11. listopadu 2007

Příběh jednoho kommunisty

Anton Schmerda (1887–1949) je dnes už polozapomenutý. Nicméně jeho parlamentní řeč, na kterou v souladu s výzvami p. Zemana k ad fontes odkazuji, je zajímavá i dnes. V Šumperku jej uctívají dodnes.

Pádně mu odpověděl poslanec Lehnert: "Nevím opravdu, koho mám osloviti, lavice, prázdnou sněmovnu či koho jiného. Po chiliastických vývodech kolegy Schmerdy, který očekává vše od budoucnosti, který očekává, že s uzráváním komunistického století přijde i svítání bezpodmínečného štěstí na zemi, který svoji obšírnou řeč prošpikoval časopiseckými články a mylně pochopenými citáty z jedné mojí řeči, o níž později ještě promluvím, jest snad dobře, když se při této příležitosti jednou promluví o otázce, jež se jinak zde ve sněmovně neprojednává. Po světové válce, když se skutečně pociťovalo, že nadchází světový obrat, řekl jsem jednou toto: "Od nynějška musí přijíti doba, kdy nejsou peníze měřítkem věcí, nýbrž člověk". A pozorujeme-li tyto zákony, jimiž se dnes zabýváme, tak mne napadá výrok: "Dobrým lékařem může býti jen dobrý člověk.""

2 komentáře:

  1. proslov komunistickeho poslance Úterý 18. června 1929
    je komunisticky a co veta to perla. Schmerda coby reditel pojistovny si stezuje na nedostatek penez a probira problematiku ve zdravotnicitvi ktera pripomina problemy ve zdravotnictvi dnesni doby:

    a motto vseho, ideal ktery lomcuje lidmi jiz posledni 2 stoleti, LEKARSKA PECE PRO LID ZDARMA !

    První podmínkou skutečné péče o zdraví jest bezplatné ošetřování, kterého však zde nenalézáme. Praví se sice, že podnikatel, stát, nemocenské pojišťovny, všechny možné ústavy mají pečovati o léčebnou péči dělníků, ve skutečnosti však jest tomu tak, že sám dělník prací svých rukou musí uhraditi všechny náklady. V kapitalistickém státě nemůžeme dnes ještě mluviti o zestátnění lékařů. Lékař má ve společenském řádu zajisté zvláštní postavení. Chápeme, že lékař již nyní není soukromníkem, nýbrž proto, aby nemocným a ubohým pomáhal a vrátil je znovu společnosti. Víme, že lékař i v kapitalistickém státě musí bojovati se starostmi, a jak těžký konkurenční boj zuří následkem toho, že jich mnoho z universit vychází. Ale lékařům nelze pomoci zákonem o lékařské praksi a zákonem o lékařských komorách, nýbrž jen tím, když stát převezme plný závazek, aby se všem nemocným, kteří se v kapitalistickém světě stali neupotřebitelnými, dostalo léčebné péče a aby lékaři podle toho byli placeni

    a nebo:

    Víme, že stát, vláda a kapitalistická třída nemají naprosto zájmu, aby tyto smutné poměry nějak napravily nebo změnily, poněvadž se ve chvíli nápravy zároveň ohrozí jejich vlastní soustava vykořisťování.

    ...ze pry je stale lepe a radostneji na tomto svete:-)
    opravdu? jak pro koho...
    Naopak svet se ubira jednoznacne jednim smerem, smerem
    kdy peníze jsou měřítkem věcí a to stale vice. Pro nektere radostneji, pro mnohe neradostneji:-(

    Nadcasovy citat na konci clanku pak rika:
    "Od nynějška musí přijíti doba, kdy nejsou peníze měřítkem věcí, nýbrž člověk"

    Co by muselo stat, aby doslo k naplneni tohoto idealu?

    OdpovědětVymazat
  2. a hned si odpovim na otazku:

    Co by muselo stat, aby doslo k naplneni tohoto idealu?

    ZAZRAK, nebot neobycejni lide kteri obycejnym lidem vladnou na ten obycejny prosty Lid UORES a hodne z vysoka :-(

    ale nadeje umira naposled:-)
    V genetickych laboratorich se jiz pracuje na homo sapiensovi, co tu dosud lidsky nelidskou vlast uz nebude mit. U techto vylepsenych lidi pry myslenka na druhe bude na stejne urovni jako myslenka na sebe. Jiz zadne jako dosud jenom ja pak dloho nic a az pak ta pakaz volicska.
    Clovek cloveku bratrem bude mit kazdy politik zafixovan ve svem genu :-)
    Oj ty svetle zitrky :-)

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>