O weekendu jsem se blíže zabýval právní normou o "tunnelování". Zatím dříve jsem se v této věci na stranu Marka Bendy spíše přikláněl, nyní jsem na jeho straně zcela jistě.
Všichni právní odborníci se shodli, že Teryngelův paragraf není nutný a že ho nikde v EU-15 nemají. Jak ho hájil jeho autor? "Zatímco paragraf o porušování povinnosti při správě cizího majetku je postaven na škodách. Škodu přitom podle Teryngla není dost dobře možné ve všech případech vyčíslit." Něco tak chabého si lze jen stěží představit. Majetkový delikt bez škody, to je unicum.
Lze uzavřít, že Josef Zieleniec nebyl považován za šedou eminenci pro nic za nic. 6 let intensivní práce doc. Šámala dnes zřejmě sociální demokracie hodí do koše. Jen proto, že Zieleniec dobře ví, co a kdy má říci. Paroubek, který rozumí jen málo čemu a ze všeho nejméně právu, nechce na sobě nechat obvinění, že kryje tunneláře. Zmarnění několika let práce mnoha lidí mu nevadí. Populismus nejhrubšího zrna.
Je zamítnutí vážně taková škoda?
OdpovědětVymazatObecná část byla napsaná dobře, ale řada nedostatků, a poměrně zásadních (přetrvávající důraz na materiální pojetí trestného činu, zachování trestnosti řady nanejvýš pochybných verbálních deliktů, včetně pomluvy a schvalování...), plus nesmyslné zpřísňování represe u násilných trestných činů, to jsou důvody, proč zákoník neoplakávám.
Zneužívání informací v obchodním styku nepostihuje jen "tunelování", ale také - a primárně - tzv. insider trading. Vzhledem k charakteru a inherentní volatilitě peněžních, kapitálových a zbožových trhů je prakticky nemožné exaktně prokázat kausální nexus mezi jednáním podvodného makléře a škodou vzniklou klientovi.
Z toho důvodu je správné, že postačuje úmysl obohatit se - k obohacení sice dochází na úkor klienta, ale kausální vztahy jsou tam tak složité, že není v lidských, natož policejních silách tuto skutečnost pachateli dokázat. Nezdá se mi, že by tento druh trestné činnosti bylo možno subsumovat pod jinou skutkovou podstatu, a insider trading, pokud vím, je trestný všude v civilisovaném světě.
Názor, že insider trading je společensky přínosný, zastávají, obávám se, pouze "ultraliberálové" typu Václava Klause.
OdpovědětVymazatPodle českých zákonů nelze žádnou jinou skutkovou podstatu použít, protože tam se vyžaduje prokázání škody (typicky: porušování poviností při správě cizího majetku podle § 255 TZ). Jak prokážete, že výkyv v ceně akcií byl způsoben právě insider trading transakcí a ne souhrou jiných nahodilých faktorů?
Odpovědi:
OdpovědětVymazatŠámal to napsal čistě formálně. Materiální pojetí mu vnutili poslanci. Co s nimi naděláte?
Stejně tak verbální delikty. Ty nikdo nikdy nezruší.
Zpřísňování represe u násilných trestných činů podporuji.
"Vzhledem k charakteru a inherentní volatilitě peněžních, kapitálových a zbožových trhů je prakticky nemožné exaktně prokázat kausální nexus mezi jednáním podvodného makléře a škodou vzniklou klientovi." Pak takový čin nemá být stíhán.
"Nezdá se mi, že by tento druh trestné činnosti bylo možno subsumovat pod jinou skutkovou podstatu, a insider trading, pokud vím, je trestný všude v civilisovaném světě." A co nevěrná správa?
Teď jsem si dočetl i TL. Napsal to dříve než já, takže mu musím dát kredit.
OdpovědětVymazatPak takový čin nemá být stíhán.
OdpovědětVymazatMá, protože škodu samozřejmě způsobil, jen ji nelze procesně přesvědčivým způsobem prokázat.
Příklad: jako člen představenstva akciové společnosti se dozvím o neúspěchu jednání o fúsi. Ihned prodám své akcie, protože s pravděpodobností hraničící s jistotou mohu předpokládat pokles ceny po zveřejnění příslušné zprávy.
Využitím neveřejných informací ve svůj prospěch jsem způsobil škodu jak kupujícímu, tak společnosti (byť té pouze dočasně).
Český soud mě ovšem obvinění podle § 255 TZ zprostí, protože nedovodí příčinnou souvislost mezi mým jednáním a vznikem škody.
Výše škody je zcela zřejmá: rozdíl ceny akcií, za niž ji nehodný člen představenstva prodal, a ceny akcií po zveřejnění oné zprávy.
OdpovědětVymazatPoškození jsou nabyvatelé, kteří akcie koupili zbytečně draho. Kausální nexus je zjevný.
Cena akcií fluktuuje, a to v důsledku řady dalších vlivů. Naprosto nelze isolovat vliv tohoto jednoho konkrétního prodeje.
OdpovědětVymazatTak v tom se neshodneme.
OdpovědětVymazatGrau, teurer Freund, ist alle Theorie und grün des Lebens goldner Baum...
OdpovědětVymazatVáš argument není správný. Kdyby cenotvornou informaci měli všichni účastníci trhu, k poklesu by došlo rovněž, jen o den dřív. Takže kde máte jakou škodu?