6. prosince 2009

Krvežíznivost

Yamato-san zveřejnil kommentář k pozoruhodnému textu Věry Tydlitátové v rubrice Toulání na svobodě (sic!). Doporučuji si přečíst i výživnou diskussi.

Právně není k rozboru Yamato-sana nic co dodat, ale zajímavější je celá věc sociologicky. Někteří lidé mají neuvěřitelnou potřebu nenávisti (rasisté, kommunisté, neonacisté apod.) Naplnit potřebu saturovat ji na objektech, které establishment chrání, je nejen nebezpečné, ale též morálně neuspokojující. Mnohem lepší je svou nenávist přesměrovat na obětní beránky vybrané establishmentem, zde neonacisty. Tam už svým představám můžete dát volný průchod: "Viníci by unikli své odpovědnosti rychlou a humánní smrtí" (zde je přání zatím jen naznačeno), "V tomto případě by bylo jen spravedlivé, aby exekutoři vzali také majetky všech příbuzných a sexuálních partnerek žhářů, všech kteří sdílejí jejich nacistickou ideologii" (zde autorka nevědomky prozrazuje i svou frustraci), "Je logické, že by za … schvalování zločinu měli nést také odpovědnost", "V tomto případě je nesmysl žádat zachovávání zákoníku práce, naopak by bylo třeba nechat odsouzené pracovat třebas šestnáct hodin denně sedm dní v týdnu na nejtěžších, zdraví ohrožujících pracích" (= galeje), "aby byl jejich dluh splácen rychle a znatelně" (chabý pokus o zástěrku skutečného přání).

Závěr je symptomatický: "Vím, že mnohé z toho, co zde píši, neprojde, právo není totéž co spravedlnost a trest pro žháře bude mírný." Ve skutečnosti tresty (pro budoucí případy) schvaluje Parlament. Chce Tydlitátová, aby Parlament po vzoru NSDAP a KSČ zavedl drakonické tresty jako byl trest smrti za poslouchání zahraničního rozhlasu, nebo žalář za nelegální překročení státní hranice? Nebo jí plně postačí fantasijní kompensace její frustrace?

13 komentářů:

  1. Já myslím, že psychologicky je to jasný případ. Bohužel se toto děje i na officiální umělecké scéně: ukrutnosti až pornograficky vyvedené jsou legální a je o.k. je vychutnat se vším prožitkem, jsou-li jejich oběti nacisté. Jinak si to může dovolit leda Von Trier. Ale to je zatím "avantgarda", za pár let to bude mainstream a podobné myšlenky budou indukovány kypět v nesčetných hlavách, nejen zfrustrovaných ženštin.

    Ostatně z diskusse pod tím článkem vyplývá, že na tom Tydlitátové blogu obdobně cítí víc lidí, včetně evangelického faráře(!)

    OdpovědětVymazat
  2. Paní Věra vyextrahovala snad všechny totalitní ideolologie do skvělého koktejlu. Naprostým unikátem je pak návrh jakési státem kontrolované krevní msty. I v poměrně divokých společnostech, jsou ale ženy z krevní msty vyloučeny, ne tak v systému madam Tydlitátové. Kde jsou nenásilí, ochrany proti xenofobii a bojovníci proti šíření nenávisti právě teď, jak to, že ji již nevyšetřuje policie?

    Ale jinak s chladnou hlavou, jde o případ pro docenta Chocholouška.

    OdpovědětVymazat
  3. Kult násilí je dávnější a není zobrazován pouze na na nacistech. Je to odvrácená strana amerického kalvinismu, který má jinak spoustu positivních rysů. Jediné, co je nové, je spokojené mlaskání kritiky nad násilím, protože jsou "správné" oběti. Legální bylo vychutnat si násilí dávno předtím, vizte třeba Pulp Fiction nebo Natural Born Killers.

    Jinak si nemyslím, že by se jakákoliv apoteosa násilí stala mainstreamem.

    OdpovědětVymazat
  4. Kde jsou nenásilí, ochrany proti xenofobii a bojovníci proti šíření nenávisti právě teď, jak to, že ji již nevyšetřuje policie?

    Quod licet Iovi, non licet bovi.

    OdpovědětVymazat
  5. Záleží na tom, co myslíte "dávno". V Natural Born Killers byl ještě patrný osten kritiky vůči bezdůvodnému násilí, v Pulp Fiction už šlo jen o pornografickou ambienci k vtipným dialogům.

    Jinak si nemyslím, že by se jakákoliv apoteosa násilí stala mainstreamem.
    Před 50 lety by si lidé neuměli představit ani ve snu, co je dnes mainstream.

    OdpovědětVymazat
  6. Ačkoliv mi Akibiades zase bude vyčítat, že slovíčkařím, musím přiznat, že nesnáším čulíkovské používání slova "pornografie" ve významu "sensace". Pornografie je braková sexualita, nikoliv násilí.

    OdpovědětVymazat
  7. Já jsem se setkal s výrazem "pornografie" jako s produktem ("uměleckým"?), jehož prvořadým, ne-li jediným účelem je působit na pudy a emoce. Nemusí to být pouze sexuální, jakkoli původní výraz se sexem souvisel (πορνο = kurva).

    OdpovědětVymazat
  8. Tomu se říká brak, škvár nebo kitsch.

    OdpovědětVymazat
  9. "Ačkoliv mi Akibiades zase bude vyčítat, že slovíčkařím, musím přiznat, že nesnáším čulíkovské používání slova "pornografie" ve významu "sensace". Pornografie je braková sexualita, nikoliv násilí."

    Tak jsem to nemyslel. "Slovíčkařením" jsem nechtěl říct, že by bylo zbytečné přemýšlet o etymologii, jen se mi subjektivně zdálo, že to občas děláte na nesprávném místě (diskuse o Iráku) ;-) Krom toho, proč ne, v případě Čulíka máte zřejmě pravdu...

    OdpovědětVymazat
  10. Ok, řecky neumím. S paděláním slov si nedělejte starosti, z Marxova kommunismu se stala diktatura sovětského typu, proč by z pornografie nemohl být škvár...

    OdpovědětVymazat
  11. Já ty diskusse o Iráku nemám rád, protože nikam nevedou. Dnes už víme, že se cíl nepovedl. Kdyby se z Iráku stalo druhé Německo nebo Japonsko, tak by nás to zajímalo stejně málo jako chování FDR před Pearl Harborem.

    Nebýt Lenina, zajímal by nás Marx stejně málo jako rusism "blahodať".

    OdpovědětVymazat
  12. Aha, takže diskutovat by se nemělo. To napadne každého, komu se hroutí jeho argumentace. A hlavně ta nenávistná diskuse je špatná, jako třeba ta komunistická, o tom třídním boji, když třeba někdo poukazuje na to, že celá tahle země je založena na práci dělníků vykonávajících primitivní práce pro německé koncerny, zatímco otrapové v Praze se zabývají "správní" činností a blbými kecy plnými lásky a pravdy.

    Ne, v Iráku to nemohlo dopadnout jako v Německu a v Japonsku po druhé světové válce. Není na tom co srovnávat, to srovnání je tak hloupé, že nemá smysl podávat výčet rozdílů.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>