Jak to chodilo v Osvětimi

Unikátní svědectví na svém blogu přetiskl Antonín Kostlán: "V další místnosti nám odebírají sponky z vlasů a hřebínky. Je tam několik žen s holícími aparáty. Myslíme, že nám ustřihnou část vlasů z hygienických důvodů. U okna stojí tlustá žena a baví se s jinou v uniformě esesáka. Vidíme poprvé v životě ženy – esesačky. Jedna ze zaměstnankyň se jí na něco ptá. Slyšíme: Alles herunter. A již vidíme, jak první z nás zajíždějí strojkem do vlasů, jak vlasy padají na zem. A za chvíli je z hezké a pěstěné ženy tvor podobný opici." + "Našli se dobrodinci, kteří byli ochotni opatřit té nebo jiné nějaké prádlo, ovšem za cenu, o které se zde nemohu rozepisovat. Bohužel se našly některé, které byly ochotny si to zaopatřit i za tuto cenu. A tak jsme byly svědky ošklivých scén, které se nám vryly snad doživotně do paměti. Za kousek chleba, za košili nebo kalhoty, za cigaretu, vše věci, které byly pro nás nedosažitelné, šlo se s chlapy na záchod, jehož dveře byly hlídány jedním ze zaměstnanců lázní. A ven vyšly ozbrojené kouskem chleba nebo nějakým prádlem. Stačilo nám to, abychom si udělaly obraz o situaci, v jaké jsme byly. Na kamenné podlaze, v zimě, špíně a prostituci jsme strávily naši první noc v Osvětimě."