Věra Tydlitátová napsala obsáhlý článek, v němž výslovně pojmenovala škodlivé nostalgie: "germánské pohanství, tradiční katolictví Tridentského koncilu, německý nacismus či italský a španělský fašismus, ale i stalinismus či glorifikované ruské samoděržaví". Fascinuje mne účelovost toho seznamu. Kde je odsudek protestantství, např. adorace Kalvínovy Ženevy, husitských Čech, bratrské Moravy nebo USA otců zakladatelů? Kde je odsudek judaismu, např. adorace zélótů (קנאים) – sebevrahů z Masady (מצדה)? Kde je odsudek islámu, např. adorace Muhummada a jeho skupiny?
Rovněž samotný extrémism je vymezen krajně účelově: Jako návaznost na arbitrárně vymezené ideologie minulosti (je jím sionistický revisionism a jeho Etzel a Lehi?) nebo populism dneška. Jsou Kahane Chai a jeho čeští následovníci extrémisté? O tom Věra Tydlitátová cudně mlčí. Já bych extrémism vymezil úplně jinak, jako neutrální pojem – bez morálního hodnocení – pro hlasání názorů, proti jejichž nositelům většina považuje za nutné mocensky zakročit tím, že je nepřipustí do veřejné diskusse nebo je dokonce trestně stíhá, jako politologický/sociologický pojem – mimoprávní (extralegální).
Z neznámého důvodu se Tydlitátová považuje za nutné vypořádat s Neturej karta, ale opět mlčí o jiných předních židovských kriticích Israele, jak je zachychuje slavný SHIT list.
nejsem si jista, zda žertujete či to myslíte vážně, Petersi.
OdpovědětVymazatČlánky paní Tydlitátové mne moc neberou, tento se jí ale podařil.
Ty vyjmenované nostalgie jsou kořenové, nikoli odnože jednoho a toho samého, takže třeba kalvinismus tam nemá co dělat.
Extrémismus nelze morálně nehodnotit, protože jeho nedílnou součástí je morální selhání, morálka není přeci nic jiného než chování jednotlivce všeobecně pokládáné za vhodné pro soužití ve společnosti.
Proč bych měl žertovat? Ten článek je velice špatný, protože je účelový až tak, že to z něj čouhá jako sláma z bot. Chápu, že psát sine ira et studio je těžké, zvláště v přípradě antisemitismu, kdy hasbara dělá všechno pro to, aby to thema bylo zatíženo emocemi, ale čeho je moc, toho je příliš.
OdpovědětVymazatCalvinova Ženeva se nijak neliší od Chomejního Persie. Stejná odporná theokracie.
Vašemu konceptu "kořenové nostalgie" nerozumím. Můžete to rozvést?
O morálce bych měl napsat zvláštní post. Je terrorista morální? Jak se liší Jozef Gabčík od Avrahama Sterna?