Čeští národovci

Přes všechny výhrady k ODS je to spíše neokonservativní než nacionalistická strana. V ČR nemáme vlastní FIDESZ. Nicméně po rozpadu Národní strany je možné, že se český FIDESZ vytvoří: "Možná nám vznikne jakési mohutné vlastenecké skupení, sdružující k jádru Národní strany navíc ještě nacionálně kapitalistické křídlo ODS (pp. Fajmona, Zahradila ad. s hradním pánem někde v pozadí), národně podnikatelskou stranu pana Macha (zapomněl jsem, jak se jmenuje), Suverenitu paní Bobošíkové atd." Místo na trhu rozhodně je.

Přínosnost diskussí

Na LW píše hodně těch, kteří si myslí, že diskusse zde nejsou pouhým tlacháním. Tento jejich názor teď dostal další ránu.

Francouzský román je intellektuální (pro srovnání: U nás takto psal již před exilem Kundera). Kromě příběhu je tam spousta intellektuálních odboček, aby člověk nepřemýšlel jen nad postavami, ale také nad abstraktnějšími záležitostmi.

Když jsem si přečetl Houellebecqův román Platforma, tak mne zaujalo mnoho věcí. Protože jsme nedávno diskutovali o sv. Trojici, tak jsem ocitoval kus řeči jedné vedlejší postavy. Výsledek? Byl jsem označen za gaye a Houellebecq za neinformovaného a nevědomého tupce. Opravdu diskusse, jen co je pravda.

Výpisky z četby IX

"Všimněte si, že katolictví, vytříbené náboženství, kterého si vážím, se od monoteismu, který mu ukládala původní doktrína, rychle vzdálilo, protože vědělo, co vyhovuje lidské přirozenosti. Dogmatem o svaté Trojici, kultem panny Marie a svatých, uznáním moci pekelných sil a obdivuhodným vynálezem andělů se postupně vytvořil autentický polyteismus; jedině tak mohl zemi pokrýt nekonečným množství[m] uměleckých skvostů."

—Michel Houellebecq: Platforma, p. 202

Krvežíznivost

Yamato-san zveřejnil kommentář k pozoruhodnému textu Věry Tydlitátové v rubrice Toulání na svobodě (sic!). Doporučuji si přečíst i výživnou diskussi.

Právně není k rozboru Yamato-sana nic co dodat, ale zajímavější je celá věc sociologicky. Někteří lidé mají neuvěřitelnou potřebu nenávisti (rasisté, kommunisté, neonacisté apod.) Naplnit potřebu saturovat ji na objektech, které establishment chrání, je nejen nebezpečné, ale též morálně neuspokojující. Mnohem lepší je svou nenávist přesměrovat na obětní beránky vybrané establishmentem, zde neonacisty. Tam už svým představám můžete dát volný průchod: "Viníci by unikli své odpovědnosti rychlou a humánní smrtí" (zde je přání zatím jen naznačeno), "V tomto případě by bylo jen spravedlivé, aby exekutoři vzali také majetky všech příbuzných a sexuálních partnerek žhářů, všech kteří sdílejí jejich nacistickou ideologii" (zde autorka nevědomky prozrazuje i svou frustraci), "Je logické, že by za … schvalování zločinu měli nést také odpovědnost", "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích" (= galeje), "aby byl jejich dluh splácen rychle a znatelně" (chabý pokus o zástěrku skutečného přání).

Závěr je symptomatický: "Vím, že mnohé z toho, co zde píši, neprojde, právo není totéž co spravedlnost a trest pro žháře bude mírný." Ve skutečnosti tresty (pro budoucí případy) schvaluje Parlament. Chce Tydlitátová, aby Parlament po vzoru NSDAP a KSČ zavedl drakonické tresty jako byl trest smrti za poslouchání zahraničního rozhlasu, nebo žalář za nelegální překročení státní hranice? Nebo jí plně postačí fantasijní kompensace její frustrace?

Pokrytec hrdinou?

Vždy mne překvapí, kam až někteří lidé jsou ve své nenávisti k Západu schopni zajít. Tak anonym na Blistech (nejspíše Čulík) a Alkibiades na Lucerně wikipedie s nadšením citují Petera Goldsmithe. Z generálního prokurátora je "nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády" (byl Rychetský nejvýznamnější právní odborník" Čalfovy vlády?), jeho pokrytectví: "Posléze zveřejnil opatrně zformulované, nenadšené prohlášení, které invazi podpořilo," se přechází mlčením.

"Během této krize Goldsmith zhubl o osmnáct kilogramů." Chudáček. Úplně je mi toho pokrytce a cizoložníka líto. Lze tedy uzavřít, že válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva nebyla, i když si to jeden bývalý ministr najednou myslí, ačkoliv před tím tvrdil opak.

Válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva

Jak možná již mnozí čtenáři Lucerny wikipedie vědí, nedávno "vyšlo najevo, že britský generální prokurátor Lord Goldsmith, nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády, varoval Blaira, že svržení Saddáma Husajna by bylo porušením mezinárodního práva". To uvádí Britské listy ve svém článku převzatém z britského deníku The Independent.

To je dobré si připomenout i z toho důvodu, že zde administrátor LW, Guy Peters, nesčetněkrát urputně tvrdil o opaku: 1, 2, 3 i 4. Celé vyšetřování pochopitelně ještě neskončilo, takže se brzy jistě dočkáme dalších podrobností o porušování mezinárodního práva renegáty Georgem W. Bushem a jeho věrným přítelem, Tony Blairem.

Unitáři o sv. Trojici

Doporučuji si prostudovat zajímavou knihnu Andrewse Nortona.

Polský Prométheus 1831

Autorem je Horace Vernet (1789–1863), francouzský akademik.

Vladimir, prvomučedník kommunistického jařma v Rusku

Byl umučen 7. února 1918 v Kijevě.

Nekvašený chléb

Ve svém předchozím příspěvku jsem ukázal, jak fótiovská sekta vznikla. Nyní nám zbývá ukázat, jak po 180 letech uspěla.

Je třeba odlišovat věrouku (dogmata) od pouhé liturgie. Zatímco věrouka nám říká, co je pravda, liturgie je symbolická a nemá pravdivostní hodnotu. Proto je spor o filioque zásadní. Jak je to s nekvašeným chlebem?

Vodník naprosto překvapivě píše: "Jinak to, že tak rajtujete na nekvašených chlebech (které nejsou to nejdůležitější, byť mnohem závažnější než se to jeví Vám)…" To by bylo pochopitelné pro nějakého kalvinistu s jeho symbolickou remanencí, zatímco u pravoslavného/katholíka/lutherána s jejich transsubstanciací to logiku nemá (V úzkém slova smyslu nejde v pravoslaví nebo lutheránství o transubstanciaci, protože se nemění podstata; Bůh pouze přistupuje k původní podstatě – konsubstanciace).

Jaké jsou možné věroučné posice?

1. Kristovo Tělo je pouze v nekvašeném chlebu.
2. Kristovo Tělo je pouze v kvašeném chlebu.
3. Kristovo Tělo je v nekvašeném chlebu i v kvašeném chlebu.

Pravdivá je pouze jedna z těchto tří možností (4., že Kristovo Tělo není nikde, neuvažuji). Pokud je pravdivá 2., tak smířlivost s 3. je smířlivost s heresí.

Východní pravoslavné společenství a římští katholíci (na rozdíl od řeckých katholíků) uživají stejně jako židé nekvašeného chleba na základě 1K 5, 8: "Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy," nicméně uznávají i přípustnost kvašeného chleba. Katholíci dokonce opustili svou gothickou praxi malých, v ústech rozpustných, hostií ve prospěch lámaného chleba.

Co pravoslavní? Zatímco věroučný spor o filioque nikoho nezajímal, kvašený chleba byla pro pravoslavné kruciální otázka. Kvašený chleba byl jeden ze znaků, kterým se odlišovali od židů. Chléb bez kvašení není živý. Neživý chléb je Kristus bez duše, katholíci jsou tedy apollinarští heretici. Konstantin, kalvinisticky fanatický stoupenec Michaela Caerularia, dokonce v roce 1053 hodil z jeho pohledu neplatně vysvěcenou hostii na zem.

Nicméně officiální pravoslavná posice je 3., tj. oba druhy chleba jsou možné.

Updated.

Křesťanství pro Alexe Juchelku

Kopretina: "...pravý křesťan musí podporovat Israel a židovský národ. Všechno co milujeme je židovské: Písmo, patriarchové, proroci, Ježíš, panna Marie, apoštolové."

Že by se ta namyšlená a elitistická orthodoxie vůči názorům evangelické křesťanky Kopretiny měla vymezovat? Neměla by je obejmout v uslintané ekumenické "jednotě lásky"? A pravda? "Co je pravda?" (Jn 18:38)

Poučení pro Kapitána

Kapitán soustavně označuje professionální vojáky jako žoldáky, jako kdyby v době, kdy byl žoldákem ČSLA, nedostával žádný žold. Tak se podívejme na mezinárodní právo, kterým se rusofilové tak ohánějí. Mezinárodní úmluva proti náboru, používání, financování a cvičení žoldnéřů z roku 1989 je definuje takto:

1. A mercenary is any person who:

(a) Is specially recruited locally or abroad in order to fight in an armed conflict;

(b) Is motivated to take part in the hostilities essentially by the desire for private gain and, in fact, is promised, by or on behalf of a party to the conflict, material compensation substantially in excess of that promised or paid to combatants of similar rank and functions in the armed forces of that party;

(c) Is neither a national of a party to the conflict nor a resident of territory controlled by a party to the conflict;

(d) Is not a member of the armed forces of a party to the conflict; and

(e) Has not been sent by a State which is not a party to the conflict on official duty as a member of its armed forces.

2. A mercenary is also any person who, in any other situation:

(a) Is specially recruited locally or abroad for the purpose of participating in a concerted act of violence aimed at:

(i) Overthrowing a Government or otherwise undermining the constitutional order of a State; or

(ii) Undermining the territorial integrity of a State;

(b) Is motivated to take part therein essentially by the desire for significant private gain and is prompted by the promise or payment of material compensation;

(c) Is neither a national nor a resident of the State against which such an act is directed;

(d) Has not been sent by a State on official duty; and

(e) Is not a member of the armed forces of the State on whose territory the act is undertaken.

Vtipný kommentář

Jak to chodí v ODS a TOP 09.

Kosovský ministr zahraničí vyhrožuje "krvavou válkou"

Zdroj: Serbianna

Tady se najmě ukazuje, jaký má současná vláda kosovského území smysl a úctu k mezinárodnímu právu. Zatímco nezávislost Kosova byla vyhlášena mírně řečeno právně dost problematickou cestou (z pohledu kosovských představitelů však byla právní, protože pro-kosovská), ve chvíli, kdy mezinárodní instituce vede pouhé slyšení ve věci kos. nezávislosti, vyhrožuje se násilím (ze subjektivního pohledu představitelů Kosova by případný výrok, že nezávislost je nelegální, byl považován za protiprávní).

Sociologie Velkého schismatu

Vodníkovy pokusy (1, 2 a 3) vyložit své theologické stanovisko mne přiměly, abych se na věci podíval tak, jak mne to vždy nejvíce zajímalo, tj. nikoliv ideologicky, ale historicky, na reálné jevy.

Kolem roku 850 bylo vše ideální. V roce 843 Byzanc konečně překonala svou dlouhodobou heresi obrazoborectví (naposledy pod vedením cařihradského patriarchy Jana VII.) a patriarchou byl všemi uznávaný sv. Ιγνάτιος. Mezi Východem a Západem panovala harmonie. Nicméně s věcmi zamíchala politika, neboť v caesaropapistické Byzanci mohl císař poměrně silně zasahovat do církevních záležitostí. Sv. Ignác byl morálně zcela ridigní. Neměl slova kompromisu pro bývalé obrazoborce, ani pro veselé okolí 17letého císaře Michaela III. Opilce. Během mocenské čistky byl Ignác zbaven stolce a nahrazen všehoschopným dosud laikem Fótiem. Ignác se odvolal k papeži, protože tehdy ještě cařihradští patriarchové papežský primát normálně uznávali.

Konflikt byl zahájen. Papežem odsouzený Fotios si našel zástupný problém – filioque – a finální fase rozchodu Východu a Západu začala. Měla však několik peripetií. Tou hlavní byl VIII. ekumenický koncil (IV. cařihradský), který Vodník, vedle ostatních ekumenických koncilů, považuje za jediný zdroj dogmat. Podle katholíků se konal od 5. 10. 869 do 28. 2. 870. Podle pravoslavných jím byl až ten v letech 879–880. Tak který je pravý?

V prosinci 886 byl Fotios definitivně vyhnán. Nicméně jeho antilatinská strana nezanikla a nakonec v roce 1054 zvítězila.

Updated.

Lesk a bída diskussí

Mé rozhodnutí vyhodit diskusse z titulní strany vyvolalo hodně hluku a lomozu zde i jinde. Zdá se, že nebyl pochopen jeho důvod a to, co mi na těch nekonečných disputacích vlastně vadí. Tak si to ukažme na dvou nyní právě probíhajících diskussích: o ethnicitě a o náboženství.

1. V diskussi se neposlouchá, co ten druhý chce vlastně říci.
Tvrdím, že ethnicita není objektivní, ale subjektivní. Gogo se s tím nesmíří a neustále mi vnucuje objektivní pojetí národnosti.

2. V diskussi se tomu druhému podsouvá, co vůbec neřekl.
Tvrdím, že ethnicita je subjektivní, ale netvrdím, že je svévolná. Gogo se mi přesto pořád snaží vnutit tu, že se mám prohlásit za Maďara, jinde za Křováka. Přitom nemusel chodit tak daleko. Nikdy jsem nebyl v cizině déle než měsíc, takže je vyloučeno, abych se cítil něčím jiným než Čechem. Gogo totiž jako správný technokrat zapomíná na jeden klíčový morální pojem: svědomí. Náboženství redukuje na pámbíčkaření a uniká mu náboženská morálka – hlavní přínos náboženství. Přitom by stačilo, aby si otevřel obyčejný katholický katechism, konkrétně bod 1776 sq.

3. V diskussích se tvrdí neuvěřitelné absurdity.
Alkibiades: "v prvé řadě jste příslušníkem toho národa, do kterého se narodíte". Zatímco u charakteru či IQ hraje biologická složka úlohu (neví se jakou), postupné získávání ethnicity je čistá akulturace, kde biologie hraje doslova nullovou roli. Pokud se Čechovi a Češce narodí dítě, které je jim odebráno a od malička vychováváno v Německu, nevyroste z něj Čech, nýbrž čistý Němec. Pokud se Vietnamci a Vietnamce narodí potomek, který neumí jinak než česky, má jen české kamarády a cítí se být Čechem, tak je to Čech, i kdyby se všichni rasisté postavili třeba na hlavu. Neexistuje totiž žádný objektivní příznak ethnicity, není s čím srovnávat. Cf. § 6 Benešova dekretu č. 5/1945 Sb. z. a n. II: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti."

4. Hlavní diskussní methodou je úpornost tvrzení.
Jan: "Opakuji, psaní s malým ž je bezpříznakové (nikoli tedy jen když jde o náboženství)" a basta. A znovu: "Nespoléhejte se příliš na své středoškolské znalosti, např. pravidlo o psaní označení příslušníků různých náboženství vám češtinář říkal pouze z didaktických důvodů."

5. Pochybné argumenty, ignorování reality
Gogo přináší vtip jako argument, přitom by měl vědět, že děd největšího ruského básníka, Puškina, byl stejný černoch jako Obama.

6. Diskusse nepřinášejí nic nového.
Názory těch 5–10 pravidelných diskutujích už znám jako své boty. Dopředu vím, jak asi budou reagovat. K čemu číst pořád to samé?

7. Osobní důvody
Vodník je charakterově jeden z nejlepších lidí, co znám, ačkoliv jeho názory jsou místy dosti absurdní. Tvrdí, že monotheism je původní a polytheism následný, ačkoliv religionistika na příkladě judaismu jasně ukázala, že je to naopak. Rovněž kathenotheism hinduismu ukazuje cestu od původního polytheismu k dnešnímu monotheismu. Stejně absurdně tvrdí, že katholíci odpadli od pravoslavných, ačkoliv to bylo přesně naopak. Ale má nějaký smysl o tom polemisovat, když 99 % čtenářů LW neví ani, kdo to byl Michael Caerularius? Dávám přednost dobrým osobním vztahům před hádkami.

Na druhou stranu, poté, co tady přestal otravovat Pepek, tak sem chodí trollovat JK a Zpravodajec dokonce vyhrožovat udáním. Podobné sračky sem nepatří. Nicméně, kdybych je smazal, to bych od "postižených" slyšel řečí. Tak je jen odklidím z očí většiny čtenářů.

Uzavřu slovy Andy: "Flame wars mne nezajímají", reklamu jim dělat nehodlám.

Jsou České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt?

Radim Jančura prohlásil: "A jejich mluvčí pan Martínek (hejtman Pardubického kraje Radko Martínek - pozn. LN) tvrdí takové základní právnické nesmysly, že České dráhy jsou veřejnoprávní subjekt, přitom jsou soukromoprávní - jako my."

České dráhy, a. s. jsou zřízeny zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 100% vlastníkem všech akcií je stát. Na základě těchto 2 znaků lze dovodit, že ČD jsou veřejnoprávní subjekt.

První americký špión

Byl to Nathan Hale, pověšený Brity, když mu bylo 21 let.

Omezení svobody projevu v Polsku

Čulíkův výtah z Timesů: "Taková srovnání [nacismu a kommunismu] hodně vadí historikům v sousedním Německu, protože bagatelizují intenzitu nacistického holocaustu proti židům." (V Timesech se píše "proti Židům", ale Čulíkovy znalosti češtiny nesahají tak daleko, aby byl schopen rozlišit mezi náboženstvím a národností.)

Marmarošský process

Guy Peters nezřídka poukazuje na Villágos jako na důkaz rozpínavého ruského imperialismu. Tento článek z r.1934 referuje o málo známém zásahu pokrokových okcidentálních uherských úřadů proti záludným stepním bestiím v hávu pravoslavných Karpatorusů z doby před 1. světovou válkou.