10. listopadu 2007

Právní eskamotér Tomáš Sokol

Slavný, avšak nijak mimořádný, mediální právník, Tomáš Sokol napsal pozoruhodnou větu: "Pro striktní zastánce pozitivního práva je ale obtížně přijatelné, aby zákon, který výslovně nepřipouští zákaz pochodu z důvodů veřejného zájmu (či cokoli jiného), byl interpretován tak široce, že za určitých okolností takový zákaz možný je." Jinými slovy, přirozené právo má sloužit jako korektiv positivního práva k potlačování lidských práv (svobody shromažďovací) hlasatelům antiestablishmentových a nepopulárních názorů jako jsou neonacisté. Takovou pervesi přirozeného práva by jeden pohledal.

Přitom stačí jen ocitovat právní názor federálního soudu ve věci Collin v. Smith, 578 F. 2d 1197 (1978): "We cannot then be unmindful of the horrors associated with the Nazi regime of the Third Reich, with which to some real and apparently intentional degree appellees associate themselves. Nor does the record allow us to ignore the certainty that appellees know full well that, in light of their views and the historical associations they would bring with them to Skokie, many people would find their demonstration extremely mentally and emotionally disturbing, or the suspicion that such a result may be relished by appellees. But our task here is to decide whether the First Amendment protects the activity in which appellees wish to engage, not to render moral judgment on their views or tactics. No authorities need be cited to establish the proposition, which the Village does not dispute, that First Amendment rights are truly precious and fundamental to our national life. Nor is this truth without relevance to the saddening historical images this case inevitably arouses. It is, after all, in part the fact that our constitutional system protects minorities unpopular at a particular time or place from governmental harassment and intimidation, that distinguishes life in this country from life under the Third Reich."

A tu poslední větu bych podtrhnul: Je to ústavní ochrana nepopulárních menšin, která liší náš systém od Třetí říše.

8 komentářů:

  1. Pan Sokol chtěl říct, "zaveďme opět gumové paragrafy". Současný zákon naopak velice znevýhodňuje demonstranty, jelikož může úředníček na místě shromáždění zakázat a oni jej musí podle zákona uposlechnout i když je to v dané případě naprosto evidentní nesmysl a protiprávnost ze strany úředníčka. Co je pak organizátorům protestu platné, pokud jim zpětně soud dá za pravdu.

    OdpovědětSmazat
  2. Jo, to by mne nepřekvapilo.

    Myslím, že současný zákon liberálnější už být nemůže, snad jen v drobnostech – např. by mohly být o něco kratší lhůty. Je myšlenkovým dědicem liberálního Rakouska, na němž si ani kommunisté netroufli nic změnit, takže svého cíle – potlačit nepohodlná shromáždění – dosahovali mimoprávními prostředky.

    OdpovědětSmazat
  3. To přece není pravda: před r. 1990 bylo shromáždění legální pouze tehdy, pokud bylo svoláno komunisty tolerovanou společenskou organisací. Podrobnosti viz zákon č. 68/1951 Sb.

    OdpovědětSmazat
  4. Vas nazor na toto
    IP
    funguje to?, ci je to jen dalsi reklama? je to k necemu?, pomaha to nekomu? komu? malym businessum?, prostym obcanum co maji Internet?
    -----------------------------------
    berte to jako dotaz ze zahranici od lidi kteri nevi jak to dnes doma pravne ci nepravne funguje.

    Navazny dotaz:
    Pravnicke sluzby v CR jsou srovnatelne s Vasimi sousedy(Nemecko, Rakousko, Slovensko, Polsko, Madarsko) nebo i zde plati stiznost stejna jako pro banky v CR, ze sluzby jsou neumerne drahe ?

    OdpovědětSmazat
  5. Právní služby jsou stále o něco levnější než v okolních zemích (i když cca před rokem jejich cena výrazně vzrostla), ale podstatně méně kvalitní.

    Často lze hovořit pouze o předstírané právní pomoci.

    OdpovědětSmazat
  6. Cože?

    "Shromáždění

    § 6

    Ve shodě se zájmy pracujícího lidu je občanům zaručen výkon shromažďovacího práva, pokud se jím neohrožuje lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.

    § 7

    Svolavatelé shromáždění a členové jeho předsednictva se starají o udržení pořádku ve shromáždění; každý jeho účastník je povinen dbát jejich pořádkových pokynů."

    Není tam ani slovo, že by bylo omezeno na "dobrovolné organisace". Ani by to tak nešlo, protože to právo samozřejmě měly i politické strany, náboženské společnosti apod.

    OdpovědětSmazat
  7. Pokud shromáždění "nebylo proti zájmu pracujícího lidu", možná by se to i dalo realisovat. V praxi to příliš nefungovalo, co se pamatuji, vždy se tento zákon vykládal restriktivně a žádná shromáždění jinými než režimními organisacemi se nepovolovala.

    Upozorňuji i na prováděcí vyhlášku k tomuto zákonu (vyhláška č. 320/1951 Sb.), která je na jedné straně liberálnější (§ 10), na druhé ale podmiňuje povolením shromáždění, která se mají konat "na veřejných silnicích a v jejich sousedství, jestliže by
    provozem těchto podniků mohla býti ohrožena bezpečnost nebo
    plynulost silničního provozu" – a to je při výkonu shromažďovacího práva obvykle to hlavní.

    OdpovědětSmazat
  8. To nebylo výkladem zákona. To bylo tím, že si nikdo netroufl nekommunistickou (ani nemusela být antikommunistická) demonstraci svolat.

    Ano, prováděcí vyhláška je klíčová. Odtud se zřejmě bere mýthus o zvláštním užívání pozemních kommunikací, ačkoliv demonstrace je užívání obecné. Nicméně ani spor o obecné užívání nemá význam, pokud chcete demonstrovat na náměstí.

    OdpovědětSmazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>