Málo známou událostí z dějin Velkého Srbska je annexe Černé Hory v roce 1918.
Když jsme v roce 1916 porazili Srbsko a Černou Horu na hlavu, uprchl černohorský král do exilu v Itálii a později ve Francii. V roce 1918 dobyla Dohoda tato území zpět pod svou kontrolu. Ve zjevné inspiraci pro ruské zásahy ve 40. letech: "Montenegro's entry into Yugoslavia was forced and illegitimate, in a fashion similar to the Soviet annexation of the three Baltic states" dne 15. října 1918 srbská vláda vytvořila v Černé Hoře čtyřčlenný velkosrbský Ústřední výkonný výbor pro unifikaci Srbska a Černé Hory. Zároveň srbská vláda zrušila černohorský parlament. Výbor připravil nedemokratický volební zákon a zmanipuloval volby, které se konaly dne 19. listopadu 1918. Zelení (stoupenci nezávislosti Černé Hory) drtivě prohráli a bílým (Velkosrbům) ve Velkém národním shromáždění srbského národa v Černé Hoře nic nebránilo vyhlásit dethronisaci krále Nikoly I. a annexi Černé Hory v budově tabákového monopolu obklíčeného srbskou armádou, tedy nikoliv ve hlavním městě Cetinje.
Neblahá historie Velkého Srbska (Království SHS, později Jugoslávie) začala. Dne 7. ledna 1919 Černohorci na protest proti annexi povstali ve vánočním povstání. Bylo brutálně potlačeno a celkem bylo zmassakrováno 3 000 Černohorců. Protest narazil na hluché uši.
Koukám, že pan Peters pokračuje ve svém seriálu tak, jak začal. Základní teze, že se nějak Srbové liší od "křesťansko-židovské" civilizace NAT0, je předem odsouzena k propadáku. V první části nedodal zločin, v druhé sice nějaký ten zločin byl, ale vražedné komando jako na potvoru vedl český dobrodruh, ve třetím uvádí něco, čím se Srbsko, balkánský Piemont, nijak neliší od ostatních zemí, které usilovaly o sjednocení širšího území, jako bylo Německo nebo Itálie.
OdpovědětVymazatAž na to, že Němcům a Italům se to povedlo, zatímco srbský experiment skončil neuvěřitelným krveprolitím na konci 20. století.
OdpovědětVymazatNikola Pašič to chtěl celé dělat jinak. Byl proti vytvoření mnohonárodního státu a požadoval Velké Srbsko (odtud to má také ta propaganda), samozřejmě s klasickým balkánským řešením otázky menšin. Zvítězil jiný názor.
OdpovědětVymazatOvšem Jugoslávii v druhé polovině dvacátého století rozhodně není možné považovat za výhradně srbský stát.
OdpovědětVymazatPromiňte pane Petersi, ale nějak nemůžu najít předcházející díl, článek Historie Velkého Srbska I.
OdpovědětVymazatTím byl ten ne zcela povedený článek o utrpení Slovinců.
OdpovědětVymazatStejně jako federalisace Ruska v roce 1918, tak i federalisace Jugoslávie bylo pouhé mimikry, které na podstatě věci nic nezměnilo.
OdpovědětVymazatA je to pravda i po druhé světové válce?
OdpovědětVymazatA mimochodem, platí to o Československu po federalizaci?
Je to pravda i po WW II.
OdpovědětVymazatO ČSSR těžko soudit, protože náš pohled je ovlivněn tím, že jsme Češi a institucí pražských Slováků.
Mimikry? Ale notak, od Vás bych čekal promyšlenější argumentaci a ne teze ve stylu "něco tak nebylo, ale vlastně to tak bylo, protože to bylo určitě skryto." To je styl Bretschneidrů ;-)
OdpovědětVymazatNárodnostní útlak Chorvatů je zřejmý každému, kdo se s poválečnými dějinami Velkého Srbska seznámí. Koneckonců ústava z roku 1974 je jisté přiznání.
OdpovědětVymazatJinak mne překvapuje, jak někdo může kommunistickou Jugoslávii vydávat za jakýsi ideál.
OdpovědětVymazatAha, takže jste se vzdal úmyslu zmapovat srbské mezinárodní zločiny v devadesátých letech? Místo toho jste článek o odtržení Slovinska s nepřesným názvem Srbské mezinárodní zločiny - I. díl zařadil jako úvod k cyklu článků na téma historie Velkého Srbska?
OdpovědětVymazatPopravdě řečeno, srbské dějiny mne zajímají jen velice málo. Kdyby Vodník Srby vedle Rusů nevydával za nejlepší národ na světě, nevěnoval bych se jim vůbec.
OdpovědětVymazatAno, je to jen volný cyklus z dějin Srbska. Je otázkou, zda bude mít nějaké pokračování, protože mne nebaví a člověk se nemá do psaní nutit jen proto, že má pocit, že musí něco korrigovat. Vaše názory stejně nezmění.
Ano, je to jen volný cyklus z dějin Srbska. Je otázkou, zda bude mít nějaké pokračování, protože mne nebaví a člověk se nemá do psaní nutit jen proto, že má pocit, že musí něco korrigovat.
OdpovědětVymazatAha, takže tento článek je jen takové zamlouvání oné slavné blamáže. Hned jsem si myslel.
Vaše názory stejně nezmění.
Pravda, spíše jste nám získal nové sympatizanty. Děkuji.
Jinak mne překvapuje, jak někdo může kommunistickou Jugoslávii vydávat za jakýsi ideál.
OdpovědětVymazatVše je relativní, byla to země, ve které se dalo žít, každopádně to bylo lepší než národnostní a náboženské masakry jež jí předcházely i po ní následovaly.
Nejvyšší úroveň mělo Srbsko za Obrenovićů. Navazuje na to dnes, po svržení Miloševiće.
OdpovědětVymazatZaostalý stát bez vyšší kultury. Fakt je, že se jim dařil export vepřů.
OdpovědětVymazatPetersi, Vy už lžete jako AndyO: "Kdyby Vodník Srby vedle Rusů nevydával za nejlepší národ na světě..." - co to melete za kraviny?? Já akceptuju literární nadsázku ve vášni disskuse, o.k. Ale Vy zde uvádíte lež jakožto motivaci ku psaní článků. Já si rád dloubnu v tom smyslu, jak Vy považujete anglosaské národy za nadřazené slovanským (což z Vás čouhá jako sláma z bot), ale nestavím na tom svou argumentaci a nepíši proto články! Jestli s tímhle nepřestanete, přestanu já s návštěvami tohoto blogu, ohne srande!
OdpovědětVymazatPokud mohu soudit, jste to naopak Vy, kdo je zde se svou ruso- a srbofobií sám jako kůl v plotě.
Vodníku, proč ta hysterie? Pokud nepovažujete Rusy a Srby za nejlepší národ na světě, tak to klidně můžete uvést na pravou míru. Já za nejlepší národ na světě považuji Angličany, Američany, Francouze a Němce. V tomto pořadí.
OdpovědětVymazatJe možné, že má nechuť k Putinově a Miloševićovu régimu není na LW sdílena, ale to mne netrápí. Není na světě člověk ten, aby se líbil lidem všem.
Já za nejlepší národ na světě považuji Angličany, Američany, Francouze a Němce. V tomto pořadí.
OdpovědětVymazatMáte zahradu? Měl bych na prodej čtyři sádrové trpaslíky.
Jaká hysterie? Jak mám uvádět věci na pravou míru, jestliže jsem je už stokrát "uvedl na pravou míru" - žádný národ nepovažuji en bloc za lepší než jiný, ale mám subjektivní sympathie. Pro některé národy víc (Řekové, Slováci, Němci) pro jiné míň (Albánci, Francouzi). Můj vztah k Rusům i Srbům je smíšený, k Rusům asi o fous lepší než k Srbům, v žádném případě to nejsou "moje oblíbené národy" a už vůbec je nepovažuji za "lepší" než jiné. U nich mi jde především o boj proti tomu, jak je media daimonisují, čemuž Vy podléháte s naivitou desetiletého děcka.
OdpovědětVymazatVám bych pak opravdu doporučoval využít Neználkovy nabídky!...