátrání, protože v Kladně se zrovna sjeli extremisté a středočeská policie tam tedy zákonitě musela přesunout své hlavní úderné síly".

Dvojí metr

Ke svému článku Střet civilisací bych doplnil, že ke znakům orientálních společností patří popření právního státu dvojím metrem. Když režisér Troška rasisticky vtipkuje o Romech, je to OK; když to dělá Národní strana, tak ČRo svévolně její spot nepustí do vysílání. Když ex-premiér Zeman uráží Kosovu, je to OK, když to po něm opakuje Národní strana, tak jí opět její spot nepustí do vysílání. To je klassický dvojí metr. Quod licet Iovi, non licet bovi.

Poznámka: Nejedná se o videoklip, o kterém jsem na LW psal. Opravil jsem terminologii.

Updated.

Historie Velkého Srbska II - Annexe Černé Hory

Málo známou událostí z dějin Velkého Srbska je annexe Černé Hory v roce 1918.

Když jsme v roce 1916 porazili Srbsko a Černou Horu na hlavu, uprchl černohorský král do exilu v Itálii a později ve Francii. V roce 1918 dobyla Dohoda tato území zpět pod svou kontrolu. Ve zjevné inspiraci pro ruské zásahy ve 40. letech: "Montenegro's entry into Yugoslavia was forced and illegitimate, in a fashion similar to the Soviet annexation of the three Baltic states" dne 15. října 1918 srbská vláda vytvořila v Černé Hoře čtyřčlenný velkosrbský Ústřední výkonný výbor pro unifikaci Srbska a Černé Hory. Zároveň srbská vláda zrušila černohorský parlament. Výbor připravil nedemokratický volební zákon a zmanipuloval volby, které se konaly dne 19. listopadu 1918. Zelení (stoupenci nezávislosti Černé Hory) drtivě prohráli a bílým (Velkosrbům) ve Velkém národním shromáždění srbského národa v Černé Hoře nic nebránilo vyhlásit dethronisaci krále Nikoly I. a annexi Černé Hory v budově tabákového monopolu obklíčeného srbskou armádou, tedy nikoliv ve hlavním městě Cetinje.

Neblahá historie Velkého Srbska (Království SHS, později Jugoslávie) začala. Dne 7. ledna 1919 Černohorci na protest proti annexi povstali ve vánočním povstání. Bylo brutálně potlačeno a celkem bylo zmassakrováno 3 000 Černohorců. Protest narazil na hluché uši.

Řešení Tomáše Peciny zabralo

Tomáš Pecina navrhl jako obranu proti protiprávnímu postupu Ivany Řápkové využít institutu plné moci. Z§vůle práva si to přečetla a zavedla v praxi. Ivana Řápková to kommentuje: "My jsme zahájili exekuce po výplatě sociálních dávek a na další výplatu přišli zástupci Člověka v tísni. Radili těm, kteří jsou na sociálních dávkách, jejich příjemcům, jak se vyhnout exekutorovi, jak nezaplatit dluh. Vymysleli plnou moc. Přivedli právníka, ten ji několika lidem podepsal a šel za ně vyzvednout peníze. Není to řešení a je to neetické. V čem Člověk v tísni dlužníkům pomohl? Že jim dál roste dluh?"

Chtěl bych této údajné právničce připomenout, že plnou moc podepisuje zmocnitel, nikoliv zmocněnec.

Jak to bylo s Kamencovým jezerem: "Nekritizuji, že bylo kamencové jezero pronajmuto, ale jak. Paní primátorka lamentuje nad údělem politiků obviňovaných z mafiánství a prohlašuje, že nemá akcie na jezeře. Pokud by výběrová řízení byla dostatečně transparentní, nemusela by paní primátorka hořekovat nad svým údělem. Podmínkou takového výběrového řízení by například bylo, že budou známí akcionáři či vlastníci ucházející se firmy. Kamencové jezero by tak nebylo na dlouhá desetiletí pronajato subjektům s anonymními akciemi, tedy neznámým osobám. Smutné je, že následky těchto hloupých kroků nenese jen primátorka sama při svých volebních debaklech, a celá ODS, ale především všichni občané našeho města."

Updated podle příspěvku v diskussi.

Akademie věd - vše při starém

Reformy z 90. let byly do značné míry polovičaté. Nechci Klausovi za každou cenu nasazovat psí hlavu, faktem ale je, že ho veřejný sektor absolutně nezajímal. Výsledkem bylo, že se v něm v prvním reformním období vůbec nic nezměnilo.

Pak přišla k moci ČSSD a o jakési reformy se pokusila. Měla už to mnohem těžší, protože musela zápasit s etablovanými zájmovými skupinami, jejichž hlavním cílem je doslova za každou cenu obhájit status quo.

Všichni v téhle zemi ví, že situace ve vysokém školství je špatná. Jedním z důvodů je, že kommunisté přeměnili VŠ na pouhé vyšší střední školy, protože jim sebrali výzkum, který svěřili typicky sovětské instituci – akademii věd. Podle zprávy Václava Hořejšího s tím Topolánkova vláda chtěla něco udělat: "součástí tohoto plánu je de facto znepřátelení Akademie věd a vysokých škol, které by peníze sebrané Akademii měly dostat." Ač přírodovědec, sdílí Hořejší odpor humanitních vědců k scientometrii: "Za hlavní problém považuji těžko realizovatelnou snahu o nalezení společné metriky pro podstatně odlišné obory (základní přírodovědecký výzkum, výzkum v humanitních a společenských vědách a aplikovaný výzkum včetně jejich zcela odlišné nákladovosti a časových dimenzí)".

Můj názor je jasný. Sovětskou akademii věd (pojednání o nesovětských) rozprášit a její vědecké ústavy darovat vysokým školám.

Updated.

Názor Jana Urbana

S Janem Urbanem je možné v mnoha věcech nesouhlasit, ale na rozdíl od různých pisálků a šmoků nepapouškuje jen P. R. agentury, ale pokouší se přinášet fakta. Nyní napsal: "Někdo tu kvůli zisku cílevědomě vytváří prostor pro rasové konflikty a eskalaci extrémismu, ale televize, noviny i politici sledují pouze důsledky – pochody neonacistů, zásahy policejních těžkooděnců, a volebně cílené kampaně proti neplatičům. Realita, příčiny a hledání cest z problému, ohrožujícího zásadní bezpečnostní stabilitu státu, najednou nejsou „zajímavé“." Přesně. Pravda a láska klouže po povrchu, místo toho, aby se soustředila na podstatu problému.

Na druhou stranu, veřejné slyšení, na které se ministr Kocáb odmítl dostavit, aby tak vyjádřil pohrdání Senátem, je v praxi Senátu naprosto běžné.

Jinak se domnívám, že Pravda a láska by se neměla chovat jako oni a na spin doctoring protofašistů odpovídat také propagandou, jen otočenou o 180°. Chválit Jana Kubatu, který stejně jako Pavel Rödl proslul svým odporem ke svobodě shromažďovací, je také známkou špatného vkusu.

Updated.

The Lie of Apartheid

Pozoruhodný text od bývalého afrikánského příznivce a pozdějšího odpůrce apartheidu v Jihoafrické republice.

Konečné řešení

Odpůrci lidských práv, jako je Michael Kocáb nebo František Kostlán, jsou velice hákliví na některá slova, která považují za horší než cokoliv jiného: "Jelikož tento spot vyvolává asociace s konečným řešením židovské otázky za 2. světové války, máme za to, že jeho zveřejněním byla naplněna skutková podstata trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod".

Tak se podívejme, kdo jiný v českých zemích propagoval konečné řešení. Nebyl jím nikdo jiný než člověk, který se podle zákona č. 292/2004 Sb. zasloužil o stát, Edvard Beneš: "Naše geografická situace a historie naší země od 10. století tu může býti všem dostatečným důvodem a dokladem k tomu, že toto konečné řešení německé otázky u nás je naprosto nezbytné, jedině správné a opravdu logické." (zdůrazněno mnou)

Malý smysl pro proporce

Ve snaze zastínit neonacistickou Dělnickou stranu představila xenofobní Národní strana otevřeně rasistický předvolební klip. V normálním státě by podobný počin prošel zcela bez povšimnutí. V ČR je obětí hysterie nejen státní televise, ale též hned 3 ministři, jako kdyby neměli na práci podstatnější věci. Asi nemají.

Zůstávám liberálem. Národní strana zkouší, kam až může v provokaci dojít. Proč by nás to mělo zajímat?