Fysik elementárních částic, Jiří Chýla, napsal článek, v němž odsoudil koncept superhrubé mzdy jako nesmysl. Nic proti, ale podobné texty vyžadují alespoň elementární erudici v oboru, o kterém píšu.
Chýla uvádí: "Připomínám ještě, že v zákoníku práce, zákoně o dani z příjmu ani žádném jiném zákoně nenajdeme často používaný, ale matoucí pojem „hrubá mzda“." Jak je to ve skutečnosti? Ustanovení § 353 odst. 1 NZP: "Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období." V zákoně o dani z příjmu sice pojem "hrubá mzda" opravdu není, ale to neznamená, že tam nepatří nebo že tam historicky nebyl. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy: "Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek." A to samé platí i pro další právní předpisy.
Proč je vlastně superhrubá mzda tak důležitá? Protože to je významné číslo. Zatímco hrubá mzda je z prstu vycucaný ukazatel, který neříká vůbec nic, superhrubá mzda je částka, kterou zaměstnavatel měsíčně vynaloží na zaměstnance. Pokud se rozhodne přijmout nového zaměstnance, bude ho stát přesně tolik, co říká superhrubá mzda. Význam má i čistá mzda, což je číslo, které říká, kolik zaměstnanec dostane na ruku.
Chýla dále ve svém článku tvrdí, že zdanění superhrubé mzdy je nesmysl. Nesuď tak ukvapeně, chtělo by se říci. Sociální pojistné není nic jiného než odložený příjem. Jeho zdanění je plně legitimní, byť za modernější se považuje až zdanění důchodů z něj plynoucích.
A konečně Chýla kritisuje degressivitu nynější daně z příjmu fysických osob. Na to lze mít různé náhledy, nicméně připomenu, že degressivita daně z příjmu byla základem velice úspěšné Reaganovy daňové reformy.
0 – počet kommentářů:
Okomentovat
Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>