Vždy mne překvapí, kam až někteří lidé jsou ve své nenávisti k Západu schopni zajít. Tak anonym na Blistech (nejspíše Čulík) a Alkibiades na Lucerně wikipedie s nadšením citují Petera Goldsmithe. Z generálního prokurátora je "nejvýznamnější právní odborník Blairovy vlády" (byl Rychetský nejvýznamnější právní odborník" Čalfovy vlády?), jeho pokrytectví: "Posléze zveřejnil opatrně zformulované, nenadšené prohlášení, které invazi podpořilo," se přechází mlčením.
"Během této krize Goldsmith zhubl o osmnáct kilogramů." Chudáček. Úplně je mi toho pokrytce a cizoložníka líto. Lze tedy uzavřít, že válka v Iráku byla porušením mezinárodního práva nebyla, i když si to jeden bývalý ministr najednou myslí, ačkoliv před tím tvrdil opak.
"He or she is also the chief legal advisor of the Crown and its government, and his primary role is to advise the government on any legal repercussions of their actions, either orally at meetings or in writing. As well as the government as a whole, he also advises individual departments."
OdpovědětVymazat(Wikipedie)
Ano, přesně tak, byl to nejvýznamější právní odborník Blairovy vlády, dokonce měl možnost zasedat přímo s Blairovým kabinetem.
No, a "nejvýznamější právní odborník" Bushovy vlády, Jay Bybee, zase prosazoval mučení.
OdpovědětVymazatNevšiml jsem si, že by někdo z Goldsmithe dělal hrdinu. On i Bybee jsou samozřejmě parchanti a zločinci, byť Goldsmith se od toho tehdy vlažně distancoval a teprve dnes se to odváží říkat pěkně nahlas.
OdpovědětVymazatJestli "nejvýznamnější právní odborník" není výrazem obdivu, tak nevím, co ještě.
OdpovědětVymazatPodle mne si Goldsmith dělá alibi na obě strany. Jeho důvěryhodnost je tedy nullová.
Jestli "nejvýznamnější právní odborník" není výrazem obdivu, tak nevím, co ještě.
OdpovědětVymazatRozhodně ne! Možná professního, ale nikoli lidského, nejvýznačnější právník není eo ipso hrdinou!
'Jestli "nejvýznamnější právní odborník" není výrazem obdivu, tak nevím, co ještě.'
OdpovědětVymazatNepochybně jste si všiml, že "nejvýznamnější" zde nemá funkci subjektivního ocenění, ale vyznačuje důležitost Goldsmithovy funkce. Pro Vás je nicméně typické, že se oddáváte nejrůznějším "hairsplitting struggles" ve stylistice či terminologii namísto toho, abyste se konečně zabýval tím důležitým: že se právní odborníci ze všech koutů světa schodují na tom, že válka v Iráku byla nelegální invazí. To vše je podpořené narůstajícími důkazy, že ji Bush a "cool" Tony plánovali více než rok dopředu. Vy jste nebyl schopen předložit jedinou právní analýzu, která by dokazovala opak. Jediné co zde předkládáte, řečeno Vaší terminologií, jsou "úporná tvrzení".
Nepochybně jste si všiml, že "nejvýznamnější" zde nemá funkci subjektivního ocenění, ale vyznačuje důležitost Goldsmithovy funkce.
OdpovědětVymazatNe. Byť generální prokurátor má v britské vládě významnou roli, "nejvýznamnější" zůstává subjektivním hodnocením. Lord kancléř snad není nic?
abyste se konečně zabýval tím důležitým: že se právní odborníci ze všech koutů světa schodují na tom, že válka v Iráku byla nelegální invazí.
To je mýthus. Mám citovat tuny právních odborníků např. z USA, kteří si myslí pravý opak? Už se prosím smiřte s tím, že toto je hodnotová otázka, kterou nelze vyřešit exaktně. Někdo zastává kommunistickou thesi nezasahování do vnitřních záležitostí, jiný dává přednost kalvinistickému boji proti zlu.
Vy jste nebyl schopen předložit jedinou právní analýzu, která by dokazovala opak. Jediné co zde předkládáte, řečeno Vaší terminologií, jsou "úporná tvrzení".
A k čemu Vám to bude? Stejně se přesvědčit nenecháte. Ale prosím. Přečtěte preambuli. Soudce Lynch prohlásil, že je to věcí politiky, nikoliv práva (PDF) A další.
Chtěl bych však předem upozornit na to, že právo je diskursivní (je založeno na přesvědčivosti argumentů), nikoliv exaktní. To je důvod, proč počítače nikdy nemohou nahradit soudce a proč práci soudce nelze algorithmisovat. Vždy v posledku záleží na hodnotách, které soudce zastává.
"Už se prosím smiřte s tím, že toto je hodnotová otázka, kterou nelze vyřešit exaktně. (...) Chtěl bych však předem upozornit na to, že právo je diskursivní (je založeno na přesvědčivosti argumentů), nikoliv exaktní."
OdpovědětVymazatVáš subjektivismus a relativismus nesdílím, je to naprosto sebedestruktivní postoj: pokud je vše jen věcí diskursu (včetně hodnot), tak neexistuje důvod, abychom se tady o něco přetahovali. Nicméně Vy i já i ostatní diskutující své argumenty nevnímáme jen "jako své názory", o kterých se sice můžeme bavit, ale na konci dne je to stejně jedno, protože "je to jen náš názor", nebo, v Nietzscheovsko-Foucaultovském pojetí, protože to je jen věcí "materiální převahy argumentů". Každý předpokládáme, že naše argumenty mají co říci i ostatním, tj. že je v nich určitá míra universality, a to už jen tím, že "ztrácíme čas" v diskusi s ostatními.
Autoři Charty OSN si dané hodnoty nevycucali jen tak z prstu, ani nesepsali soubor "null identifiers", kterým můžete připsat takovou hodnotu, jaká se Vám zlíbí. Každý student prvního ročníku mezinárodních vztahů ví, že mají širší historii, a že jsou jsou založeny na principech kolektivní obrany (RB) a státní suverenity, která může být porušena jen rozhodnutím RB. Mám pochybnosti o Vašem historickém vzdělání, jestliže o vestfálských principech tvrdíte, že jsou "kommunistickou tezí".
Implementace argumentů "right to protect" je věcí 90. let a je s původní Chartou OSN naprosto nekonzistentní. Pokud jste zastáncem R2P, musíte požadovat sepsání Charty nové, tu původní si dle libovůle interpretovat nemůžete.
Souhlasím s tím, že soudnictví není exaktní disciplínou a v určitých bodech je potřeba v nést do právního sporu rozhodnutí, které se z právního textu nikdy vyčíst nedá (Carl Schmitt, jmenovitě např. ústavní spory mezi pravomocemi dvou federativních úrovní, které jsou velmi dobrým příkladem častých nejasností).
To nicméně neznamená, že je právní text "up for grabs", a že jej každý může znásilnit jak je libo: naopak to znamená, že krom víceméně zřejmých principů je v jistých částech textu jistá míra ambiguity přítomna již v době jeho sepsání.
Jinak děkuji za odkazy, věřte, že až bude více času, tak si je velmi rád přečtu.
Váš první odstavec je výborný, škoda, že to tady zapadne uprostřed tlachání.
OdpovědětVymazatAutory Charty OSN byly vítězné mocnosti, které si chtěly své mocenské postavení zachovat natrvalo. Proto stálým členem RB není ani Německo, ani Čína, ani Indie, ani Brasílie.
státní suverenity, která může být porušena jen rozhodnutím RB.
Nesmysl. Nutná obrana je dokonce zakotvena i v Chartě.
Mám pochybnosti o Vašem historickém vzdělání, jestliže o vestfálských principech tvrdíte, že jsou "kommunistickou tezí".
Jasně jsem Vám vysvětlil, že si pletete souverainitu a doktrínu nevměšování. Přečtěte si tu diskussi ještě jednou.
musíte požadovat sepsání Charty nové, tu původní si dle libovůle interpretovat nemůžete.
Charta není dogma a psané právo nemá absolutní přednost.
Mezinárodní právo je právem jen opravdu v širokém pojetí práva.
"Váš první odstavec je výborný, škoda, že to tady zapadne uprostřed tlachání."
OdpovědětVymazatArgument to není můj, ale Heideggerův, já jsem se jej zde snažil jen více či méně úspěšně reprodukovat. Kdybyste měl zájem, mám knihu v pdf, která je skvělým a velmi srozumitelným úvodem do Sein und Zeit (přesto by se měla číst společně se SZ), mohu Vám ji poslat na email.
"Autory Charty OSN byly vítězné mocnosti, které si chtěly své mocenské postavení zachovat natrvalo."
Ano, taky je na OSN co kritizovat. Jsem nicméně zastánce "realistického" postoje v mezinárodních vztazích a Charta OSN tyto principy do jisté míry obsahuje. Není mi po vůli princip kolektivní bezpečnosti RB, ale je pořád lepší, než doktrína R2P, která dává neomezené právo státům, které na to mají potřebnou kapacitu (tedy supermocnostem), zasahovat do domácích záležitostí státům menším, a to pod argumentem "morální superiority".
"Nesmysl. Nutná obrana je dokonce zakotvena i v Chartě."
Ano, nutná obrana po napadení, ne "nutná obrana" zahájením vojenského útoku. "Preemptive strike" je nelegální.
"Jasně jsem Vám vysvětlil, že si pletete souverainitu a doktrínu nevměšování."
Nic jste nevysvětlil, uvedl jste jen protiřečící si tvrzení. Otevřete si libovolnou knihu pojednávající o principu státní suverenity a uvidíte (John Hoffman, Sovereignty, Buckingham: Open University Press, 1998, p. 1):
Moderní stát je založen na:
[1] soustavě politických institucí, z nichž nejdůležitější je monopol na užívání prostředků k vynucování zákonů na vlastním území
[2] tyto instituce jsou centralizovány v geograficky vymezeném teritoriu - společnosti
[3] a mají monopol na vytváření a formulování zákonů na tomto teritoriu
Princip nevměšování se do interních záležitostí národních států je tedy pochopitelně klíčovou součástí suverenity mající kořeny ve vestfálském míru. Byl bych velmi vděčný, kdybyste příště alespoň zacitoval nějaké zdroje, když už se mě rozhodnete poučovat o základech mého vlastního oboru.
"Charta není dogma a psané právo nemá absolutní přednost."
Nepochybně není dogmatem, nicméně dle Charty OSN byla jakákoliv unilaterální intervence do Iráku nezákonná, o to mi jde, o tom jsem zde hovořil, a o tom jste zde neúspěšně argumentoval.
Díky, budu rád, pokud to není německy, neboť německy příliš nečtu.
OdpovědětVymazatJsem nicméně zastánce "realistického" postoje v mezinárodních vztazích a Charta OSN tyto principy do jisté míry obsahuje.
To se vylučuje. Charta OSN je postavena na idealismu.
Není mi po vůli princip kolektivní bezpečnosti RB, ale je pořád lepší, než doktrína R2P
Myslím si pravý opak.
Ano, nutná obrana po napadení, ne "nutná obrana" zahájením vojenského útoku.
Jenže jedním z důvodů bylo i 9/11.
Otevřete si libovolnou knihu pojednávající o principu státní suverenity a uvidíte (John Hoffman, Sovereignty, Buckingham: Open University Press, 1998, p. 1)
Proti tomu vůbec nic nemám. Souverainitu chápete dobře. Ale doktrína nevměšování z ní ani trochu nevyplývá, jak jsem jasně dokázal na mnoha případech z 19. století.
Nepochybně není dogmatem, nicméně dle Charty OSN byla jakákoliv unilaterální intervence do Iráku nezákonná, o to mi jde, o tom jsem zde hovořil, a o tom jste zde neúspěšně argumentoval.
To je otázka, když v RB mají USA právo veta.
Jenže jedním z důvodů bylo i 9/11.
OdpovědětVymazatInvase do Iráku?
"To se vylučuje. Charta OSN je postavena na idealismu."
OdpovědětVymazatAno, částečně na idealismu, ale obsahuje i realistické prvky (ryze idealistickým projektem byla Liga národů, a to právě proto, že neobsahovala "vynucovací" instituci jakou je RB). Takže se to nevylučuje, viz. články týkající se výsostného práva států na vládu nad svým územím (= suverenita = nevměšování, viz. zvýrazněné části předchozího textu). Pokud máte jakousi teorii, jak se nevměšování odlišuje od suverenity, tak ji uveďte(byla by to teorie ryze Vaše vlastní, např. zastánci R2P jsou si rozporu plně vědomi a právo na absolutní suverenitu tak popírají).
"jak jsem jasně dokázal na mnoha případech z 19. století."
A já jsem na ně patřičně odpověděl. Mimochodem uvažte, že v 19. století mohli být suverénními jen evropské státy (+USA), jelikož všichni ostatní byli považováni za podřadné. Např. USA svou intervenci na Kubu nevedla v žádném případě pod argumentem o suverenitě, který by byl jaksi slučitelný s doktrínou "vměšování" (to není), ale dle Monroeovy doktríny.
A já jsem na ně patřičně odpověděl.
OdpovědětVymazatNevšiml jsem si.
Mimochodem uvažte, že v 19. století mohli být suverénními jen evropské státy (+USA), jelikož všichni ostatní byli považováni za podřadné.
Však v zásadě jo. Mluvil jsem o Svaté allianci a změně régimu ve Francii v nejlepších bushovských představách, o zásahu ve Španělsku, Řecku etc.