Jak je vam jiste znamo, uz drahna leta se zabyvam vyzkumem v oblasti pricin dusevniho posunu vetsiny obyvatelstva ceske kotliny doleva a co vlastne zpusobilo soucasny dusevni stav typickeho Cecha. Pokud nerozumite teto odborne formulaci - tady to mate po lopate: Zajima mne, co zpusobilo, ze soucasni typicti Cesi jsou nemyslici pitomci, vetsinou volici ex-komunisty a kolaboranty do vsech funkci od prezidentske az po posledniho poslance a senatora, a temer vsichni v nejake forme uznavajici principy komunismu. Jiste uznate, ze to neni v souladu se svetovym prumerem. Po precteni dnesniho ceskeho tisku se nabidl i cerstvy priklad takove nemyslici pitomosti.
Cesky ministr zahranici Cyril Svoboda (taktez znam coby Rudy Cyril, od dob sveho vlezdoprdelistickeho (nemecky: Arschkriecherische) prisluhovani a posluhovani ex-komunistum a coby navrhovatel zakona na zlikvidovani Cibulkovych seznamu - Cesi maji kratkou pamet) chce soudit u evropskeho soudu USA, Kanadu a Australii, protoze vyzaduji na obcanech CR vstupni viza do jejich zemi. Dalsi svetovy rekord pro Ceskou republiku! Cesi jsou mistri! Takoveho blbce nemaji ani v Americe, a to tu mame peknou sbirku volu na vyber, alespon podle nazoru otevrene mnoziny Cechu (necitite-li se doma v mnozinovem poctu, zeptejte se profesora RNDr Vopenky, CSc, rad vam mnozinovy pocet prosvetli, aniz by vas prolustroval).
Dlouhou dobu jsem se zabyval teoriemi, ze je to neco z oblasti geneticke degenerace, az tu nedavno mi bylo vysvetleno z ceske akademie ved - viz http://www.cas.cz , ze to pry neni otazka genetiky, ale otazka domestikace. Vzhledem k me rozsahle publikacni cinnosti v oblasti vseobecne osvety mam v dnesni Akademii ved Ceske republiky (pro mnohe prekvapive) velkou radu priznivcu a pratel, kteri nikoliv nepochopitelne chteji zustat nejmenovani. Ovsem i tak mne vzdy radi informuji o cemkoliv novem, co se deje a tak jsem cele ty roky vedel i to, kdy si ten stary idiot Zahradnik, Helca Illnerova nebo ted Paces i byt jen uprdli, zhruba do peti minut po tomto jejich vedeckem pocinu.
Tento presun teziste nazoru ceskych adademiku neznamena nic mensiho nez neo-Lamarckismus. Ano, ctete mne (uz zase) spravne - Lamarckismus, nikoli Lamarxismus. Lamarck si najdete na www, on veril v teorii predavani zazitych vlivu okoli na pristi a dalsi generace. Po Darwinovi vysel Lamarck z mody (to vite, vedci take podlehaji modnim vlivum), ale v posledni dobe se objevuji vazne indikace, ze vse nejede podle Darwina, ze i Lamarck mel obcas pravdu, i kdyz necetl Pravdu, jako Cesi a Rusi. Nejvetsi cesky neo-Lamarckista je profesor Zdenek Neubauer z UK (ne z Anglicka, ale University Karlovy, naturlich), ktery psaval Velkemu Vaskovi projevy o motylech, kteri zatrepaji kridly v Cesku a v Karibiku se strhne boure, ktera mi pak nabourava domecek. Zdenek byl kamos Ivana Havla (= bracha Velkeho Vaska), coz je sefredaktor casopisu Vesmir, kam Zdenek psaval coby Neubauer, ale kdyz jeho teorie se zdaly prilis divoke, jako Josef Babor (coz stalo nase informativce dosti usili zjistit).
Nyni vam tedy mohu zodpovedne predlozit nejnovejsi vedecke vysvetleni krize ve vede a spolecnosti v soucasne Ceske republice, nastupnickem state komunisticke CSSR s legalni kontinuitou k temuz komunistickemu statu, tak jak mi to bylo vysvetleno skutecnymi odborniky z Prahy. A jak je znamo - v Praze vi vsechno nejlip. Podle teto teorie doslo k postupne dedicne degradaci myslenkovych postupu a moralnich a charakterovych hodnot nasledkem dlouhotrvajiciho vlivu komunisticke ideologie na denni zivot obyvatelstva. Pokud vam "postupna degradace" zni prilis cizojazycne, mate plnou volnost si nahrazkove myslet "postupna degenerace", drive se tomu rikalo dege-rege, nebo zkratka dege.
Moje puvodni teorie byla geneticka. I kdyz mi take byla predlozena vedci z Prahy, prijal jsem ji za svou, jsa patricne vzdelan v historii a genetickem amaterismu Johanna Gregora Mendela (Gregor Mendel, Sigmund Freud, Edmund Husserl, Kurt Goedel a Josef Schumpeter to byli vsichni spickovi rodaci z nasi Moravy, tudiz to nebyli Cesi, jak si ti vyjimecnejsi mezi vami Cechy jiste povsimli, ci snad ne?). Slo o kraliky. I kdyz nezbytne nemuselo. Napriklad Walter C. Willett (Harvard University) ve sve publikaci Balancing life-style and genomics research for disease prevention; Science vol 296, 26 April 2002, prinasi argumenty, ktere lze interpretovat tak ze, ze drtiva vetsina ceskych dusi je nemocna a tedy i ceska spolecnost jako celek je nemocna a je tudiz vedecko-metodologicky prirozene, ze po rychle se mnozicich kralicich jsou Cesi jen o neco mene vhodnymi studijnimi objekty z hlediska interakce vlivu faktoru jak genetickych, tak i prostredi. Byti Cechem je multifactorial disease (= komplexni nemoc). Ale zpet ke kralikum.
Jiste znate nekoho, kdo doma chova kraliky a nebo dokonce je chovate sami. Na prikladu kraliku genetiku muze zkoumat i bezny clovek bez komunistickeho vzdelani, protoze kralici se jak znamo mnozi ... jako kralici. Takze mate svuj chov kraliku a budete systematicky vyrazovat vsechny kraliky s dlouhyma usima. Kraliky s kratkyma usima nechate byt, at si dupou jak chteji. Nebude trvat prilis dlouho a zjistite, ze mate pouze kraliky s kratkyma usima, novi kralici se rodi taky jen s kratkyma usima a kdyz se semtam narodi kralik s dlouhyma usima, tak ten pomyleny kralik a zradce najde diru v kralicaku a pod plotem utece k sousedum. Kdyz neutece, tak ho jako stejne majznete topurkem od sekyrky za usi, udelate pecinku a v kralicaku mate zase jen a jen kraliky s kratkyma usima.
To bylo prosim me geneticke zduvodneni degenerace ceskeho naroda za doby komunisticke vlady. Zacalo to hned v osmactyricatem vylucovanim nekomunistickych studentu (= kralici s dlouhyma usima) z vysokych skol, na kterem se podileli i dodnes ci do nedavna zijici sametovi velikani a ptaci Kohout a Pelikan nebo ruzni Mlynarove a Klimove a pokracovalo zavedenim rychlokursu pro komunisticke kadry (za pulroku maturita, za dva roky doktorat, a po sametu rektorat) a koncilo to tim, ze si komuniste udelovali doktorske tituly sami mezi sebou - znamy titul RSDr., ktery je dodnes pouzivan mnoha poslanci CR. Probehla generace, dobehla degenerace a zadni kralici s dlouhyma usima se uz v ceskoslovenske inteligenci nevyskytovali, bud byli zradci za plotem u imperialisticke a revansisticke sousedky Tutenkamenove, s kterou se nebavime a nebo byli po smrti a prosli zazivacim traktem. Nova generace ceskoslovenske inteligence (=kraliku) byla pocata u plotu ci za stodolou, ale hlavne vychovana uz jen kraliky s kratkyma usima. Pokud se nekde vyskytl kralik s podezrele dlouhyma usima, ke vzdelani nebyl prijat pro delku usi nebo nevhodny tridni puvod - o to se vetsinovi kralici s kratkyma usima, kteri byli u moci uz postarali. Vysledkem po 42 letech byla zcela homogenni populace kralikarny, tedy CSSR, s vyhradne kratkouchymi kraliky. A to je soucasny stav a tezko se to okecava, natoz dokazuje pravy opak.
Je otazkou jak situaci v prijatelne dobe zmenit - cekat necinne, ze to zmeni matka priroda - to bude trvat bez nucene selekce alespon trojnasobek casoveho useku, pri nemz doslo k teto degeneraci. Jak to zmenit rychleji? Navrh povesit kratkouche kraliky za usi v nadeji, ze se jim ty usi prodlouzi zatim zadnym hlasovanim neprosel. Navrh na navrat dlouhouchych kraliku z druhe strany plotu od sousedky Tutenkamenove, aby trochu zamichali genetickym poolem taky neprosel. Ze pry by vyzadovali sve stare kotce, ktere uz mezitim maji plne svych bobku kratkousi kralici, kteri se jich nechteji vzdat! Zde dochazi k jevu ve vedeckem svete znamem jako "mutational meltdown" - neboli kratkousi kralici uz jsou geneticky tak zdegenerovani a zblbli, ze uz jim chybi i pud sebezachovy a jsou sami proti sobe a serou si nejradeji do vlastniho kotce, vcetne srani na Ustavu, coz rad cini i Ustavni kralicek nejvyssi s. Rychetsky.
Takze vyseuvedene je jedna vedecka teorie. Ovsem ted cesti vedci prisli s novou, uplne perestrojkovou teorii, ze to neni geneticka degenerace, ale ze je to domestikace! Jako srovnani bylo pouzito prikladu domestikace vlka a jeho postupna domestikace v psa - zcela odlisny zivocisny druh.
Jako zakladni premisa je brano, ze za prvni republiky byli obyvatele Ceskoslovenska plus minus normalni, s beznymi reflexy a hodnotami, co se tykalo demokracie. Prvni "shock to the system" byla nacisticka okupace, ze ktere se bezny obyvatel prave zacal vzpamatovavat, kdyz Edvard Benes se znarodnovanim predbehl i komunisty, a pak prisla dlouhodoba vlada komunistu, ktera neskoncila v podstate dodnes. Slavny prusky strateg Von Clausewitz (zadna pribuznost s vasim Rezidentem) by rekl, ze soucasna situace v CR je pokracovani komunismu jinymi prostredky. A z puvodne volnych, svobodnych bytosti, takrikajic vlku, se prostrednictvim domestikace dvojnoheho zvirectva v komunismu, stali zcela ochoceni psi, kteri by sve komunisticke pany nekousli ani za nic, i kdyz dostavaji biti a nedostanou nazrat - o volnosti ani nemluve.
A opet dochazelo, stejne jako u vyseuvedene prikladu s kraliky k procesu znamemu jako "selective breeding" - kde urcujicim faktorem byla opet komunisticka strana. A opet zvirata nevhodna k domestikaci byla eliminovana a nebo vcas emigrovala. Tim je vysvetlen ten stale se zvetsujici rozdil mezi myslenim nezdomestikovanych emigrantu a zdomestikovanych ratliku, zijicich v CR.
Nez jsem stacil clanek dopsat, dostal jsem email od veterinarni lekarky Veroniky Valdove (ktera souhlasila se zverejnenim sveho jmena a nasledujiciho textu), ktery mi poslala k otazce domestikace.
"Domestikace ma vliv na intelekt vetsiny zvirat. A to natolik obrovsky, ze domaci zviratka si nejsou schopna bez pomoci opatrit potravu. Predevsim se ztraceji naucene dovednosti (ano, i zvirata maji jedinecnou kulturu, typickou pro jednotlive populace).
Napriklad ztrata schopnosti lovit nastava jiz v prvni generaci, nebot tato vyzaduje u smeckovych zvirat pochopeni hierarchie a komunikace v ramci skupiny. Tento efekt zna kazdy majitel psa, ktery byl jako stene prilis brzy odebran od matky. Na vlastni oci jsem videla presun merinek kdesi z kavkazske stepi do Polabske niziny. Ovce hlady oziraly zbytky slamy z nakladaku, na kterem je privezli, a absolutne nechapaly, ze to zelene, co jim saha asi tak po bricho, je k jidlu. Kulturni sok.
Museli jim dovezt seno, nez nekolik prvnich pochopilo, co maji delat. Nutno dodat, ze to nepochopily vsechny. Ovce z jedne geograficke oblasti znaji velmi dobre lokalni kvetenu. Valaska se neotravi rulikem, vranim okem, naprstnikem, ocunem, lykovcem, konvalinkama ani hasivkou orlici. Neni blba a kdyz byla jehne, tak ji to rekli. Suffolk vsechny vyjmenovane kytky bezelstne sezere, nebot je nezna. (To jsou ovce. Valaska bydli normalne v Karpatech a Suffolk na skotske Vysocine).
Dalsi efekt je, ze domaci zviratka nejsou schopna zplodit a vychovat potomstvo. Hierarchie stada je u vsech divokych koni stejna. Jedno, jestli jde o mustanga, criolla, tarpany, Prevalaky nebo asijske poloosly. Hrebec vodi skupinu a stara se o bezpecnost (predatory). Nejstarsi klisna vybira misto na pastvu, spani a podle ni se chodi k vode. Tohle patrne souvisi se zkusenosti s pocasim. A pak je presny zebricek klisen podle veku hribete - nejmladsi hribata jdou prvni, pak brezi a nakonec klisny, ktere ten rok nezabrezly. Kolem skupiny se potloukaji mladi hrebci, kteri se primykaji ke stadu v pripade nebezpeci, a pozdeji si zakladaji vlastni skupinky.
Tahle hierarchie zajistuje konim dost bezpecny odchov hribat - skrze nekolik naraznikovych pasem. Rychlost pohybu stada se ridi klisnou s nejmladsim hribetem. Tohle je ovsem princip, ktery u proslechtenych koni velmi rychle mizi! Sikana slabsich clenu stada, predevsim klisen s hribaty ostatnimi klisnami, je videt jedine u domacich koni. Pak je potreba skladat skupinky podle toho, jak se kone navzajem snaseji nebo je drzet oddelene.
Dalsi vec je imprinting. Zvire po narozeni nebo vylihnuti velmi intenzivne vnima svet a v prvnich nekolika hodinach po porodu se nauci nektere veci nutne k dalsimu preziti. Asi tak 95 % bazantich slepic (plati obecne pro vetsinu ptaku), ktere se vyklubaly v lihni, neni schopno vysedet vlastni kurata, ponevadz nevi, jak se to dela. Tuto dovednost nemohou ziskat pozdeji. Nauci se to jedine tehdy, pokud jsou samy vysezeny.
Podobny udiv nastal, kdyz telata odebrana kravam ihned po porodu (obrovska moda v 70.letech, nejen u krav), nebyla vubec schopna zakladni pece o sve vlastni tele. Jalovicky totiz osusil nekdo jiny - nestaraly se o uvolneni dychacich cest mladete ani masaz bricha nutnou k odchodu mekonia. Nemohly, tele bylo za zdi. Tele prezilo. "
Tolik vysvetleni domestikace od doktorky Valdove. Vypada to tedy tak, ze zavaznym aspektem teto domestikace (tedy pretvoreni svobodnych Cechu a Slovaku do uplne zpitomelych obyvatel dnesni ceske kotliny) je, ze se z puvodnich zvirat, zvyklych svobode, svobodnemu pohybu a starani se sami o sebe se staly uplne jine zivocisne druhy, od druhu vizualne identickych (ovsem mentalne zcela nekompatibilnich) vlkum az po zcela odlisne vypadajici a hlavne se odlisne chovajici ratliky s tresoucima se nohama. Dosud jsem ze od svych znamych ceskych Lysenku a Micurinu nedovedel, zda je mozne tyto tendence revertovat - tedy zjednodusene: Je mozne predelat ratlika zpatky na vlka?
Nevim. Ale mam porad nadeji. Cesi jsou svetovi! Cesi to dokazou!
-----
K dalsimu studiu:
Walter C. Willett (Harvard University) : Balancing life-style and genomics research for disease prevention; Science vol 296, 26 April 2002.
http://www.primitivism.com/sedentism.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Domestication
http://en.wikipedia.org/wiki/Selective_breeding
http://en.wikipedia.org/wiki/Origin_of_Species
http://encyclopedia.thefreedictionary.com/Mutational%20meltdown
--------------
22. března 2006
21. března 2006
Odpověď Malému čtenáři
O weekendu jsem se blíže zabýval právní normou o "tunnelování". Zatím dříve jsem se v této věci na stranu Marka Bendy spíše přikláněl, nyní jsem na jeho straně zcela jistě.
Všichni právní odborníci se shodli, že Teryngelův paragraf není nutný a že ho nikde v EU-15 nemají. Jak ho hájil jeho autor? "Zatímco paragraf o porušování povinnosti při správě cizího majetku je postaven na škodách. Škodu přitom podle Teryngla není dost dobře možné ve všech případech vyčíslit." Něco tak chabého si lze jen stěží představit. Majetkový delikt bez škody, to je unicum.
Lze uzavřít, že Josef Zieleniec nebyl považován za šedou eminenci pro nic za nic. 6 let intensivní práce doc. Šámala dnes zřejmě sociální demokracie hodí do koše. Jen proto, že Zieleniec dobře ví, co a kdy má říci. Paroubek, který rozumí jen málo čemu a ze všeho nejméně právu, nechce na sobě nechat obvinění, že kryje tunneláře. Zmarnění několika let práce mnoha lidí mu nevadí. Populismus nejhrubšího zrna.
Všichni právní odborníci se shodli, že Teryngelův paragraf není nutný a že ho nikde v EU-15 nemají. Jak ho hájil jeho autor? "Zatímco paragraf o porušování povinnosti při správě cizího majetku je postaven na škodách. Škodu přitom podle Teryngla není dost dobře možné ve všech případech vyčíslit." Něco tak chabého si lze jen stěží představit. Majetkový delikt bez škody, to je unicum.
Lze uzavřít, že Josef Zieleniec nebyl považován za šedou eminenci pro nic za nic. 6 let intensivní práce doc. Šámala dnes zřejmě sociální demokracie hodí do koše. Jen proto, že Zieleniec dobře ví, co a kdy má říci. Paroubek, který rozumí jen málo čemu a ze všeho nejméně právu, nechce na sobě nechat obvinění, že kryje tunneláře. Zmarnění několika let práce mnoha lidí mu nevadí. Populismus nejhrubšího zrna.
18. března 2006
Nove uniformy na ceske Wikipedii!
Dle naseho informatora Brettschneidera, ktery nam sdeluje nejnovejsi vyvoj v polibdiru ceske Wikipedie, naridil fyrer Cinik vsem spravcum a arbitrum ceske Wikipedie, ze pri vykonu svych funkci musi vsichni nosit stejne modre trenyrky od Vietnamcu z budejickeho namesti jako ma on a stejnou hadrovou cepicku na zpusob tyrolackeho kloboucku jako ma on - porovnejte prosim s fotografii.
Na blbou otazku fasistickeho kadeta Miracetiho byla instrukce dale upresnena ve smyslu, ze Cinik sam bude vydavat spravcum sve vlastni pouzite trenyrky, aby nedochazelo k nezadoucim ideologickym uchylkam v barve a strihu.
Zadny ze spravcu se neodvazil vzdorovat, vsichni se poslusne seradili k vydeji pouzitych trenyrek (nepodarilo se zjistit, zda vydavane trenyrky byly po poslednim pouziti vyprany, ale asi tezko) a vdecne zdravili novym pozdravem Hajl Cinik s palcem zasunutym v ritnim otvoru. Neni znamo ci v jejich vlastnim ci v Cinikove - pozorovatel byl prilis daleko.
Fyrer Cinik jeste ale nema uplne vsechny sve spravce patricne ideologicky stmeleny a vyskytli se i takovi, kteri se mu posmivali rikackou "prase tlusty zere chrusty", byt sami byli uz nacpani v modrych trenyrkach, vytazenych do pul bricha. S temito skrytymi vnitrnimi neprateli slibil fyrer Cinik se vyrovnat v planovane Noci dlouhych nozu, ktera se ma uskutecnit behem pristich par tydnu.
Na zaver schuze polibdira Wikipedie fyrer Cinik se spravci nacvicoval poradovy pochod a zpev vlasteneckych pisni.
Cerstve zpravy z ceske Cinik-pedie!!!
Ceska Wikipedie bude v nejblizsi dobe na pocest sveho fyrera prejmenovana na ceskou Cinik-pedii. Povinnym pozdravem bude Hajl Cinik! a zdravit se nebude vztycenou pravici, ale levici zasunutou palcem do ritniho otvoru.
Z dalsich zprav:
Maly troubelka spravce Vojtisek Hala vulgo Egg na Cinikuv prikaz zablokoval na 21 dni znameho recidivistu a vseobecne slusneho cloveka Wikipedistu Jvano. Dalsi spravce Petr.Adamek proti tomu sice protestoval a zadal prezkoumani, ovsem jeho zadost bude ignorovana a sam Adamek bude velmi brzo obvinen z nedostatecne oddanosti vudci Cinikovi, zbaven spravcovstvi, clenstvi v arbitrazni komisi a jeho deti budou umisteny v Detskem domove.
FLASH! FLASH! FLASH!
Jak nasi reporteri spravne predpokladali, Petr.Adamek se zalekl moznosti, ze jeho deti budou umisteny v Detskem domove na prevychovu a vzdal sve protesty proti Jvanove zablokovani - dokonce i behem par minut zcela zmenil slova pouzita ve svem puvodnim protestu, aby pry to neznelo tak ostre. Takze temne sily fasismu na ceske Wikipedii opet zvitezily.
Z dalsich zprav:
Maly troubelka spravce Vojtisek Hala vulgo Egg na Cinikuv prikaz zablokoval na 21 dni znameho recidivistu a vseobecne slusneho cloveka Wikipedistu Jvano. Dalsi spravce Petr.Adamek proti tomu sice protestoval a zadal prezkoumani, ovsem jeho zadost bude ignorovana a sam Adamek bude velmi brzo obvinen z nedostatecne oddanosti vudci Cinikovi, zbaven spravcovstvi, clenstvi v arbitrazni komisi a jeho deti budou umisteny v Detskem domove.
FLASH! FLASH! FLASH!
Jak nasi reporteri spravne predpokladali, Petr.Adamek se zalekl moznosti, ze jeho deti budou umisteny v Detskem domove na prevychovu a vzdal sve protesty proti Jvanove zablokovani - dokonce i behem par minut zcela zmenil slova pouzita ve svem puvodnim protestu, aby pry to neznelo tak ostre. Takze temne sily fasismu na ceske Wikipedii opet zvitezily.
17. března 2006
Hluchy jsem - nevidim...
Je mi uplnou zahadou, jak muzou arbitri na Wikipedii tak zaryte predstirat, ze nechapou, ze Cinik zacina veskere sarvatky na Wikipedii, ze smyslem jeho Wiki-cinnosti je sekyrovat lidi? A jak muzou cekat, ze kdyz je nekdo napaden, ze se nebude branit? Co to je? Nejaka Wiki-mnichovska dohoda? Vsechno se musi vzdat Cinikovi (a jsme zpatky u Hitlera)? A Cinik sam je nepostizitelny a nad veskera pravidla? A velemoudri spravcove jako Ludek nebo Egg strachy serou magi v kostkach, kdyz jim nekdo navrhne, ze by meli taky zablokovat Cinika, protoze on napada Z a mne? Na ceske Wikipedii spravedlnost neplati pro vsechny. Je to velmi selektivni spravedlnost. Jako za komunistu. Ceska Wikipedie bohuzel je komunisticka instituce. A takovy to byl bezvadny napad...
16. března 2006
Hitler ceske Wikipedie neni spokojen s rychlosti Wannsee konference
Hitler ceske Wikipedie, Ignac Pospisil vulgo Cinik, ktery nevaha narizovat arbitrum z Wikipedie, jak by to meli delat podle jeho predstav, zretelne neni spokojen s dostatecne rychlym prubehem tehle Wannsee konference. "Jde to prilis pomalu!", krici tento psychopaticky tlustinek a houpa se na patach a spickach jako jeho vzor. "To musi byt cak, cak, cak! Ajn folk, ajn rajch, ajn fyrer!" A degenerati Miraceti, Beren, Che a ostatni jen nadseni hajluji. Vsechno je tak jak ma byt na ceske Wikipedii. http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie%3A%C5%BD%C3%A1dost_o_arbitr%C3%A1%C5%BE%2FRosta%2FWorkshop&diff=403558&oldid=403557
Česká republika se zařadila mezi civilisované státy
Z ODS hlasovali pro jen stateční poslanci Helena Mallotová a Josef Bíža. Hlavně, že se všichni ti přesvědčení liberálové typu Langera kasali. Ale otecko kázal jinak, liberalismus šel tedy do prdele.
Výsměch spravedlnosti
předvedl nechvalně známý Beren. Berene, pokud máte poslední zbytky cti v těle, odstupte. Tohle už by opravdu nebylo možné ani za Jakeše.
15. března 2006
Proti gustu . . .
"Cholerickymi a prudernimi reakcemi nedosahnete niceho, (nanejvys mozna toho, ze ve me vzbudite touhu napsat heslo o me oblibenkyni Lise Lipps, ktere patri k mym planum a ktere porad odkladam. /a kdyz pak budete prudit dal, tak ho podstatne rozsirim, vybavim spoustou obrazku a navrhnu k hlasovani na nejlepsi clanek :))/ --Nolanus ✉ 22:36, 14. 3. 2006 (UTC)"
Proti gustu žádný dišputát, Nolane. I když jen málokdy jsem viděl něco odpornějšího.
Proti gustu žádný dišputát, Nolane. I když jen málokdy jsem viděl něco odpornějšího.
Mladí čeští postkommunisté se vyznačují absencí smyslu pro humor
P. Hedvíček si dovolil napsat: "Podporuji Tompecinuv navrh na hromadnou degradaci sysopu a zavedeni protektoratniho rezimu. Jako svuj navrh ponizene navrhuji veseni starych sysopu z luceren, aby nemohlo dojit k sametove revoluci i na ceske Wikipedii. [[Wikipedista:Rosta|Rosta]] 20:06, 14. 3. 2006 (UTC)".
Egg to přeložil: "Výzvu k násilí odstranil Egg ✉ 21:11, 14. 3. 2006 (UTC)". Inu. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Egg to přeložil: "Výzvu k násilí odstranil Egg ✉ 21:11, 14. 3. 2006 (UTC)". Inu. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Nevzdělaná Hybášková
"Ani pomalé zaostávání Osmanské říše nevyvolalo potřebu vnitřní reformy, obdoby protestantství. Teprve prudký vpád Napoleona, západní kolonialismus donutily islámské masy rychle hledat odpovědi na otázky moderního světa - vítězství cizích armád, úpadek vlastního hospodářství, konec středověké vzdělanosti." Jana Hybášková
O období tulipánů asi v životě neslyšela.
O období tulipánů asi v životě neslyšela.
Loglan v. Lojban
Jedním z důvodů, proč si Magna vážím, je jeho příspěvek do diskusse o esperantu. Na rozdíl od antidemokratů, jako je Max či Michaela a zřejmě též cnemo ("Celkem se přikláním k Maxovi, vaše propagace esperanta je skutečně kontraproduktivní." Kapitán však pořádně neví, čemu se přiklání: "to považuji za poněkud komické, dělá to z esperantistů poměrně směšné figurky". Jenže podle Maxe esperantisté nejsou směšní. Podle Maxe jsou nebezpeční.) napsal střízlivou analysu esperanta. Sdílím s ním jeho přesvědčení, že esperanto je mrtvý projekt. Nesplňuje totiž 2 základní podmínky: srozumitelnost a logickou stavbu.
Jak už jsem o tom psal, první znak nejlépe naplňuje Interlingua, druhý Loglan. Problém Loglanu je, že je patentově chráněný. Proto vznikl GNU Lojban, který ale zase není tak srozumitelný jako Loglan.
Osobně si myslím, že umělý jazyk musí být srozumitelný hlavně písemně. Proto je má volba, pokud by nějaká měla být, jednoznačně Interlingua. Smysl umělého jazyka je pouze v dorozumění. Psát v něm autentická umělecká díla je zločin.
Jak už jsem o tom psal, první znak nejlépe naplňuje Interlingua, druhý Loglan. Problém Loglanu je, že je patentově chráněný. Proto vznikl GNU Lojban, který ale zase není tak srozumitelný jako Loglan.
Osobně si myslím, že umělý jazyk musí být srozumitelný hlavně písemně. Proto je má volba, pokud by nějaká měla být, jednoznačně Interlingua. Smysl umělého jazyka je pouze v dorozumění. Psát v něm autentická umělecká díla je zločin.
14. března 2006
Velice zajímavý kommentář od mM
Je v diskussi k článku Střet civilisací.
Nejprve k terminologii exulant v. emigrant. Za kommunismu byli za exulanty považováni vyhnanci a jiní běženci, za emigranty ti, kteří šli za lepším, především ekonomicky. Proto bych nerad kommunisticky negativním označením snižoval ty, kteří byli pravými hrdiny a nebáli se alespoň takto kommunistickému régimu postavit.
Gaunerům z wiki děkuji tomu, že jsem se s Rossem Hedvíčkem blíže seznámil. Neviditelného psa jsem přestal číst kolem roku 2000, takže jsme se minuli. Byla to chyba, protože jsem zjistil, že jeho uvažování je mi velice blízké.
Možná jsem měl jako další bod čecháčkovství uvést odpor k hyperbolám. Každý, kdo použije trochu ostřejší slovo, je čecháčky považován za ničemu, jako kdyby nadsázka byla trestná.
A další bod měl rozhodně být, že v normální společnosti každý dělá to, zač je placen, a nefušuje do činnosti jiným. Klassický český "všeuměl" je k ničemu, protože v dnešní době specialisace je to spíš fušer než všeuměl.
Nejprve k terminologii exulant v. emigrant. Za kommunismu byli za exulanty považováni vyhnanci a jiní běženci, za emigranty ti, kteří šli za lepším, především ekonomicky. Proto bych nerad kommunisticky negativním označením snižoval ty, kteří byli pravými hrdiny a nebáli se alespoň takto kommunistickému régimu postavit.
Gaunerům z wiki děkuji tomu, že jsem se s Rossem Hedvíčkem blíže seznámil. Neviditelného psa jsem přestal číst kolem roku 2000, takže jsme se minuli. Byla to chyba, protože jsem zjistil, že jeho uvažování je mi velice blízké.
Možná jsem měl jako další bod čecháčkovství uvést odpor k hyperbolám. Každý, kdo použije trochu ostřejší slovo, je čecháčky považován za ničemu, jako kdyby nadsázka byla trestná.
A další bod měl rozhodně být, že v normální společnosti každý dělá to, zač je placen, a nefušuje do činnosti jiným. Klassický český "všeuměl" je k ničemu, protože v dnešní době specialisace je to spíš fušer než všeuměl.
Přesná analysa I
"Komunismus jako hnutí je něco zcela neuchopitelného a vlastně kamufluje a zkresluje to, co se u nás odehrávalo po roce 1945. Nebylo to vůbec tak, že by u nás byl „zvítězil komunismus“. Nýbrž tehdejší ČSR se zásluhou tehdejších komunistických i nekomunistických českých politiků postupně stala kolonií Ruského impéria, jež si tenkrát říkalo „Sovětský svaz“. Šlo o totalitní diktaturu, vycházející z ruských tradic (samoděržaví, imperiální nacionalismus usilující o světovládu a všeobecně závazná ideologie náboženské povahy) a opřenou o modifikaci marxismu (tzv. marxismus-leninismus) upravenou v duchu těchto tradic. Sovětské Rusko si v mnoha světových zemích vytvořilo jakési mocenské depozitury, které přijaly mimikry politických stran. Měly ovšem taky propagovat ruskou ideologii, hájit ruské imperiální zájmy, zprostředkovat ruskému vedení informace o státech, v nichž působily, a ve vhodné chvíli se proměnit v paravojenské organizace, schopné uskutečnit státní převrat. Takovou organizací byla i KSČ." Bohumil Doležal
13. března 2006
Případ Bachmeierová
Sotva kdy nějaký zločin stejného druhu zaměstnával tak mocně veřejnost jako událost, od které začátkem tohoto měsíce uplynulo 25 let. Krvavý čin tehdy našel u národa jak
vlnu pochopení ("To bych udělal/a také."), tak i odporu, nabídl látku pro televizní dokumenty a k natočení několika celovečerních filmů.
Marianne Bachmeier(ová), 31-letá hospodská, zastřelila 6.března 1981 v jednací síni Zemského soudu - Lübeck domnělého vraha svojí 7-leté dcery Anny.
Rozhlasová reportérka byla svědkem činu: "Matka vstoupila se mnou dovnitř, koukla na lavici obžalovaných a řekla: »Ach, ... vždyť tu je úplně prázdno.« Šli jsme tedy zase ven. Když byl potom sál znovu otevřen a lavice obžalovaného už nebyla očividně prázdná, šla jako první znovu dovnitř, vytáhla pistoli a vystřílela celý zásobník."
Obžalovaný Klaus Grabowski (35), povoláním řezník, byl již trestaný sexuální delikvent. Po dvou případech, kdy si dovolil na děti, se nechal dobrovolně vykastrovat a byl hormonálně léčen. Hned při svojem zatčení se přiznal k uškrcení malé Anny. Reakce na jeho smrt byly rozdílné.
Účastníci:
"Také bych střílel, kdyby šlo o moje dítě, kdybych nějaké měl. Bohužel, nebo díky Bohu, žádné nemám, ale střílel bych také."
"Kdyby každý vzal spravedlnost do svých rukou, kam bychom došli? Myslím, že pak tu brzo v Německu máme malou Sicilii."
Pro media to byl případ jako na zavolanou. Hezká vražedkyně, krčmářka v Lübeck, matka 3 dětí, ze kterých 2 dala hned po narození k adopci. Později mluvila Bachmeierová o tom, jak moc jí tehdy tisk ublížil: "Nejvíc mi vadilo, že jsem v Německu měla pocit, jakoby se ve mně samé a mojem osudu promítalo každého jeho vlastní svinstvo. A jen to, co jsem opravdu zažila a jak pociťovala, to nikdo neuhádl ani blíže nepoznal."
Proces začal v listopadu 1982, ale Marianne Bachmeierová nebyla 3.3.1983 odsouzena pro vraždu, nybrž pro zabití a rozsudek zněl na 6 let vězení. Že ztratila vlastní ditě, platilo za polehčující okolnost. Svého činu nikdy veřejně nelitovala.
Po dvou letech byla předčasně propuštěna a odešla do ciziny. Do Německa se vrátila až když zjistila svoje onemocnění rakovinou.
V září 1996 podlehla nemoci a je pochována v Lübeck vedle svojí dcery Anny.
http://www.welt.de/daten/2001/03/02/0302hh226563.htx
http://de.wikipedia.org/wiki/Marianne_Bachmeier
http://www.mdr.de/mdr-info/2569539.html
vlnu pochopení ("To bych udělal/a také."), tak i odporu, nabídl látku pro televizní dokumenty a k natočení několika celovečerních filmů.
Marianne Bachmeier(ová), 31-letá hospodská, zastřelila 6.března 1981 v jednací síni Zemského soudu - Lübeck domnělého vraha svojí 7-leté dcery Anny.
Rozhlasová reportérka byla svědkem činu: "Matka vstoupila se mnou dovnitř, koukla na lavici obžalovaných a řekla: »Ach, ... vždyť tu je úplně prázdno.« Šli jsme tedy zase ven. Když byl potom sál znovu otevřen a lavice obžalovaného už nebyla očividně prázdná, šla jako první znovu dovnitř, vytáhla pistoli a vystřílela celý zásobník."
Obžalovaný Klaus Grabowski (35), povoláním řezník, byl již trestaný sexuální delikvent. Po dvou případech, kdy si dovolil na děti, se nechal dobrovolně vykastrovat a byl hormonálně léčen. Hned při svojem zatčení se přiznal k uškrcení malé Anny. Reakce na jeho smrt byly rozdílné.
Účastníci:
"Také bych střílel, kdyby šlo o moje dítě, kdybych nějaké měl. Bohužel, nebo díky Bohu, žádné nemám, ale střílel bych také."
"Kdyby každý vzal spravedlnost do svých rukou, kam bychom došli? Myslím, že pak tu brzo v Německu máme malou Sicilii."
Pro media to byl případ jako na zavolanou. Hezká vražedkyně, krčmářka v Lübeck, matka 3 dětí, ze kterých 2 dala hned po narození k adopci. Později mluvila Bachmeierová o tom, jak moc jí tehdy tisk ublížil: "Nejvíc mi vadilo, že jsem v Německu měla pocit, jakoby se ve mně samé a mojem osudu promítalo každého jeho vlastní svinstvo. A jen to, co jsem opravdu zažila a jak pociťovala, to nikdo neuhádl ani blíže nepoznal."
Proces začal v listopadu 1982, ale Marianne Bachmeierová nebyla 3.3.1983 odsouzena pro vraždu, nybrž pro zabití a rozsudek zněl na 6 let vězení. Že ztratila vlastní ditě, platilo za polehčující okolnost. Svého činu nikdy veřejně nelitovala.
Po dvou letech byla předčasně propuštěna a odešla do ciziny. Do Německa se vrátila až když zjistila svoje onemocnění rakovinou.
V září 1996 podlehla nemoci a je pochována v Lübeck vedle svojí dcery Anny.
http://www.welt.de/daten/2001/03/02/0302hh226563.htx
http://de.wikipedia.org/wiki/Marianne_Bachmeier
http://www.mdr.de/mdr-info/2569539.html
Je neuvěřitelné, co všechno si ten fašistický prevít Nolanus dovolí
P. Hedvíček si dovolil do svého článku Marie Kabrhelová, kam původně napsal jen 2 věty: "Marie Kabrhelová proslavila se za Husákovy éry jako předsedkyně Svazu žen, militantní komunistické organizace pro ženy. V letech 1969 až 1971 byla zástupkyní ministra práce." vepsat rozšíření o text: "Marie Kabrhelová proslavila se za Husákovy éry jako předsedkyně Svazu žen, militantní komunistické organizace pro ženy, s členskou základnou přes 1 milión členů. Předsednictví přebrala v roce 1981 od Gusty Fučíkově a držela tuto funkci až do roku 1990."
Přitom ten troufalec smazal stbákovu šablonu. Chudák, to si dovolil moc. Fašista mu to nyní přičítá k tíži.
Přitom ten troufalec smazal stbákovu šablonu. Chudák, to si dovolil moc. Fašista mu to nyní přičítá k tíži.
Můj návrh řešení
Můj návrh řešení, který mi despotický puberťák Aktron nedovolil zveřejnit: "Můj návrh řešení je vyhlásit generální amnestii a napříště stíhat '''všechny''' osobní útoky, nicméně nejprve mírným způsobem: refactoring, napomenutí, výstraha apod., přičemž však zdůraznit, že jde o trest."
A tady je, co ten pošuk smazal jako škodlivé: "Kdyby se ke všem přistupovalo stejným metrem a p. Pospíšil by vůči p. Vaňovi neměl neodůvodněná privilegia, nemusel by se tento případ vůbec řešit."
Je pozoruhodné, jak rychle tento hormálně nevyrovnaný jedinec šikanuje své oběti. Ale že by stejně rychle napravil své selhání a sepsal anglicky psanou žádost o smazání jeho bonzáctví mého kollegy mM, to ho nenapadne. Holt je to typický ksindel.
A tady je, co ten pošuk smazal jako škodlivé: "Kdyby se ke všem přistupovalo stejným metrem a p. Pospíšil by vůči p. Vaňovi neměl neodůvodněná privilegia, nemusel by se tento případ vůbec řešit."
Je pozoruhodné, jak rychle tento hormálně nevyrovnaný jedinec šikanuje své oběti. Ale že by stejně rychle napravil své selhání a sepsal anglicky psanou žádost o smazání jeho bonzáctví mého kollegy mM, to ho nenapadne. Holt je to typický ksindel.
Střet civilisací
Ne, tento článek nebude o islámu. Tento článek je o střetu demokratů (exulantů) a postkommunistů (svazáků). A protože nejlepší je zásadní problém osvětlit na příkladě, přečtěte si Talk:Ross_Hedvicek (doufejme, že stabilní adresa).
Jak známo, čeští exulanti jsou silní antikommunisté. Spíše intuitivně dospěli k správnému názoru, že současný český régime má s tím bývalým mnohé společného. Proto jsou v establishmentu silně nenáviděni a i dnešní régime jim upírá mnohá práva. Z pohledu české společnosti to jsou zločinci: nelegálně opustili republiku a často se dopouštěli i jiných zločinů proti kommunistickému régimu: rozvraceli republiku, byli záškodníky, podvraceli republiku, poškozovali státy světové socialistické soustavy, pobuřovali, hanobili republiku a SSSR etc. Na základě kontinuity s kommunistickým právem, kterou prosadili Jičínský & Rychetský, dostali tito "zločinci" zbytkové tresty. Bratři Mašínové jsou tak dodnes považováni za pouhé vrahy, Vladimír Hučín za terroristu.
Je nutno přiznat, že Hedvíčkovo obvinění českého establishmentu z neokommunismu je přehnané. Ti lidé z větší části nejsou vědomými kommunisty (s výjimkou lidí jako je Martin Hekrdla či Jan Keller). Oni svůj postkommunismus zkrátka nereflektují. Někdy jsou dokonce verbálními antikommunisty: chtějí KSČM rozpustit a kommunisty umlčet. Neuvědomují si, že demokracie <> kommunismus otočený o 180° (tedy fašismus), nýbrž něco zcela jiného: právní stát, tolerance a svoboda slova.
Vládnoucí establishment a většina veřejného mínění v ČR je postkommunistická. Co to znamená? Že se řídí těmito hesly:
1. kdo nejde s námi, jde proti nám. V ČR se vyžaduje na všechno mít unifikovaný názor. Kdo se odlišuje, např. i jen v odívání, je podezřelý. Právo mluvit nemají jen extrémisté (kommunisté a antisemité), ale též socialisté, odboráři a konservativci. Přípustný je pouze eklektický umírněný liberalismus.
2. Češi jsou ten nejlepší národ na světě. Cokoliv Češi udělají, je vždy v naprostém pořádku. Vyhnání Němců byl nevyhnutelný důsledek II. světové války, přírodní zákonitost. Zahraniční zkušenosti jsou k ničemu, my to nejlépe uděláme po svém. I kdyby nebylo třeba znova objevovat Ameriku, české zvláštnosti znemožňují převzít zahraniční zkušenosti do té míry, že je jednodušší to udělat celé znovu.
3. Čechům všichni ostatní křivdí. Nemají nás rádi nejen v EU, ale také naši sousedé. Je to jejich vina.
4. Rozhodující nejsou schopnosti, ale osobní vazby. Z toho vyplývá neuvěřitelně vysoká úroveň korupce. Není jí promořen jen veřejný, ale též soukromý sektor (např. fotbal).
5. Malý český člověk nic nezmůže. Za všechno mohou oni: páni nahoře.
6. Čím méně o něčem vím, tím více o tom mluvím. České školství je založeno na pruském kasárenském modelu biflování. Není zvykem o věcech uvažovat. To, co napíší noviny, to je čistá pravda, alternativní názory jsou nesprávné. Přísnou disciplinou založenou na drakonickém známkování jsou do žáků natlučeny chaoticky vybraná fakta a poučky. S touto sadou znalostí pak dospělí posuzují reálný svět. Oproti např. Američanům mají větší všeobecný přehled, což způsobuje, že odmítají si o věcech nastudovat podrobnosti a své soudy vynášejí pouze na základě svého povrchního všeobecného přehledu. Navíc studovat ani neumějí, jen biflovat. Umění vyhledávat informace se v ČR nepěstuje, místo toho se opisuje z autorit.
7. Autorita má vždy pravdu. Společnost se dělí na dvě třídy: učně a mistry. Do médií mají přístup pouze certifikovaní mistři; učni nanejvýše jako pouzí diváci nebo jiné křoví. Papír na mistrovství se získává na pověřené instituci.
8. Binární myšlení. Vše je buď černé, nebo bílé. Pokud má "bílá" věc nějaké závady, je přípustná pouze konstruktivní kritika, tj. nikoliv o podstatě věci.
9. Tvrzení, že kommunismus nebyl tak špatný. Typickým příkladem je pražské metro a spartakiáda. Co na tom, že megalomanské metro byzantského typu nám dodnes přináší problémy. Co na tom, že bylo tak zfušovaně postavené, že povodeň na něm udělala škody za 200 000 000 euro. Co na tom, že na spartakiádu byli mnozí povinně nahnáni. Ať si každý cvičí dobrovolně, pokud chce. Já jsem kvůli boycottu spartakiády málem dostal dvojku z chování, nebýt Sametové revoluce, díky níž se tento kommunistický svátek se v roce 1990 nekonal.
A jako jsem posledně citoval Tomáše Krystlíka, nyní budu citovat Tomáše Pecinu, konkrétně dva jeho články: When Czech Fights Czech a Byzantské pojetí novinářské práce? "Ve východní společnosti, která tradičně existuje od Japonska přes Čínu a Rusko po arabský svět a zčásti zasahuje i Izrael a také země střední Evropy, probíhá komunikace převážně vertikálně, mezi žákem a jeho učitelem (guru). Guru je předmětem posvátné úcty, polemika s ním se zásadně nepřipouští. Úkolem žáka je osvojit si vše, co zná učitel, a jeho cílem je stát se poté rovněž učitelem. Na stejném principu fungují česká média. Na nejnižším stupni stojí čtenář nebo divák, jehož názory nesmějí proniknout dál než do rubriky krácených dopisů a v televizi, pokud je do diskusního pořadu typu Kotel nebo Přísně veřejné vůbec vpuštěn, ho moderátor neustále okřikuje (Nemáte slovo! - Položte otázku! - Neurážejte pana ministra! - Vraťte ten mikrofon!). O něco výš je redaktor listu. Jeho názory jsou zpravidla chráněny před kritikou, ne každý s nimi smí polemizovat. Nejvýš je mediální guru. Takových lidí je omezený počet a často záleží na politické preferenci média, kdo tento status obdrží. Jako příklady lze uvést Václava Bělohradského, Jaquesa Rupnika nebo Václava Havla. Tito lidé jsou, často i proti své vůli, pasováni na politické a společenské arbitry elegance, a polemizovat s jejich názory nepřísluší ani běžným redaktorům listu nebo elektronického média." "On the other hand, the current legal situation of the emigrant community for the Czech Republic is outrageous and hardly resembles a civilised status quo. The first post-1989 Parliament of Czechoslovakia ruled that emigrants, unlike those living in Czechoslovakia, had no right to the restitution of the property seized by the Communists and thus sanctioned the original act of confiscation."
Co tedy vlastně chceme, když neustále kritisujeme čecháčky? Aby z ČR bylo snesitelnější místo k životu.
Jak známo, čeští exulanti jsou silní antikommunisté. Spíše intuitivně dospěli k správnému názoru, že současný český régime má s tím bývalým mnohé společného. Proto jsou v establishmentu silně nenáviděni a i dnešní régime jim upírá mnohá práva. Z pohledu české společnosti to jsou zločinci: nelegálně opustili republiku a často se dopouštěli i jiných zločinů proti kommunistickému régimu: rozvraceli republiku, byli záškodníky, podvraceli republiku, poškozovali státy světové socialistické soustavy, pobuřovali, hanobili republiku a SSSR etc. Na základě kontinuity s kommunistickým právem, kterou prosadili Jičínský & Rychetský, dostali tito "zločinci" zbytkové tresty. Bratři Mašínové jsou tak dodnes považováni za pouhé vrahy, Vladimír Hučín za terroristu.
Je nutno přiznat, že Hedvíčkovo obvinění českého establishmentu z neokommunismu je přehnané. Ti lidé z větší části nejsou vědomými kommunisty (s výjimkou lidí jako je Martin Hekrdla či Jan Keller). Oni svůj postkommunismus zkrátka nereflektují. Někdy jsou dokonce verbálními antikommunisty: chtějí KSČM rozpustit a kommunisty umlčet. Neuvědomují si, že demokracie <> kommunismus otočený o 180° (tedy fašismus), nýbrž něco zcela jiného: právní stát, tolerance a svoboda slova.
Vládnoucí establishment a většina veřejného mínění v ČR je postkommunistická. Co to znamená? Že se řídí těmito hesly:
1. kdo nejde s námi, jde proti nám. V ČR se vyžaduje na všechno mít unifikovaný názor. Kdo se odlišuje, např. i jen v odívání, je podezřelý. Právo mluvit nemají jen extrémisté (kommunisté a antisemité), ale též socialisté, odboráři a konservativci. Přípustný je pouze eklektický umírněný liberalismus.
2. Češi jsou ten nejlepší národ na světě. Cokoliv Češi udělají, je vždy v naprostém pořádku. Vyhnání Němců byl nevyhnutelný důsledek II. světové války, přírodní zákonitost. Zahraniční zkušenosti jsou k ničemu, my to nejlépe uděláme po svém. I kdyby nebylo třeba znova objevovat Ameriku, české zvláštnosti znemožňují převzít zahraniční zkušenosti do té míry, že je jednodušší to udělat celé znovu.
3. Čechům všichni ostatní křivdí. Nemají nás rádi nejen v EU, ale také naši sousedé. Je to jejich vina.
4. Rozhodující nejsou schopnosti, ale osobní vazby. Z toho vyplývá neuvěřitelně vysoká úroveň korupce. Není jí promořen jen veřejný, ale též soukromý sektor (např. fotbal).
5. Malý český člověk nic nezmůže. Za všechno mohou oni: páni nahoře.
6. Čím méně o něčem vím, tím více o tom mluvím. České školství je založeno na pruském kasárenském modelu biflování. Není zvykem o věcech uvažovat. To, co napíší noviny, to je čistá pravda, alternativní názory jsou nesprávné. Přísnou disciplinou založenou na drakonickém známkování jsou do žáků natlučeny chaoticky vybraná fakta a poučky. S touto sadou znalostí pak dospělí posuzují reálný svět. Oproti např. Američanům mají větší všeobecný přehled, což způsobuje, že odmítají si o věcech nastudovat podrobnosti a své soudy vynášejí pouze na základě svého povrchního všeobecného přehledu. Navíc studovat ani neumějí, jen biflovat. Umění vyhledávat informace se v ČR nepěstuje, místo toho se opisuje z autorit.
7. Autorita má vždy pravdu. Společnost se dělí na dvě třídy: učně a mistry. Do médií mají přístup pouze certifikovaní mistři; učni nanejvýše jako pouzí diváci nebo jiné křoví. Papír na mistrovství se získává na pověřené instituci.
8. Binární myšlení. Vše je buď černé, nebo bílé. Pokud má "bílá" věc nějaké závady, je přípustná pouze konstruktivní kritika, tj. nikoliv o podstatě věci.
9. Tvrzení, že kommunismus nebyl tak špatný. Typickým příkladem je pražské metro a spartakiáda. Co na tom, že megalomanské metro byzantského typu nám dodnes přináší problémy. Co na tom, že bylo tak zfušovaně postavené, že povodeň na něm udělala škody za 200 000 000 euro. Co na tom, že na spartakiádu byli mnozí povinně nahnáni. Ať si každý cvičí dobrovolně, pokud chce. Já jsem kvůli boycottu spartakiády málem dostal dvojku z chování, nebýt Sametové revoluce, díky níž se tento kommunistický svátek se v roce 1990 nekonal.
A jako jsem posledně citoval Tomáše Krystlíka, nyní budu citovat Tomáše Pecinu, konkrétně dva jeho články: When Czech Fights Czech a Byzantské pojetí novinářské práce? "Ve východní společnosti, která tradičně existuje od Japonska přes Čínu a Rusko po arabský svět a zčásti zasahuje i Izrael a také země střední Evropy, probíhá komunikace převážně vertikálně, mezi žákem a jeho učitelem (guru). Guru je předmětem posvátné úcty, polemika s ním se zásadně nepřipouští. Úkolem žáka je osvojit si vše, co zná učitel, a jeho cílem je stát se poté rovněž učitelem. Na stejném principu fungují česká média. Na nejnižším stupni stojí čtenář nebo divák, jehož názory nesmějí proniknout dál než do rubriky krácených dopisů a v televizi, pokud je do diskusního pořadu typu Kotel nebo Přísně veřejné vůbec vpuštěn, ho moderátor neustále okřikuje (Nemáte slovo! - Položte otázku! - Neurážejte pana ministra! - Vraťte ten mikrofon!). O něco výš je redaktor listu. Jeho názory jsou zpravidla chráněny před kritikou, ne každý s nimi smí polemizovat. Nejvýš je mediální guru. Takových lidí je omezený počet a často záleží na politické preferenci média, kdo tento status obdrží. Jako příklady lze uvést Václava Bělohradského, Jaquesa Rupnika nebo Václava Havla. Tito lidé jsou, často i proti své vůli, pasováni na politické a společenské arbitry elegance, a polemizovat s jejich názory nepřísluší ani běžným redaktorům listu nebo elektronického média." "On the other hand, the current legal situation of the emigrant community for the Czech Republic is outrageous and hardly resembles a civilised status quo. The first post-1989 Parliament of Czechoslovakia ruled that emigrants, unlike those living in Czechoslovakia, had no right to the restitution of the property seized by the Communists and thus sanctioned the original act of confiscation."
Co tedy vlastně chceme, když neustále kritisujeme čecháčky? Aby z ČR bylo snesitelnější místo k životu.
12. března 2006
Kartářka, její karty a ... tajemno
Utečenec, čsl. občan M.M., toho času bytem v Z., měl zkrátka a dobře štěstí v neštěstí: Únavou usnul na cestě domů za volantem a sjel ze silnice. (...atd.) Tolik část textu z novin. výstřižku.
Ano, usnul jsem, ztratil silnici a svoje auto rozflákal o dva stromy. Náraz mě katapultoval ven a já se probral asi 10 m od zcela zničeného vozu. Az na roztrženou parádní košili a kalhoty umazané od hlíny se mi vůbec nic nestalo.
O nehodě jsem pak přemýšlel a uvědomil si vlastně moje opětovné setkání s jakýmsi tajemnem. Začnu ale od začátku, o pár let dřív, a sice v době, kdy jsem se právě připravoval nadobro opustit komunistické ČSSR a jeho socialistické jistoty.
Byl jsem tehdy již skoro dva roky úspěšně rozvedený, následný vztah mi ztroskotal a já se odstěhoval na ubytovnu. Stále častěji jsem si uvědomoval tu nenormálnost života pod vedením komunistů a nakonec i v duchu musel dát za pravdu kolegovi z kapely, který se podivoval, proč neodejdu za hranice. V socialistickém ‚ráji‘ mě vlastně již vůbec nic nedrželo, krom toho jsem chtěl odejít i dávno předtím.
Moje kamarádka Helenka (bohužel byla vdaná a o mojích úmyslech neměla sebemenší tušení) mi jednoho dne navrhla naši společnou návštěvu u kartářky. Zamilovaní to prý dělají – však znáte ženy – a tak jsem i přes svoji značnou skepsi souhlasil. Ovšem pod podmínkou, že věštit si necháme každý zvlášť.
Stará žena vykládající karty sídlila v zapadákově zvaném Kocléřov nebo Huntířov, tam někde to bylo. Celá legrace stála 20 Kčs a hned po zaplacení jsem děkoval Bohu, že žárlivá přítelkyně zůstala za dveřma. Babička se totiž hned zeptala, jestli mám takové vdané kamarádky snad dvě – vidí to prý v kartách. No, stydlivě jsem přisvědčil a pak žasnul a potvrzoval i všechno ostatní. Vlastně jsem zapřel jen tu plánovanou emigraci.
Dobračka přerovnávala podivné a opotřebované karty, listovala v takovém umolousaném sešitu a z jejího vyprávění se mi pomalu dělalo mdlo. Trefila totiž naprosto všechno: ty 2 kamarádky, také že jsem rozvedený a jak dlouho, uhádla i syna a v jeho stáří se spletla o měsíc. Můj ztroskotaný následný poměr komentovala, že neměl budoucnost a že se jednalo o velmi zvláštní ženu, což byla svatá pravda. Věděla s naprostou jistotou o mojí nedávné autonehodě i že se mi nic nestalo. Řekla ještě, že se mi v žádném dopr. prostředku jako auto, loď, vlak, letadlo ... atp. nikdy nic nestane.
Jako študák jsem kdysi úplnou náhodou vystoupil z autobusu a do místa kde jsem seděl narazila tramvaj.
Na motocyklu jsem havaroval 2x, podruhe si zlomil klíční kost. Kvůli svojí nedbalosti jsem se málem otrávil výfuk. plyny auta – zachránil mě kolemjdoucí. Ve svojí Š-105 jsem usnul a v levotočivé zatáčce jel rovně. V kabině jsem měl 3 dých. přístroje k potápění a v jejich lahvích byl vzduch stlačený na 200 atp. Za pár let nato jsem zázrakem a bez zranění vyvázl z daleko horší bouračky.
Stařenka se tehdy vícekrát ptala na tu mojí emigraci, kterou mi ale vřele doporučila. Předvídala úspěch ceké akce a když to prý neudělám nyní, čeká mě nebezpečí a do ciziny budu moci odejít až za velmi dlouho nebo vůbec. Báchorce o nějakém mojem přestěhování se na Slovensko za prací (jak jsem vyblekotal) stejně nevěřila. Karty prý nelžou.
V době, kdy se mi podařil přechod ke krutým kapitalistům, si pro mne na ubytovnu prý přišli soudruzi a věděli opravdu hodně. Jak jsem se pak dodatečně dozvěděl, na VB mě -- jako i jiné své ‚zákazníky‘ -- udal šmelinář kšeftující s valutama. Nevím, jak bych ostrým hochům vysvětloval určité podivnosti jako náhlý prodej svojeho auta (sestřenici a přes Autobazar, auto tedy nemohlo být zabaveno), jako i zbavení se ostatních věcí včetně potápěčské výstroje.
To byl tedy můj příběh, ze kterého je mi dodnes tak nějak divně.
Ano, usnul jsem, ztratil silnici a svoje auto rozflákal o dva stromy. Náraz mě katapultoval ven a já se probral asi 10 m od zcela zničeného vozu. Az na roztrženou parádní košili a kalhoty umazané od hlíny se mi vůbec nic nestalo.
O nehodě jsem pak přemýšlel a uvědomil si vlastně moje opětovné setkání s jakýmsi tajemnem. Začnu ale od začátku, o pár let dřív, a sice v době, kdy jsem se právě připravoval nadobro opustit komunistické ČSSR a jeho socialistické jistoty.
Byl jsem tehdy již skoro dva roky úspěšně rozvedený, následný vztah mi ztroskotal a já se odstěhoval na ubytovnu. Stále častěji jsem si uvědomoval tu nenormálnost života pod vedením komunistů a nakonec i v duchu musel dát za pravdu kolegovi z kapely, který se podivoval, proč neodejdu za hranice. V socialistickém ‚ráji‘ mě vlastně již vůbec nic nedrželo, krom toho jsem chtěl odejít i dávno předtím.
Moje kamarádka Helenka (bohužel byla vdaná a o mojích úmyslech neměla sebemenší tušení) mi jednoho dne navrhla naši společnou návštěvu u kartářky. Zamilovaní to prý dělají – však znáte ženy – a tak jsem i přes svoji značnou skepsi souhlasil. Ovšem pod podmínkou, že věštit si necháme každý zvlášť.
Stará žena vykládající karty sídlila v zapadákově zvaném Kocléřov nebo Huntířov, tam někde to bylo. Celá legrace stála 20 Kčs a hned po zaplacení jsem děkoval Bohu, že žárlivá přítelkyně zůstala za dveřma. Babička se totiž hned zeptala, jestli mám takové vdané kamarádky snad dvě – vidí to prý v kartách. No, stydlivě jsem přisvědčil a pak žasnul a potvrzoval i všechno ostatní. Vlastně jsem zapřel jen tu plánovanou emigraci.
Dobračka přerovnávala podivné a opotřebované karty, listovala v takovém umolousaném sešitu a z jejího vyprávění se mi pomalu dělalo mdlo. Trefila totiž naprosto všechno: ty 2 kamarádky, také že jsem rozvedený a jak dlouho, uhádla i syna a v jeho stáří se spletla o měsíc. Můj ztroskotaný následný poměr komentovala, že neměl budoucnost a že se jednalo o velmi zvláštní ženu, což byla svatá pravda. Věděla s naprostou jistotou o mojí nedávné autonehodě i že se mi nic nestalo. Řekla ještě, že se mi v žádném dopr. prostředku jako auto, loď, vlak, letadlo ... atp. nikdy nic nestane.
Jako študák jsem kdysi úplnou náhodou vystoupil z autobusu a do místa kde jsem seděl narazila tramvaj.
Na motocyklu jsem havaroval 2x, podruhe si zlomil klíční kost. Kvůli svojí nedbalosti jsem se málem otrávil výfuk. plyny auta – zachránil mě kolemjdoucí. Ve svojí Š-105 jsem usnul a v levotočivé zatáčce jel rovně. V kabině jsem měl 3 dých. přístroje k potápění a v jejich lahvích byl vzduch stlačený na 200 atp. Za pár let nato jsem zázrakem a bez zranění vyvázl z daleko horší bouračky.Stařenka se tehdy vícekrát ptala na tu mojí emigraci, kterou mi ale vřele doporučila. Předvídala úspěch ceké akce a když to prý neudělám nyní, čeká mě nebezpečí a do ciziny budu moci odejít až za velmi dlouho nebo vůbec. Báchorce o nějakém mojem přestěhování se na Slovensko za prací (jak jsem vyblekotal) stejně nevěřila. Karty prý nelžou.
V době, kdy se mi podařil přechod ke krutým kapitalistům, si pro mne na ubytovnu prý přišli soudruzi a věděli opravdu hodně. Jak jsem se pak dodatečně dozvěděl, na VB mě -- jako i jiné své ‚zákazníky‘ -- udal šmelinář kšeftující s valutama. Nevím, jak bych ostrým hochům vysvětloval určité podivnosti jako náhlý prodej svojeho auta (sestřenici a přes Autobazar, auto tedy nemohlo být zabaveno), jako i zbavení se ostatních věcí včetně potápěčské výstroje.
To byl tedy můj příběh, ze kterého je mi dodnes tak nějak divně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)